Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 180/2023-37

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Říhou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 6 900 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení

II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 1 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 900 Kč od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 900 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 655 Kč k rukám Mgr. jméno příjmení, advokáta sídlem adresa.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 1 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 900 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 900 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 655 Kč k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta sídlem [adresa].

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 6 900 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně“ nebo„ původní věřitelka“), uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o úvěru číslo žalovaná poskytnuté peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátila. Původní věřitelka na základě této smlouvy poskytla žalované částku 5 000 Kč a žalovaná se zavázala ji vrátit spolu s dohodnutou odměnou za administrativní činnost ve výši 1 900 Kč do datum. Žalovaná ale smluvené podmínky porušila, neboť neuhradila doposud ničeho. Žalovaná tak doposud dluží jistinu ve výši 5 000 Kč a dlužný poplatek ve výši 1 900 Kč, tedy celkem 1 900 Kč. příjmení toho se žalobkyně domáhá zaplacení úroku z prodlení z této částky od datum do zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla postoupena z původní věřitelky na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovaná ke dni podání žaloby ničeho nezaplatila.

2. Žalovaná podala včas odpor, v němž navrhla žalobu zamítnout. Následně uvedla, že žádnou úvěrovou smlouvu nesjednávala a jedná se tedy o úvěrový podvod.

3. K jednání, které se konalo dne datum, se žalovaná bez omluvy nedostavila. Zástupce žalobkyně se omluvil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastnic za splnění podmínek , neboť pro rozhodnutí ve věci samé byly dostačujícíy provedené k důkazu.

4. Soud k důkazu provedly, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně a ze kterých učinil následující skutková zjištění. Soud si rovněž k návrhu žalobkyně vyžádal sdělení banky.

5. právnická osoba (dále jen„ původní věřitelka“) poskytla na bankovní účet číslo jehož majitelem je žalovaná, částku 5 000 Kč. Z uvedeného účtu byla poukázána na bankovní účet původní věřitelky dne datum částka 1 Kč jako verifikační platba. Soud nemá ovšem za prokázané uzavření smlouvy úvěrové smlouvy konkretizované pod číslo neboť takto označená není podepsána a žalobkyně nikterak nedoplnila tvrzení ani neprokázala kontraktační proces směřující k uzavření smlouvy. K posouzení úvěruschopnosti žalované netvrdila žalobkyně žádné skutečnosti a nepředložila žádné důkazní návrhy. Pohledávka za žalovanou byla postoupena z původní věřitelky na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo písemně i žalované dopisem ze dne datum oznámeno. Z předžalobní upomínky ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužného nároku požadovaného žalobou do tří dnů. Předžalobní výzva byla odeslána dne datum na poslední známou adresu žalované.

6. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu a násl. , (dále jen „o. z.“).

7. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla uzavřena smlouva o zápůjčce (listiny označené jako„ smlouva o spotřebitelském úvěru“) podle § 2390 a násl. o. z., neboť uvedené tvrzení nebylo prokázáno. I kdyby tomu tak bylo, při posuzování takovéhoto závazkového vztahu by soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovanou jako spotřebitelem ve smyslu o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především a spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum sp. zn. C číslo).

8. Soud by pak dospěl k závěru, že v daném případě by žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalované řádně a na základě dostatečných podkladů, neboť k tomuto tvrzení neoznačila ani žádné důkazy.

9. Za shora popsané situace má soud prokázáno pouze to tvrzení, že žalovaná obdržela na bankovní účet, jehož je majitelkou, částku 5 000 Kč. V tomto případě si strany ve smyslu § číslo odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si plnily, neboť uzavření smlouvy nebylo prokázáno. Žalovaná byly vyzvána vrácení plněním dopisem odeslaným dne datum. Soud proto žalobě zčásti vyhověl a rozhodl o vrácení bezdůvodného obohacení ve výši 5 000 Kč žalobkyni. Námitka žalované, že nevěděla o sjednání úvěru a že se zřejmě jedná o úvěrový podvod v této věci neobstojí v tom směru, že uvedená částka 5 000 Kč byla poskytnuta na bankovní účet, jehož je majitelkou. I kdyby o připsání této platby výslovně nevěděla, aktivum ve výši 5 000 Kč se dostalo do její majetkové dispozice a je povinna je vydat zpět. Ostatně žalovaná jako majitelka účtu odpovídá i za případně jednání disponujících osob s tímto účtem.

10. Co se týče příslušenství pohledávky, soud rozhodl tak, že žalobkyni přiznal příslušenství, které požadovala v žalobě, pouze zčásti. Úrok z prodlení z dlužné částky byl žalobkyni přiznán ve smyslu o. z. ve výši, kterou požadovala v žalobě, přičemž ta je nižší než k prvnímu dni prodlení určená výše úroku z prodlení daná Žalovaná byla vyzvána k dopisem ze dne datum, aby uhradila pohledávku do tří dnů. Dopis byl odeslán téhož dne a do dispozice žalované se tudíž dostal nejpozději na základě fikce dojití dne datum Lhůta tří dnů marně uplynula dnem datum. Tedy dnem následujícím datum se žalovaná dostala do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení.

11. Soud stanovil lhůtu pro zaplacení nároku žalobkyně v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ( ) za situace, kdy žalovaná netvrdila žádné skutečnosti, které by vedly soud ke stanovení delší lhůty splatnosti či splátkového kalendáře a uvedené skutečnosti nevyplývají ani z obsahu spisu.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení za situace, kdy úspěšné žalobkyni (v rozsahu 72 %) přiznal účelně vynaložené náklady řízení, a to ve výši 44 % z celku. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle bodu 2 , ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši 6 900 Kč. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřesahující částku 50 000 Kč. Sazba mimosmluvní odměny podle shora cit. ustanovení tak v daném případě činí 200 Kč. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil do podání návrhu 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání – žaloby a předžalobní výzva) ve výši mimosmluvní odměny 3 x 200 Kč, t.j. náleží mu odměna celkem ve výši 600 Kč. Uvedená částka nepřesahuje ve smyslu cit. vyhlášky výši tarifní hodnoty. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle , ve znění pozdějších předpisů, po 100 Kč ke třem úkonům právní služby (viz úkony právní služby shora), tedy celkem 300 Kč. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši 189 Kč ( ) Celkem tedy náklady řízení činí 1 489 Kč. S ohledem na částečný neúspěch ve věci proto žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši 655 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.