Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 C 194/2023-32

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 16 662,98 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 16 662,98 Kč a úrok z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 16 662,98 Kč za dobu od 13. 4. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 16 662,98 Kč a úrok z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 16 662,98 Kč za dobu od 13. 4. 2023 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 16 662,98 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 16 662,98 Kč za dobu od 13. 4. 2023 do zaplacení s odůvodněním, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 1. 4. 2019 uzavřena Smlouva o úvěru číslo (dále také jako úvěrová smlouva), na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 52 000 Kč, který žalovaný čerpal v plné výši. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr spolu se sjednaným úrokem ve výši 146,30 % ročně a poplatky v pravidelných 18 měsíčních splátkách po 5 472 Kč splatných vždy k 21. dni příslušného měsíce počínaje dnem 21. 5. 2019. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, a proto žalobce přistoupil k jeho zesplatnění. V bodě 6.5. úvěrové smlouvy byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení žalovaného po zesplatnění úvěru ve výši 0,10 % denně z nové jistiny úvěru ode dne následujícího po zesplatnění úvěru až do úplného zaplacení. Tato smluvní pokuta, po jejím částečném zpětvzetí byla žalobci přiznána ve výši 5 808 Kč rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 15. 1. 2021, č. j. -49, který nabyl právní moci dne 23. 2. 2021. Žalobce se podanou žalobou domáhá zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,10 % denně z částky 51 401,60 Kč za období od 8. 7. 2020 do 27. 3. 2023 ve výši 16 662,98 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů ( ).

3. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru číslo ze dne 1. 4. 2019, oznámení o zesplatnění ze dne 28. 10. 2019, předžalobní výzvy ze dne 27. 3. 2023 včetně poštovního podacího archu ze dne 27. 3. 2023, rozsudku pro zmeškání Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 15. 1. 2021, č. j. -49, který nabyl právní moci dne 23. 2. 2021, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 29. 3. 2019, prohlášení klienta, informací pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru ze dne 29. 3. 2019, dokladu o vyplacení úvěru ze dne 1. 4. 2019, oznámení o schválení úvěru ze dne 2. 4. 2019 včetně doručenky ze dne 18. 4. 2019, výzvy k zaplacení, upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 22. 7. 2019, výzvy k zaplacení, upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 23. 9. 2019, oznámení o zesplatnění ze dne 28. 10. 2019, karty klienta, hodnocení klienta, výplatního lístku za období číslo, potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance ze dne 26. 3. 2019, výpisu z nebankovního registru SOLUS, NRKI a skenu bankovního účtu žalovaného č. ú. bankovní účet ze dne 11. 3. 2019, soud zjistil následující skutkový stav věci:

Žalobce jako věřitel a úvěrující uzavřel s žalovaným jako dlužníkem a úvěrovaným dne 1. 4. 2019 smlouvu o úvěru číslo jejímž předmětem byl závazek žalobce poskytnout žalovanému úvěr ve výši 52 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal bezhotovostně v plné výši převodem peněžních prostředků na jeho bankovní účet č. ú. 0 bankovní účet uvedený v úvěrové smlouvě. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v pravidelných 18 měsíčních splátkách po 5 472 Kč se sjednaným úrokem ve výši 146,30 % ročně a poplatky vždy k 21. dni kalendářního měsíce počínaje dnem 21. 5. 2019, přičemž poslední splátka ve výši 5 472 Kč byla splatná dne 21. 10. 2020, který byl dnem konečné splatnosti úvěru. V části B) bodu 6.3. a 6.4. úvěrové smlouvy bylo sjednáno pro případ, že je klient v prodlení s úhradou kterékoliv splátky úvěru nebo její části delší než 65 dní, oprávnění žalobce zesplatnit úvěr včetně všech úroků za poskytnutí úvěru přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, všech smluvních pokut a všech náhrad nákladů, v takovém případě se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a všechny dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění stávají součástí nové jistiny úvěru. Žalovaný nehradil dohodnuté splátky úvěru řádně a včas, proto žalobce dopisem (zesplatněním úvěru) ze dne 28. 10. 2019 zesplatnil zůstatek úvěru i s příslušenstvím ke dni 28. 10. 2019 a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. V části B) bodu 6.5. úvěrové smlouvy byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení žalovaného se zaplacením nové jistiny úvěru po jeho zesplatnění ve výši 0,10 % denně z nové jistiny úvěru ode dne následujícího po zesplatnění úvěru až do úplného zaplacení. Totožnost žalovaného byla ověřena z jeho občanského průkazu. Rozsudkem pro zmeškání vydaným Okresním soudem ve Frýdku-Místku dne 15. 1. 2021, č. j. -49, který nabyl právní moci dne 23. 2. 2021, byla žalobci přiznána částka 60 179 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuta podle části B) bodu 6.5. úvěrové smlouvy ve výši 5 808 Kč. Žalobce dopisem (předžalobní výzvou) ze dne 27. 3. 2023 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky úvěru spolu s příslušenstvím, výzva byla předána k poštovní přepravě dne 27. 3. 2023 a byla doručována žalovanému na adresu trvalého pobytu ulice a číslo, obec část obce.

