Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 208/2023-61

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Janou Ivánkovou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 10 503 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 000 Kč od 12. 4. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 617,67 Kč, náklady na upomínky ve výši 265 Kč, a to vše do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba co do částky 3 738 Kč (skládající se z částky 2 235 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 503 Kč), se zastavuje.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 452 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 000 Kč od 12. 4. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 617,67 Kč, náklady na upomínky ve výši 265 Kč, a to vše do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba co do částky 3 738 Kč (skládající se z částky 2 235 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 503 Kč), se zastavuje. III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 452 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částek uvedených ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí z titulu uzavřené smlouvy o úvěru ze dne 19. 9. 2022 uzavření s právním předchůdcem žalobkyně, a to společností právnická osoba, IČO, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky v celkové výši 9 000 Kč na účet žalované. Následně nárok uplatnila jako bezdůvodné obohacení, když po výzvě soudu nedoplnila skutková tvrzení a důkazy k prokázání, že s náležitou péčí prověřila úvěruschopnost žalované. Pohledávka na žalobkyni byla z původního věřitele postoupena dle smlouvy o postoupení pohledávek. Podáním ze dne 11. 9. 2023 č. l. 55 žalobkyně vzala žalobu částečně zpět o částky uvedené ve výroku II. z titulu, že není schopna soudu doložit, že původní věřitel posoudil úvěruschopnost žalované s náležitou péči. Nadále setrvala na jistině 9 000 Kč, které byla žalované poskytnuta na účet žalované. Dále náklady na upomínky a zákonný úrok z prodlení z jistiny 9 000 Kč. Soud proto částečně řízení zastavil o částku uvedenou ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, žaloba, vz. 69 a vz. 73 bylo žalované doručeno do vlastních rukou prostřednictvím pošty na adresu shora uvedenou dle ust. , a to dne 20. 9. 2023. Jedná se o adresu dle CEO a dále adresu uvedenou v původní smlouvě. Žalovaná nemá datovou schránku.

3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací (vz.73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle Žalovaná se nevyjádřila. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením , bez nařízení jednání.

4. Podle ust. spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

5. Podle ust. spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle odst. 3, změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

6. Podle ust. , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. Podle ust. , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Toto platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Podle ust. 0 Sb. , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Podle ust. , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

10. Skutkový stav a právní závěry: Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi stranami došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel (žalovaná), bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i ustanovení , o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru (či zápůjčky) povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Shodná povinnost byla věřiteli uložena i v předchozí právní úpravě obsažené v  , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu není pochyb o tom, že nesplnění této povinnosti bylo sankcionováno neplatností absolutní (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ). ulice úprava spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. navozuje dojem, že porušení povinnosti věřitele důsledně zkoumat úvěruschopnost žalovaného je sankcionováno pouhou relativní neplatností (viz doslovné znění citovaného zákona). Při výkladu a aplikaci právních předpisů nelze pomíjet jejich účel a smysl, soudy nemohou vycházet pouze z doslovného znění zákona. Jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu sp. zn. ,„ Soud není absolutně vázán doslovným zněním zákonného ustanovení, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit v případě, kdy to vyžaduje ze závažných důvodů účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku. Je nutno se přitom vyvarovat libovůle; rozhodnutí soudu se musí zakládat na racionální argumentaci“. Přijetím sledoval zákonodárce posílení ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany (nikoliv její oslabení). To vyplývá jak z důvodové zprávy, tak i z rozsahu zákonné právní úpravy. Pokud tedy záměrem zákonodárce nebylo novou právní úpravou oslabit ochranu spotřebitele, ale naopak tuto ochranu posílit, musí být závěr soudu takový, že neplnění povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele bude mít za následek absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, neboť jinak (v případě pouhé relativní neplatnosti, navíc časově omezené) by nebyl neplněn smysl a účel nové právní úpravy. Současně, pokud má nová právní úprava za cíl„ posílení principu zodpovědného úvěrování“, je zřejmé, že věřitel musí být touto úpravou dostatečně efektivně motivován k řádnému plnění svých povinností, a to případně i stanovením účinných sankcí, a to i soukromoprávních. Pouhá relativní neplatnost, na rozdíl od neplatnosti absolutní, takovou účinnou sankcí není. Navíc dne 5. 3. 2020 rozhodl Evropský soudní dvůr ve věci C číslo tak, že úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, týkající se přezkumu úvěruschopnosti a především povinnosti spotřebitele uplatnit námitku ve stanovené lhůtě, aby byla smlouva prohlášena za neplatnou, není v souladu se směrnicí EU č. 2008 číslo.

11. Soud proto vycházel z ustanovení , ve spojení s ustanovením a přihlédl i bez návrhu k neplatnosti jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytnout jen v případě, že„ nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet“, chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ).

12. Soud má tedy v dané věci za to, že právní předchůdce žalobkyně nepostupoval dle ust. zákona o spotřebitelském úvěru a neposoudil úvěruschopnost žalované, resp. toto nebylo v řízení prokázáno. Z toho důvodu je smlouva o úvěru absolutně neplatná dle ust. ve spojení s ust. . Nárok žalobkyně byl tak posuzován z titulu bezdůvodného obohacení.

13. Žalovaná na základě neplatné smlouvy obdržela od právního předchůdce žalobkyně peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč na účet č. bankovní účet dne 5. 9. 2022. Jedná se o účet žalované (zpráva banky na č. l. 53). Ke dni podání žaloby a rozhodnutí ve věci samé, žalovaná neprokázala, že by finanční částka byla žalobkyní, případně právnímu předchůdci žalobkyně (původnímu věřiteli) vrácena. Za tohoto stavu soud proto dospěl k závěru, že žalovaná obdržela od původního věřitele finanční částku 9 000 Kč z titulu neplatné smlouvy, tedy bez právního titulu. Na dlužnou částku byla žalovaná upozorněna výzvami, na výzvy nereagovala. Za tohoto stavu soud proto žalobě v části jistiny, zákonného úroku z prodlení a nákladů na upomínky, jako faktické náklady spojené s uplatněním pohledávky, vyhověl. Výrok I. tohoto rozhodnutí.

14. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. ve spojení s ust. , když žalobkyně byla úspěšná v celé jistině, neúspěšná v příslušenství, soud proto považuje za spravedlivé, aby soud přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, odměny právního zástupce dle vyhl. č. , za jeden úkon á 300 Kč, za tři úkony (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzvy). Dále 3 x RP á 300 Kč, 21 % DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Celkové náklady řízení ve výši 2 452 Kč. Výrok III. tohoto rozhodnutí.

15. Podle ust. , zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.

16. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. , když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 ti dnů ode dne doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozhodnutím, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.