Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
23 C 204/2023-65
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
podnikající v České republice prostřednictvím název žalobkyně,
organizační složka podniku, IČO,
se sídlem adresa
zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 42 098,17 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 18 905,32 Kč, úrok ve výši 10 925,95 Kč a dále ve výši 8,90 % ročně z částky 42 098,17 Kč za dobu od 25. 2. 2023 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 42 098,17 Kč za dobu od 25. 2. 2023 do 16. 3. 2023 a z částky 18 905,32 Kč za dobu od 17. 3. 2023 do zaplacení, zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 23 192,85 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 23 192,85 Kč za dobu od 17. 3. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 18 905,32 Kč, úrok ve výši 10 925,95 Kč a dále ve výši 8,90 % ročně z částky 42 098,17 Kč za dobu od 25. 2. 2023 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 42 098,17 Kč za dobu od 25. 2. 2023 do 16. 3. 2023 a z částky 18 905,32 Kč za dobu od 17. 3. 2023 do zaplacení, zamítá.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 23 192,85 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 23 192,85 Kč za dobu od 17. 3. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 42 098,17 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 366,60 Kč za dobu od 28. 4. 2020 do 22. 9. 2021, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 559,35 Kč za dobu od 23. 9. 2021 do 24. 2. 2023 a dále úrokem ve výši 8,90 % ročně z částky 42 098,17 Kč za dobu od 25. 2. 2023 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 42 098,17 Kč za dobu od 25. 2. 2023 do zaplacení s odůvodněním, že mezi žalobcem jako věřitelem a úvěrujícím a žalovaným jako dlužníkem a úvěrovaným byla dne 28. 4. 2020 uzavřena Smlouva o hotovostním úvěru mPŮJČKA plus č. GNN126086093 (dále také jako úvěrová smlouva), na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 53 800 Kč, který žalovaný čerpal v plné výši. Úvěr nebyl účelově vázán. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr spolu se sjednaným úrokem ve výši 8,90 % ročně a poplatky v pravidelných 60 měsíčních anuitních splátkách po 1 114,19 Kč splatných vždy k 23. dni příslušného měsíce dle harmonogramu splátek počínaje dnem 23. 6. 2020, přičemž poslední splátka ve výši 1 114,19 Kč měla být splacena dne 23. 5. 2025, který byl termínem splatnosti úvěru. Žalovaný však v rozporu s úvěrovou smlouvou a podmínkami pro poskytování hotovostních úvěrů mBank účinnými od 18. 9. 2019, jež byly nedílnou součástí úvěrové smlouvy a které se zavázal dodržovat, nehradil splátky řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradami splátek úvěru. V důsledku prodlení žalovaného s úhradami splátek žalobce dopisem ze dne 22. 9. 2021 odstoupil od úvěrové smlouvy a zesplatnil nesplacenou část jistiny úvěru ke dni 22. 9. 2021 a vyzval jej k úhradě dluhu. Po zesplatnění úvěru žalovaný uhradil částku 3 395,37 Kč, poté již neuhradil ničeho. Žalobce kvalifikovaně vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na dlužné jistině úvěru částku 41 698,18 Kč, na úroku částku 1 366,60 Kč a částku 9 559,35 Kč a na dlužných poplatcích částku 400 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
3. Soud svá skutková zjištění opřel o následující listinné důkazy:
