Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 276/2022-87

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vrchou, MBA, ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

se sídlem adresa žalobkyně

právně zastoupená titul jméno příjmení, advokátem

se sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení částky 29 075 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se pro částku 5 648 Kč představující kapitalizovaný úrok a pro částku 4 075 Kč představující smluvní pokutu, částečně zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 25 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se pro částku 256 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky, pro kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 948,97 Kč a pro úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 25 000 Kč od 7. 1. 2022 do zaplacení zamítá.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 696 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Řízení se pro částku 5 648 Kč představující kapitalizovaný úrok a pro částku 4 075 Kč představující smluvní pokutu, částečně zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 25 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba se pro částku 256 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky, pro kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 948,97 Kč a pro úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 25 000 Kč od 7. 1. 2022 do zaplacení zamítá. IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 696 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit jí částku 25 000 Kč s příslušenstvím a částku 4 075 Kč coby smluvní pokutu. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne 26. 4. 2021 se společností právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) smlouvu o úvěru číslo platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru číslo ze dne 29. 6. 2021, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 25 000 Kč, přičemž tuto částku měl vrátit spolu s příslušenstvím do 25. 7. 2021. Úvěr byl žalovanému vyplacen bezhotovostně na účet. Žalovaný se dostal do prodlení, když jistinu úvěru a příslušenství do data splatnosti neuhradil. Předmětem žalobního návrhu je zaplacení částky 25 000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 948,97 Kč (zákonný úrok z prodlení z částky 25 000 Kč od 26. 7. 2021 do 5. 1. 2022), se zákonným úrokem z prodlení z částky 25 000 Kč od 7. 1. 2022 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 648 Kč, dále zaplacení částky 256 Kč coby nákladů na mimosoudní vymáhání pohledávky a částky 4 075 Kč coby smluvní pokuty. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek (rámcová smlouva ze dne 8. 12. 2021, dílčí smlouva).

2. Na výzvu soudu žalobkyně dne 21. 11. 2022 uvedla, že nedisponuje důkazy o posuzování úvěruschopnosti žalovaného a žalobu vzala částečně zpět co do částky 9 723 Kč (5 648 Kč kapitalizovaný úrok, 4 075 Kč smluvní pokuta).

3. Řízení bylo následně ze zákona přerušeno, jelikož usnesením název soudu ze dne

datum, č. j. insolvenční spisová značka byl zjištěn úpadek žalovaného. Usnesením název soudu ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, bylo insolvenční řízení žalovaného zastaveno. Toto usnesení nabylo právní moci dne datum a v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. se pokračovalo, o čemž byli účastníci řízení informování přípisem ze dne 16. 6. 2023.

4. Dle ustanovení , (dále jen „“), žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odst. 2 daného ustanovení, je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

5. Žalobkyně využila svého dispozičního oprávnění, když vzala návrh na zahájení řízení co do částky 9 723 Kč zpět. Soud proto postupoval dle ustanovení a řízení v rozsahu zpětvzetí návrhu zastavil. Ve smyslu ustanovení , o soudních poplatcích, se v tomto případě soudní poplatek nevrací.

6. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

7. Soud učinil následující dílčí skutková zjištění:

8. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 29. 6. 2021 (na č. l. 14-15 spisu), kterou se mění a doplňují podmínky smlouvy o úvěru číslo ze dne 26. 4. 2021 soud zjistil, že tuto uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovaným, kdy na základě této smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému částku 25 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku splatit do 25. 7. 2021 společně s úrokem ve výši 5 498 Kč (úrok ve výši 89,19 % ročně ode dne poskytnutí úvěru do data splatnosti). Výše RPSN činí 1 189,2 %. Žalovaný potvrdil, že se seznámil s textem smlouvy a obchodními podmínkami právního předchůdce žalobkyně. Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně ve smlouvě sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny za každý den prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky řádně a včas. Dále byl sjednán poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku ve výši 50 Kč, a to nejvýše za 3 upomínky.

9. Z výpisu z účtu právního předchůdce žalobkyně (na č. l. 24-26 spisu) soud zjistil, že dne 24. 3. 2021 byla na tento účet připsána platba ve výši 0,1 Kč coby verifikační platba z účtu žalovaného. Dále soud zjistil, že z tohoto účtu byla dne 26. 4. 2021 zaslána částka 16 000 Kč a následně dne

3. 5. 2021 částka 9 000 Kč na účet žalovaného (skutečnost, že se jedná o účet žalovaného, byla ověřena dotazem na společnost právnická osoba).

10. Z upomínek ze dne 8. 8. 2021, ze dne 17. 8. 2021 a ze dne 25. 8. 2021 (na č. l. 27-29 spisu) soud zjistil, že žalovaný byl právním předchůdcem žalobkyně opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021, včetně příloh (na č. l. 30-43 spisu), společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek (na č. l. 44-45 spisu) a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022 (na č. l. 47 spisu) soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno.

12. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 2. 6. 2022 (na č. l. 53 spisu) včetně podacího archu dokládajícího její odeslání (na č. l. 54 spisu) soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky a upozornil ho na možnost jejího soudního vymáhání.

13. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky (na č. l. 55 spisu) se podává, že žalovanému byl dne 8. 3. 2022 zaslán obyčejný dopis a dne 15. 3. 2022 cestoval pověřený terénní pracovník žalobkyně na kontaktní adresu žalovaného.

14. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Dne 29. 6. 2021 bylo mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřeno ujednání, ve kterém se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému částku 25 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do 25. 7. 2021 spolu s úrokem ve výši 5 498 Kč. Právní předchůdce žalobkyně následně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Nebylo prokázáno, že by žalovaný na dlužnou částku něčeho uhradil.

