Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
19 C 208/2022-31
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Benešovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 45 422,57 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 35 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 35 000 Kč od 24. 7. 2022 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení částky 10 422,57 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 45 422,57 Kč za dobu od 1. 6. 2022 do 23. 7. 2022 a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 422,57 Kč od 24. 7. 2022 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku soudní poplatek ve výši 453,50 Kč na účet číslo variabilní symbol, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 403 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno jméno.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 35 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 35 000 Kč od 24. 7. 2022 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba o zaplacení částky 10 422,57 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 45 422,57 Kč za dobu od 1. 6. 2022 do 23. 7. 2022 a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 422,57 Kč od 24. 7. 2022 do zaplacení, se zamítá. III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku soudní poplatek ve výši 453,50 Kč na účet [číslo] [variabilní symbol], do 3 dnů od právní moci rozsudku. IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 403 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [jméno].
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 45 422,57 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru číslo (dále jen Smlouva), na jejímž základě poskytla žalované úvěr v původní výši 10 000 Kč, žalovaná následně využila svého práva na navýšení úvěru a načerpala úvěr v celkové výši 35 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 31. 5. 2022. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, a to na účet číslo bankovní účet, variabilní symbol, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Žalovaná se ve smlouvě zavázala uhradit smluvní úrok ve výši 10 422,57 Kč. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši 45 422,57 Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 35 000 Kč a ze smluvního úroku 10 422,57 Kč, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 29. 03. 2021 mezi společností právnická osoba, jako původním věřitelem a postupitelem a společností právnická osoba, jako postupníkem a novým věřitelem. Před podáním žaloby byly žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 17. 7. 2022 k úhradě svého dluhu, avšak dosud ničeho nezaplatila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Obě procesní strany daly souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů, a to ve smyslu ust. § 115a občanského soudního řádu.
4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: podle úvěrové smlouvy ze dne datum, právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované převodem na její bankovní účet č. bankovní účet, variabilní symbol částku 35 000 Kč a žalovaná se zavázala takto poskytnutou částku bance vrátit nejpozději do 31.5.2022, včetně sjednaného smluvního úroku ve výši 10 422,57 Kč. Před uzavřením úvěrové smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalované úvěr splácet prostřednictvím registrů NRKI, BRKI, SOLUS, a dále v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku, avšak konkrétními doklady, kterými by žalobkyně doložila způsob prověřování úvěruschopnosti původní věřitelkou žalobkyně již nedisponuje. Na základě toho, že žalovaná svůj dluh řádně nesplácela, zaslala původní věřitelka žalované dne 31. 5. 2022„ předžalobní výzvu k okamžité úhradě dluhu“, žalovaná však nikdy ničeho na tento dluh neuhradila. Žalobkyně však nijak neprokázala jak právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba zjišťovala výši skutečných příjmů žalované, jakož i výši skutečných výdajů, tj. z čeho plyne možnost žalované konkrétní úvěr splácet a zaplatit do 31. 5. 2022. Dále bylo prokázáno z potvrzení o provedení plateb, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne datum na její účet částku 10 000 Kč, dne datum částku 10 000 Kč a dne datum částku 15 000 Kč. Žalovaná dosud ničeho nezaplatila, tato tvrzení jsou prokazována výpisem z účtu. Dlužná částka sestává z jistiny 35 000 Kč a dlužného smluvního úroku ve výši 10 422,57 Kč. Dle předžalobní upomínky s datem 17.7.2022 měla žalovaná žalovanou částku vrátit žalobkyni ve lhůtě do 3 dnů. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 29.3.2021 vzal soud za prokázané, že společnost právnická osoba postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni.
5. Na základě shora uvedeného zjištění z listinných důkazů učinil soud skutkový závěr o tom, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne datum na její účet číslo bankovní účet, variabilní symbol, částku
10 000 Kč, dne datum částku 10 000 Kč a dne datum částku 15 000 Kč. Z takto poskytnutých částek žalovaná dosud ničeho nevrátila ani právní předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni. Žalovaná se ve smlouvě zavázala uhradit také smluvní úrok ve výši 10 422,57 Kč. Jak částku 35 000 Kč, tak částku 10 422,57 Kč měla žalovaná žalobkyni zaplatit do 31. 5. 2022. Dosud se tak nestalo. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 29. 03. 2021 mezi společností právnická osoba, jako původním věřitelem a postupitelem a společností právnická osoba, jako postupníkem a novým věřitelem. Před podáním žaloby byly žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 17. 7. 2022 k úhradě svého dluhu do 3 dnů, avšak dosud ničeho nezaplatila. Před uzavřením úvěrové smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované, avšak soud nemá za prokázané, že by právní předchůdkyně žalobkyně ověřila příjmy a výdaje žalované, když žalobkyně nedisponuje žádnými takovými to doklady a není tak ničím podloženo, co tvořilo konkrétní příjmy a výdaje žalované. Soud tak dospěl ke skutkovému závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy řádně nezkoumala ani příjmové poměry, ani výdajové poměry na straně žalované, ani jaké jsou její majetkové a jiné poměry.
6. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné spotřebitelské smlouvy, kdy byla žalobkyně jako věřitel před uzavřením smlouvy povinna s odbornou péčí posoudit schopnost žalované, jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud dospěl k závěru, že touto otázkou se žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy s odbornou péčí nezabývala, když vycházela pouze z prohlášení dlužníka o svých příjmech a výdajích bez prokázání a doložení těchto údajů, což nepostačí ke splnění podmínky odborné péče. Soud odkazuje na závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (zejména bod 26.), že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
10. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy s odbornou péčí, dospěl k závěru, že právě tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy o úvěru, a to absolutní dle § 588 o. z., k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána. K této neplatnosti daného právního jednání se přihlíží i bez návrhu, pokud je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání (v tomto je možno se opřít i o závěry občanskoprávní teorie - Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1 - 654). Komentář. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2084). Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli.
11. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
12. Smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, neboť žalobkyně netvrdila ani nepředložila žádné konkrétní důkazy k prokázání, že by řádným způsobem právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované ověřením jejich příjmů a výdajů a jejich majetkových poměrů. Jestliže je Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by odvozovala z úvěru založeného Smlouvou. Při závěru o neplatnosti Smlouvy je s ohledem na zásadu iura novit curia nicméně třeba právní poměr mezi žalobkyní a žalovanou posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle 87 zákona č. 257/2016 Sb., které je speciálním ustanovením k vypořádání plnění z neplatné smlouvy podle § 87 věty první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021), které spočívá v tom, že žalovaná obdržela celkem částku 35 000 Kč náležející po postoupení pohledávky žalobkyni, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Z dokazování vyplynulo, že žalovaná z této částky dosud nevrátila žalobkyni ničeho (ani její právní předchůdkyni), a proto bezdůvodné obohacení žalované stále činí 35 000 Kč.
13. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na zaplacení částky 35 000 Kč coby poskytnuté a dosud nezaplacené jistiny. Na úrok z prodlení dle přesvědčení soudu žalobkyni vznikl nárok až od 24. 7. 2022, tj. od prodlení žalované v souvislosti s předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 17. 7. 2022. Tato výzva při respektováni ustanovení § 573 o. z. (domněnka doby dojití je 3. pracovní den po odeslání), byla žalované doručena dne 20. 7. 2022. Další 3 dny pak měla žalovaná dle výzvy k úhradě k zaplacení svého dluhu, tj. do 23. 7. 2022, do prodlení se tak žalovaná mohla dostat nejdříve až 24. 7. 2022. Žalobkyně má právo na úroky z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. ve výši dle vládního nařízení č. 142/1994Sb. ve znění vládního nařízení č. 351/2013 Lhůta k plnění je pak 3 dny od právní moci tohoto rozsudku stanovená dle ustanovení § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř..
14. S ohledem na výše uvedené byla tedy žaloba částečně zamítnuta pro neplatnost úvěrové smlouvy, a to v rozsahu, který odpovídá rozdílu mezi nároky uplatněnými žalobou a těmi, které byly k zaplacení přiznány žalobkyni (viz výrok I. tohoto rozsudku a výrok II. tohoto rozsudku), a to s odůvodněním a oporou o shora uvedený závěr korespondující s citovanou právní úpravou smlouvy o spotřebitelském úvěru.
15. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal procesně ne zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení ve zkrácené míře, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., když její procesní neúspěch představuje 23 % z předmětu řízení. Uvedený procesní úspěch tak představuje 77 % z celkového předmětu řízení. Při plném úspěchu je sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby dle 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. do podání žaloby 500 Kč a 100 Kč za režijní paušál. Právní zástupce žalobkyně učinil za řízení 3 úkony právní služby do podání žaloby, představující přípravu a převzetí věci, sepis žaloby, sepis výzvy k plnění. Za tyto 3 úkony mu při plném procesním úspěchu náleží odměna ve výši 1 500 Kč a 3x 100 Kč, tj. 300 Kč za režijní paušály k těmto úkonům. Dále by žalobkyni náležela k vyúčtovaným částkám 21 % DPH ve výši 378 Kč, a také částka 2 271,50 Kč za zaplacený soudní poplatek. V součtu při plném úspěchu by žalobkyni náležela celkem částka za náklady řízení ve výši 4 449,50 Kč. Protože však žalobkyně nebyla zcela procesně úspěšná, její procesní úspěch představovalo pouze 77 % z předmětu řízení, je třeba od jejího procesního úspěchu odečíst její procesní neúspěch, tj. 23 %. Žalobkyni tak po vyčíslení nákladů řízení ve výši 4 449,50 Kč náleží z této částky pouhých 54 %, tj. částka po zaokrouhlení 2 403 Kč Tyto náklady ve výši 2 403 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě 3 dnů dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Soud jako účelně vynaložené náklady neuznal podání žalobkyně ze dne datum, ve kterém žalobkyně doplňovala to, jakým způsobem zjišťovala úvěruschopnost, když tato tvrzení včetně označených důkazů již měly být obsaženy přímo v žalobě v tvrzeních o tzv. úvěruschopnosti žalované, zvláště za situace, kdy žalobkyně v mnoha obdobných případech je obeznámena s postupem obecných soudů o zkoumání úvěruschopnosti žalovaných, a také s judikaturou vyšších soudů k této otázce.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.