4. Ze Smlouvy o vedení účtu u mBank č. GAO067352860 ze dne 16. 12. 2016 včetně žádosti o zřízení účtu bylo zjištěno, že se žalobce jako banka zavázal zřídit a vést pro žalovaného jako klienta běžný účet č. ú. bankovní účet, umožnit přijímat peněžní prostředky na běžný účet, umožnit peněžní prostředky z účtu vybírat nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu nebo na účet. Ze smlouvy o hotovostním úvěru mPŮJČKA plus č. GNN126086093 ze dne 28. 4. 2020, ze žádosti o poskytnutí hotovostního úvěru mPŮJČKA plus a z transakční historie úvěrového účtu bylo zjištěno, že se žalobce jako úvěrující a žalovaný jako dlužník a úvěrovaný dohodli na poskytnutí úvěru ve výši 53 800 Kč. Použití úvěru nebylo účelově vázáno. Úvěr byl poskytnut jako nezajištěný. Žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěru uvedl, že dosahuje příjmu ve výši 20 000 Kč měsíčně v čistém, a že jeho splátky půjček a úvěrů dosahují výše 1 493,46 Kč měsíčně, je svobodný a nemá žádné vyživované osoby. Žalovaný čerpal úvěr v plné výši bezhotovostně dne 28. 4. 2020 převodem na běžný účet žalovaného č. ú. bankovní účet vedený u žalobce. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr včetně sjednaného úroku splácet v 60 měsíčních anuitních splátkách ve výši 1 114,19 Kč splatných vždy k 23. dni kalendářního měsíce počínaje dnem 23. 6. 2020, přičemž poslední splátka ve výši 1 114,19 Kč byla splatná dne 23. 5. 2025, který byl dnem konečné splatnosti úvěru (čl. 2. úvěrové smlouvy). Byla sjednána 8,90 % roční úroková sazba, 9,28 % roční procentní sazba nákladů na úvěr a také poplatky za úkony související s poskytnutím a správou úvěru (čl. 3., 4.1., 5.1. úvěrové smlouvy). Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky pro zakládání a vedení účtů fyzických osob účinné od 14. 9. 2019, podmínky pro poskytování hotovostních úvěrů mBank účinné od 18. 9. 2019 a sazebník bankovních poplatků mBank účinný od 3. 5. 2021. Z podmínek pro poskytování hotovostních úvěrů mBank platných a účinných od 18. 9. 2019 soud zjistil, že žalovaný souhlasil s tím, že je žalobce oprávněn v případě porušení povinností vyplývajících ze smlouvy, zejména pokud klient porušení kterékoliv ustanovení smlouvy nebo podmínek, a to dostane-li se do prodlení s plněním jakéhokoliv peněžitého dluhu vzniklého na základě smlouvy nebo souvislosti s ní a dále v případě vzniku zadlužení po splatnosti oprávněn odstoupit od smlouvy a /nebo požadovat okamžité splacení celé nebo části vyčerpané jistiny úvěru (čl. 6., 6.2. podmínek). Z výpisu z úvěrového účtu dle transakční historie úvěrového účtu bylo prokázáno, že žalovaný neplatil dohodnuté měsíční splátky řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou splátky úvěru za srpen až září 2021, poslední platbou na dluh byla platba ze dne 4. 10. 2021 ve výši 2 271,66 Kč a platba ze dne 18. 10. 2021 ve výši 1 123,71 Kč. Žalovaný uhradil na dluh v měsíčních splátkách částku v celkové výši 18 905,32 Kč. Z první výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 10. 8. 2021 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky na úvěrovém účtu. Z druhé výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 31. 8. 2021 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky na úvěrovém účtu. Z poslední výzvy k uhrazení dlužné částky, odstoupení od smlouvy ze dne 22. 9. 2021 bylo zjištěno, že žalobce opakovaně vyzval žalovaného k úhradě dlužných částek na úvěrovém účtu a oznámil mu, že pokud nedojde v dodatečné lhůtě k úhradě dlužné částky, je tato výzva zároveň odstoupením od smlouvy o hotovostním úvěru mPŮJČKA plus č. GNN126086093 ze dne 28. 4. 2020. Tato výzva byla doručována žalovanému na původní adresu trvalého pobytu ul. ulice a číslo, obec. Z transakční historie běžného účtu č. ú. bankovní účet za období od 16. 12. 2016 do 18. 10. 2021 byly zjištěny jednotlivé platební transakce na běžném účtu žalovaného. Z všeobecných obchodních podmínek pro zakládání a vedení fyzických osob účinných od 14. 9. 