Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

120 C 8/2023-108

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Igorem Petreckým ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 107 475 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 36 548 Kč úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 36 548 Kč od 9. 3. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 39 425 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 75 973 Kč od 26. 11. 2019 do zaplacení, částky 31 502 Kč a úroku ve výši 79,38 % ročně z částky 62 782,59 Kč od 26. 11. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 232 495 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 36 548 Kč úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 36 548 Kč od 9. 3. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 39 425 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 75 973 Kč od 26. 11. 2019 do zaplacení, částky 31 502 Kč a úroku ve výši 79,38 % ročně z částky 62 782,59 Kč od 26. 11. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 232 495 Kč. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 107 475 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že dne 14. 2. 2019 uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru číslo na základě které byl žalované dne 15. 2. 2019 vyplacen na bankovní účet úvěr ve výši 65 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit poskytnutý úvěr s efektivním úrokem ve výši 115,69 % ročně ve 42 pravidelných měsíčních splátkách po 4 613 Kč splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem březen 2019. Žalobkyně prověřila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr prostřednictvím dokladů o příjmech žalované, prohlášení žalované a z úvěrové historie žalované v databázích příjmení a NRKI (nebankovní registr klientských informací). Žalovaná řádně neplnila povinnosti ze smlouvy, neboť nehradila řádně a včas sjednané splátky, v důsledku čehož se dostala do prodlení a žalobkyni vzniklo v souladu s bodem 6.5 smlouvy o úvěru právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny. S účinností ke dni 24. 11. 2019 došlo v souladu s bodem 6.3 smlouvy v důsledku prodlení žalované k zesplatnění celé částky nesplaceného úvěru. K tomuto datu se dle bodu 6.4 smlouvy staly dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru součástí nové jistiny úvěru, která činila 74 375,27 Kč. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč (bod 6.1 smlouvy) za každou splátku v prodlení, přičemž žalobkyně požaduje tuto smluvní poutu za splátky číslo tedy 998 Kč. Žalobkyně dále požaduje náklady vymáhání (bod 6.2 smlouvy) ve výši 600 Kč (200 Kč za každou z neuhrazených splátek číslo). Žalobkyně dále požaduje smluvní pokutu ve výši 31 502 Kč (0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení; bod 6.5 smlouvy). Před zesplatněním úvěru byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné splátky; žalovaná však ničeho neuhradila. Ve smlouvě bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, a to i po zesplatnění celého úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Žalovaná uhradila částku 28 452 Kč. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, soud proto jednal v souladu s ustanovením , (dále je ) v nepřítomnosti žalované.

3. Oprávnění žalobkyně poskytovat spotřebitelské úvěry bylo doloženo výpisem ČNB ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu. Skutečnost, že bylo jednáno s žalovanou, byla doložena kopií jejího občanského průkazu.

4. Zy označené jako„ Návrh na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru/smlouva o revolvingovému úvěru číslo“ ze dne 14. 2. 2019 a z oznámení o schválení úvěru ze dne 18. 2. 2019, bylo zjištěno, že žalovaná podepsala návrh smlouvy o úvěru, který žalobkyně akceptovala dopisem, jehož součástí byl i splátkový kalendář ke smlouvě o úvěru. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 65 000 Kč. Žalovaná se úvěr zavázala splatit 42 měsíčními splátkami ve výši 4 613 Kč, splatnými vždy do každého 20. dne v měsíci. Celková částka, kterou měla žalovaná na úvěru zaplatit, byla sjednána ve výši 193 746 Kč. Dále bylo uvedeno, že je sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 115,69 %, která byla dohodnuta jako pevná úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. V článku 6.1 byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku v prodlení delším 30 dnů. V článku 6.2 bylo sjednáno právo žalobkyně na zaplacení účelně vynaložených nákladů. Výše nákladů u každé splátky v prodlení činí 200 Kč. Podle článku 6.3 v případě prodlení delším než 65 dnů dojde k zesplatnění úvěru. Podle článku 6.4 se nezaplacené úroky stávají součástí nové jistiny úvěru. V článku 6.5 byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení. Součástí smlouvy byl splátkový kalendář, prohlášení klientů. Z předsmluvního formuláře soud zjistil, že obsahuje parametry úvěru.

