Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 187/2022-64

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Eliškou Zapletalovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o náhradu škody - 90 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, již se žalobkyně po žalované domáhala zaplatit částku 90 000 Kč s úrokem

z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 90 000 Kč od datum do zaplacení,

se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce

1 575,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba, již se žalobkyně po žalované domáhala zaplatit částku 90 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 90 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 1 575,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující žalobkyně byla účastníkem řízení vedeného u název soudu, pod

sp. zn. spisová značka ve sporu o zaplacení částky 8 600 000 Kč s příslušenstvím

či o darování bytové jednotky č. rok v bytovém domě adresa stojícím na parcele

číslo s ní souvisejícího podílu na společných částech domu adresa ve výši ideálních číslo a podíl na pozemku číslo ve výši ideálních číslo, vše v katastrální uzemí, obci obec, zapsané u stát. instituce, stát. instituce. Toto řízení bylo zahájeno žalobou doručenou soudu prvního stupně datum. Řízení bylo skončeno usnesením Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, které bylo doručeno právnímu zástupci žadatelky dne

datum. Žalobkyně dne datum učinila výzvu vůči žalované, která potvrdila její přijetí přípisem ze dne datum.

2. Žalovaná se vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Žalovaná činí nespornou skutečnost, že u ní žalobkyně dne datum uplatnila nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 103 958,04 Kč ve smyslu v platném znění za nesprávný úřední postup ve shora uvedeném řízení. Řízení vedené pod

sp. zn. spisová značka bylo zahájeno dne datum rozhodnutí, žalobkyně v něm vystupuje v procesním postavení žalované. Dne datum byla doručena žalované žaloba (od tohoto data byla žalovaná v nejistotě ohledně výsledku řízení a mohla jí vznikat nemajetková újma). Dne datum bylo vydáno usnesení, kterým se připouští změna žaloby. Dne datum byl ustanoven znalec. Dne datum byl vydán rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta. Dne datum byl vydán rozsudek odvolacího soudu, kterým se napadený rozsudek potvrzuje. Dne datum bylo vydáno usnesení dovolacího soudu, kterým se dovolání odmítá. Řízení se vyznačovalo určitým stupněm skutkové i právní složitosti, bylo potřeba širšího dokazování prostřednictvím listin a znaleckého posudku. Ve věci bylo rozhodováno soudy na všech třech úrovních soudní soustavy, kdy soud I. stupně rozhodoval ve věci samé jednou, soud II. stupně jednou a Nejvyšší soud také jednou. Význam řízení pro žalobkyni shledala žalovaná jako běžný. V rámci posuzovaného řízení k prodlevám mezi jednotlivými úkony na straně soudu nedocházelo. V posuzovaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/0998 Sb.

3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

4. Ze shodných tvrzení účastníků i stanoviska žalované bylo zjištěno, že žalobkyně u žalované dne datum uplatnila nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši

103 958,04 Kč za nesprávný úřední postup v řízení vedeném název soudu pod sp. zn. spisová značka. Tento nárok byl žalovanou posouzen jako neoprávněný.

5. Z připojeného spisu název soudu sp. zn. spisová značka bylo zjištěno, že řízení zahájeno dne datum, žalobkyně v něm vystupuje v procesním postavení žalované. Předmětem řízení byla částka 8 600 000 Kč, která měla být žalobkyní zaplacena titul anonymizována dvě slova příjmení. Podáním doručeným soudu dne datum došlo ke změně petitu, kdy se titul anonymizována dvě slova příjmení nadále domáhá zaplacení výše uvedené částky, načež žalovaná se může svého závazku zprostit alternativně tím, že titul anonymizována dvě slova příjmení daruje určenou bytovou jednotku. Z úředního záznamu ze dne datum je patrno,

že žalovaná požádala o nahlédnutí do spisu, což ji bylo umožněno. Dne datum byla doručena žalované žaloba. Vyjádření žalované ve věci bylo soudu doručeno dne datum. První jednání bylo na žádost právního zástupce žalobkyně odročeno z původního termínu datum na termín datum. Dne datum bylo vydáno usnesení, kterým se připouští změna žaloby. Dne datum byl ustanoven znalec. Lhůta k vypracování znaleckého posudku byla na žádost znalce prodloužena do datum, následně do datum. Soud vyzval zástupce žalobkyně k vyjádření ke znaleckému posudku přípisem ze dne datum, ten požádal o prodloužení lhůty k vyjádření až do datum, když vyjádření soudu zaslal

až datum. Dne datum byl vydán rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta. Dne datum byl vydán rozsudek odvolacího soudu, kterým se napadený rozsudek potvrzuje. Dne datum bylo vydáno usnesení dovolacího soudu, kterým se dovolání odmítá. Usnesením Ústavního soudu ze dne datum byla ústavní stížnost titul anonymizována dvě slova příjmení odmítnuta.

6. Protože si skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé.

7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

8. Podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád) – dále jen

„ OdpŠk“ – stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Dle odst. 3 téhož zákonného ustanovení stát a územní celky

v samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu.

