Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

48 C 115/2022-38

Zmenené rozhodnutím 48 C 115/2022-66
„Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. [[jméno]] [[příjmení]] a soudců JUDr. Lenky Jirglové a JUDr. Petra Erby ve věci žalobkyně; [[právnická osoba]], [[IČO]], se sídlem [[adresa žalobkyně]], zastoupené advokátem JUDr. Ing. [[jméno]] [[příjmení]], Ph. D., se sídlem [[adresa žalobkyně]] proti; žalovanému; [[celé jméno žalovaného]], narozenému dne [[datum]], bytem [[adresa žalovaného]], o zaplacení částky 41 194,58 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Mostě č. j. 48 C 115/2022-38 ze dne 18. 11. 2022, takto: I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části výroku I. mění potud, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,25 % z částky 17 939,70 Kč od [[datum]] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,25 % z částky 13 863 Kč od [[datum]] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku; jinak se v napadené části potvrzuje; v ostatním zůstává nedotčen. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů."

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem JUDr. Danielem Nevečeřalem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 41 194,58 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení

částky 3 935,81 Kč

s úrokem v částce 2 833,40 Kč,

s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 875,51 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 23,76 % ročně z částky 20 101,01 Kč od datum do zaplacení a

částky 5 456,07 Kč

s úrokem v částce 1 545,50 Kč,

s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 319,07 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 18,11 % ročně z částky 18 263,64 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni

částku 17 939,70 Kč a

částku 13 863 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 3 935,81 Kč s úrokem v částce 2 833,40 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 875,51 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 23,76 % ročně z částky 20 101,01 Kč od [datum] do zaplacení a částky 5 456,07 Kč s úrokem v částce 1 545,50 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 319,07 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 18,11 % ročně z částky 18 263,64 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 939,70 Kč a částku 13 863 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení jsou dva samostatné nároky žalobkyně na zaplacení dvou částek uvedených ve výroku tohoto rozsudku vyplývajících z jedné y obsahující dvě samostatné smlouvy. Dne datum byla mezi předchůdcem žalobkyně příjmení jméno příjmení jméno jednající pod obchodní značkou jméno anonymizováno a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo součástí byla i smlouva o revolvingovém úvěru ve výši 20 000 Kč.

2. Revolvingový rámec byl následně zvýšen na 26 960,70 Kč, žalovaný jej čerpal prostřednictvím kreditní karty. Tento úvěr byl nadále veden pod číslo. Pro prodlení se splácením bylo odstoupeno od smlouvy dopisem ze dne datum s účinností odstoupení dne datum. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši 20 101,01 Kč, pojistné 599 Kč, poplatky 600 Kč, smluvní pokuty 575,50 Kč, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení.

3. Součástí byl i úvěr číslo ve výši 29 153 Kč, který žalovaný čerpal prostřednictvím uhrazení kupní ceny zboží zprostředkovateli úvěru za žalovaného právnická osoba Pro prodlení se splácením bylo odstoupeno od smlouvy dopisem ze dne datum s účinností odstoupení dne datum. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši 18 263,64 Kč, pojistné 504 Kč, smluvní pokuty 551,43 Kč, Kč, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení.

4. Úvěruschopnost žalovaného byla posuzována před poskytnutím úvěru. Žalovaný byl zaměstnán u právnická osoba, s příjmem 24 316 Kč Náklady domácnosti a dalších finančních závazků žalovaného dosáhly 17 500 Kč. Pro vyhodnocení byl použit anonymizováno systém. Byl učiněn negativní dotaz do systému příjmení.

5. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

6. Žalovaný se nevyjádřil ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavil.

7. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.

8. Kopie průkazky zdravotní pojišťovny a OP žalovaného prokazují, že jimi žalobkyně disponuje.

9. Doklad o čerpání prokazují vyčerpání částky 3 000 Kč a 500 Kč.

10. Doklad o úhradě právnická osoba, ze dne datum prokazuje, že jí byla uhrazena celková částka 1 373 402 Kč, včetně úhrady za žalovaného.

11. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na úvěr 29 153 Kč a revolvingový úvěr 20 000 Kč neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí soudu ve věci samé.

12. Informace o zprostředkovateli spotřebitelského úvěru neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí ve věci samé.

13. Výpis z úvěru číslo prokazuje čerpání ve výši 29 153 Kč a úhrady 10x po 1 529 Kč.

14. Odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne datum prokazují, že bylo odstoupeno od úvěrové smlouvy číslo číslo ke dni datum.

15. Dopis ze dne datum neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí soudu ve věci samé.

16. Žádost/smlouva o klasickém úvěru číslo byla uzavřena předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne datum, žalovaný uvedl, že je anonymizováno, bydlí v anonymizováno, pracuje jako anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova u zaměstnavatelem právnická osoba od číslo. příjmení měsíční příjem uvedl 24 316 Kč, náklady na domácnost 15 000 Kč, závazky 2 500 Kč. Předmětem byl úvěr na zaplacení kupní ceny zboží 29 153 Kč, požádal i revolvingový úvěr ve výši 20 000 Kč.

17. Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě prokazuje, že byl žalovaný upomenut o zaplacení před podáním žaloby.

18. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum prokazuje, že bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávek za ním žalobkyni.

19. Podací lístky ze dne datum a datum prokazují odeslání dopisů žalovanému.

20. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na úvěr 250 000 Kč a revolvingový úvěr 20 000 Kč včetně Žádosti/ Smlouvy o klasickém úvěru číslo neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí soudu ve věci samé, neboť se zjevně týkají jiného smluvního vztahu, než je předmětem žaloby.

21. Dopis ze dne datum neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí ve věci samé.

22. Výpis z úvěru číslo prokazuje čerpání ve výši 26 960,70 Kč a úhrady 9 021 Kč.

23. Smlouva o postoupení pohledávek a Potvrzení o přijetí úplaty za postoupení pohledávek prokazují, že byla postoupena pohledávka za žalovaným a žalobkyní bylo zaplaceno za postoupení pohledávky.

24. Produktové podmínky pro revolvingové úvěry, Sazebník pro úvěry a Všeobecné obchodní podmínky neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí ve věci samé.

25. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením, na která soud v plném rozsahu odkazuje. Žalovaný vyčerpal na úvěr 29 153 Kč, uhradil 15 290 Kč, na revolvingový úvěr vyčerpal 26 960,70 Kč a uhradil 9 021 Kč. Úvěruschopnost byla zkoumána z tvrzení žalovaného a dotazu na příjmení. Nebylo prokázáno, že byl ověřen pracovní poměr žalovaného a ani výše jeho příjmů.

26. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

27. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.

28. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

29. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

30. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

31. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

32. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy.

33. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

34. příjmení závěr učinil k výkladu § 9 z. s. ú. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , který konvenuje též výkladu směrnice zaujaté Soudním dvorem Evropské unie v jeho rozsudku ze dne datum ve věci C číslo (právnická osoba v . jméno příjmení a další), v němž vyložil článek 8 směrnice a bod 26 preambule tak, že je povinností věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací a na informace podané spotřebitelem se může spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady. Tím má být zabráněno nezodpovědnému poskytování úvěrů.

35. Výše uvedené závěry přijal též Ústavní soud např. ve svém nálezu ze dne datum sp. zn. , v němž odkázal na závěry Nejvyššího soudu, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.

36. Na otázku zdali nedostatečné posouzení úvěruschopnosti způsobuje neplatnost absolutní nebo relativní úvěrové smlouvy odpovídá rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci C číslo (OPR- právnická osoba proti GK), kde Soudní dvůr vyslovil při výkladu článku 8 a 23 směrnice závěr, že tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

37. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalovaná strana nemusela neplatnost namítat, naopak soud byl povinen k ní přihlédnout z úřední povinnosti. Dokazováním nebylo prokázáno, že žalující strana řádně posuzovala úvěruschopnost žalované strany před poskytnutím úvěru, nebyly zjištěny příjmy a výdaje žalované strany, bylo vycházeno pouze z tvrzení žadatele o úvěr. Nebylo ani ověřeno, zda je žalovaný vůbec zaměstnán. Není tak možné ani odhadnout disponibilní příjem a dospět tak k závěru, že je dostatečný pro poskytnutí úvěru. Úvěruschopnost nebyla před poskytnutím úvěru řádně a úplně posouzena.

38. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.4.2022 ve věci sp. zn. , jímž byl posuzován nárok na úroky z prodlení z úvěrové smlouvy neplatné pro nedostatečné posouzení úvěruschopnosti, lze ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká poskytovateli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (stanovené na základě dohody stran nebo na základě rozhodnutí soudu). Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

39. Jelikož soud dospěl k závěru, že úvěrová smlouva je pro řádné nezkoumání úvěruschopnosti žalované strany neplatná, zaobíral se dále tím, zda byla jistina vyplacena žalované straně a mohlo se tak jednat o bezdůvodné obohacení na žalované straně. Žalující straně se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení o poskytnutí jistiny 29 153 Kč, uhrazeno bylo 15 290 Kč, dále byla žalované straně poskytnuta jistina 26 960,70 Kč a uhrazeno bylo 9 021 Kč. Soud proto uložil žalované straně uhradit žalující straně obohacení ve výši rozdílu 13 863 Kč a 17 939,70 Kč v souladu s § 87 z. s. ú. S ohledem na právní názor Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. nevzniklo žalující straně na právo na žádné další nároky vůči žalované straně, soud proto žalobu ve zbylém rozsahu zamítl.

40. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

41. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , tak, že s ohledem na v podstatě totožnou výši úspěchu a neúspěchu nemá žádný z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Mostě ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení , , a exekučního řádu,