5. Z karty klienta soud zjistil přehled splácení úvěru. Z dopisu ze dne 24. 11. 2019 soud zjistil, že žalované bylo oznámeno okamžité zesplatnění úvěru a současně byla vyzvána k jeho úhradě.

6. Z výzvy k zaplacení ze dne 21. 10. 2019 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě splátek splatných dne 20. 9. 2019 a 20. 10. 2019. Z výzvy k zaplacení ze dne 20. 11. 2019 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě splátek splatných dne 20. 9. 2019, 20. 10. 2019 a 20. 11. 2019. Z výzvy k zaplacení ze dne 26. 10. 2022 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě splátek splatných dne 25. 8. 2022, 25. 9. 2022, 25. 10. 2022.

7. Z dokumentu hodnocení klienta soud zjistil, že žalovaná uvedla příjmy ve výši 20 500 Kč ze zaměstnání, dále uvedla výdaje ve výši 3 410 Kč (jako životní minimum), 1 000 Kč na bydlení. příjmení zdroje tak činily 15 090 Kč. Ze smlouvy o bankovních službách uzavřené mezi právnická osoba a žalovanou soud zjistil, že žalované byl zřízen účet č. bankovní účet.

8. Z výplatních pásek od zaměstnavatele příjmení příjmení soud zjistil, že žalovaná v listopadu 2018 obdržela částku 20 802 Kč a v prosinci 2018 obdržela částku 20 521 Kč. Z potvrzení zaměstnavatele vyplývá, že žalovaná měla průměrný čistý měsíční příjem za období listopad 2018 až leden 2019 20 594 Kč. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi zaměstnavatelem jméno příjmení a žalovanou jako zaměstnancem soud zjistil, že žalovaná nastoupila do zaměstnání 10. 5. 2018 a mzda byla sjednána ve výši 20 000 Kč. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že z účtu žalobkyně byla dne 15. 2. 2019 odeslána částka 65 000 Kč na účet žalované číslo bankovní účet. Z výpisu z nebankovního registru klientských informacích soud zjistil, že smlouva žalované byla hodnocena jako se středním rizikem. Z výpisu záznamů z registru příjmení soud zjistil, že žalovaná neměla žádný záznam. Z předžalobní výzvy ze dne 21. 2. 2023 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 75 973 Kč nejpozději do 15 dnů od data odeslání oznámení.

9. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaná uzavřely na základě návrhu ze dne 14. 2. 2019 akceptovaného dopisem ze dne 18. 2. 2019 úvěrovou smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 65 000 Kč a žalovaná se zavázala dlužnou částku z úvěru spolu s úrokem ve výši 115,69 % ročně splatit 42 měsíčními splátkami ve výši 4 613 Kč, splatnými vždy do každého 20. dne

v měsíci s tím, že celková částka k zaplacení činila 193 746 Kč. Dále byly sjednány smluvní pokuty pro případ prodlení. Žalobkyně převedla na bankovní účet označený ve smlouvě žalovanou částku 65 000 Kč. Žalovaná zaplatila celkem 28 452 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných splátek. Ke dni zesplatnění měla činit dlužná částka 74 375,27 Kč, přičemž tato sestávala z původní dlužné jistiny úvěru ve výši 62 782,59 Kč, úroků ve výši 11 592,68 Kč. Před uzavřením smlouvy prověřila žalobkyně příjmy žalované zejména potvrzením zaměstnavatele a výplatními páskami. Dále prověřila žalovanou v bankovních a nebankovních registrech.

