Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 194/2023-74

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martinou Suchánkovou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 167 311 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 120 074 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 47 237 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 156 117 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 8 294,88 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 120 074 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 47 237 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 156 117 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 8 294,88 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 167 311 Kč s příslušenstvím, uvedla, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru„ Cofiauto“ číslo (dále jen„ smlouva o úvěru na částku 183 132 Kč. K uzavření smlouvy o úvěru došlo v provozovně zprostředkovatele úvěru společnosti právnická osoba (dále jen„ zprostředkovatel“), který ověřil totožnost žalovaného. Žalovaný před uzavřením smlouvy o úvěru obdržel předsmluvní informace dle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále též„ zákon o spotřebitelském úvěru“ nebo„ “). Žalovaný se zavázal úvěr splatit v celkem 84 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 754,00 Kč vždy k 13. dni v měsíci. Úroková sazba činila 17,11 % a RPSN 19,75. Celkově se žalovaný zavázal při řádném splácení uhradit částku 315 336,00 Kč. Součástí celkové výše úvěru je pak poplatek za sjednání úvěru ve výši 3 % z výše financované částky úvěru, když poplatek je úročen jako součást jistiny a splácen v pravidelných splátkách úvěru. Závazek ze strany žalobkyně byl splněn, naproti tomu žalovaný své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru neplnil a nehradil jednotlivé splátky úvěru. Vzhledem k opakovanému prodlení žalovaného, žalobkyně dopisem ze dne datum písemně odstoupila od smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaný na splátkách uhradil celkem 57 724,00 Kč. Celkový dluh žalovaného ve výši 167 311,00 Kč se skládá z poskytnutých nevrácených peněžitých prostředků (jistiny) ve výši 156 117,00 Kč, dlužných běžných úroků vyčíslených ke dni odstoupení na částku 8 594,00 Kč, a dále dlužné úhrady nákladů v případě ukončení smlouvy o úvěru ze strany věřitele ve výši 1 500,00 Kč, a dlužné úhrady nákladů za upomínky ve výši 1 100,00 Kč. Ve smlouvě o úvěru žalovaný uvedl, a stvrdil svým podpisem, jaké jsou jeho měsíční příjmy, kolik činí měsíční náklady na bydlení, srážky ze mzdy a exekuce – závazky po splatnosti, náklady na splátky půjček, leasingů, uvedl svůj rodinný stav a počet vyživovaných osob. Žalobkyně žalovaného prověřila a vyhodnotila na základě telefonického prověřování, zaslaného výpisu z účtu, vlastního statistického modelu a přihlédli též v souladu s judikaturou i ke státem publikovaným údajům o životním a existenčním minimu, o průměrných výdajích obyvatelstva včetně průměrného nájemného (databáze Českého statistického úřadu). Na tomto základě žalobkyně stanovila existenční výdaje žalovaného, zohlednila splátky úvěrů (leasingů, půjček), informace uvedené ve smlouvě byly ověřeny dle CRIF, výdaje na hypotéku/nájemné, náklady na splátku nového úvěru od žalobkyně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru Cofiauto soud zjistil, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru byl žalovaný seznámen se základními vlastnostmi spotřebitelského úvěru, tj. s celkovou poskytnutou výši spotřebitelského úvěru (183 132 Kč), výší měsíční splátky úvěru (3 754 Kč), s počtem měsíčních splátek (84) a s celkovou částkou, kterou je třeba zaplatit (315 335 Kč). Žalovaný byl dále před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru seznámen s náklady spotřebitelského úvěru, tj. s výpůjční roční úrokovou sazbou ve výši 17,11 %, s RPSN ve výši 19,75 %, se souvisejícími náklady, s náklady v případě opožděných plateb a dalšími důležitými právními aspekty. