Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 254/2023-47

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Naděždou Vaňurovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 20 822 Kč s příslušenstvím - úvěr

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč do 3 měsíců od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 5 822 Kč, co do kapitalizovaného úroku z prodlení za dobu od 5. 6. 2023 do 20. 6. 2023 ve výši 136,90 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 822 Kč za dobu od 21. 6. 2023 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 006 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč do 3 měsíců od právní moci rozsudku. II. Co do částky 5 822 Kč, co do kapitalizovaného úroku z prodlení za dobu od 5. 6. 2023 do 20. 6. 2023 ve výši 136,90 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 822 Kč za dobu od 21. 6. 2023 do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 006 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno].

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne 20. 6. 2023 se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 20 822 Kč s příslušenstvím jako nesplacených závazků ze smlouvy o úvěru. K odůvodnění návrhu uvedla, že mezi účastníky byla dne 16. 12. 2022 uzavřena úvěrová smlouva na bezúčelový spotřebitelský úvěr. K uzavření smlouvy dochází prostřednictvím internetových stránek společnosti právnická osoba, webová adresa v chráněném internetovém prostředí, které je přístupné jen na základě zvoleného hesla, případně v mobilní aplikaci společnosti právnická osoba k tomu určené. Zájemce o uzavření smlouvy vyplní požadované údaje, po jejich vyplnění probíhá automatizovaný schvalovací proces. Pokud je žádost o úvěr schválena, objeví se na internetových stránkách nebo mobilní aplikaci text smlouvy a na telefonní číslo, které je uvedeno v žádosti a které je součástí smlouvy v části " Smluvní strany", je zaslán podpisový SMS kód, po jehož zadání na webové stránce nebo v mobilní aplikaci je smlouva uzavřena

a následně zaslána za e-mailovou adresu žalované. V případě vyplacení úvěru na bankovní účet, bylo vlastnictví k účtu ověřeno prostřednictvím tzv. bank ID. Žalobkyně při uzavírání smlouvy hodnotila schopnost žalované úvěr splácet, tj. prostřednictvím registrů NRKI

a BRKI zkoumala, zda má žalovaná jiné úvěry u dalších společností, prostřednictvím registru SOLUS, v centrální evidenci exekucí a v insolvenčním rejstříku zjišťovala, zda případné další závazky žalovaná splácí. Žalobkyně podrobuje klienty důslednému credit scoringu, posuzuje jejich příjmovou a výdajovou stránku, a dále přezkoumává několik podstatných ukazatelů, kterými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. Na základě výsledků

z daného procesu pak úvěr schválí, či nikoliv. Na základě předmětné úvěrové smlouvy byla žalované poskytnuta částka 15 000 Kč převodem na účet označený žalovanou. Žalovaná se zavázala úvěr uhradit ve 24 pravidelných měsíčních splátkách včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, poplatků za volitelné služby a to poplatek 99 Kč za tzv. Bezpečnou splátku, která 2x za trvání smlouvy umožňuje odložit splatnost aktuální splátky o měsíc, dále měsíční poplatek 49 Kč za SMS servis a úroku za poskytnutí úvěru, který se vynáší v rámci druhé až osmé splátky pevnou částkou ve výši 735 Kč. Žalovaná za trvání smlouvy nic neuhradila a dostala se tak do prodlení, za které jí v souladu se smlouvou byla ve dnech 31. 1. 2023 a 17. 2. 2023 a 20. 3. 2023 účtována smluvní pokuta vždy ve výši 500 Kč. Ve dnech

25. 4. 2023, 20. 2. 2023, 20. 3. 2023 a 11. 4. 2023 byly žalované účtovány účelně vynaložené náklady, které zahrnují náklady na upozorňování prostřednictvím emailů a SMS zpráv na blížící se splatnost splátky, náklady při správě a vymáhání pohledávek (mzdy pracovníků, náklady na emaily, dopisy, SMS zprávy, náklady na správu systému apod.). Přípisem ze dne 20. 2. 2023 byla žalovaná vyzvána k okamžité úhradě dlužných částek s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru. Pro neplnění závazku došlo k zesplatnění úvěru ke dni 7. 4. 2023. Žalovaná byla vyzvána k úhradě celého úvěru včetně smluvní pokuty, zaslána jí byla