10. Podle , (dále jen „“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle , o spotřebitelském úvěru, je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

11. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle platí, že pokud plnila strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

12. Soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky řízení podle a násl. a podle zákona o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, že žalobkyně jako podnikatelka vystupovala v rámci výkonu své podnikatelské činnosti, zatímco žalovaná v této pozici nejednala. Žalobkyně ani po poučení soudu dle nenavrhla důkazy ke svému tvrzení, že dostatečně zkoumala i výdajovou stránku žalované při prověřování bonity. Žalobkyně obsáhle argumentovala částkou životního minima určenou právním předpisem a dále přenesla svou povinnost prověřit schopnosti žalované na její stranu s odůvodněním, že žalovaná podepsala příslušná prohlášení a případně porušila svou povinnost tvrdit další výdaje. Podle názoru soudu však žalobkyně měla přistoupit k bližšímu zkoumání výdajové stránky hospodaření žalované, neboť nedisponovala ani jedinou relevantní informací o výdajích žalované (s výjimkou tvrzení žalované, na které ale nemůže žalobkyně spoléhat). Pouhý odkaz na životní minimum je dle soudu jednoznačně nedostatečný, když nemůže obsáhnout konkrétní situaci žadatele. V moci žalobkyně nepochybně bylo požadovat od žalované doložení např. výpisů z účtu, které by obsahovaly i debetní operace, či dokladů o úhradách nákladů souvisejících s bydlením, když samotnou žalovanou byly tyto náklady tvrzeny v částce velmi nízké, neodpovídající obvyklým současným nákladům (1 000 Kč), byť by šlo o vlastní formu bydlení. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně neposoudila řádně úvěruschopnost žalované v pozici spotřebitelky, když neposoudila schopnost žalované splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru porovnáním příjmů a výdajů žalované ve smyslu ZoSÚ, a tedy žalobkyně nemohla kvalifikovaně dospět k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr v rozporu s  zákona, je nutné předmětnou smlouvu posoudit jako neplatnou.

13. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. (dostupný na www.nsoud.cz) vyplývá, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. a v neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Ve shora citovaném rozsudku Nejvyššího soudu České republiky se též uvádí, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí a této své povinnosti nedostojí, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, když dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. příjmení je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

14. Z důvodů vyplývajících z citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu, jakož i z důvodů nastíněných v nálezu Ústavního soudu sp.zn. (dostupný na www.usoud.cz), který soudům v podstatě ukládá zabývat se otázkou zkoumání bonity z úřední povinnosti, dovodil soud v projednávané věci naplnění podmínek dle a přihlédl k neplatnosti úvěrové smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou. Samo jednání žalobkyně v podobě postupu jednoznačně odporujícímu principům ochrany spotřebitele, jakož i nesrozumitelnost smluvních ujednání (viz určování úroku výkladem soudního znalce), je totiž důvodem neplatnosti, nikoliv pasivita jejích klientů.

15. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno vyplacení úvěru žalované ve výši 65 000 Kč a současně provedení úhrad ze strany žalované ve prospěch žalobkyně ve výši 28 452 Kč, má soud za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť žalobkyně ji plnila bez právního důvodu a má právo na vrácení toho, co žalované plnila bez právního důvodu. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila, resp. ve smyslu ZoSÚ vrátit poskytnutou jistinu.

16. Soud tudíž rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni poskytnutou částku 36 548 Kč s úrokem z prodlení z této částky dle ustanovení o. z. ve výši podle , neboť žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého závazku, a to od 9. 3. 2023 do zaplacení. V souladu s ustanovením soud žalované uložil, aby žalovanou částku zaplatila do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

17. Soud dále žalobu zamítl ohledně: částky 39 425 Kč s úrokem z prodlení z této částky, částky smluvní pokuty ve výši 31 502 Kč a úroku ve výši 79,38 % ročně z částky 62 782,59 Kč od 26. 11. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 232 495 Kč.

18. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení Žalobkyně byla v řízení úspěšná ohledně částky 36 548 Kč s příslušenstvím, tj. ze 34,01 %, zatímco žalovaná byla úspěšná co do zamítnuté částky 70 927 Kč s příslušenstvím, tj. z 65,99 %. Žalované tudíž vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 31,99 %; protože ji však žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.