15. Soud dospěl k závěru, že žaloba je pouze z části (jak bude vyloženo dále) důvodná.

16. Dle ustanovení , , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Dle ustanovení , věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

20. Mezi smluvními stranami byla dojednána smlouva o úvěru dle ustanovení , na základě které byla žalovanému poskytnuta částka celkem 25 000 Kč. Dle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě informací získaných od spotřebitele a z jiných zdrojů. Žalobkyně však na výzvu soudu nebyla schopna doložit, že k takovému posouzení úvěruschopnosti žalovaného došlo, kdy vzala žalobu co do částky představující kapitalizovaný úrok a smluvní pokutu zpět. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalobkyně poskytl spotřebitelský úvěr žalovanému v rozporu s ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru, je taková smlouva neplatná. Z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci C -679/18 ze dne 5. 3. 2020 vyplývá, že obecný soud je povinen zkoumat z úřední povinnosti, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru posoudil úvěruschopnost žalovaného. Otázkou zkoumání úvěruschopnosti se tak soud nemá zabývat pouze na návrh spotřebitele, ale ex offo. Soud tak dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně je neplatná dle ustanovení , neboť poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru neposoudil úvěruschopnost žalovaného. Žalovanému tak bylo poskytnuto plnění na základě neplatné smlouvy. Tímto však není dotčena povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky, jelikož jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalovaného. Žalovanému byla dne 26. 4. 2021 poskytnuta na bankovní účet částka 16 000 Kč a následně dne 3. 5. 2021 částka 9 000 Kč, kdy tímto mu vzniklo bezdůvodné obohacení v částce 25 000 Kč, které měl žalovaný vrátit v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož žalovaný ničeho neuhradil, je žaloba důvodná pro vydání jistiny dle neplatné smlouvy o úvěru, která představuje bezdůvodné obohacení.

21. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II., kdy žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč. Ve zbytku je žaloba nedůvodná a soud ji zamítl. Ve vztahu k částce 256 Kč, tedy nákladů spojených s mimosoudním uplatněním pohledávky (ve smyslu ustanovení ), se soud zabýval otázkou, zda byly vynaloženy a pokud ano, zda důvodně. V tomto ohledu se jedná o příslušenství pohledávky ve smyslu uvedené zákonné úpravy. Žalobkyně požaduje 217 Kč za osobní návštěvu žalovaného (tuto návštěvu prokazuje pouze výpisem o tom, že byla učiněna, nedokládá žádný konkrétní záznam, že byl žalovaný na té které adrese osobně navštíven za účelem mimosoudního vymáhání žalované částky) a 39 Kč za odchozí dopis žalovanému ze dne 8. 3. 2022. Žalobkyně sice doložila tento dopis adresovaný žalovanému, který byl sepsán a podepsán jejím právním zástupcem, nebylo však doloženo, že by tento skutečně byl žalovanému odeslán. Žalobkyně byla navíc zastoupena advokátem ve vztahu k vymáhání žalované částky na základě plné moci hromadně zplnomocňující k vymáhání pohledávek tohoto typu ze dne 11. 4. 2016. Úkony právního zástupce jsou v tomto smyslu úkony dle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), a v tomto ohledu jsou také odměňovány, resp. nahrazovány. Ve vztahu k výzvě na žalovaného se jedná zejména o předžalobní výzvu k plnění, přičemž jakékoli další výzvy (opakované, jejich četnost) jdou nad rámec a již je nelze považovat za účelně vynaložené. Z důvodu neprokázání, že byly tyto úkony skutečně vynaloženy a z důvodu nadbytečnosti těchto úkonů soud neshledal v tomto rozsahu žalobu důvodnou. Žalobkyni nebyl přiznán ani (částečně kapitalizovaný) zákonný úrok z prodlení z částky 25 000 Kč, jelikož nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení doposud nevznikl, a to s ohledem na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , podle kterého ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. (…) s ohledem na to, že splatnost zbývající části jistiny na základě dohody stran (možností žalované podle ) ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, zatím nemohl vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení.

22. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pokud jde o náklady právního zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), konkrétně ustanovení . Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částku ve výši 300 Kč. Zástupci žalobkyně by náležela odměna za celkem 3 úkony právní služby, tedy převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé a zaslání výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, kdy se takto jedná celkem o částku ve výši 900 Kč. Dále by advokátovi náležel režijní paušál ve výši 300 Kč (3x100 Kč), opět za přípravu a převzetí věci, písemné podání ve věci samé a zaslání výzvy k plnění ( advokátního tarifu). Doposud by tedy činila odměna zástupce žalobkyně částku 1 200 Kč. Žalobkyně by měla nárok na náhradu za DPH ve výši 252 Kč, a soudní poplatek ve výši 1 164 Kč, kdy by se při plném úspěchu jednalo celkem o částku 2 616 Kč. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohlednil i požadované (kapitalizované) příslušenství, v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. . Za neúspěch žalobkyně je třeba považovat i tu část předmětu řízení, ohledně níž bylo řízení zastaveno, neboť procesní zavinění je na její straně. Žalobkyně požadovala celkem zaplacení částky 39 508,44 Kč, přičemž úspěšná byla co do částky 25 000 Kč, tedy v rozsahu 26,6 % (jedná se o čistý úspěch žalobkyně, kdy žalobkyně byla úspěšná z 63,3 %, žalovaný z 36,7 %). Žalobkyni tak náleží náhrada nákladů řízení ve výši 696 Kč (26,6 % z 2 616 Kč).

23. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení odst. l

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.

Nebude-li dobrovolně ve lhůtě splněna povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím, může být podán návrh na výkon rozhodnutí.