Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 8/2023-35

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šárovcovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 111 940,84 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 73 476 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8 104,50 Kč za období prodlení žalovaného od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 73 476 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 38 464,84 Kč, smluvního úroku ve výši 16 876,43 Kč za období od datum do datum, smluvního úroku ve výši 18,1 % ročně z částky 111 940,84 Kč od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 4 567,69 Kč za období prodlení od datum do datum a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 38 464,84 Kč od datum do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 31,2 % z celkové náhrady nákladů řízení, tedy částku ve výši 7 501,20 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 73 476 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8 104,50 Kč za období prodlení žalovaného od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 73 476 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 38 464,84 Kč, smluvního úroku ve výši 16 876,43 Kč za období od [datum] do [datum], smluvního úroku ve výši 18,1 % ročně z částky 111 940,84 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 4 567,69 Kč za období prodlení od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 38 464,84 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 31,2 % z celkové náhrady nákladů řízení, tedy částku ve výši 7 501,20 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 111 940,84 Kč, smluvního úroku ve výši 16 876,43 Kč za období od datum do datum, smluvního úroku ve výši 18,1 % ročně z částky 111 940,84 Kč od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 672,19 Kč za období prodlení od datum do datum a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 111 940,84 Kč od datum do zaplacení, to vše z titulu úvěrové smlouvy č. SUA20/006937, kterou se žalovaným uzavřela dne datum. Žalobkyně dále uvedla, že úvěr byl žalovanému poskytnut na financování nákupu vozidla, jehož celková cena činila 225 000 Kč – žalovanému byl poskytnut úvěr 172 000 Kč, kdy tato částka byla vyplacena přímo prodejci vozidla. Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal splatit, včetně sjednaného smluvního úroku ve výši 18,099634 % ročně, šedesáti měsíčními splátkami po 4 631 Kč, první splátka měla být uhrazena datum, konečná splatnost úvěru byla sjednána na den datum Celkem se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni 262 320 Kč. Žalobkyně rovněž uvedla, že před poskytnutím úvěru náležitě odborně posoudila úvěruschopnost žalovaného – žalobkyně zohlednila údaje týkající se žalovaného (věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení), nahlédla rovněž do externích úvěrových registrů (příjmení, NRKI), přičemž na základě tohoto posouzení žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet. Žalovaný porušil svou povinnost splácet úvěr řádně a včas, a proto žalobkyně úvěr ke dni datum zesplatnila a žalovaného o tom písemně vyrozuměla. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka 187 977 Kč (dlužné splátky do zesplatnění úvěru 13 263 Kč, smluvní úrok 1 323,38 Kč, nesplacená jistina splatná po zesplatnění úvěru 164 511,62 Kč, smluvní sankce za prodlení 1 000 Kč, pojistné 259 Kč, náklady vynaložené na vymáhání pohledávky 7 620 Kč). Za účelem úhrady dlužné částky byl realizován dne datum prodej vozidla financovaného z úvěru (vozidlo prodáno za 75 000 Kč, náklady na prodej 3 388 Kč, náklady spojené s odběrem vozidla a jeho uskladněním 445,84 Kč, další náklady žalobkyně 130 Kč), žalovaný následně zaplatil ještě 5 000 Kč. Dlužná částka tak činila 111 940,84 Kč, žalovaný ničeho neuhradil ani poté, kdy mu byla zaslána předžalobní výzva.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k jednání dne datum se bez omluvy nedostavil, ačkoli mu předvolání k jednání bylo řádně doručeno.

