Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
25 C 60/2023-19
Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Pěničkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 6 078 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 6 078 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 520 Kč od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 518 Kč od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 520 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 520 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 6 078 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 520 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 518 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 520 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 520 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení 6 078 Kč s příslušenstvím. To vše s odkazem na skutečnost, že žalovaný se ve dnech datum, datum, datum a datum přepravoval prostředkem veřejné hromadné dopravy provozovaným žalobkyní. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné ve výši 4 x 20 Kč a 1 x 18 Kč a přirážku k jízdnému 1 500 Kč za každou z uvedených jízd, nezaplatil.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaný ve dnech datum v 18.32 hodin, linkou číslo anonymizováno, dne datum v 5.34 hodin, linkou číslo anonymizováno, dne datum v 11.39 hodin, linkou číslo – anonymizováno a dne datum v 18.08 hodin, linkou číslo anonymizováno přepravoval prostředkem veřejné hromadné dopravy provozovaným žalobkyní. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné ve výši 18 Kč a 3 x 20 Kč a přirážku k jízdnému 1 500 Kč za každou z uvedených jízd, nezaplatil.
5. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb. průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení je pak stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
6. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to i co do žalobkyní požadovaných zákonných úroků z prodlení, nárokovaných v důsledku prodlení žalovaného se zaplacením dlužné částky (dlužného jízdného a přirážky).
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky a dále pak vynaložený soudní poplatek, který pro dané řízení činí částku 400 Kč a který je stanoven na základě Sazebníku soudních poplatků, který tvoří nedílnou součást zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty první o.s.ř., neboť pro jiný výrok neshledal opodstatnění.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.