Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 199/2023-55
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martinou Suchánkovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 45 140,55 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 210 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 31 460,55 Kč s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 44 670,55 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 6 400,44 Kč, částky 617 Kč, částky 470 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 210 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 31 460,55 Kč s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 44 670,55 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 6 400,44 Kč, částky 617 Kč, částky 470 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 45 140,55 Kč, a to na základě smlouvy o revolvingovém úvěru, kterou dne datum uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba název anonymizováno, bd adresa 1, 75009 anonymizováno, země jednající v České republice prostřednictvím právnická osoba, odštěpného závodu, IČO. Na základě uzavřené smlouvy byla žalované poskytnuta platební karta s úvěrovým rámcem ve výši 45 000 Kč, když mohla čerpat až do maximálního úvěrového rámce ve výši 500 000 Kč. Žalovaná vyčerpala celkem 88 588 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně žalovaná uhradila částku v celkové výši 75 378 Kč. Jelikož žalovaná porušila svoji povinnost pravidelně a včas hradit měsíční splátky vyčerpané výše úvěru včetně případného poplatku za sjednané pojištění, právní předchůdkyně žalobkyně využila svého oprávnění a úvěr prohlásila ke dni datum za splatný. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní došlo s účinností k datum k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, kdy celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 51 540,99 Kč, z toho činila výše nesplacené jistiny 44 670,55 Kč. Žalobkyně se domáhá nesplacené jistiny ve výši 44 670,55 Kč, zákonného úroku z prodlení z této částky od datum do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 6 400,44 Kč a 617 Kč spojené s uplatněním pohledávky.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru podepsaném žalovanou a z přiloženého prohlášení má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně měla žalované poskytnout úvěr v celkové výši 45 000 Kč formou opakovaného čerpání z úvěrového rámce na dobu jednoho roku a celková částka, kterou měla žalovaná za tento úvěr zaplatit v měsíčních splátkách 4 295 Kč počínaje 1 měsícem po dni prvního čerpání, činila 51 546 Kč. V tomto formuláři byly dále popsány náklady spotřebitelského úvěru (výpůjční úroková sazba, RPSN), související náklady, další důležité právní aspekty revolvingového úvěru a dodatečné informace, které mají být poskytnuty v případě uvádění finančních služeb na trh na dálku. Dne datum sepsal zprostředkovatel s žalovanou žádost/smlouvu o revolvingovém úvěru číslo (dále jen„ smlouva o úvěru“), v níž žalovaná ke své osobě uvedla, že je rozvedená, nemá děti, bydlí v nájmu, pracuje jako dělnice v soukromém sektoru, jejím zaměstnavatelem je společnost právnická osoba, IČO, má čistý příjem 18 000 Kč, náklady na bydlení činí 5 000 Kč, k ostatním pravidelným výdajům (výživné, faktury za telefon, internet atd.) a k jiným finanční závazkům (splátky hypoték, úvěrů apod.) neuvedla ničeho. Z přehledu podmínek revolvingového úvěru vyplýval aktuální úvěrový rámec ve výši 45 000 Kč, výše prvního čerpání z aktuálního úvěrového rámce 27 466 Kč, počet splátek měl záviset na výši vyčerpaných peněžních prostředků z úvěrového rámce a výše úhrad žalovanou, ostatní údaje ohledně podmínek revolvingového úvěru jsou stejné jako ve formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Ve smlouvě o revolvingovém úvěru je uveden mimo jiné i přehled finančních důsledků nesplácení úvěru včetně smluvní pokuty za prodlení. Z výpisu z úvěrového účtu, číslo úvěru číslo má soud za prokázané, že dne datum (s datem zaúčtování k datum) došlo k prvnímu čerpání úvěru ve výši 27 466 Kč a dne datum došlo k dalšímu čerpání úvěru ve výši 17 534 Kč, celkem žalovaná čerpala úvěr průběžně až do datum ve výši 88 588 Kč a splatila částku 75 378 Kč (z toho úroky činily 24 561,40 Kč, pojištění 4 892,65 Kč, poplatky 1 800 Kč a pokuta 77,50 Kč). Uvedená smlouva o revolvingovém úvěru byla prováděcí produktovou smlouvou přiložené Rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb, kterou právní předchůdkyně a žalovaná podepsaly dne datum. Přípisem ze dne datum označeným jako hello kredit bylo žalované právní předchůdkyní žalobkyně oznámeno, že její žádost ze dne datum o revolvingový úvěr (jméno kredit) byla schválena a že jí byl otevřen tzv. název kredit. Z přípisu ze dne datum má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od smlouvy o úvěru a žalované oznámila, že se úvěr ke dni datum stává splatným. V tomtéž přípisu právní předchůdkyně žalobkyně uvedla, že ze smlouvy o úvěru vyplývá závazek žalované splatit úvěr ve výši 88 588 Kč, poskytnutý formou čerpání peněžních prostředků z úvěrového rámce, v pravidelných měsíčních splátkách ve výši dle smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně zde žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 51 541 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila právní předchůdkyně žalobkyně na straně postupitele za úplatu pohledávku za žalovanou ze smlouvy o úvěru na žalobkyni s účinností k datum (viz potvrzení o připsání úplaty a účinnosti postoupení). Přípisem ze dne datum oznámila právní předchůdkyně žalobkyně postoupení pohledávky žalované a uvedla zde, že novou věřitelkou se stala žalobkyně. Přípisem z téhož dne oznámila žalobkyně žalované, že jí byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena pohledávka za žalovanou s výší dluhu 51 798 Kč, požádala žalovanou o úhradu této částky a sdělila jí, že bude pohledávku vymáhat, což následně i činila, jak vyplývá z předloženého výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky. Z výzvy před podáním žaloby ze dne datum má soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky vyčíslené ke dni datum na částku 51 540,99 Kč.