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru Cofiauto číslo má soud za prokázané, že žalovaný ji uzavřel dne datum za účelem financování automobilu zn. Škoda Fabia, VIN kód (dále též„ vozidlo“) na celkovou kupní cenu 177 798 Kč s poplatkem za sjednání úvěru 3 % z výše financované částky úvěru, s celkovou měsíční splátkou 3 754 Kč a s celkovou částkou splatnou žalovaným 315 336 Kč. Roční úroková sazba činila 17,11 % a RPSN 19,75 %. Podle této smlouvy je poplatek úročen jako součást jistiny a splácen v pravidelných splátkách úvěru. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byl Sazebník pro smlouvy o spotřebitelském úvěru, s uvedením zápůjční úrokové sazby, pojištění, poplatků, sankčních nároků věřitele pro případ prodlení spotřebitele nebo porušení povinnosti. Totožnost žalovaného při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru byla ověřována předloženým občanským a řidičským průkazem, což soud zjistil z předložených fotokopií těchto dokladů. Z protokolu o převzetí vozidla soud má soud za prokázané, že žalovaný vozidlo zn. Škoda Fabia, VIN kód, tj. předmět účelového úvěru smlouvy o spotřebitelském úvěru převzal (datum převzetí a místo převzetí zde uvedeno není), když uvedený protokol vlastnoručně podepsal. Z formuláře Záznam z jednání ze dne datum podle a soud zjistil, že ohledně vozidla, na které žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr, byla tentýž den uzavřena prostřednictvím zprostředkovatele Pojistná smlouva pro Autopojištění Combi Plus III mezi pojistitelem právnická osoba, část názvu právnické osoby, IČO a žalovaným na straně pojistníka s ročním pojistným po slevě celkem ve výši 7 111 Kč. Z potvrzení o platbě Komerční banky soud zjistil, že žalobkyně dne datum poslala ze svého účtu na bankovní účet žalovaného platbu 177 798, 06 Kč. Z přípisu Zpráva o posouzení úvěruschopnosti – poskytovatel úvěru právnická osoba má soud za prokázané, že žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného ke smlouvě o úvěru prostřednictvím tzv. pre-scoringu (předběžné posouzení úvěruschopnosti) tak, že jej prověřovala přes registr příjmení, zájmové sdružení právnických osob, insolvenčního rejstříku a registru CRIF. K příjmům žalovaného žalobkyně zjistila, že jeho hlavním čistým příjmem je mzda ve výši 20 000 Kč měsíčně, k výdajům, že náklady na bydlení tvoří nájemné ve výši 500 Kč za měsíc a splátky úvěrů ve výši 10 825 Kč měsíčně. Ve formuláři Zprávy o posouzení úvěruschopnosti je zaškrtnuto, že údaje byly ověřeny z výplatních pásek a z příslušných databází a registrů. Závěrem je uvedeno, že po provedené analýze byl žalovaný ke dni žádosti o úvěr shledán úvěruschopným. Z výplatní pásky žalovaného za březen 2020 má soud za prokázané, že žalovaný měl základní mzdu 16 300 Kč, příplatky 6 205 Kč a čistý příjem 19 242 Kč. Z výplatní pásky za duben 2020 má soud za prokázané, že žalovaný měl základní mzdu 10 031 Kč, příplatek 3 818 Kč a čistý příjem 17 302 Kč. Z první a druhé upomínky při prodlení spotřebitele ze dne datum a datum soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upomínala, že dluží na splátkách úvěru. Z přípisu ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně odstoupila od smlouvy o spotřebitelském úvěru. Z poštovního podacího archu soud zjistil, že odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo žalovanému odesláno dne datum. Z žalobkyní předloženého shrnutí úvěrového účtu má soud za prokázané, že výše splátky splacené žalovaným ke smlouvě o spotřebitelském úvěru činila 57 724 Kč.