4. Podle , (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

8. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

10. Podle ust. a 2 věty první , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).

11. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

12. Podle ust. § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru a při plnění povinností uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

13. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Závazkový vztah účastníků, vzniklý na základě smlouvy o úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z. a podle ust. § 2 zákona o spotřebitelském úvěru a shledal, že žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, přičemž se jedná o smlouvu spotřebitelskou ve smyslu ust. § 1810 o. z., neboť žalovaný byl při uzavření úvěrové smlouvy v pozici spotřebitele, žalobce mu poskytl úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda žalobce postupoval v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, tj. zda s odbornou péči posoudil úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy. Obecně platí, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vždy individuálně, tj. přímo od žadatele úvěru zjistit, jaká je jeho aktuální majetková situace a následně tyto informace ověřit (např. pracovní smlouvou, výplatními páskami nebo potvrzením zaměstnavatele o výši příjmů, potvrzením o výši nákladů na bydlení a dalšími doklady o životních nákladech žadatele). Tyto podklady vztahující se k posuzování úvěruschopnosti spotřebitele je poskytovatel úvěru povinen podle ust. § 78 zákona o spotřebitelském úvěru mít uchovány. Dále je nezbytné, aby poskytovatel úvěru nahlédl do veřejně přístupných databází dlužníků (např. SOLUS, BRKI, NRKI, insolvenční rejstřík) a tímto si sám ověřil, zda žadatel o úvěr není nadměrně zadlužen. Podle ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná; soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

14. Žalobce prověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr vyhledáváním žalovaného v databázi dlužníků, a dále získáním informací přímo od žalovaného, když žalovaný v dotazníku hodnocení klienta uvedl, že má čistý měsíční příjem ve výši 18 000 Kč a celkové měsíční náklady ve výši 1 200 Kč; žalovaný uvedl, že pracuje v pracovním poměru na dobu určitou, neuvedl pracovní pozici, uvedl, že dosáhl středoškolského vzdělání s výučním listem, nežije s manželkou nebo partnerkou ve společné domácnosti, a jeho forma bydlení je u rodičů. Dále uvedl, že nemá žádné náklady na druhou osobu v domácnosti a děti, že nemá žádné náklady na splátky úvěrů, zápůjček, leasingu, hypotéky apod. a jeho náklady na bydlení činí částku 1 200 Kč měsíčně. Žalovaný dále doložil výplatní lístek za období číslo a potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, z něhož vyplývá, že dosahuje průměrného čistého měsíčního příjmu ve výši 18 987 Kč. Žalobce provedl analýzu bonity žalovaného, přičemž bylo zjištěno, že má volné zdroje ke splácení úvěru ve výši 12 390 Kč. Žalobce vzhledem k osobním poměrům žalovaného, k jeho životní situaci, rodinnému stavu, počtu osob v domácnosti a typu bydlení stanovil další výdaje žalovaného dle ekonomického modelu (paušální vyčíslení výdajů – životní minimum) částkou 3 410 Kč měsíčně. Soud na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že žalobce jako profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel nebankovních úvěrů nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. V rámci posouzení výdajové stránky žalovaného vyšel žalobce pouze z prohlášení žalovaného, aniž by si tyto údaje ověřil, nezkoumal náklady na bydlení, ani netrval na doložení výše nákladů na bydlení, nezkoumal náklady na dopravu do zaměstnání, náklady na léky nebo jiné výdaje, nezkoumal, zda splácí jiné úvěry nebo zápůjčky a jaká je výše měsíčních splátek. Žalobce zcela nedostatečně zkoumal a prověřoval zejména otázku výdajů žalovaného, vycházel matematických propočtů, resp. pomocných parametrů (paušální vyčíslení výdajů – životní minimum) a údajů o výdajích poskytnutých samotným žalovaným, jevících se jako velmi nevěrohodné a neodpovídající potřebám reálného života, zejména pokud jde o náklady na bydlení ve výši 1 200 Kč měsíčně (za situace, že žalovaný tvrdil, že bydlí u rodičů), čímž nesplnil povinnost s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele.

15. Pakliže žalobce svůj nárok odůvodňuje tím, že část smluvní pokuty podle části B) bodu 6.5. úvěrové smlouvy již byla pravomocně přiznána rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 15. 1. 2021, č. j. -49, který nabyl právní moci dne 23. 2. 2021, pak soud konstatuje, že se jednalo o rozsudek pro zmeškání, při jehož vydání soud vychází z premisy správnosti žalobních tvrzení (aniž by tato tvrzení byla prokázána) a tento rozsudek není pro soud závazný. Soud posoudil po právní stránce nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty podle ust. § 2048 o. z. a dospěl k závěru, že žalobci tento nárok nevznikl z důvodu výše popsané absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

16. Žalovaný byl, měřeno poměrem úspěchu, ve věci úspěšnější než žalobce. Podle ust.

by měl žalobce povinnost nahradit žalovanému náklady řízení; žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, písemně, ve dvou vyhotoveních.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).