Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
27 C 181/2023-31
Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Podlešákovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 14 200 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 200 Kč od datum do zaplacení.
II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 12 000 Kč, úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 661, 06 Kč, úroku kapitalizovaného ve výši 1 352,80 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 11 044,44 Kč od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 844,44 Kč od datum do zaplacení, úroku ve výši 19,34 % ročně z částky 11 044,44 Kč od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 200 Kč od [datum] do zaplacení. II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 12 000 Kč, úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 661, 06 Kč, úroku kapitalizovaného ve výši 1 352,80 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 11 044,44 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 844,44 Kč od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 19,34 % ročně z částky 11 044,44 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 14 200 Kč představující dlužnou jistinu úvěru, dále kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 352,80 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 661,06 Kč a dále úrok ve výši 19,34 % ročně jdoucí z dlužné jistiny ve výši 11 044,44 Kč od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně jdoucí z dlužné jistiny ve výši 11 044,44 Kč od datum do zaplacení. Shora uvedené nároky uplatnil žalobce z titulu nevypořádaných závazků ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, a žalovaným dne datum. Žalobce dále uvedl, že právní předchůdce žalobce posoudil před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splatit, neboť vyhodnotil informace požadované a získané od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaný byl právním předchůdcem žalobce dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, když tyto údaje byly zapsány do karty zákazníka žalovaného a byly ověřeny doklady uvedené v části Karty zákazníka nazvané„ Dokumenty k ověření finanční situace žadatele“.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav: Žalovaný uzavřel dne datum s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatky ve výši 12 000 Kč do datum (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru). Žalovaný svůj závazek nesplnil a poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatkem právnímu předchůdci žalobce ve stanovené lhůtě nezaplatil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce, když postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností právnická osoba, a žalobcem dne datum včetně přílohy a dále z dopisu ze dne datum adresovaného žalovanému). Žalovaný od uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru do uzavření smlouvy o postoupení pohledávek mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem uhradil celkem částku 12 800 Kč. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepsaní žaloby již neuhradil ničeho. Žalovaný svůj dluh vůči žalobci neuhradil ani přes zaslanou předžalobní upomínku (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne datum a dokladu o odeslání).
4. Podle § 86 odst. zákona č.257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst.1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst.2).
5. Podle § 87 odst. 1 zák. č. č.257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
6. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020 .
7. Podle § 2991 odst. 1 zákona č.89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen jako „o.z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
8. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
9. Soud se ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení zabýval z úřední povinnosti tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovaným řádně zkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr. K prokázání tvrzení ohledně posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobcem před uzavřením smlouvy o úvěru doložil žalobce listin u nazvanou„ Karta zákazníka“ vztahující se k předmětnému úvěru. Z tohoto výpisu soud zjistil, že žalovaný uvedl, že žije jako spolubydlící, pracuje na hlavní pracovní poměr s pracovní smlouvou na dobu neurčitou, jeho čistý příjem ze zaměstnání činí 14 800 Kč, dále uvedl, že má další příjem ve výši 2 000 Kč, celková výše pravidelných měsíčních výdajů uvedených žalovaným činí 8 800 Kč, z nichž částku 1 600 Kč měsíčně představují splátky jiných úvěrů. Dále z karty zákazníka vyplývá, že žalovaný právnímu předchůdci žalobce předložil pracovní smlouvu a výplatní pásky. Z karty zákazníka vyplývá, že výše čistého měsíčního příjmu žalovaného by měla činit 16 800 Kč a minimální výdaje žalovaného by měly činit 8 800 Kč.
10. Žalobce byl přípisem soudu ze dne datum vyzván k doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně toho, jakým konkrétním způsobem žalobce při ověřování a posouzení úvěruschopnosti žalovaného postupoval, žalobce byl vyzván k doložení listin žalovaného, z nichž právní předchůdce žalobce při ověřování příjmů a výdajů žalovaného vycházel, včetně dalších listin doložených právnímu předchůdci žalobce žalovaným za účelem posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalobce byl také vyzván k vysvětlení, jakým konkrétním způsobem právní předchůdce žalobce při ověřování a posouzení úvěruschopnosti žalovaného postupoval a dospěl k závěru o schopnosti žalovaného úvěr splatit.