i předžalobní výzva. Žalovaná na výzvu nereagovala, žalobkyně proto požaduje zaplacení částky 20 822 Kč, která sestává z neuhrazené jistiny 15 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 495 Kč, poplatků za bezpečnou splátku 396 Kč, poplatků ze SMS servis 196 Kč, úroků 2 205 Kč účelně vynaložených nákladů 1 030 Kč a smluvních pokut 1 500 Kč. Poplatky za bezpečnou splátku byly účtovány ve dnech 16. 1. 2023, 16. 2. 2023, 16. 3. 2023 a 7. 4. 2023 vždy po 99 Kč; poplatky za SMS servis pak ve stejných dnech vždy ve výši 49 Kč. Příslušenství pak představuje úrok z prodlení kapitalizovaný za dobu od 5. 6. 2023 do 20. 6. 203 částkou 136.90 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 20 822 Kč za dobu od 21. 6. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně.

2. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované.

3. Žalobkyně byla soudem vyzvána k označení a doložení důkazů k prokázání tvrzení, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalované, a byla poučena, že jinak bude soud věc posuzovat podle ustanovení o bezdůvodném obohacení a žalobkyně bude ve věci částečně neúspěšná. Na výzvu soudu žalobkyně reagovala podáním ze dne 20. 9. 2023, ve kterém odkázala na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13, podle kterého v závislosti na okolnostech každého jednotlivého případu se poskytovatel úvěru muže buď spokojit s informacemi, které mu poskytne spotřebitel, anebo může dospět k názoru, že je nebytné, aby tyto informace byly potvrzeny pomocí dalších údajů. Žalobkyně naplňuje svou zákonnou povinnost prověřování bonity spotřebitele důsledným zjišťováním jeho kreditního skóre. Pro předcházení předlužení klienta zajišťuje kontrolu bonity klienta, jejímž výsledkem je limit nejvyšší měsíční splátky (MLS). V rámci něho je ověřována schopnost klienta splácet další finanční závazky a hradit nezbytné životní výdaje Prostřednictvím výpočtu příjmení žalobkyně ověřuje, zda měsíční příjmy a výdaje žadatele skutečně umožňují splácet částku odpovídající splátce úvěru.

4. Z účasti na jednání konaném dne 25. 10. 2023 se žalobkyně omluvila a souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání se bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána. Soud proto dle jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

5. Ve věci bylo provedeno dokazování listinami předloženými žalobkyní a to formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, úvěrovou smlouvou, splátkovým kalendářem, sazebníkem, informací o postupu posouzení úvěruschopnosti klienta, potvrzením

o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik, opisem výpisu proplacení smlouvy, výzvou ke splacení celé půjčky, výpisem čerpání, splátek a úhrad, výzvou před zahájením vymáhání, předžalobní výzvou a úvěrovou zprávou.

