Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 141/2023-48

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Šrytrovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 9 413 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 3. 9. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku 1 790 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 790 Kč od 21. 5. 2021 do 2. 9. 2022 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 790 Kč od 3. 9. 2022 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 3 570 Kč a smluvní pokutu ve výši 623 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladu řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 3. 9. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku 1 790 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 790 Kč od 21. 5. 2021 do 2. 9. 2022 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 790 Kč od 3. 9. 2022 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 3 570 Kč a smluvní pokutu ve výši 623 Kč, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladu řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 9 413 Kč s příslušenstvím. Účastníci prostřednictvím webové stránky webová adresa dne 20. 4. 2021 uzavřeli smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě byl žalované poskytnut neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 7 000 Kč. Žalovaná poskytnuté finanční prostředky čerpala a zavázala se je splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 680 Kč, poplatkem za službu„ anonymizována dvě slova“ 110 Kč, a to vše do 20. 5. 2021. Tuto svoji povinnost si však nesplnila a dosud na pohledávku žalobkyně neuhradila žádnou částku. Celkem tak žalovaná dluží 8 790 Kč, účelně vynaložené náklady vymáhání v částce 3 570 Kč (za 28 SMS, 36 e-mailů a 6 telefonátů), zákonný úrok z prodlení z částky 8 790 Kč od 21. 5. 2021 do zaplacení a smluvní pokutu 623 Kč, tj. 0,1 % denně z částky 8 790 Kč od 21. 5. 2021 do 18. 8. 2021. Před uzavřením smlouvy o úvěru prověřila žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr na základě její lustrace v ISIR a CEE, registru NRKI, BRKI, Registru anonymizováno,„ sankčních seznamech,“ katastru nemovitostí a dalších databázích. Dále žalobkyně zjistila životní situaci žalované a porovnala jí uváděné příjmy a výdaje.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Soud ve věci nařídil jednání.

3. Z provedených důkazů soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla podepsána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 20. 4. 2021 smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním. Smlouva byla žalované zobrazena prostřednictvím webové stránky webová adresa a žalovaná smlouvu podepsala elektronickým SMS kódem, který byl zaslán na její mobilní telefon. Současně dle„ autorizace ověření totožnosti“ došlo k ověření totožnosti žalované prostřednictvím jí zaslané autorizační platby z jejího bankovního účtu dne 20. 4. 2021 na účet žalobkyně. Totožnost žalované byla ověřena i zaslanou fotokopií jejího občanského průkazu. Na základě smlouvy byly žalované poukázány na její účet finanční prostředky ve výši 7 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala uhradit jistinu spolu s poplatkem za sjednání úvěru 1 680 Kč, poplatkem za službu„ anonymizována dvě slova“ 110 Kč měsíčně, poplatkem za službu„ anonymizováno“ ve výši 165 Kč, a to vše do 20. 5. 2021. Žalovaná poskytla souhlas se zpracováním osobních údajů. Dále byly žalované poskytnuty údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byl i sazebník platný od 1. 9. 2020, kde byla upravena i povinnost hradit platby za účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně v případě prodlení žalované. Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky.

4. Dle„ výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti právnická osoba“ činila výše žalovanou uvedených pravidelných měsíčních výdajů 5 500 Kč, výše uvedeného čistého měsíčního příjmu 16 740 Kč, v její domácnosti žili 2 členové s příjmem, celkový počet členů domácnosti u žalované byl 3. Z dokumentu„ identifikované příjmy“ bylo zjištěno, že výše ověřeného čistého měsíčního příjmu žalované byla 16 710 Kč. Ze zprávy ČSSZ ze dne 13. 11. 2020 soud zjistil, že žalovaná pobírala peněžitou pomoc v mateřství v době od 29. 10. 2020 do 12. 5. 2021 v denní výši 557 Kč.

5. Z výpisu z běžného účtu žalované za dobu od 1. 1. 2021 do 31. 3. 2021 bylo zjištěno, že měla sjednaný kontokorentní úvěr, konečný zůstatek na účtu ke dni 31. 3. 2021 byl – 18 000 Kč. Dne 6. 1. 2021 přišla na účet žalované peněžitá pomoc v mateřství 17 267 Kč, dne 2. 2. 2021 přišla peněžitá pomoc v mateřství ve výši 17 267 Kč a dne 3. 3. 2021 přišla peněžitá pomoc v mateřství ve výši 15 596 Kč. Dne 6. 1. 2021 uhradila žalovaná splátku půjčky u příjmení příjmení 4 273,39 Kč a pojistné 150 Kč, dne 2. 2. 2021 uhradila splátku na tutéž půjčku ve výši 4 278 Kč a pojistné 150 Kč, dne 2. 3. 2021 uhradila žalovaná splátku na tutéž půjčku ve výši 4 266,12 Kč a pojistné 150 Kč, za internet uhradila dne 6. 1. 2021 350 Kč, za nájem dne 6. 1. 2021 uhradila 8 100 Kč (jak bylo uvedeno v poznámce u převodu), dne 3. 2. 2021 obdržela na účet žalovaná z webová adresa anonymizováno 43 000 Kč a dne 2. 3. 2021 obdržela žalovaná na účet půjčku od právnická osoba ve výši 10 500 Kč.

