Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
115 C 255/2023-75
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro 12 936 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 850 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 850 Kč za dobu od 3. 3. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 4 582 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 432 Kč za dobu od 28. 12. 2019 do 2. 3. 2023, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 582 Kč za dobu od 3. 3. 2023 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 2 504 Kč, úroku ve výši 95,95 % ročně z částky 6 970,25 Kč za dobu od 28. 12. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 28. 12. 2019 dosáhne částky 33 062 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 850 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 850 Kč za dobu od 3. 3. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 4 582 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 432 Kč za dobu od 28. 12. 2019 do 2. 3. 2023, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 582 Kč za dobu od 3. 3. 2023 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 2 504 Kč, úroku ve výši 95,95 % ročně z částky 6 970,25 Kč za dobu od 28. 12. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 28. 12. 2019 dosáhne částky 33 062 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne 7. 3. 2023 a doplněnou dne 30. 8. 2023 a 6. 9. 2023 se žalobkyně domáhala po žalované úhrady částky 10 432 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 432 Kč za dobu od 28. 12. 2019 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 2 504 Kč, úroku ve výši 95,95 % ročně z částky 6 970,25 Kč za dobu od 28. 12. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 33 062 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovanou dne 30. 7. 2019 smlouvu o úvěru číslo na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 7 000 Kč, úroková sazba byla sjednána ve výši 95,95 % ročně. Žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr v pravidelných 48 měsíčních splátkách ve výši 574 Kč. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 249 Kč za prodlení s každou splátkou úvěru déle než 30 dnů a poplatek související s náklady žalobkyně vzniklými v důsledku prodlení žalovaného se splácením úvěru ve výši 200 Kč za každou splátku v prodlení delším 15 dnů. Pro případ prodlení se splátkou úvěru déle než 65 dní má žalobkyně právo na zesplatnění úvěru a na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky úvěru. Žalobkyně uvedla, že zkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru, kdy vycházela z informací a z dokladů od žalované a z dalších zdrojů. Žalovaná dosud nezaplatila na žalovanou částku ničeho.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Ve věci bylo rozhodnuto podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání. Žalobkyně udělila souhlas s tímto procesním postupem v rámci svého vyjádření ze dne 30. 8. 2023. Dne 14. 9. 2023 si žalovaná osobně převzala žalobu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání, žalovaná se dosud nikterak nevyjádřila, soud má za to, že žalovaná nemá žádných námitek vůči rozhodnutí věci bez nařízení soudního jednání. Soud vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.
4. Z provedených listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.
5. Z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru soud zjistil, že návrh podala žalovaná dne 30. 7. 2019, žalobkyně akceptovala tento návrh dne 31. 7. 2019. V rámci uzavřené úvěrové smlouvy číslo (dále jen„ Smlouva“) se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 7 000 Kč, žalovaná se zavázala splácet tento úvěr prostřednictvím 48 měsíčních splátek ve výši 574 Kč vždy k 21. dni kalendářního měsíce. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 131,7 % ročně. Žalovaná uvedla bankovní účet č. bankovní účet, na který má být úvěr poukázán. Součástí návrhu jsou smluvní podmínky úvěrové smlouvy. Podle bodu 6. 1. v případě prodlení žalované se zaplacením splátky úvěru po dobu delší 30 dnů, je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč. Podle bodu 6. 2 má žalobkyně právo na náhradu nákladů ve výši 200 Kč spojených s prodlením žalované se splátkou úvěru delším 15 dnů. Podle bodu 6. 3. v případě prodlení žalované se splátkou úvěru delším 65 dnů, má žalobkyně právo prohlásit celý úvěr splatným a podle bodu 6. 5 má žalobkyně právo požadovat po zesplatnění úvěru smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky.
6. Z Oznámení o schválení úvěru včetně splátkového kalendáře bylo zjištěno, že dopisem ze dne 1. 8. 2019 žalobkyně oznámila žalované, že došlo k uzavření Smlouvy, na základě které byl na bankovní účet žalované poskytnut úvěr ve výši 7 000 Kč a žalovaná se zavázala jej splácet částkou 574 Kč měsíčně, přičemž termín první splátky je 21. 8. 2019 a termín poslední 48. splátky je 21. 7. 2023.
7. Z Dokladu o vyplácení úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala dne 31. 7. 2019 na bankovní účet číslo bankovní účet částku 7 000 Kč.
8. Ze sdělení právnická osoba ze dne 5. 9. 2023 bylo zjištěno, že žalovaná je majitelkou bankovního účtu číslo bankovní účet.
9. Z dodejky bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala dne 2. 8. 2019 poštovní zásilku na adresu žalované.
10. Z Hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalobkyně vycházela při zkoumání úvěruschopnosti žalované z těchto údajů: pravidelný měsíční příjem žalované ve výši 10 800 Kč, pravidelné měsíční výdaje žalované ve výši životního minima 3 410 Kč, výdaje na bydlení ve výši 1 200 Kč, s tím, že žalovaná je svobodná a žije sama. Žalovaná dne 30. 7. 2019 podepsala Hodnocení klienta.
11. Z lustrace v systému NRKI bylo zjištěno, že skóre žalované je 25, tj. žalovaná dosud nebyla uvedena v této databázi dlužníků.
12. Z lustrace v registru SOLUS pořízené dne 29. 7. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná je v prodlení se zaplacením telekomunikačního poplatku.
13. Z kopie občanského průkazu žalované bylo zjištěno, že žalobkyně si ověřila totožnost žalované před uzavřením Smlouvy.