2019 (dále také jako obchodní podmínky) bylo zjištěno, že žalobce sjednal s žalovaným základní pravidla pro vztahy vzniklé mezi bankou a žalovaným na základě uzavřené úvěrové smlouvy, zejména pak v čl. 1 pravidla zániku smluvního vztahu mezi bankou a klientem (čl. 1 číslo) tak, že pokud odstoupí banka od smlouvy, zaniká smlouva den následující po dni, v němž bylo oznámení o odstoupení klientovi doručeno. Pokud adresát odmítl převzít sdělení nebo je nebylo možné doručit, účinky doručení nastávají v den, kdy držitel poštovní licence vrátí sdělení o odstoupení bance jako nedoručené. O této skutečnosti banka klienta vhodným způsobem informuje. Ze sazebníku bankovních poplatků mBank, účinného od 3. 5. 2021 bylo zjištěno, že se žalobce s žalovaným dohodli na poplatcích za poskytnutí úvěru. Z výzvy k úhradě dluhu, oznámení o právním zastoupení ze dne 28. 2. 2023 včetně poštovního podacího archu ze dne 1. 3. 2023 bylo zjištěno, že žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky z úvěru, poskytl mu dodatečnou lhůtu k úhradě a upozornil jej, že nebude-li dlužná částka uhrazena, bude se domáhat svého nároku soudní cestou. Z interního výpisu ze systému banky – CBCB bylo zjištěno, že žalovaný měl ke dni 28. 4. 2020 úvěry, revolvingové úvěry nebo úvěry z kreditních karet se splátkovým zatížením ve výši 1 493,46 Kč, že žalovaný byl hodnocen v položce CBCB skóre znakem 0, v položce výsledek hodnocení reportu CBCB znakem empty.
5. Za prokázaný soud vzal tento skutkový stav:
Žalobce jako banka uzavřel s žalovaným jako klientem dne 16. 12. 2016 Smlouvu o vedení účtu u mBank č. GAO067352860, na základě které zřídil a vedl pro žalovaného běžný bankovní účet č. ú. bankovní účet. Žalobce jako věřitel a úvěrující uzavřel s žalovaným jako dlužníkem a úvěrovaným dne 28. 4. 2020 smlouvu o hotovostním úvěru mPŮJČKA plus č. GNN126086093, jejímž předmětem byl závazek žalobce poskytnout žalovanému úvěr ve výši 53 800 Kč. Žalovaný úvěr čerpal v plné výši bezhotovostně dne 28. 4. 2020 převodem na běžný účet žalovaného č. ú. bankovní účet vedený u žalobce. Žalovaný se zavázal splatit úvěr pravidelnými splátkami po 1 114,19 Kč spolu se sjednaným úrokem ve výši 8,90 % a poplatky vždy k 23. dni příslušného měsíce počínaje dnem 23. 6. 2020, přičemž poslední splátka ve výši 1 114,19 Kč byla splatná dne 23. 5. 2025, který byl dnem konečné splatnosti úvěru. V čl. 6 a v čl. 6 podmínek pro poskytování hotovostních úvěrů mBank bylo sjednáno, že je žalobce oprávněn v případě porušení povinností vyplývajících ze smlouvy, zejména pokud klient porušení kterékoliv ustanovení smlouvy nebo podmínek, a to dostane-li se do prodlení s plněním jakéhokoliv peněžitého dluhu vzniklého na základě smlouvy nebo souvislosti s ní a dále v případě vzniku zadlužení po splatnosti oprávněn odstoupit od smlouvy a /nebo požadovat okamžité splacení celé nebo části vyčerpané jistiny úvěru. Součástí smlouvy učinili účastníci všeobecné obchodní podmínky pro zakládání a vedení fyzických osob, podmínky pro poskytování hotovostních úvěrů mBank a sazebník bankovních poplatků mBank. Žalovaný nehradil dohodnuté splátky úvěru řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou splátky úvěru za srpen až září 2021, poslední platbou na dluh byla platba ze dne 4. 10. 2021 ve výši 2 271,66 Kč a platba ze dne 18. 10. 2021 ve výši 1 123,71 Kč. V důsledku prodlení žalovaného s úhradami splátek žalobce dopisem ze dne 22. 9. 2021 odstoupil od úvěrové smlouvy a zesplatnil nesplacenou část jistiny úvěru ke dni 22. 9. 2021, současně vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Žalobce dopisem (výzvou k úhradě dluhu, oznámením o právním zastoupení) ze dne 28. 2. 2023 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky úvěru spolu s příslušenstvím. Předžalobní výzva byla dle poštovního podacího listu předána k poštovní přepravě dne 1. 3. 2023 a byla téhož dne odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalovaného. Žalovaný uhradil na dluh v měsíčních splátkách částku v celkové výši 18 905,32 Kč.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
10. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
12. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).
13. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
14. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah účastníků, vzniklý na základě smlouvy o úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že úvěrová smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovaným je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.
15. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalovaného uvedl v podání (doplnění žaloby) ze dne 24. 7. 2023 a u jednání dne 8. 8. 2023, že žalobce prověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr vyhledáváním žalovaného v databázi dlužníků, v insolvenčním rejstříku, v rejstříku CBCB, v bankovním a nebankovním registru klientských informací, v centrální evidenci exekucí a v interním systému evidence dlužníků banky, také získal informace přímo od žalovaného, které byly zaznamenány do žádosti o poskytnutí hotovostního úvěru a byly ověřeny doklady uvedenými v žádosti, kdy žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěrového produktu deklaroval příjem ve výši 20 000 Kč, zdroj příjmů neupřesnil; žalobce zhodnotil s ohledem na porovnání příjmů a předpokládaných výdajů, že je zcela v možnostech žalovaného, aby hradil měsíční splátku úvěru ve výši 1 414,19 Kč, když nové celkové splátkové zatížení žalovaného činilo částku 2 181,57 Kč; žalobce však tato skutková tvrzení nedoložil žádnými důkazy, nedoložil zdroj příjmu žalovaného, nedoložil pracovní smlouvu nebo zprávu zaměstnavatele, z níž by bylo zřejmé, o jaký typ pracovního poměru se jedná, výplatní pásky nebo potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, nedoložil žádné výpisy z databáze dlužníků. V rámci posouzení výdajové stránky žalovaného vyšel žalobce pouze z prohlášení žalovaného, aniž by si tyto údaje ověřil, nezkoumal náklady na bydlení, ani netrval na doložení výše nákladů na bydlení. Žalobce zcela nedostatečně zkoumal a prověřoval zejména otázku výdajů žalovaného, vycházel matematických propočtů, resp. pomocných parametrů (paušální vyčíslení výdajů – životní minimum a normativní náklady na bydlení), čímž nesplnil povinnost s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Žalobce i přes poučení podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalovaného splácet úvěr, žádná skutková tvrzení a důkazy nedoplnil. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena v ust. § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie (druhého senátu) ze dne 5. března 2020, OPR- právnická osoba, ve věci C číslo).
16. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení smluvních úroků a dlužných poplatků.
17. Plnil-li žalobce žalovanému z neplatné smlouvy o úvěru částku 53 800 Kč a žalovaný tyto peněžní prostředky převzal a disponoval s nimi, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaný na dluh uhradil pouze částku 18 905,32 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle ust. § 2993 o. z. zavázal žalovaného, uhradit žalobci částku 23 192,85 Kč představující dosud nevrácené (nezaplacené) peněžní prostředky. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu ust. 1968 o. z., zavázal jej soud podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 23 192,85 Kč za dobu od 17. 3. 2023 do zaplacení, neboť do prodlení s úhradou této částky se dostal žalovaný až den následující po doručení předžalobní upomínky (předžalobní upomínka byla žalovanému doručena dne 16. 3. 2023), jako výzvy k dobrovolnému plnění bezdůvodného obohacení, čímž nastala splatnost dluhu žalovaného z bezdůvodného obohacení. Ve zbytku nároku a nárokovaného příslušenství, tj. kapitalizovaného úroku ve výši 10 925,95 Kč a dále úroku ve výši 8,90 % ročně z částky 42 098,17 Kč za dobu od 25. 2. 2023 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 42 098,17 Kč za dobu od 25. 2. 2023 do 16. 3. 2023 a z částky 18 905,32 Kč za dobu od 17. 3. 2023 do zaplacení, pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
18. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.
19. Žalovaný byl, měřeno poměrem úspěchu, ve věci úspěšnější než žalobce. Podle ust.
§ 142 odst. 1 o. s. ř. by měl žalobce povinnost nahradit žalovanému náklady řízení; žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, písemně, ve dvou vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).