6. Z„ obecných principů posuzování a anonymizováno Společnosti“ bylo zjištěno, jakým způsobem žalobkyně zkoumá úvěruschopnost klientů. Nejprve posuzuje platnost a věrohodnost dokladů poskytnutých spotřebitelem. Současně je spotřebitel lustrován v databázích, na základě údajů od spotřebitele proběhne bodové ohodnocení. Na základě výdajů uvedených spotřebitelem probíhá jejich faktické dopočítávání žalobkyní dle jeho regionu trvalého bydliště, je stanovena minimální výše výdajů. Při výpočtu výdajů žalobkyně využívá částky životního minima a ukazatele nákladů na život v krajích ČR (regionální koeficient) na základě interních pravidel pro identifikaci posuzování úvěruschopnosti. Současně společnost bere v úvahu i možné negativní scénáře, které mohou nastat v průběhu splácení, a to např. riziko zvýšení pohyblivých úrokových sazeb atd.

7. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že dne 20. 4. 2021 bylo žalované poukázáno na účet 7 000 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 25. 8. 2022 s tím, aby dluh uhradila do tří dnů od doručení výzvy. Výzva byla odeslána téhož dne.

8. Při právním posouzení věci vycházel soud ze , (dále jen„ o. z.“). Podle o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

12. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

13. Soud má po hodnocení provedených listinných důkazů za prokázané, že žalobkyně a žalovaná podepsaly dne 20. 4. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalovaná v den podpisu obdržela na účet částku 7 000 Kč.

14. Žalovaná vystupovala v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by ji žalovaná sjednala z pozice podnikatele. Povinností žalobkyně před poskytnutím úvěru proto bylo zkoumat schopnost žalované splácet úvěr. Pokud poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr, aniž by této své povinnosti dostál, je smlouva absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z., neboť dané porušení povinnosti poskytovatele zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud se proto musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu spotřebitele, zabývat otázkou, zda poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy zkoumal tzv. bonitu spotřebitele (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. nebo rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. , dále rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C -377/14, Radlinger,

C -76/10, Pohotovosť a zejména C -679/18, OPR-Finance, vztahujícímu se přímo k ).

15. Žalobkyně neprokázala, že by před podpisem úvěrové smlouvy dostatečně ověřovala majetkové poměry žalované. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost žalované zjišťovat a prověřovat, a proto se za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr a tyto také prověřuje. Příjmy žalované (PPM) byly přezkoumány výpisem z účtu. Výdaje žalované ovšem nebyly dostatečným způsobem přezkoumávány, a to ani náklady spojené s bydlením, které zpravidla tvoří podstatnou část výdajů každého člověka, když z výpisu z účtu žalované jednoznačně nevyplývá, jak vysokou částku na bydlení hradila, když navíc sama uvedla, že výdaje má pouze ve výši 5 500 Kč měsíčně a platba z názvem„ nájem“ byla odeslána za tři měsíce z jejího účtu pouze jednou. Ve vztahu k životním nákladům jako jsou například náklady na stravování, drogerii a ošacení (osobní výdaje), se v zásadě jeví jako přijatelné, aby žalobkyně vycházela z částek životního minima jednotlivce dle příslušných právních předpisů, neboť jde o náklady, které lze poměrně snadno přizpůsobit aktuální finanční situaci. To však nelze říct o nákladech spojených s bydlením. Soud nevylučuje ani použití statistického modelu u nákladů na bydlení, avšak pouze za situace, kdy má žalobkyně k dispozici dostatečné a alespoň částečně ověřené vstupní údaje o žalované, které může takto porovnávat (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). V daném případě však nebylo ani známo, zda bydlí žalovaná v nájmu, jak velký bytový prostor obývá atd.