4. Ohledně skutkového stavu soud dospěl k závěru, že právnická osoba název anonymizováno, bd adresa 1, adresa anonymizováno, země jednající v České republice prostřednictvím právnická osoba, odštěpného závodu, IČO a žalovaná podepsali dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, kdy žalovaná čerpala úvěr až do částky 88 588 Kč a v průběhu trvání úvěru se dostávala do prodlení s jednotlivými platbami. Celková částka, kterou žalovaná uhradila, činila 75 378 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované zhodnocením údajů uvedených žalovanou v žádosti o úvěr ze dne datum. Pohledávka ze smlouvy o úvěru byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno.
5. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že žalobkyně je podnikatelem ve smyslu § 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) a žalovaná spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebiteli podle § 1810 a násl. o. z. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná podepsali smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z.
6. Vzhledem k vývoji judikatury, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka ze dne 25. 7. 2018 a Ústavního soudu sp. zn. ústavní nález ze dne datum a dále podobně např. Krajský soud v Praze sp. zn. spisová značka ze dne 13. 2. 2019, soud zjišťoval, jakým způsobem prověřila žalobkyně jako věřitel schopnost žalované úvěr splácet, jak jí ukládá zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. Tuto povinnost má soud i bez návrhu žalované, neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet je stanovena nejen pro ochranu samotného spotřebitele, ale též na ochranu věřitele, dalších věřitelů a celé společnosti, které nesvědčí důsledky předlužení dlužníků. Porušení takové povinnosti věřitelem tak způsobuje absolutní neplatnost smlouvy. V případě posuzované smlouvy o úvěru, resp. žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne datum má soud za to, že úvěruschopnost žalované nebyla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně prověřena s odbornou péčí. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela pouze z tvrzení žalované o jejích příjmech, nevyžádala si např. výplatní pásky od zaměstnavatele za referenční období předcházející uzavření smlouvy o úvěru, uváděné výdaje neodpovídají cenám nájemního bydlení a výdajům na energie, žalovaná vůbec neuvedla v přehledu své pravidelné měsíční výdaje na potraviny, dopravu apod. Právní předchůdkyně nezjišťovala, jaká má žalovaná další závazky, zda už nějaké úvěry nesplácí, nebyla doložena lustrace v rejstřících SOLUS či CEE apod., právní předchůdkyně žalobkyně si od žalované nevyžádala např. výpisy z bankovního účtu za referenční období předcházející uzavření smlouvy o úvěru atd. Pouze žalovanou uvedené příjmy a výdaje v žádosti o spotřebitelský úvěr neodpovídají požadavkům § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Soud dospěl k závěru, že věřitelka měla mít důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet a při zjišťování úvěruschopnosti žalované nepostupovala s odbornou péčí podle zákona č. 257/2016 Sb. Pokud pak předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru, je tato smlouva z výše uvedeného důvodu absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně se jednání soudu neúčastnila, soud ji ohledně prokázání prověřování úvěruschopnosti tedy nepoučoval, potřebnost poučení soud v předvolání avizoval.
7. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovanou nebyl sjednán platný závazek, má žalobkyně podle § 2993 o. z. právo na vrácení peněžité částky, kterou žalované právní předchůdkyně žalobkyně poskytla jako jistinu úvěru, tj. 13 210 Kč (viz výrok I. tohoto rozsudku). Soud žalobu částečně zamítl ve věci žalobkyní uplatňovaných nároků z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to ohledně zaplacení částky 31 460,55 Kč s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 44 670,55 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 6 400,44 Kč, částky 617 Kč a částky 470 Kč (viz výrok II. tohoto rozsudku). Ohledně zamítnutí zákonného úroku z prodlení soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. spisová značka, který dovodil, že s odkazem na důvodovou zprávu k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru,„ z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text„ v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad).“
8. O nákladech řízení soud rozhodl podle úspěšnosti účastníků v řízení dle § 142 odst. 1 o. s.ř., za situace, kdy při započtení příslušenství byla procesně úspěšnější žalovaná, které žádné náklady dle obsahu spisu nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
9. Lhůta k plnění byla žalované stanovena podle § 160 odst. 1 věta prvá o. s.ř., když soud neshledal důvod k jinému postupu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost ve stanovené lhůtě, může oprávněný navrhnout soudní výkon tohoto rozhodnutí nebo exekuci.