Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
5 C 181/2023-68
Okresní soud v Klatovech rozhodl soudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka, úrok z prodlení z částky částka ve výši 7,05 % ročně od datum do datum,
ve výši 7,05 % ročně od datum do datum,
ve výši 7,05 % ročně od datum do datum,
ve výši 7,05 % ročně od datum do datum,
ve výši 7,05 % ročně od datum do datum,
ve výši 8 % ročně od datum do datum,
ve výši 8,75 % ročně od datum do datum,
ve výši 9 % ročně od datum do datum,
ve výši 7,25 % ročně od datum do datum,
ve výši 7,50 % ročně od datum do datum,
ve výši 10,75 % ročně od datum do datum,
ve výši 14 % ročně od datum do datum,
ve výši 15 % ročně od datum do datum,
ve výši 15 % ročně od datum do datum
a dále od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do zbývající části předmětu sporu se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech, doplatek soudního poplatku ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech, doplatek soudního poplatku ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka], úrok z prodlení z částky [částka] ve výši 7,05 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,05 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,05 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,05 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,05 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 8 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 8,75 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 9 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,25 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,50 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 10,75 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 14 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 15 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 15 % ročně od [datum] do [datum] a dále od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Co do zbývající části předmětu sporu se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech, doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech, doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu den datum, se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení, který v petitu návrhu specifikovala, včetně částky částka představující zbytek souhrnného poplatku. Konstatovala, že žalovaný dne datum uzavřel s jejím právním předchůdcem, společností právnická osoba smlouvu o půjčce číslo. Na základě této půjčky žalovanému byla poskytnuta hotovost ve výši částka v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částka, tj. nejenom půjčku, ale též souhrnný poplatek částka, to vše v pravidelných 52 týdenních splátkách, kdy splatnost poslední splátky připadla na datum. Žalovaný uhradil dosud toliko částku částka. Předmětná pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum z původního věřitele na právnická osoba anonymizováno, která pohledávku postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni. O postoupení byl žalovaný informován přípisem ze dne datum a datum. Žalovaný uvedené částky neuhradil i přes písemnou upomínku právního zástupce žalobkyně ze dne datum.
Soud ve věci nařídil jednání na den datum, z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce včas a řádně omluvila. Žalovaný se k jednání nedostavil, neomluvil, byť žaloba současně s předvoláním mu byla doručena dnem datum podle § 49 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. jednal v nepřítomnosti obou účastníků, kdy zároveň u obou z nich byla zachována deseti denní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř.
Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, a dospěl ke kladnému závěru. V této souvislosti vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, která byla uzavřena mezi původním věřitelem, společností právnická osoba a právnická osoba anonymizováno a dále ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, na základě které předmětná pohledávka byla ze právnická osoba anonymizováno postoupena na žalobkyni. Přílohou smlouvy o postoupení pohledávek byl seznam postoupených pohledávek, v němž figuruje pohledávka za žalovaným. Obě postoupení byla oznámena žalovanému dopisy ze dne datum, a datum, které byly dány k poštovní přepravě, jak doloženo podacími archy.
Z žalobních tvrzení, která ze strany žalovaného nebyla rozporována, a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z předložené smlouvy o půjčce číslo bylo prokázáno, že ta byla uzavřena dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba a žalovaným. Na základě této smlouvy právnická osoba poskytla v den podpisu smlouvy žalovanému hotovost ve výši částka, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal uvedenou částku včetně souhrnného poplatku ve výši částka, tedy celkem částka uhradit v pravidelných 52. týdenních splátkách po částka. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalovaného nebyla rozporována, bylo prokázáno, že žalovaný z titulu shora uzavřené smlouvy o půjčce uhradil právnímu předchůdci žalobkyně částku částka, když tato částka byla žalobkyní započtena na souhrnný poplatek, tedy na souhrnném poplatku zbývalo uhradit částku částka, kterou žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu označila jako kapitalizovaný úrok od datum do datum, byť jak zřejmé z obsahu smlouvy mezi smluvními stranami nebyl sjednán úrok.