16. Jestliže žalobkyně tvrdí, že využila statistické modely a vzala v úvahu ukazatele nákladů na život v krajích ČR (regionální koeficient) i možné negativní scénáře v průběhu splácení, nebylo objasněno, jakým způsobem provedla žalobkyně tento výpočet a jakým způsobem bodově ohodnotila žalovanou při posuzování její úvěruschopnosti. Fungování statistického modelu je třeba soudu objasnit. Nadto soud uvádí, že nebylo doloženo, že by byla žalovaná skutečně lustrována v registrech dlužníků a obdobných registrech.

17. Jestliže dále žalobkyně odkazuje na pokyny Evropského orgánu pro bankovnictví („ EBA“), soud nezpochybňuje, že se finanční instituce má takovými pokyny řídit, to ji ale nezbavuje povinnosti jednat v souladu s judikaturou soudů ČR. Obecné pokyny EBA neobsahují taxativní výčet všech vhodných postupů ke splnění povinností dotčených subjektů. Na ověřování informací při posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, které pokyny blíže nerozvádí, se vztahuje povinnost ověřovat informace poskytnuté spotřebitelem v souladu s požadavky uvedenými v § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru.

18. Soud dále provedeným výpočtem zjistil, že příjem žalované byl asi 17 267 Kč měsíčně (peněžitá pomoc v mateřství), od příjmu soud odečetl výdaje na nájem (jak vyplynulo z výpisu z účtu žalované) 8 100 Kč a výdaje na internet 350 Kč měsíčně, dále částku životního minima jednotlivce dle , o životním a existenčním minimu ve výši 3 860 Kč v době uzavření smlouvy, rovněž žalovaná splácela úvěr u příjmení příjmení splátkou okolo 4 278 Kč měsíčně a pojistné 150 Kč měsíčně, proto rovněž tuto částku soud od příjmu žalované odečetl. Nadto měla žalovaná nesplacený vyčerpaný kontokorentní úvěr 18 000 Kč a vyčerpanou nesplacenou půjčku u anonymizována dvě slova ve výši 10 500 Kč. Soud proto po provedeném výpočtu uzavírá, že žalovaná byla v době poskytnutí úvěru neúvěruschopná a nebyla schopna úvěr řádně a včas splatit, žalobkyně neprověřila její úvěruschopnost s odbornou péčí. Pochybnosti žalobkyně měla vzbudit i skutečnost, že žalovaná měla zaslané částky z anonymizováno, tedy ze sázek.

19. Předmětnou smlouvu je proto třeba považovat za absolutně neplatnou z důvodu absence řádného posouzení úvěruschopnosti žalované a žalobkyně tak měla vůči žalované od počátku právo pouze na zaplacení poskytnuté jistiny. Na základě smlouvy měla žalovaná vrátit poskytnutou částku 7 000 Kč, přičemž na dluh neuhradila ničeho, a proto žalobkyni nadále dluží 7 000 Kč. Ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že„ spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“ K vrácení jistiny byla žalovaná povinna do tří dnů od doručení výzvy k úhradě. Výzva k úhradě byla žalované odeslána dne 25. 8. 2022, v souladu s § 573 o. z. se„ má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání.“ Výzva byla žalované doručena dne 30. 8. 2022. Žalovaná byla povinna plnit dluh do tří dnů, tj. žalovaná byla povinna plnit do 2. 9. 2022. Tuto dobu k plnění soud považuje za přiměřenou a odpovídající spravedlivému uspořádání mezi účastníky vzhledem k tomu, že žalovaná byla zcela pasivní. Žalobkyni tak vznikl nárok i na úhradu úroku z prodlení ve smyslu o. z., a to z částky 7 000 Kč od 3. 9. 2022 do zaplacení ve výši 15 % ročně, tj. v zákonné výši dle Ve zbytku nároku žalobkyně soud žalobu zamítl, jak plyne z výroku II. tohoto rozsudku, jelikož se jedná o nároky vyplývající z neplatné úvěrové smlouvy.

20. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud v souladu s  , neboť úspěch účastníků ve věci byl téměř totožný. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 7 000 Kč + zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z této částky za dobu od 3. 9. 2022 do 22. 9. 2023 ve výši 1 107,53 Kč, tj. 8 107,53 Kč. Žalovaná byla úspěšná co do částky 1 790 Kč + zákonný úrok z prodlení 8,25 % ročně z částky 8 790 Kč od 21. 5. 2021 do 2. 9. 2022 ve výši 933,78 Kč + zákonný úrok z prodlení 15 % ročně z částky 1 790 Kč od 3. 9. 2022 do 22. 9. 2023 ve výši 283,21 Kč + náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 3 570 Kč + smluvní pokuta ve výši 623 Kč, tj. 7 199,99 Kč. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 01 Hodonín. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.