Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 250/2023-28

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl soudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 155 558,84 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 712 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 712 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ve zbývající části žalobního návrhu, tj. co do částky 139 846,84 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 27 449,58 Kč, úroku 15 % ročně z částky 152 658,84 Kč od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného částkou 5 178,20 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 155 558,84 Kč od datum do datum a z částky 139 846,84 Kč od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 712 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 712 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá ve zbývající části žalobního návrhu, tj. co do částky 139 846,84 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 27 449,58 Kč, úroku 15 % ročně z částky 152 658,84 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného částkou 5 178,20 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 155 558,84 Kč od [datum] do [datum] a z částky 139 846,84 Kč od [datum] do zaplacení. <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení částky 155 558,84 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru číslo. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Žalovaný byl na základě smlouvy oprávněn čerpat prostřednictvím kreditní karty úvěr do výše úvěrového rámce 160 000 Kč, a to opakovaně při splnění smluvních podmínek. Čerpané peněžní prostředky byl žalovaný povinen žalobkyni vrátit a zaplatit úroky a poplatky, případně smluvní sankce, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,68 % z výše sjednaného úvěrového rámce se splatností každého 20. dne v měsíci. Žalovaný načerpal celkovou částku 160 000 Kč a celkově uhradil částku 144 288 Kč. Jelikož žalovaný přestal úvěr včas a řádně splácet, žalobkyně úvěr ke dni datum zesplatnila. Žalovaný po zesplatnění úvěru neuhradil již ničeho a zůstal žalobkyni dlužen celkovou částku 155 558,84 Kč sestávající se z dlužné jistiny 152 658,84 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč a smluvních pokut ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném též zaplacení sjednaného úroku 27,88 % ročně kapitalizovaného za období od datum do datum částkou 152 658,84 Kč a dále od datum z dlužné jistiny do zaplacení a zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného za období od datum do datum částkou 5 178,20 Kč a dále od datum do zaplacení z dlužné jistiny, poplatků a smluvních pokut. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní vyzván k zaplacení dlužné částky.

2. K prověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy žalobkyně uvedla

a doplnila, že prostřednictvím svých odborných pracovníků posoudila příjmovou

a výdajovou stránku žalovaného, zohlednila jeho věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení. Dále žalobkyně nahlédla do externích úvěrových registrů SOLUS? NRKI, příjmení a ISIR. Žalobkyně porovnávala příjem žalovaného 30 000 Kč

a životním minimem členů domácnosti 3 860 Kč, splátkami jiným společnostem ve výši 1 995 Kč, dosavadní splátkami žalobkyni ve výši 3 574 Kč a s výší splátky schváleného úvěru 2 200 Kč, čímž dospěla ke zbývající částce 18 371 Kč. Pro celou domácnost připočetla příjem ostatních členů domácnosti 15 000 Kč, odečetla navíc minimální výdaje na bydlení ve výši 5 572 Kč a dospěla k částce 22 800 Kč. Dle potvrzení o výši příjmu dosahoval průměrný měsíční příjem žalovaného za poslední tři měsíce před uzavřením smlouvy částky 68 547 Kč. Žalovaný byl zaměstnán jako ředitel ve společnosti právnická osoba

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle , (dále jen „ “), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud též zdůrazňuje, že účastníky předem upozornil co do svého právního názoru (absolutní neplatnost smlouvy, posouzení nároku z titulu bezdůvodného obohacení), účastníci měli dostatečný prostor k doplnění tvrzení a předložení listinných důkazů a nařízení jednání ve věci samé by dle názoru soudu nevedlo k odlišnému rozhodnutí, naopak by znamenalo vznik dalších nákladů zejména pro žalobkyni.

5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním a z nich plynoucímu závěru o skutkovém stavu:

6. Z úvěrové smlouvy číslo ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum za pomoci prostředků komunikace na dálku úvěrovou smlouvu

číslo kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr s limitem 160 000 Kč, který byl žalovaný oprávněn opakovaně čerpat. Žalovaný se smlouvou zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 2,68 % z výše sjednaného úvěrového rámce,

tj. 4 288 Kč se splatností každého 20. dne v měsíci. Součástí splátek byla úhrada úroku ve výši 27,88 % ročně. Žalovaný se dále zavázal k úhradě poplatků a pojištění ve výši 5,9 % z minimální splátky úvěru. Žalovaný při uzavírání smlouvy žalobkyni uvedl, že je ženatý, žije u rodičů, má vysokoškolské vzdělání. Žalovaný byl zaměstnán u právnická osoba, s čistým měsíčním příjmem 68 000 Kč. Příjem ostatních členů domácnosti činil 38 000 Kč. Žalovaný měl dvě vyživovací povinnosti.

7. Z úvěrových podmínek soud zjistil, že tyto byly nedílnou součástí smlouvy a upravovaly práva a povinnosti účastníků smluvního vztahu neupravené smlouvou.

8. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaný dne datum čerpal z úvěrového rámce celkovou částku 160 000 Kč. Sjednané splátky žalovaný včas a řádně nehradil, naposledy uhradil splátku dne datum Celkem žalovaný žalobkyni uhradil částku 144 288 Kč.

9. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne datum včetně podacího archu z následujícího dne soud zjistil, že žalobkyně úvěr dne datum zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celkové částky 172 200,71 Kč.

10. Z potvrzení o ověření bonity klienta ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně při ověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy vycházela z údajů uvedených žalovaným ve smlouvě a z žalovaným uvedené výše výdajů domácnosti 25 000 Kč.

11. Z posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil, jaké má žalobkyně nastavené postupy k posouzení úvěruschopnosti jejích klientů.

12. Z úvěrové zprávy žalovaného soud zjistil, že žalovanému byla před uzavřením smlouvy s žalobkyní odmítnuta jedna žádost o poskytnutí úvěru, dvě žádosti byly odvolány, žalovaný měl čtyři existující úvěry a pět jich měl ukončeno.

13. Z potvrzení o výši příjmu ze dne datum soud zjistil, že žalovaný měl společností právnická osoba, potvrzeno, že je zde zaměstnán jako ředitel s čistým průměrným příjmem za poslední tři měsíce 68 547 Kč.

14. Z předžalobní výzvy ze dne datum včetně podacího archu z následujícího dne soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzýval k zaplacení žalované částky.

15. Provedeným dokazováním dospěl soud k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému na základě uzavřené úvěrové smlouvy peněžní prostředky ve výši 160 000 Kč a žalovaný žalobkyni vrátil částku 144 288 Kč.

16. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

17. Dle ust. ., (dále jen „ “), smlouvou

o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Dle ust. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

20. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

22. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

24. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

25. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

26. V rozsudku č. j. -39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

27. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.

28. V rozsudku sp. zn. ze dne 25. 7. 2018 Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

29. Dle názoru soudu, v daném případě žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ ve spojení se závěry učiněnými v rozsudku Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne datum ve věci C číslo: právnická osoba s.r.o. proti GK), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, vyšla-li pouze z příjmu žalovaného

a deklarovaného příjmu celé domácnosti, aniž by zkoumala výdaje žalovaného a celé jeho domácnosti, například na bydlení, jídlo, koníčky. Zda příjem žalovaného pokrývá jeho výdaje a výdaje domácnosti, žalobkyně neověřila například výpisy z účtu žalovaného za poslední tři měsíce před uzavřením smlouvy, ze kterých by mohlo být seznatelné, jak žalovaný se svými příjmy vychází. Z úvěrové zprávy rovněž vyplývalo, že jiné subjekty poskytující spotřebitelské úvěry žalovanému odmítly úvěr poskytnout, jiné žádosti sám žalovaný odvolal.

30. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní, je třeba, aby k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost.

31. Na základě výše uvedeného soud uzavírá, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednané lhůtě splatnosti, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., absolutně neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.).

32. Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni toliko částku odpovídající jeho bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni částku, která mu byla žalobkyní poskytnuta na základě neplatné smlouvy, a kterou dosud nesplatil. Z dokazování vyplynulo, že žalovanému byla žalobkyní poskytnuta částka 160 000 Kč a žalovaný žalobkyni vrátil celkovou částku 144 288 Kč. Stále žalovaný žalobkyni nevrátil částku 15 712 Kč, která představuje výši bezdůvodného obohacení žalovaného na úkor žalobkyně a kterou je žalovaný povinen vrátit. Zároveň má žalobkyně vůči žalovanému dle o. z. právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky, a to ode následujícího po dni, kdy se žaloba dostala do dispozice žalovaného, tj. ode dne datum až do úplného zaplacení. Výše úroku je dána Žalovaný byl proto uznán povinným zaplatit částku 15 712 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení

z této částky ode dne datum do zaplacení ve výši požadované žalobkyní 15 % ročně, která je i výší zákonnou.

33. Jelikož, jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla důkazní břemeno co do platného uzavření smlouvy o úvěru, soud výrokem II. tohoto rozsudku žalobu zamítnul co do zbývající částky žalobního návrhu, tj. co do částky 139 846,84 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 27 449,58 Kč, úroku 15 % ročně z částky 152 658,84 Kč od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného částkou 5 178,20 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 155 558,84 Kč od datum do datum

a z částky 139 846,84 Kč od datum do zaplacení.

34. Výrok III. o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn Procesně úspěšnějšímu žalovanému však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

35. Lhůta k plnění přisouzené částky včetně příslušenstvím je dána dle Soud nezjistil poměry žalovaného (pro jeho nečinnosti v řízení), proto neshledal důvody pro poskytnutí delší než zákonné.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.