9. Dle § 5 písm. b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

10. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Dle odst. 2 téhož zákonného ustanovení právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

11. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Dle odst. 2 téhož zákonného ustanovení zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Dle odst. 3 v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

12. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , ze dne 25. 1. 2012„ Účelem náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým řízením je kompenzace stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován; odškodňována je tedy újma způsobená nejistotou ohledně výsledku řízení a s ním souvisejícím právním postavením poškozeného. Tato nejistota je nutně spojena (až) s okamžikem, kdy se poškozený o zahájení řízení nebo o tom, že řízení probíhá, dozví. Bez vědomosti o probíhajícím řízení, které je způsobilé do jeho právního postavení zasáhnout, nemůže být poškozený ve stavu nejistoty ohledně jeho výsledku a nemůže mu tedy v jejím důsledku vznikat ani nemajetková újma.“

13. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že v předmětném posuzovaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ust. (dále jen „“). Nesprávným úředním postupem je mj. porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Pro to, aby byla dána odpovědnost žalované za škodu ve smyslu zákona, a to ust. ve spojení

s ust. § 26 zákona, je třeba, aby byly splněny současně tři předpoklady, a to jednak odpovědnostní titul, tj. nesprávný úřední postup nebo nezákonné rozhodnutí, vznik škody nebo nemajetkové újmy a příčinná souvislost mezi oběma výše uvedenými podmínkami. Pokud jedna z uvedených podmínek chybí, není dána bez dalšího odpovědnost žalované za škodu.

14. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících

z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně

i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

15. S ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a zjištěný skutkový stav se soud zabýval

v prvé řadě otázkou, zda v průběhu řízení vedeného u název soudu pod sp. zn. spisová značka došlo k nesprávnému úřednímu postupu, konkrétně

k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzováno této otázky se soud zabýval jednak celkovou délkou řízení a jednak tím, zda v průběhu řízení došlo

k průtahům ve vyřizování věci.

16. Předmětné řízení trvalo ve vztahu k žalobkyni (v daném řízení žalované) ode dne 19.1.2017, kdy se žalobkyně o řízení dozvěděla (nahlédla do spisu), do 4.10.2022, kdy bylo rozhodnuto o odmítnutí ústavní stížnosti, celkem tedy 5 let a necelých 9 měsíců. Bez významu není skutečnost, že rozhodnutí ve věci samé nabylo právní moci dne 10.2.2021.

17. Řízení probíhalo před všemi stupni soudní soustavy, z toho ve věci samé rozhodl soud prvního stupně jednou, rozsudek soudu byl odvolacím soudem potvrzen. Dovolání

i ústavní stížnost byla ve věci odmítnuta. Posuzovaný spor vykazoval vyšší právní

i skutkovou složitost (složitost věci připustila i sama žalobkyně), a to jak s ohledem na změnu žalobního žádání ze strany navrhovatelky řízení, tak i na obsáhlé dokazování (zejména nutnost znaleckého zkoumání).

18. Žalobkyně tvrdila, že spor pro ni měl mimořádný význam, když se jednalo o vysoké finanční plnění. Posuzované řízení však, jak vyplývá ze stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, (dostupného na stránkách www.nsoud.cz), nelze typově zařadit mezi ta, která mají zvýšený význam pro účastníky, jako jsou řízení trestní, vazební či řízení o osobnostních nebo pracovněprávních nárocích. S ohledem na uvedené skutečnosti vyhodnotil soud význam řízení pro žalobkyni jako standardní.

19. Žalobkyně se na délce řízení zásadně negativně nepodílela, ze spisu však vyplynulo,

že první jednání bylo na žádost právního zástupce žalobkyně odročeno z původního termínu datum na termín datum, podruhé zástupce žalobkyně požádal o prodloužení lhůty k vyjádření ke znaleckému posudku až do datum, když vyjádření soudu zaslal

až datum. Nadto žalobkyně urychlení řízení neurgovala, nepodala stížnost na průtahy řízení ani nepodala návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu.

20. Pokud jde o postup soudu prvního stupně i soudu odvolacího, musí zdejší soud konstatovat, že žádné období nečinnosti nevysledoval a řízení bylo plynulé. Totéž lze usoudit také o postupu soudu dovolacího i Ústavního soudu.

21. S ohledem na výše uvedené soud v řízení vedeném u název soudu pod sp. zn. spisová značka neshledal odpovědnostní titul, tedy že by v daném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu. K délce řízení 5 let a 9 měsíců, byť se bez zohlednění výše uvedených skutečnostní může jevit jako poměrně dlouhá, musel soud ve světle toho, co zde bylo uvedeno výše, konstatovat, že složitost věci i počet řádných

a mimořádných opravných prostředků plně délku řízení odůvodňuje, soud se nedopustil žádné nečinnosti či průtahu a postupoval plynule, proto není možné délku řízení shledat nepřiměřeně dlouhou. Z výše uvedeného důvodu byla proto žaloba v plném rozsahu zamítnuta.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 575,60 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s  za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů dle uvedené vyhlášky

a v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 675,60 Kč za 98 ujetých km (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,93 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky

č. , ve znění pozdějších předpisů).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalobkyně povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.