3. Z úvěrové smlouvy č. SUA20/006937 ze dne 3. 11. 2020, jejíž součástí byly úvěrové podmínky žalobkyně spisová značka platné od datum rozhodnutí anonymizováno 2020, soud zjistil, že žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnout žalovanému úvěr 172 000 Kč na nákup vozidla. Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba 18,099634 % ročně, žalovaný měl celkem žalobkyni zaplatit 262 320 Kč, a to v šedesáti měsíčních splátkách po 4 631 Kč, první splátka byla splatná datum, každá další k 1. dni v měsíci, konečná splatnost úvěru datum. Poskytnutý úvěr měl být zajištěn zajišťovacím převodem vlastnického práva k financovanému vozidlu. Jako adresa žalovaného byla uvedena adresa adresa žalovaného. Shodné parametry úvěru byly uvedeny rovněž ve formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru.

4. Zy označené jako matriční list klienta ze dne datum soud zjistil, že žalovaný měl být zaměstnán na dobu neurčitou u společnosti právnická osoba, jeho příjem měl činit 17 865 Kč čistého měsíčně, příjem jeho partnerky pak 14 000 Kč čistého měsíčně. Výdaje domácnosti žalovaného byly uvedeny ve výši 2 000 Kč měsíčně, žalovaný měl bydlet u rodičů, měl být svobodný, bez vyživovací povinnosti a měl mít středoškolské vzdělání. Za účelem ověření schopnosti žalovaného splácet úvěr udělil žalovaný žalobkyni souhlas s ověřením jeho bonity u poskytovatelů telekomunikačních služeb, a to dne datum.

5. Z úvěrové zprávy žalovaného pak soud zjistil, že žalovaný opakovaně žádal o poskytnutí úvěrů a vydání kreditní karty, přičemž dvě žádosti žalovaného o splátkový úvěr byly zamítnuty (konkrétně byla zamítnuta jeho žádost ze dne datum o úvěr ve výši 300 000 Kč, který měl splatit 84 měsíčními splátkami, a dále byla zamítnuta jeho žádost ze dne datum o úvěr ve výši 150 000 Kč, který měl být splacen 70 měsíčními splátkami). Dále žalovaný žádal o úvěr 5 000 Kč dne datum, o úvěr 300 000 Kč dne datum s 96 měsíčními splátkami, o úvěr 300 000 Kč dne datum s 84 měsíčními splátkami, a to u různých subjektů; žádal rovněž dne datum o poskytnutí úvěru 600 000 Kč ze stavebního spoření a o vydání kreditní karty.

6. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného za období od datum do datum, od datum do datum a od datum do datum soud zjistil, že v srpnu 2020 činil počáteční zůstatek na účtu žalovaného 150 Kč, konečný zůstatek pak 527,80 Kč, v září 2020 byl konečný zůstatek na účtu 7 574,60 Kč. Žalovanému byla na účet připsána v srpnu 2020 mzda ve výši 8 379 Kč, v září 2020 pak mzda ve výši 22 940 Kč a v říjnu 2020 ve výši 22 273 Kč. Z účtu žalovaného byla v září a říjnu 2020 odepsána vždy platba 8 000 Kč.

7. Z pracovní smlouvy žalovaného soud zjistil, že byl zaměstnán jako agenturní zaměstnanec od datum u společnosti právnická osoba, pracovní poměr byl uzavřen na dobu určitou, a to po dobu dočasného přidělování žalovaného u společnosti právnická osoba

8. Ze splátkového kalendáře ke smlouvě č. SUA20/006937 dále soud zjistil, že žalovaný zaplatil na úvěr pouze první čtyři splátky po 4 631 Kč (datum splátku splatnou dne datum ve výši 4 631 Kč, další tři splátky po 4 631 Kč uhradil dne datum – jednalo se o splátky splatné datum, datum a datum); celkem takto zaplatil 18 524 Kč.

9. Z výpisu z úvěrového účtu ke smlouvě číslo bylo soudem zjištěno, že žalovanému byl poskytnut úvěr 172 000 Kč, který byl zesplatněn ke dni datum. Úvěrem financované vozidlo bylo prodáno za 75 000 Kč, žalovaný dne datum uhradil ještě 5 000 Kč. Zy označené jako saldokonto úvěrové smlouvy č. SUA20/006937 ke dni 8. 8. 2022 pak soud zjistil, že na úhradu úvěru byly použity prostředky získané prodejem vozidla, žalovaný zaplatil čtyři splátky po 4 631 Kč; náklady žalobkyně měly činit 7 260 Kč, dále žalobkyně vyúčtovala žalovanému sankce 2x 500 Kč a účelně vynaložené náklady 2x 130 Kč, 1x 100 Kč.

10. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celého úvěru dopisem ze dne datum, který byl žalovanému dle poštovního podacího archu odeslán datum na adresu dle úvěrové smlouvy, tj. adresa žalovaného. Dle výzvy činila celková dlužná částka 187 977 Kč, žalovaný ji měl zaplatit nejpozději do 14 dnů od sepsání výzvy (tj. do datum). Žalobkyně rovněž požadovala úhradu 130 Kč za odeslání výzvy.

11. Z oznámení žalobkyně o prodeji vozidla a z výzvy k doplacení dluhu ze dne datum soud zjistil, že úvěrované vozidlo bylo prodáno za 75 000 Kč, náklady na prodej vozidla činily 3 388 Kč, náklady na jeho uskladnění 445,84 Kč; celkový výnos z prodeje vozidla činil 71 166,16 Kč. Prodej vozidla byl dále doložen kupní smlouvou číslo ze dne datum, ze které soud zjistil, že kupní cena činila 75 000 Kč.

12. Z faktury číslo vystavené dne datum právnická osoba, s.r.o. soud zjistil, že žalobkyni byla fakturována částka 7 260 Kč za vymáhání případu žalovaného.

13. Z faktury vystavené žalobkyní žalovanému č. anonymizováno číslo ze dne datum pak soud zjistil, že žalobkyně vystavila žalovanému fakturu pro doplacení pojištění vozidla po ukončení smlouvy na částku 445,84 Kč.

14. Z faktury číslo vystavené dne datum právnická osoba anonymizována dvě slova s anonymizováno bylo zjištěno, že žalobkyni byly fakturovány náklady na prodej vozidla k úvěrové smlouvě č. spisová značka ve výši 3 388 Kč, vozidlo bylo prodáno za 75 000 Kč.

15. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne datum, odeslanou dle poštovního podacího archu dne datum, a to na adresu žalovaného dle úvěrové smlouvy.

16. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel dne datum se žalobkyní úvěrovou smlouvu č. SUA20/006937, na jejímž základě mu žalobkyně poskytla úvěr 172 000 Kč za účelem financování nákupu vozidla. Žalovaný úvěr vyčerpal a zavázal se ho splatit šedesáti měsíčními splátkami po 4 631 Kč, první splátka měla být zaplacena datum, každá další pak vždy k 1. dni v měsíci (konečná splatnost úvěru datum, žalovaný měl celkem zaplatit 262 320 Kč). Úroková sazba dle smlouvy o úvěru činila 18,099634 % ročně. Žalovaný zaplatil ve splátkách celkem 18 524 Kč, z důvodu jeho prodlení s úhradou sjednaných splátek žalobkyně úvěr zesplatnila a dopisem ze dne datum vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky nejpozději do datum. Po zesplatnění úvěru žalovaný uhradil ještě 5 000 Kč, dále pak na úhradu dlužné částky byla použita částka 75 000 Kč získaná prodejem vozidla, jehož koupě byla úvěrem financována. V souvislosti s posuzováním úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně žalovaný uvedl, že je zaměstnán na dobu neurčitou u společnosti právnická osoba s příjmem 17 865 Kč čistého měsíčně, příjem jeho partnerky měl činit 14 000 Kč čistého měsíčně a výdaje domácnosti žalovaného pak 2 000 Kč měsíčně. Dále žalovaný uvedl, že bydlí u rodičů, je svobodný, bez vyživovací povinnosti a má středoškolské vzdělání. Uvedený příjem žalovaného byl doložen výpisem z bankovního účtu (mzda ve výši 17 865 Kč čistého měsíčně byla průměrnou měsíční mzdou za období srpen, září a říjen 2020 – v srpnu 2020 činila čistá mzda žalovaného 8 379 Kč, v září 2020 pak 22 940 Kč a v říjnu 2020 mu bylo vyplaceno 22 273 Kč). Dle předložené pracovní smlouvy byl žalovaný zaměstnán jako agenturní zaměstnanec od datum, jeho pracovní poměr byl uzavřen na dobu určitou, a to po dobu dočasného přidělování žalovaného u společnosti právnická osoba Žalovaný k prokázání svých poměrů předložil žalobkyni neúplné výpisy za období srpen, září a říjen 2020 (konkrétně za období datum - datum, datum - datum, datum - datum), přičemž v srpnu 2020 činil počáteční zůstatek na účtu žalovaného 150 Kč, konečný zůstatek 527,80 Kč a v září 2020 byl konečný zůstatek 7 574,60 Kč; z účtu žalovaného byla v září 2020 odepsána platba 8 000 Kč, stejně tak v říjnu 2020. Před poskytnutím předmětného úvěru žalovaný opakovaně žádal u dalších subjektů o poskytnutí úvěrů a vydání kreditní karty, přičemž dvě jeho žádosti o úvěr byly zamítnuty, s to žádost ze dne datum o úvěr 300 000 Kč s 84 měsíčními splátkami, žádost z datum o úvěr 150 000 Kč se 70 měsíčními splátkami; dále žalovaný žádal o úvěr 5 000 Kč dne datum, o úvěr 300 000 Kč dne datum s 96 měsíčními splátkami, o úvěr 300 000 Kč dne datum s 84 měsíčními splátkami, o poskytnutí úvěru ze stavebního spoření 600 000 Kč dne datum a o vydání kreditní karty. Naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou odeslanou žalovanému dne datum.

17. Podle , (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle , kterým se mimo jiné určuje výše úroků z prodlení, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

19. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

20. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

21. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

24. V daném případě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 172 000 Kč, aniž by před jeho poskytnutím náležitě posoudila úvěruschopnost žalovaného, jakožto spotřebitele, resp. bylo prokázáno, že toto posouzení provedla zcela nedostatečně a formalisticky, neboť pokud by zjištěné údaje byly skutečně náležitě odborně posouzeny, musela by žalobkyně dospět k závěru, že požadovaný úvěr 172 000 Kč nelze žalovanému poskytnout, neboť žalovaný není schopen jej splácet. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr bez jakýchkoli podkladů dokládajících příjmy partnerky žalovaného a bez jakéhokoli doložení či alespoň ověření výdajů žalovaného, kdy tvrzené výdaje domácnosti žalovaného ve výši 2 000 Kč měsíčně byly zcela evidentně nepřiměřeně nízké (bez dalšího nelze předpokládat, že by v roce 2020 mohly být výdaje domácnosti, zahrnující mimo jiné náklady na bydlení, energie, stravu, ošacení, léky, dopravu do zaměstnání, pouze 2 000 Kč měsíčně). Navíc se žalobkyně ani nezajímala o to, kdo domácnost žalovaného tvoří, zda tyto další osoby mají příjem či nikoli. Za zásadní pak soud považuje rovněž zjištění, že žalovaný před poskytnutím předmětného úvěru žádal další subjekty o úvěry v řádech stovek tisíc korun, přičemž nejméně dvě z těchto žádostí byly zamítnuty. I tato skutečnost měla být při odborném posouzení úvěruschopnosti žalovaného nepochybně zohledněna, stejně tak měla žalobkyně přihlédnout k tomu, že žalovaný byl zaměstnán jen krátce, navíc jako agenturní zaměstnanec a jeho pracovní poměr nebyl uzavřen na dobu neurčitou, ačkoli toto žalovaný uváděl. Žalobkyně měla rovněž požadovat doložení úplných výpisů z bankovního účtu žalovaného, z nichž mohla získat určitý ucelenější přehled o jeho poměrech, a to zejména při zjištění, že z účtu žalovaného byla v září i říjnu 2020 hrazena zřejmě totožná opakující se platba ve výši 8 000 Kč, kdy v porovnání s příjmem žalovaného se jednalo o částku poměrně významnou; žalobkyně se měla alespoň v podobě dotazu na žalovaného zajímat o to, o jakou platbu se jednalo.