11. Žalobce na přípis soudu reagoval tak, že zopakoval, že právní předchůdce žalobce posoudil před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splatit, neboť vyhodnotil informace požadované a získané od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaný byl podle tvrzení žalobce právním předchůdcem žalobce dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, když tyto údaje byly zapsány do Karty zákazníka žalovaného a byly ověřeny oproti dokladům vyžádaných od žalovaného a uvedených v části karty zákazníka nazvané„ Dokumenty k ověření finanční situace žadatele“. Žalobce také uvedl, že právní předchůdce ověřil majetkovou situaci žalovaného pracovní smlouvou a výplatními páskami. Těmito doklady však žalobce ani jeho právní předchůdce nedisponuje. Ostatní příjmy ve výši 2 000 Kč právní předchůdce žalobce ověřil na základě sdělení žalovaného. Na základě sdělení žalovaného žalobce také ověřil výdaje žalovaného ve výši 8 800 Kč, skládající se z výdajů na bydlení ve výši 2 500 Kč, osobní výdajů ve výši 4 500 Kč, splátek jiných úvěrů ve výši 1 600 Kč a dalších výdajů ve výši 200 Kč. Použitelný příjem žalovaného tak právní předchůdce žalobce vypočetl na částku 8 000 Kč.
12. Žalobce soudu předložil jediný důkaz ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, tímto důkazem je listin listina nazvaná„ Karta zákazníka“. Žalobce nedoložil žádné listin y, které by prokazovaly pravdivost údajů o výši příjmů a výdajů, které jsou na předmětné Kartě zákazníka zachyceny.
13. Ve smyslu závěrů soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění skutečnost, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Odborná péče poskytovatele úvěru předpokládá údaje, které dlužník poskytovateli úvěru uvedl, ověřit. Žalobce jakožto poskytovatel úvěru tedy nemůže vycházet pouze z ničím nedoložených„ tvrzení“ spotřebitele o jeho některých poměrech.
14. Z karty zákazníka vyplývá, že žalovaný právnímu předchůdci žalobce sdělil, že žije jako spolubydlící, pracuje na hlavní pracovní poměr s pracovní smlouvou na dobu neurčitou, jeho čistý příjem ze zaměstnání činí 14 800 Kč, dále že má další příjem ve výši 2 000 Kč, celková výše pravidelných měsíčních výdajů uvedených žalovaným činí 8 800 Kč, z nichž částku 1 600 Kč měsíčně představují splátky jiných úvěrů. Dále z této karty zákazníka vyplývá, že výše čistého měsíčního příjmu žalovaného by měla činit 16 800 Kč a minimální výdaje žalovaného by měly činit 8 800 Kč.
15. Z karty zákazníka vyplývá, že právní předchůdce žalobce ověřil pouze existenci a příjem z hlavního pracovního poměru žalovaného, tj. příjem co do výše 14 800 Kč. Z karty zákazníka již ale nevyplývá, zda a jakým způsobem ověřoval právní předchůdce žalobce existenci a výši dalších příjmů uvedených žalovaným ve výši 2 000 Kč, není vůbec zjevné, o jaký druh příjmu se jedná a zda jde skutečně o pravidelný příjem žalovaného. Z reakce žalobce na výzvu soudu žalobce uvedl, že tento příjem ověřil právní předchůdce žalobce pouze na základě sdělení žalovaného, což je ovšem podle názoru soudu s ohledem na výše uvedené závěry judikatury nedostatečné. Pokud jde o výdaje uvedené žalovaným v kartě zákazníka, tak tyto bylo podle názoru soudu taktéž ověřovány zcela nedostatečně. Výdaje na bydlení uváděné žalovaným byly ověřeny prostřednictvím čestného prohlášení žalovaného. Z čestného prohlášení žalovaného ovšem pouze vyplývá, že bydlí u své přítelkyně, výše žalovaným uvedených výdajů na bydlení (2 500 Kč) se soudu jeví jako abnormálně nízká v porovnání s obvyklým nájemným v daném místě a čase. Žalovaný taktéž v kartě zákazníka uvedl, že splácí jiné úvěry ve výši 1600 Kč, není vůbec zjevné, o jaké úvěry a v jaké výši se jedná a zda jsou žalovaným skutečné spláceny. V kartě zákazníka v kolonce„ splátky úvěrů“, je navíc ručně dopsáno„ EX“, pakliže by toto znamenalo, že žalovaný měl ohledně těchto jiných úvěrů exekuce, tak nelze konstatovat, že byl chopen splácet ještě úvěr poskytnutý právním předchůdcem žalobce. Za situace, kdy žalovaný právnímu předchůdci žalobce sdělil, že má další úvěry, bylo bezesporu na místě zabývat se majetkovou situací žalovaného mnohem podrobněji.
16. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že právním předchůdcem žalobce nebyla před uzavřením předmětné smlouvy s odbornou péčí posouzena úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu je nutné smlouvu o úvěru posoudit jakožto neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté právním předchůdcem žalobce žalovanému, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Předmět bezdůvodného obohacení, tj. poskytnuté peněžní prostředky, je žalovaný povinen žalobci vydat, tj. zaplatit, a to ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. ve spojení s § 2993 o.z. Žalovanému byly právním předchůdcem žalobce poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, když žalovaný na dlužnou částku žalobci již uhradil částku ve výši 12 800 Kč. Žalovaný tvrzení žalobce ohledně výše poskytnutých peněžních prostředků nevyvrátil, zůstal ve věci zcela nečinný. Žalovanému proto byla soudem uložena povinnost zaplatit žalobci částku 2 200 Kč (tj. zbyla část poskytnutých prostředků, která zůstala žalovaným nezaplacena), a to z titulu bezdůvodného obohacení. Taktéž bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci žalobcem požadovaný úrok z prodlení, když nárok žalobce na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o.z. Ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaný povinen zaplatit žalobci poskytnutou a nesplacenou jistinu úvěru v nové době splatnosti, konkrétně v době přiměřené možnostem žalovaného jakožto dlužníka. Až v případě, kdy žalovaný nezaplatí poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, ocitá se v prodlení. V daném případě má soud za to, že se jedná o případ, kdy nelze mít s ohledem na neplatnost smlouvy za to, že doba plnění byla mezi stranami ujednána, je tedy na místě vyjít ve smyslu § 1958 odst. 2 o.z. z doby plnění, kdy se žalovaný prokazatelně dozvěděl o tom, že žalobce požaduje jejího plnění, tj. v tomto případě z okamžiku doručení zásilky obsahující předžalobní upomínku. S ohledem na skutečnost, že žalobce předložil podací lístek, který prokazuje podání předžalobní upomínky na poštu dne datum. Předžalobní upomínka obsahovala výzvu žalovaného k zaplacení dlužné částky do datum. Žalovaný se tak ocitl dnem datum v prodlení a od tohoto dne byl tedy žalobci přiznán úrok z prodlení v žalobcem požadované zákonné výši. Co do zbytku žalované částky, tj. co do zaplacení částky 12 000 Kč, úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 661, 06 Kč, úroku kapitalizovaného ve výši 1 352,80 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 11 044,44 Kč od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 844,44 Kč od datum do zaplacení a úroku ve výši 19,34 % ročně z částky 11 044,44 Kč od datum do zaplacení, byla podaná žaloba s ohledem na konstatování neplatnosti smlouvy zamítnuta, neboť se jedná o sankce a poplatky, které nebyly mezi účastníky platně ujednány.
17. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Dle poměru úspěchu ve věci by měl právo na náhradu nákladů řízení žalovaný, kterému však v tomto řízení - podle obsahu spisu - žádné náklady nevznikly. Z tohoto důvodu soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
18. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Českých Budějovicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.