Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
29 C 220/2023-50
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Karlem Šemíkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 33 804 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 31.554 Kč s úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení ve výši 15,0 % ročně a dále částku 2.250 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku ve výši 3 531 Kč.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 31.554 Kč s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 15,0 % ročně a dále částku 2.250 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku ve výši 3 531 Kč.</b>
1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu datum se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 33 804 Kč s úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení ve výši 15 % ročně a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní prostřednictvím internetových stránek webová adresa uzavřel dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně půjčila a poskytla žalovanému částku ve výši 25 000 Kč.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Soud ve věci nařídil na den datum jednání. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne datum smlouva o úvěru, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni tuto částku včetně poplatků do dne datum. Žalobkyně žalovanému poskytnutý úvěr ve výši 25 000 Kč převedla na bankovní účet žalovaného, což bylo potvrzeno právnická osoba, když k dotazu soudu sdělila, že na účet žalovaného byla dne datum připsána částka ve výši 25 000 Kč. Žalovaný však porušil své smluvní povinnosti, když ve lhůtě splatnosti dlužnou částku neuhradil, čímž se ocitl v prodlení. Žalovanému vznikl vůči žalobkyni dluh v celkové výši 33 804 Kč, který dosud ani přes výzvu neuhradil.
4. Při právním posouzení soud vycházel zejména z příslušných ustanovení občanského zákoníku, zejména § 2395 a následující občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. upravujících úvěrovou smlouvu. Věc soud právně posoudil podle § 2395 a následující občanského zákoníku dle smlouvy o úvěru (dle rámcové smlouvy podepsané sms elektronickým podpisem), pokud jde o příslušenství pohledávky, § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalovaný žalobkyni z úvěrové smlouvy uzavřené na dálku dluží jistinu ve výši 25 000 Kč, poplatky za poskytnutí úvěru ve výši 6 554 Kč (z toho 6 250 Kč za poskytnutí úvěru) a dále žalobkyně po žalovaném požaduje smluvní pokutu v celkové výši 2 250 Kč za prvních 90 dnů prodlení (datum datum). Podle § 2395 obč. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
5. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal, že nárok žalobkyně je co do dlužné částky jistiny úvěru i příslušenství důvodný a podložený příslušnými důkazy. Při rozhodnutí věci vycházel soud zejména z listinných důkazů, tj. úvěrové smlouvy, všeobecných obchodních podmínek, přehledu bankovních transakcí, výpisu o posouzení úvěruschopnosti, osvědčení o registraci, sdělní právnická osoba, přehledu bankovních transakcí, upomínek a dalších listinných důkazů. V tomto směru byl nárok žalobkyně shledán po právu a soud ho žalobkyni výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku přiznal, včetně odpovídajícího příslušenství.
6. Podle § 1970 obč. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal, že nárok žalobkyně je co do částky ve výši 33 804 Kč důvodný a podložený příslušnými důkazy (výrok I. tohoto rozsudku), když soud žalobkyni přiznal žalobou uplatněnou částku. Dle žaloby žalobkyně posoudila i úvěruschopnost žalovaného, dle vyžádané zprávy banky byla jistina ve výši 25 000 Kč na účet žalovaného dle žaloby také připsána.
8. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Zákonný úrok z prodlení tak byl žalobkyni přiznán dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.
9. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 531 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 353 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 804 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.
11. Soud žalobkyni přiznal odměnu dle § 14b AT (žaloba na ustáleném vzoru), když jinou odměnu již nepovažoval za přiměřenou složitosti věci.
12. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.
13. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Odvolání podléhá soudnímu poplatku v rozsahu dle zákona č. 549/1991 Sb. Neúspěšné odvolání může vést k navýšení nákladů řízení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.