Soud po shora zjištěném a prokázaném skutkovém stavu věci dospěl k následujícímu právnímu závěru. Při posouzení listin y označené jako smlouva o půjčce dospěl k závěru, že celý tento právní úkon je nutné hodnotit jako absolutně neplatný pro rozpor s dobrými mravy podle § 39 občanského zákoníku platného a účinného do 31. 12. 2013, a to za užití § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. Požadovaný sjednaný poplatek ve výši částka nelze posuzovat samostatně a odděleně od dalších smluvních ujednání. Právní předchůdce žalobkyně určil ve smlouvě tzv. souhrnný poplatek, aniž by bylo zřejmé, co má tento poplatek představovat, o jaký nárok se má jednat a je i podstatné, že má-li v souhrnu představovat odměnu za půjčené peněžní prostředky, která je evidentně v rozporu s dobrými mravy, neboť je nepřiměřeně vysoká, dosahuje 66,9 % zapůjčené částky, a zároveň je zřejmé z okolností věci, že bez sjednání takto vysokého souhrnného poplatku by věřitel peněžní prostředky žalovanému nezapůjčil, nelze než uzavřít, že neplatná je celé smlouva o půjčce. Dodatečné hodnocení souhrnného poplatku žalobkyní jako kapitalizovaný úrok z poskytnutých prostředků nemá oporu v předložené smlouvě o půjčce. Takováto kvalifikace částky částka z dikce smlouvy o půjčce nevyplývá. Z ničeho nelze dovodit, že by zde byla vůle dlužníka tedy žalovaného k tomu, aby platil úroky právě ve výši, jak ji následně žalobkyně jednostranně určila bez opory v jakýchkoliv smluvních ujednáních. Soud proto hodnotí počínání právního předchůdce žalobkyně za nepoctivé a nemravné. Není ospravedlnitelné takto neúměrné navýšení finančních prostředků, které je dlužník povinen vracet věřiteli ani případným odkazem na rizikovost takovéhoto počínání, pokud jde o věřitele.
Soud proto vztah účastníků posoudil podle předpisu upravujících tzv. bezdůvodné obohacení, konkrétně dle ustanovení § 451 odst. 2 o. z., platného a účinného do 31. 12. 2013 a přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky představující rozdíl mezi částkou zapůjčenou a částkou, jež žalovaný na poskytnuté peněžité plnění již zaplatil. Jak bylo již shora prezentováno, žalovaný dne datum převzal hotovost ve výši částka, z níž dosud uhradil částka, zbývá proto doplatit částku částka. V této části byla žaloba důvodná, soud ji proto v tomto rozsahu vyhověl jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno. Vzhledem k tomu, že se jedná o bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně, pak bylo třeba výzvy žalobkyně, případně jejího právního předchůdce k úhradě peněžitého plnění. První výzva byla učiněna v oznámení o postoupení pohledávky datovaném datum, které bylo dáno k poštovní přepravě dne datum, tedy dnem datum se dostalo do dispozice adresáta – žalovaného dle § 573 zákona č. 89/2012 Sb. V uvedeném oznámení byl žalovaný vyzván k úhradě peněžitého plnění do deseti dnů po obdržení dopisu, tzn. do datum, pokud tak neučinil, dnem datum se ocitl v prodlení s úhradou peněžitého plnění, a stíhá jej povinnost k úhradě též úroku z prodlení, který má oporu v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.
S ohledem na shora uvedené soud žalobě co do částky částka a úroku z prodlení vymezeného ve výroku I. rozsudku vyhověl, když co do zbývající části předmětu sporu žalobu zamítl jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno.
Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 za užití § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , kdy každý z účastníků měl úspěch co do výše 50% předmětu sporu, proto bylo rozhodnuto, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení. V této souvislosti je třeba uvést, že při zjišťování míry úspěchu ve věci je třeba vycházet též z úroků z prodlení a jejich kapitalizace ke dni vyhlášení rozsudku, jak vysloveno v rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 .
Soud uložil oběma účastníkům povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku rovným dílem, když každý z nich měl neúspěch co do 50% předmětu sporu. Soud totiž nevydal k návrhu žalobkyně platební rozkaz, ve věci pokračoval, žalobkyně zaplatila poplatek ve výši částka, zbývá proto doplatit částka dle položky 1 bod 1 písm. b) Sazebníku. Splatnost poplatku nastává v souvislosti s rozhodnutím soudu dle § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb. ve znění p. p.
Při úvaze o lhůtě splatnosti žalobou uplatněné částky i doplatku soudního poplatku soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. a určil lhůtu třech dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke zdejšímu soudu ve dvojím vyhotovení, o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, může oprávněná navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).