14. Ze sdělení ČSSZ ze dne 31. 7. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná pobírá důchod pro invaliditu třetího stupně ve výši 10 795 Kč měsíčně.
15. Z výplatního dokladu bylo zjištěno, že žalované byl poskytnut invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně za leden 2019 ve výši 10 795 Kč.
16. Z bilance Smlouvy bylo zjištěno, že žalovaná uhradila na úvěr ze Smlouvy částku 1 150 Kč.
17. Z dopisů ze dne 23. 9. 2019, ze dne 22. 10. 2019, ze dne 21. 11. 2019 a ze dne 23. 12. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných splátek úvěru s upozorněním na zesplatnění celého úvěru v případě nezaplacení.
18. Z dopisu ze dne 15. 2. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím své právní zástupkyně k zaplacení žalované částky s upozorněním na podání žaloby v případě nezaplacení.
19. Z podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala dne 15. 2. 2023 poštovní zásilku na adresu žalované.
20. Z dalších listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení a rozhodnutí této věci.
21. Soud učinil tento skutkový závěr. Mezi účastnicemi řízení byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně zaslala dne 31. 7. 2019 na bankovní účet žalované částku 7 000 Kč, na kterou žalovaná dosud uhradila 1 150 Kč. Žalobkyně si ověřila aktivní majetkovou stránku žalované před uzavřením smlouvy o úvěru, co do zkoumání pasivní majetkové stránky žalované vycházela žalobkyně ze statistických údajů. Žalobkyně lustrovala žalovanou v databázích NRKI a SOLUS. Žalobkyně zaslala žalované před podáním žaloby výzvu k zaplacení žalované částky.
22. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
23. Podle § 1810 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.
24. Podle § 86 ZoSÚ (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
25. Podle § 78 ZoSÚ (1) poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
26. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
27. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
28. Podle článku 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
29. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou měla charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ zákona o. z., jedná se o smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 o. z., neboť žalovaná byla při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, žalobkyně jí poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované před uzavřením Smlouvy. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vždy individuálně, tj. přímo od žadatele úvěru zjistit, jaká je jeho aktuální majetková situace a následně tyto informace ověřit (např. pracovní smlouvou, výplatním lístkem, potvrzením o výši nákladů na bydlení). Tyto podklady vztahující se k posuzování úvěruschopnosti spotřebitele je poskytovatel úvěru povinen podle § 78 ZoSÚ mít uchovány. Dále je nezbytné, aby poskytovatel úvěru nahlédl do veřejně přístupných databází dlužníků (např. SOLUS, insolvenční rejstřík) a tímto si sám ověřil, zda žadatel o úvěr není nadměrně zadlužen. Podle § 87 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Žalobkyně prokázala, že řádně zkoumala aktivní majetkovou stránku žalované, když bylo prokázáno, že čistý měsíční příjem žalované v rozhodné době činil 10 795 Kč, přičemž se jednalo o invalidní důchod. Žalobkyně však ani k výzvě soudu neprokázala, že zkoumala rovněž pasivní majetkovou stránku žalované s odbornou péčí, přičemž poskytovatel spotřebitelského úvěru je schopen si učinit celistvý obraz o solventnosti spotřebitele pouze tehdy, pokud zná jak pravidelné měsíční příjmy spotřebitele, tak jeho pravidelné měsíční výdaje. Žalobkyně vycházela co do pravidelných měsíčních výdajů žalované ze statistických dat – životního minima ve výši 3 410 Kč a nákladů na bydlení ve výši 1 200 Kč, takovéto zkoumání úvěruschopnosti žalované – spotřebitelky soud považuje za nedostatečné, neboť žalobkyně v době poskytnutí úvěru neznala konkrétní měsíční výdaje žalované. Žalobkyně prokázala, že lustrovala žalovanou v databázích dlužníků – NRKI a SOLUS, kde zjistila, že žalovaná je v prodlení s jedním ze svých závazků. Z uvedeného má soud za to, že žalobkyně nesplnila povinnost danou jí § 86 ZoSÚ a článkem 8 Směrnice, tj. neposoudila s odbornou péčí schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, a proto je Smlouva neplatná podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. V rámci řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku 7 000 Kč a žalovaná uhradila na tuto částku žalobkyni 1 150 Kč. Soud zavázal žalovanou, aby v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ vrátila žalobkyni nesplacenou část jistiny ve výši 5 850 Kč (tj. 7 000 Kč mínus 1 150 Kč) včetně úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (u stanovení výše úroku z prodlení byl soud vázán žalobním návrhem ve smyslu § 153 odst. 2 o. s. ř.). Úrok z prodlení byl přiznán ode dne 3. 3. 2023 v návaznosti na výzvu k plnění žalované částky ze dne 15. 2. 2023, která byla doručena žalované a ve které byla stanovena lhůta k plnění do 15 dnů ode dne odeslání výzvy, tj. do 2. 3. 2023. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť z neplatné smlouvy nevzniklo žalobkyni právo na úhradu poplatku, smluvních úroků, ani části žalobou nárokovaných úroků z prodlení.
30. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., převážný procesní úspěch je na straně žalované (v rozsahu 85 % předmětu řízení včetně příslušenství), žalované tak náleží právo na náhradu nákladů řízení, dle obsahu spisu však žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl o náhradě nákladu řízení negativním výrokem, tedy tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení, písemně, ve dvou vyhotoveních, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ke Krajskému soudu v Ostravě.
Nesplní-li povinná (žalovaná) dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná (žalobkyně) domáhat soudního výkonu rozhodnutí.