Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
115 C 275/2023-67
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 16 051 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 900 Kč za dobu od 17. 3. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 170 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 070 Kč za dobu od 19. 8. 2022 do 16. 3. 2023, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 170 Kč za dobu od 17. 3. 2023 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 981 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 586 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 900 Kč za dobu od 17. 3. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 170 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 070 Kč za dobu od 19. 8. 2022 do 16. 3. 2023, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 170 Kč za dobu od 17. 3. 2023 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 981 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 586 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne 10. 5. 2023 a doplněnou dne 14. 9. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 070 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od 19. 8. 2022 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 981 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dne 19. 7. 2022 smlouvu o úvěru číslo na základě které poskytla žalovanému úvěrový limit 10 900 Kč. Žalovaný postupně čerpal peněžní prostředky od žalobkyně až do částky 10 900 Kč, avšak dosud neuhradil na tento úvěr ničeho. Žalobkyně se domáhá nároku zaplacení jistiny úvěru ve výši 10 900 Kč včetně úroku z prodlení a smluvní pokuty ve výši 981 Kč, tj. smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny ode dne prodlení až do úplného zaplacení (čl. 6 4 VOP), přičemž žalobkyně nárokuje smluvní pokutu pouze za prvních 90 dní prodlení žalovaného. Dále žalobkyně požaduje zaplacení poplatku za sjednání úvěru ve výši 3 510 Kč a poplatku za službu„ Presto“ ve výši 660 Kč. V doplnění žaloby žalobkyně uvedla, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy a předložila soudu výpis z bankovního účtu žalovaného.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání v podání, doručeném soudu dne 14. 9. 2023. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 2. 10. 2023 za použití fikce doručení podle § 49 o. s. ř. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.
4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.
5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Smlouva“) soud zjistil, že byla uzavřena dne 19. 7. 2022 mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným, žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový limit ve výši 10 900 Kč. Žalovaný podepsala Smlouvu za pomocí prostředků komunikace na dálku. Dle čl. IV Smlouvy se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni poplatek za sjednání úvěru. Nedílnou součástí smlouvy je Sazebník, který v čl. 1 stanoví výši poplatku za sjednání úvěru. Ze Sazebníku bylo zjištěno, že služba„ Presto“ je zpoplatněna částkou 165 Kč za každé expresní vyplácení úvěru. Nedílnou součástí Smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky platné ode dne 1. 8. 2020 (dále jen„ VOP“), ze kterých bylo zjištěno, že v případě prodlení žalovaného se splácením úvěru má žalobkyně nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky ode dne prodlení až do zaplacení (bod 6. 4 VOP).
6. Z výpisů z běžného účtu žalovaného za období březen až červenec 2022 byly zjištěny následující skutečnosti: Žalovaný měl v tomto období průměrný čistý příjem ve výši 27 251 Kč, v období březen až květen 2022 žalovaný hradil na nájemném a službách v průměru částku 8 821 Kč. Žalovaný čerpal dne 17. 6. 2022, dne 16. 6. 2022 a dne 23. 5. 2022 úvěry od právnická osoba anonymizována tři slova. Dne 19. 5. 2022 žalovaný uhradil společnosti anonymizováno právnická osoba částku 250 Kč.
7. Z Výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti právnická osoba bylo zjištěno, že žalovaný uvedl v den uzavření Smlouvy tyto informace o své majetkové situaci: jeho domácnost má celkem 4 členy, z toho 2 s příjmem, čistý příjem žalovaného činí 26 835 Kč měsíčně, jeho pravidelné měsíční výdaje jsou ve výši 24 100 Kč – tj. 2 100 Kč na splácení jiných úvěrů, 14 000 Kč na bydlení a 8 000 Kč na ostatní nezbytné výdaje.
8. Z Přehledu bankovních transakcí vyplácených spotřebiteli bylo zjištěno, že žalovaný čerpal úvěr ze Smlouvy takto: dne 19. 7. 2022 částku 1 100 Kč, dne 19. 7. 2022 částku 3 000 Kč, dne 19. 7. 2022 částku 4 100 Kč a dne 20. 7. 2022 částku 2 700 Kč, celkem vyčerpal částku 10 900 Kč a využil 4 x službu„ Presto“ za 4 expresní čerpání úvěru.
9. Z dopisu ze dne 10. 3. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení žalované částky ve lhůtě 3 dnů s upozorněním na podání žaloby v případě nezaplacení.
10. Z podacího lístku bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně zaslal dne 10. 3. 2023 poštovní zásilku na adresu žalovaného.
11. Z dalších listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení a rozhodnutí této věci.
12. Na základě výše uvedených listinný důkazů soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Žalobkyně poskytla žalovanému na základě Smlouvy úvěrový rámec 10 900 Kč, který žalovaný vyčerpal. Žalobkyně vycházela při ověřování úvěruschopnosti žalovaného z informací od žalovaného a z výpisů z bankovního účtu žalovaného. Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k zaplacení žalované částky.
13. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
14. Podle § 1810 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.
15. Podle § 86 ZoSÚ (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
16. Podle § 78 ZoSÚ (1) poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
17. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
18. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
19. Podle článku 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
20. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným měla charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ zákona o. z., jedná se o smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 o. z., neboť žalovaný byl při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením Smlouvy. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vždy individuálně, tj. přímo od žadatele úvěru zjistit, jaká je jeho aktuální majetková situace a následně tyto informace ověřit (např. pracovní smlouvou, výplatním lístkem, potvrzením o výši nákladů na bydlení). Tyto podklady vztahující se k posuzování úvěruschopnosti spotřebitele je poskytovatel úvěru povinen podle § 78 ZoSÚ mít uchovány. Dále je nezbytné, aby poskytovatel úvěru nahlédl do veřejně přístupných databází dlužníků (např. SOLUS, insolvenční rejstřík) a tímto si sám ověřil, zda žadatel o úvěr není nadměrně zadlužen. Podle § 87 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Žalobkyně předložila dva listinné důkazy na podporu tvrzení o řádném zkoumání bonity žalovaného - Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti právnická osoba a výpis z bankovních účtu žalovaného. Žalobkyně prokázala, že žalovaný měl v rozhodné době (5 měsíců před uzavřením Smlouvy) průměrný čistý příjem ve výši 27 251 Kč měsíčně. Žalobkyně neprokázala, že řádně zkoumala pasivní majetkovou stránku žalovaného. Z výpisů z bankovního účtu žalovaného byly zjištěny výdaje žalovaného na bydlení za dobu březen až květen 2022 v průměrné výši 8 821 Kč, přičemž tato částka nekoresponduje s žalovaným tvrzenými výdaji na bydlení ve výši 14 000 Kč, žalobkyně si neověřila výdaje žalovaného na bydlení v době bezprostředně předcházející uzavření Smlouvy – červen a červenec 2022. Z výpisů z bankovního účtu žalovaného nelze určit, jaké byly jeho další pravidelné měsíční výdaje, nelze ani zjistit, jaký měl žalovaný zůstatek na bankovním účtu. Prokázáno bylo, že žalovaný čerpal další úvěry. Jak již bylo uvedeno výše, poskytovatel spotřebitelského úvěru se nemůže spokojit při posuzování solventnosti spotřebitele pouze s informacemi získanými od spotřebitele, je nezbytné, aby tyto informace ověřil z dalších zdrojů, pouze takto poskytovatel spotřebitelského úvěru získá celistvý obraz o majetkové situaci spotřebitele. Žalobkyně neprokázala, že by zkoumala pravidelné výdaje žalovaného s odbornou péčí, jak jí ukládá zákon. Žalobkyně rovněž neprokázala, že by lustrovala žalovaného v dostupných databázích dlužníků za účelem zjištění, zda žalovaný není nadměrně zadlužen. Z uvedeného soud dospěl k závěru, že žalobkyně nesplnila povinnost danou jí § 86 ZoSÚ a článkem 8 Směrnice, tj. neposoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a proto je Smlouva neplatná podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. V rámci řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 900 Kč a žalovaný, který je v řízení pasivní, dle tvrzení žalobkyně na tuto částku dosud neuhradil ničeho, je tedy povinen vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu úvěru ve výši 10 900 Kč v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ. Žalobkyni byl přiznán rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky v souladu s § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.; úrok z prodlení byl přiznán ode dne 17. 3. 2023. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky dopisem ze dne 10. 3. 2023, který byl žalovanému doručen dne 13. 3. 2023 (§ 573 o. z.) a ve kterém byla stanovená lhůta k plnění do 3 dnů ode dne doručení výzvy. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť z neplatné Smlouvy nevzniklo žalobkyni právo na úhradu poplatků, smluvní pokuty, ani části žalobou nárokovaných úroků z prodlení.
21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla převážně úspěšná v řízení, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 586 Kč, přičemž tato částka představuje 26 % z celkové výše nákladů řízení žalobkyně (rozdíl úspěchu žalobkyně v rozsahu 63 % předmětu řízení včetně příslušenství a úspěchu žalovaného v rozsahu 37 % předmětu řízení včetně příslušenství). Náklady řízení žalobkyně jsou v celkové výši 2 252 Kč a představuje je zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna zástupce žalobkyně ve výši 900 Kč, režijní paušály k úkonům právní pomoci ve výši 300 Kč, přičemž odměna a režijní paušály byly přiznány za 3 úkony právní služby před podáním žaloby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis předžalobní výzvy k plnění), odměna za 1 úkon právní služby činí 300 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) – tj. 3 x 200 Kč, režijní paušál za 3 úkony právní služby před podáním žaloby činí 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT – tj. 3 x 100 Kč. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 14b advokátního tarifu, neboť žalobkyně zastoupena stejným advokátem podává u zdejšího soudu větší množství žalob na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech. Tato věc nikterak nevybočovala z obvyklé náročnosti takto podávaných žalob. Právní zástupce žalobkyně doložil soudu, že je plátcem daně z přiznané hodnoty, a proto soud podle § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal žalobkyni v rámci náhrady nákladů řízení rovněž částku odpovídající 21% dani z přidané hodnoty ze všech nákladů krom soudního poplatku (tj. částku 225 Kč). Žalobkyně doložila soudu odeslání předžalobní výzvy k plnění žalovanému a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku právnímu zástupci žalobkyně.
22. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově, písemně, ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný (žalovaný) povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněná (žalobkyně) domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.