6. Soud vzal na základě listinných důkazů za prokázané, že účastníci dne 16. 12. 2022 prostřednictvím telekomunikačních prostředků uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované částku 15 000 Kč. Žalovaná je ve smlouvě označena jménem, příjmením, rodným číslem, adresou, číslem mobilního telefonu, e-mailovou adresou a číslem OP. Jedná se tak o úvěr spotřebitelský. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky žalobkyni vrátit ve 24 pravidelných měsíčních splátkách včetně sjednaného poplatku za poskytnutí úvěru 495 Kč, pevně stanoveného úroku a poplatků za volitelné služby, konkrétně 99 Kč za službu Bezpečná splátka a 49 Kč za SMS servis. Mezi účastníky bylo ve smlouvě dále sjednáno hrazení účelně vynaložených nákladů na vymáhání a pro případ prodlení se splácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta. Žalobkyně tvrdí, že před uzavřením smlouvy prověřila a s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované způsobem popsaným vě označené„ posouzení úvěruschopnosti klienta“. Podle potvrzení oddělení řízení rizik žalobkyně vycházela z toho, že žalovaná má příjem jako zaměstnanec, výši příjmu činí 20 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 30 000 Kč, počet dětí 0, splátky jiným společnostem 0. Při výpočtu MLS klienta bylo vycházeno z příjmu žalované 20 000 Kč, splátek jiným společnostem 3 633 Kč a životního minima dospělých členů domácnosti 4 250 Kč. Při výpočtu MLS domácnosti bylo vycházeno z příjmu žalované 20 000 Kč a příjmu ostatních členů domácnosti 30 000 Kč, splátek jiným společnostem 3 633 Kč, minimálních výdajů na bydlení 10 932 Kč, životního minima členů domácnosti 8 090 Kč a měsíčních výdajů domácnosti 2 000 Kč. Žádné doklady k výši příjmů žalované a k výši jejích nákladů nebyly doloženy, ač byla žalobkyně k jejich předložení soudem vyzvána. Předloženou úvěrovou kartou bylo prokázáno, že žalovaná o poskytnutí úvěru žádala opakovaně s tím, že většina jejich žádostí byla odvolána nebo odmítnuta. Podle žalobkyně žalovaná na úvěr nic nezaplatila, což odpovídá výpisu čerpání, splátek a úhrad. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, netvrdí a neprokazuje, že by na úvěr něco uhradila.

7. Dle , 2 z. č. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných

a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže

z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu

s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Dle , 2 č. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná zčásti. Bylo prokázáno, že žalovaná na základě smlouvy o úvěru čerpala finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. S ohledem na označení žalované ve smlouvě se nepochybně jedná o spotřebitelskou smlouvu, na kterou je nutno vztáhnout ZSÚ. Žalobkyně tvrdila, že před poskytnutím úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalované. K prokázání tohoto tvrzení nepředložila jiné důkazy než potvrzení oddělní rizik žalobce s úvěrovou zprávou, a to ani za situace, kdy byla soudem vyzvána k jejich předložení a byla poučena o následcích, pokud se tak nestane. Dle předložených dokladů žalobkyně vyšla co do příjmů žalované a dalších členů společné domácnosti z údajů, které nebyly žádným způsobem doloženy. Při výpočtu MLS klienta a domácnosti pak žalobkyně vycházela z těchto neověřených příjmů. Žádným způsobem nebyly dokládány ani výdaje žalované resp. jako její domácnosti, jako jsou zejména náklady na bydlení, závazky vůči jiným společnostem apod., přičemž částka 2 000 Kč uvedená v MLS domácnosti jako měsíční výdaje domácnosti je podhodcená a zcela nevěrohodná; v předložených dokladech pak existuje rozpor co do výše splátek vůči jiným společnostem, když v potvrzení oddělení rizik je uváděna částka 0 Kč, zatímco při výpočtu MLS klienta a domácnosti je uvažováno s částkou pouze 3 633 Kč, a současně žádná z těchto částek nekoresponduje s úvěrovou zprávou.

11. S ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, včetně aktuálního rozhodnutí čj. -441 ze dne 9. 2. 2023, soud dospěl k závěru, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalované. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 ve věci sp. zn. věřitel nedostojí povinnosti stanovené ZSÚ (nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr), vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech. Takovýto závěr rozhodně není v rozporu se závěry rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13, na který odkazuje žalobkyně a který hovoří právě o závislosti na okolnostech každého jednotlivého případu a o nutnosti podepření prohlášení spotřebitele doklady. I v bodě 37., na který žalobkyně konkrétně odkazuje, Soudní dvůr EU konstatuje, že„ pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady.“ Ve výroku tohoto rozsudku ad 2. Soudní dvůr Evropské unie stanoví,„ že článek 8 odst. 1 směrnice 2008/48/ES musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a že jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady.“ Za určitých okolností tak není nutno provádět další vyhledávání v databázích. V rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. -441 ze dne 9. 2. 2023 je znovu odkazováno na závěry rozsudku shora ve věci , jakož i na závěry rozsudku ze dne 20. 3. 2019 ve věci , kde Nejvyšší soud dovodil, že bez údajů o nákladech

a výdajích osob žijících se žadateli o úvěr ve společné domácnosti si lze jen těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatelů a posoudit jejich schopnost úvěr splácet. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že za situace, kdy se věřitel spokojil pouze s informacemi od žalovaného, jež neověřoval a ani nezjišťoval údaje o nákladech a výdajích osob žijících se žadatelem o úvěr ve společné domácnosti, nepostupoval při posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí. Žalobkyně před poskytnutím úvěru neověřovala konkrétní výdaje ani samotné žalované, natož osob žijících s ní ve společné domácnosti. S ohledem na shora uvedené nelze mít za to, že úvěr byl žalované poskytnut v rozsahu přiměřeném jejím skutečným majetkovým poměrům.

