Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 142/2023-68
Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 49.789 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 45.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 45.000 Kč od 19. 3. 2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moc rozsudku.
II. Žaloba se co do poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 900 Kč od 19. 3. 2022 do zaplacení, co do poplatků za upomínky ve výši 1.100 Kč a co do kapitalizovaných úroků ve výši 2.789 Kč zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 10.326,44 Kč, k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta sídlem adresa, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žalobkyni se vrací přeplatek soudního poplatku ve výši 140 Kč prostřednictvím účtárny Okresního soudu v Bruntále.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 45.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 45.000 Kč od 19. 3. 2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moc rozsudku. II. Žaloba se co do poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 900 Kč od 19. 3. 2022 do zaplacení, co do poplatků za upomínky ve výši 1.100 Kč a co do kapitalizovaných úroků ve výši 2.789 Kč zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 10.326,44 Kč, k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta sídlem [adresa], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. IV. Žalobkyni se vrací přeplatek soudního poplatku ve výši 140 Kč prostřednictvím účtárny Okresního soudu v Bruntále.
1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 30. 6. 2023, ve znění doplnění ze dne 2. 8. 2023, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 49.789 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 45.900 Kč od 19. 3. 2022 do zaplacení s tím, že účastníci dne datum uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru„ anonymizováno“ číslo na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr na nákup automobilu ve výši 45.900 Kč a žalovaný se zavázal úvěr hradit v 48 měsíčních splátkách po 1.353 Kč, vždy k 13. dni v měsíci při úrokové sazbě 18,20 % a RPSN 21,12 %. Při řádném splácení měl žalovaný uhradit celkem 64.944 Kč. Dne 13. 9. 2021 byly finanční prostředky zaslány na účet žalovaného. Žalovaný však své povinnosti ze smlouvy neplnil a nehradil splátky úvěru, a protože se opakovaně dostával do prodlení, vyzvala jej žalobkyně dopisem ze dne 1. 3. 2022 k zaplacení dlužné částky, když tímto dopisem současně odstoupila od smlouvy. Odstoupení bylo účinné okamžikem doručení a dle žalobkyně se tak stalo nejpozději ke dni 18. 3. 2022. Ještě před odstoupením byl však žalovaný vyzván k úhradě splátek několikrát samostatnými upomínkami. Žalovaná částka se skládá z poskytnuté nevrácené jistiny ve výši 45.900 Kč, z dlužných úroků kapitalizovaných ke dni odstoupení ve výši 2.789 Kč a z nákladů na upomínky celkově ve výši 1.100 Kč. Tato částka zahrnuje náklady na první upomínku ve výši 500 Kč ze dne 13. 11. 2021 a druhou upomínku ze dne 7. 12. 2021 ve výši 600 Kč. Jistinu tvoří také poplatek za sjednání úvěru ve výši 2 % z financové částky úvěru, kterému odpovídá částka 900 Kč. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti, žalovaný předložil 3 výpisy z účtu, dále byl telefonicky kontaktován jeho zaměstnavatel ohledně výše mzdy a trvání pracovního poměru, dále rodiče ohledně bydlení a nákladů na něj, kdy žalovaný jim přispíval částkou 500 Kč, dále bylo nahlédnuto do databází, a sice SOLUS, insolvenčního rejstříku, CRIF, přičemž z této databáze bylo zjištěno úvěrové zatížení žalovaného půjčkami v měsíční výši 1.924 Kč. Příjmy žalovaného činily 15.404 Kč, byla zohledněna nová splátka úvěru, nájem, jakož i další běžné výdaje. Žalovaný byl naposledy vyzván k zaplacení dopisem ze dne 1. 6. 2022.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.
3. Soud nařídil jednání na den 20. 9. 2023, z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce omluvila, žalovaný se k jednání nedostavil a jednáno bylo tak v nepřítomnosti účastníků postupem podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu.