25. Pokud však i přes uvedená zjištění žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 172 000 Kč poskytla, je třeba uzavřenou úvěrovou smlouvu č. SUA20/006937 ze dne 3. 11. 2020 hodnotit jako absolutně neplatnou, a to dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru proto byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 73 476 Kč, představující vyčerpanou a nesplacenou jistinou úvěru (žalovaný celkem vyčerpal 172 000 Kč a splatil 98 524 Kč – uhrazené 4 splátky úvěru 18 524 Kč, 75 000 Kč za prodej vozidla, platba 5 000 Kč ze dne datum; veškeré platby žalovaného je přitom třeba s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru započítat na částku, která byla žalovanému na základě neplatně uzavřené smlouvy o úvěru žalobkyní skutečně poskytnuta, tj. na vyčerpanou„ jistinu úvěru“), a to spolu s úrokem z prodlení od datum, kdy nejpozději k tomuto datu byl žalovaný v prodlení (žalovaný byl vyzván k úhradě zesplatňujícím dopisem odeslaným mu datum, zaplatit měl do datum – ve smyslu § 573 o. z. se má uvedený dopis za doručený dne datum, tj. třetím pracovním dnem po odeslání; žalovaný tak byl povinen zaplatit dlužnou částku nejpozději dne datum, a pokud tak neučinil, je od následujícího dne, tj. od datum v prodlení) do zaplacení. S ohledem na formulaci žalobního petitu byl zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 73 476 Kč za období od datum do datum soudem vypočten, a to na částku 8 104,50 Kč, a dále byl žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně přiznán z částky 73 476 Kč od datum do zaplacení.

26. Ve zbývající části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 38 464,84 Kč, smluvního úroku ve výši 16 876,43 Kč za období od datum do datum, smluvního úroku ve výši 18,1 % ročně z částky 111 940,84 Kč od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 4 567,69 Kč za období prodlení od datum do datum a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 38 464,84 Kč od datum do zaplacení, byla žaloba zamítnuta. Požadované smluvní úroky nebylo možné žalobkyni z důvodu absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy přiznat, přičemž žalovaný se dostal do prodlení s úhradou nižší částky, než jak žalobkyně uváděla a požadovala.

27. Podle , účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

28. O nákladech řízení rozhodl soud podle a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v rozsahu 31,2 % - žalobkyně byla úspěšná ohledně částky 73 476 Kč a neúspěšná ohledně částky 38 464,84 Kč, tedy ve vztahu k celkové žalované částce ve výši 111 940,84 Kč byla žalobkyně úspěšná v 65,6 %, neúspěšná v 34,4 % - žalobkyni proto byla přiznána náhrada nákladů řízení v rozsahu odpovídajícím jejímu úspěchu sníženému o její neúspěch, tedy uvedených 31,2 %.

29. Celkové náklady řízení vynaložené žalobkyní činily 24 042,40 Kč a tvořil je zaplacený soudní poplatek ve výši 2 940 Kč a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle , advokátní tarif (dále jen „a. t.”), ve spojení s  a. t., z tarifní hodnoty 73 476 Kč, sestávající z částky 4 060 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby, účast na jednání soudu dne datum), včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 440 Kč ve výši 3 662,40 Kč. Žalobkyni tak byla vůči žalovanému přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 7 501,20 Kč, tedy 31,2 % z celkových nákladů řízení ve výši 24 042,40 Kč. V souladu s  je žalovaný povinen uhradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

30. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s  , tedy v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.