12. Dle konstantní judikatury je soud povinen zkoumat prověřování úvěruschopnosti a jeho vlivu na platnost úvěrové smlouvy z úřední povinnosti. Ustanovení § 87 ZSÚ, které zkoumání úvěruschopnosti a posuzování platnosti smlouvy váže jen na námitku spotřebitele, je v rozporu s právem Evropské unie a nelze jej použít (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C -679/18). Protože žalobkyně neprověřila řádně úvěruschopnost žalované, je smlouva ze dne 16. 12. 2022 dle § 87 ZSÚ neplatná

a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobkyně se proto nemůže domáhat plnění sjednaných v této smlouvě.

13. Protože žalovaná vyčerpala částku 15 000 Kč na základě neplatné smlouvy, došlo k plnění bez právního důvodu a na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení, které je povinna vydat. Co do výše bezdůvodného obohacení soud dospěl k závěru, že z vyplacené částky

15 000 Kč nebylo dosud nic vráceno, když žalovaná netvrdila a neprokázala, že na úhradu dluhu něco zaplatila. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. -262 ze dne 20. 4. 2022 plyne, že„ důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení

a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka.“ S ohledem na tento závěr Nejvyššího soudu ČR je nutno mít za to, že žalovaná se doposud neocitla v prodlení, neboť nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovována soudem až v tomto rozhodnutí. Protože žalovaná je v řízení nečinná, nedoložila soudu své poměry tak, aby soud mohl posoudit, jaké jsou její možnosti, byla lhůta k plnění stanovena s ohledem na dobu, kdy žalovaná částku čerpala a jaká byla původně sjednaná doba splatnosti. Žalované proto byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč ve výše uvedené lhůtě.

14. Žalobkyně se nemůže domáhat nad nevrácenou jistinu plnění sjednaných v neplatné smlouvě a zároveň žalovaná z důvodů shora není dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. -262 doposud v prodlení, proto co do částky 5 822 Kč, co do úroku z prodlení kapitalizovaného za dobu 5. 6. 2023 do 20. 6. 2023 ve výši 136,90 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 822 Kč od 21. 6. 2023 do zaplacení byla žaloba zamítnuta.

15. Výrok o nákladech řízení se opírá o Žalobkyně byla ve věci úspěšná, co do 72 % svého nároku a neúspěšná co do 28 % nároku, má proto nárok na náhradu nákladů řízení v poměru svého úspěchu a neúspěchu tj. v rozsahu 44 % (72 – 28%). Na nákladech řízení žalobkyně vynaložila celkem 2 286 Kč, z toho 900 Kč za 3 úkony právní pomoci po 300 Kč (převzetí zastoupení, sepis návrhu, předžalobní výzva), přičemž odměnu za další písemné podání nebylo žalobkyni přiznáno, neboť skutečnosti v něm uvedené mohly a měly být uvedeny již v návrhu na zahájení řízení. Dále žalobkyně vynaložila 300 Kč za 3x režijní paušál po 100 Kč, vše dle vyhl. č. , ve znění pozdějších předpisů, 252 Kč za 21 % DPH z nákladů právního zastoupení a 834 Kč za zaplacený soudní poplatek. S ohledem na výše uvedené přiznal soud žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení celkem ve výši 1 006 Kč (44 % z celkových nákladů 2 286 Kč).

16. Lhůty k plnění byly stanoveny dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení. Odvolání se podává ke zdejšímu soudu a rozhoduje o něm Krajský soud v Hradci Králové.

Nesplní-li povinná dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.