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru anonymizováno, z kopie OP žalovaného, z výpisů z běžného účtu, ze Sazebníku, z ověření podpisů, z přehledu transakce o vyplácení úvěru, z vyčíslení dluhu k 9. 6. 2022, z výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne 1. 3. 2022, z výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne 1. 6. 2022 včetně dokladu o doručení, z první upomínky, z druhé upomínky, z výpočtu příslušenství, z faktury číslo z vyčíslení dluhu k 25. 7. 2023, ze zprávy a výsledku posouzení úvěruschopnosti, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru COFIAUTO soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Žalobkyně a žalovaný jako klient uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru anonymizováno číslo když tato smlouva byla uzavřena prostřednictvím zprostředkovatele – obchodníka anonymizováno. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 45.900 Kč na koupi vozidla Peugeot 206 za kupní cenu 45.000 Kč. Poplatek za sjednání úvěru činil 2 % a byl úročen jako součást jistiny a splácen ve splátkách úvěru. Úvěr měl být uhrazen ve 48 měsíčních splátkách po 1.353 Kč Celkem tak měl žalovaný zaplatit 64.944 Kč, čemuž odpovídá RPSN 21,12 % a úroková sazba 18,20 % ročně. Pojištění sjednáno nebylo. Pro případ prodlení s úhradou víc jak 2 splátek nebo 1 splátky po dobu delší jak 3 měsíce byl věřitel oprávněn odstoupit od smlouvy. K žádosti žalovaný doložil kopii občanského a řidičského průkazu. Žalovaný také k žádosti doložil výpisy ze svého běžného účtu, a to za měsíce červen 2021, července 2021 a srpen 2021. Z těchto výpisů pak plyne, že počáteční zůstatek v červnu 2021 na běžném účtu žalovaného činil 146,62 Kč, konečný zůstatek pak 108,52 Kč. Na výpisu z účtu je zřejmý příjem žalovaného ve výši 20.309 Kč. Z odchozích plateb je zřetelná platba stavebního spoření ve výši 500 Kč, odchozí platba na trvalý příkaz ve výši 1.000 Kč, také pravděpodobně úhrada telefonu ve prospěch anonymizována tři slova ve výši 3.914 Kč a zbývající částka debetních plateb v celkové výši 21.347,10 Kč je tvořena drobnými úhradami v různých obchodech a zařízeních. Z výpisu z bankovního účtu za červenec 2021 již plyne, že konečný zůstatek k tomuto měsíci činil - 1.581,62 Kč, když sice z výpisu je zřejmý jeho příjem ve výši 13.583 Kč a 11.725 Kč od různých zaměstnavatelů, viditelný je také z významnějších položek trvalý příkaz a stavební spoření jako v předchozím měsíci a znovu úhrada ve prospěch anonymizována tři slova ve výši 3.603 Kč. Dne 24. 7. 2021 byl sjednán ve prospěch běžného účtu kontokorentní úvěr ve výši 5.000 Kč, který byl hned v tomto měsíci vyčerpán. V srpnu 2021 pak konečný zůstatek činil 1.490,88 Kč, viditelná je znovu příchozí platba mzdy ve výši 17.225 Kč, viditelné jsou však také dvě příchozí platby jednak ve výši 5.000 Kč ze dne 1. 9. 2021, kterou byla čerpána půjčka od právnická osoba s. r. o. a také ze dne 2. 9. 2021 ve výši 3.000 Kč od stejné instituce. Tedy přesto, že byla v tomto měsíci čerpána půjčka ve výši 8.000 Kč, peněžní prostředky byly zcela použity a vyčerpány v rámci tohoto měsíce. Dle zprávy o posouzení úvěruschopnosti byla provedena interní analýza příslušných klientských dat a její ověření, kdy byla osoba žalovaného ověřena v registru SOLUS, v insolvenčním rejstříku a v registru CRIF. Příjmy žalovaného měly původ ve mzdě ve výši 15.404 Kč měsíčně, jiný příjem neměl, dále pak mezi výdaje patřily náklady na bydlení ve výši 500 Kč a splátky úvěru ve výši 1.924 Kč. K žádosti byl doložen výpis z bankovního účtu a výpis příslušných databází a registrů. Rozdíl mezi příjmy a výdaji činil 12.980 Kč, a to umožnilo dle žalobkyně splácet úvěr ve výši 1.353 Kč měsíčně. Dle Sazebníku pro smlouvy o spotřebitelském úvěru činil poplatek za zaslání první upomínky 500 Kč a za zaslání druhé upomínky 600 Kč. K výplatě částky 45.000 Kč došlo dne 13. 9. 2021. Upomínkou ze dne 13. 11. 2021 byl žalovaný poprvé upozorněn na prodlení a vyzván k zaplacení splátky ve výši 3.206 Kč s tím, že mu byla účtována náhrada nákladů spojených s vymáháním ve výši 500 Kč a druhou upomínkou ze dne 7. 12. 2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 5.159 Kč a za tuto upomínku mu byla účtována částka 600 Kč. Dopisem ze dne 1. 3. 2022 bylo žalovanému sděleno, že porušil smlouvu tím, že nesplácí řádně úvěr a je v prodlení s úhradou více než 2 úvěrových splátek, a protože dluh neuhradil ani přes předchozí výzvu, tak v souladu s ujednáními ve smlouvě žalobkyně od smlouvy odstupuje. Současně žalovaného vyzvala k okamžitému zaplacení částky ve výši 49.789 Kč. Také dopisem ze dne 1. 6. 2022 zaslaným žalovanému ze strany právního zástupce žalobkyně znovu došlo k odstoupení od úvěrové smlouvy z důvodu prodlení s úhradou splátek a současně tato upomínka byla i upomínkou předžalobní, která byla odeslána dne 3. 6. 2022. Ze strany žalovaného nebyla provedena žádná úhrada a dluh ke dni 9. 6. 2022 tak byl navýšen o kapitalizovaný úrok ve výši 2.789 Kč a o náhradu za upomínky ve výši 1.100 Kč.
5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.
9. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a následující občanského zákoníku, na základě které bylo žalovanému umožněno čerpat úvěr ve výši 45.000 Kč, účelově vázaný na nákup osobního automobilu. Spolu s jistinou se žalovaný zavázal hradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 900 Kč, který byl součástí jistiny úvěru a dále sjednaný úrok, a to vše ve 48 měsíčních splátkách po 1.353 Kč Smlouva je zároveň smlouvou spotřebitelskou podléhající zákonu č. 257/2016 Sb., který ukládá poskytovatelům úvěru zkoumat schopnost dlužníků dostát závazkům ze smlouvy, a to jak k ochraně jich samotných, tak i k ochraně dlužníků. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný předložil žalobkyni výpisy z běžných účtu za 3 měsíce předcházející poskytnutí úvěru, přičemž z těchto výpisů vyplývá i výše měsíčního příjmu žalovaného a současně osoba žalovaného byla ověřena v dostupných databázích, z nichž vyplynula jeho výše ze smluvních závazků. Žalobkyně však zřejmě přehlédla, že z předložených výpisů z účtů žalovaného plyne, že jeho příjmová a výdajová stránka v jednotlivých měsících je vyrovnaná, což znamená, že žalovaný v rámci měsíce neušetří žádnou částku a veškeré finanční prostředky použije pro svou potřebu. Zároveň však z těchto výpisů z účtů vyplynulo, že v srpnu 2021 žalovaný čerpal kontokorentní úvěr ve výši 5.000 Kč a hned začátkem září 2021 čerpal další úvěr v celkové výši 8.000 Kč, kdy lze předpokládat, že se jedná o úvěr krátkodobý, zároveň i záporné zůstatky na účtu žalovaného mají výraznou vypovídací hodnotu stejně jako skutečnost, že výdaje žalovaného na bydlení jsou zanedbatelné, a přesto nedostačují k tomu, aby žalovaný vyšel se svým příjmem. Vzhledem k tomu, že soud má předmětné zkoumání za nedostatečné, resp. vyhodnocení objektivně získaných skutečností za nedostatečné, vyhodnotil soud předloženou smlouvu jako smlouvu neplatnou. Byť není možné přihlížet k tomu, co následovalo, je zjevné, že přestože výpočet žalobkyně vypovídá o disponibilní částce přesahující 12.000 Kč žalovaného měsíčně, pak ze strany žalovaného na tento úvěr nebylo zaplaceno vůbec ničeho, a to v podstatě reálněji vypovídá o jeho schopnostech úvěr splácet. Smlouva je tak neplatná ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a v souladu s tímto ustanovením soud nárok žalobkyně posuzoval. Je tak zřejmé, že žalobkyni náleží částka 45.000 Kč tedy částka, která byla poskytnuta žalovanému na jeho účet za účelem nákupu vozidla, a to je také částka, kterou je žalovaný povinen vrátit včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, počítaného ode dne následujícího po uplynutí lhůty, stanovené k zaplacení v rámci odstoupení od smlouvy.
11. Nedůvodnou soud však shledal žalobu co do nároků, které mají původ v neplatné smlouvě a sice co do poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 900 Kč, a to včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení a dále co do poplatků za upomínky v celkové výši 1.100 Kč, které taktéž mají původ ve smlouvě, stejně jako sjednané kapitalizované úroky ve vyčíslené částce 2.789 Kč.
12. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 3 o. s. ř., přičemž bylo nutné zohlednit poměr úspěchu a neúspěchu. Součet všech nároků žalobkyně žalobou požadovaných a kapitalizovaných ke dni rozhodnutí soudu činil 57.930,59 Kč a představuje 100 %. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 52.981,95 Kč, odpovídající 91,46 %, a neúspěšná co do částky 4.948,64 Kč, odpovídající 8,54 %. Žalobkyni proto náleží odměna ve výši 82,92 %. Výše náhrady nákladů řízení vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Žalobkyni by proto při plném úspěchu náležel zaplacený soudní poplatek ve výši 2.350 Kč a náklady právního zastoupení za dva a půl úkonů právní služby po 2.980 Kč (převzetí věci, jednoduchá předžalobní upomínka, sepis žaloby) dle § 7 bod 5 téže vyhlášky a tři náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 téže vyhlášky po 300 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, náležela by mu i alikvótní část 21 % DPH ve výši 1.753,50 Kč Náklady řízení by celkem činily 12.453,50 Kč, částka odpovídající poměru 82,92 % pak je 10.326,44 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.
13. Soud rozhodl o vrácení přeplatku soudního poplatku ve výši 140 Kč, když dle výpočtu soudu by soudní poplatek měl činit 2.350 Kč, což je 5 % z částky žalované, tvořené jistinou a poplatky, tedy z částky 47.000 Kč, částka 2.350 Kč, avšak žalobkyní bylo uhrazeno na soudním poplatku 2.490 Kč. Rozdíl těchto částek tak musí být vrácen.
14. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 občanského soudního řádu).