4. Ohledně skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaný prostřednictvím zprostředkovatele uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru za účelem financování koupě automobilu zn. Škoda Fabia, VIN kód za celkovou kupní cenu 177 798 Kč s poplatkem za sjednání úvěru 3 % z výše financované částky úvěru, s celkovou měsíční splátkou 3 754 Kč a s celkovou částkou splatnou žalovaným 315 336 Kč. Roční úroková sazba činila 17,11 % a RPSN 19,75 %. Zároveň se smlouvou o úvěru žalovaný uzavřel ohledně vozidla prostřednictvím stejného zprostředkovatele pojistnou smlouvu s právnická osoba, část názvu právnické osoby, IČO s ročním pojistným po slevě celkem ve výši 7 111 Kč. Žalovaný vozidlo, ohledně něhož spotřebitelský úvěr uzavřel, převzal. Jelikož žalovaný dlužné částky na smlouvě o spotřebitelském úvěru nesplácel, byl úvěr po upomínkách ze strany žalobkyně zesplatněn. Výše splátek splacených žalovaným činila celkem 57 724 Kč.

5. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně byla podnikatelem ve smyslu , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) a žalovaný spotřebitelem ve smyslu o. z. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebiteli podle a násl. o. z. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle a násl. o. z.

6. Vzhledem k vývoji judikatury, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ze dne 25. 7. 2018 a Ústavního soudu sp. zn. ze dne datum a dále podobně např. Krajský soud v Praze sp. zn. ze dne 13. 2. 2019, soud zjišťoval, jakým způsobem prověřila žalobkyně jako věřitel, resp. zprostředkovatel úvěru, schopnost žalovaného úvěr splácet, jak jí ukládá„ zákon o spotřebitelském úvěru. Tuto povinnost má soud i bez návrhu žalovaného, neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet je stanovena nejen pro ochranu samotného spotřebitele, ale též na ochranu věřitele, dalších věřitelů a celé společnosti, které nesvědčí důsledky předlužení dlužníků. Porušení takové povinnosti věřitelem tak způsobuje absolutní neplatnost smlouvy. Z žalobkyní předložených listin vyplývá, že úvěruschopnost žalovaného posuzovala tak, že se dotazovala žalovaného na jeho poměry a vyžádala si výplatní pásky za dva měsíce. Žalovaný dle výplatních pásek nedosahoval vždy příjmu 20 000 Kč měsíčně, ani když měl příplatek, ohledně výdajů se věřitel zcela spolehl na údaje sdělené žalovaným, že náklady na bydlení tvoří nájemné ve výši 500 Kč za měsíc a splátky úvěrů ve výši 10 825 Kč měsíčně. Toto zjištění pokládá soud za neúplné, nebyly posuzovány celkové výdaje žalovaného, tvrzený měsíční výdaj na nájemné ve výši 500 Kč je v současné ceně nájemného zcela nereálný, nebyly uvedeny další běžné výdaje – např. na potraviny, dopravu, energie atd. Nebyl zjišťován rodinný stav žalovaného, zda nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám, výdaje nebyly ověřovány např. vyžádáním si výpisu z bankovního účtu žalovaného atd. Žalobkyně neposuzovala celkový souhrn měsíčních výdajů a jeho úvěrová zatíženost, když žalovaný již uvedl, že pouze na dalších úvěrech splácí 10 825 Kč, nová měsíční splátka na smlouvu o úvěru uzavřenou s žalovanou činila dalších 3 454 Kč a pojistné na vozidlo dle přiložených podkladů měla činit 7 111 Kč ročně, což je další nutný výdaj, s kterým je třeba počítat. V tomto případě tedy nezbývá než konstatovat, že žalobkyně nepostupovala při zjišťování úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí podle , když neprověřila řádně jeho výdaje, i ze zjištěných údajů již však lze uzavřít, že žalovaný úvěruschopný nebyl. Z tohoto důvodu je uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná ve smyslu o. z. ve spojení s  , o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně se jednání soudu neúčastnila, soud ji ohledně prokázání prověřování úvěruschopnosti tedy nemohl ani poučit, ač potřebnost poučení v předvolání avizoval.

7. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získal; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

8. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovaným nebyl sjednán platný závazek, má žalobkyně podle § 2993 o.z. právo na vrácení peněžité částky, kterou žalovanému poskytla jako jistinu úvěru, jak bylo prokázáno. Žalobkyně fakticky poskytla žalovanému 177 798 Kč (kupní cena vozidla), žalovaný splatil 57 724 Kč. Soud proto uložil výrokem I. žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 120 074 Kč a ve zbytku žalobu zamítl. Ohledně zamítnutí i zákonného úroku z prodlení soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , který dovodil, že s odkazem na důvodovou zprávu k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru,„ z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text„ v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad).“

9. O nákladech řízení soud rozhodl podle úspěšnosti účastníků v řízení dle Žalobkyně byla v řízení úspěšná z 60,96 % a neúspěšná ze 39,04 %, má proto právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení ve výši 21,92 %. V plném rozsahu by jí příslušela náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 8 366 Kč a náhrada nákladů za zastoupení advokátem dle a a d) , advokátního tarifu (dále jen„ a. t.“; převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a žaloba), 300 Kč za úkon podle a. t. Z nákladů zastoupení náleží žalobkyni také náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Celková částka náhrady nákladů řízení činí 37 841,60 Kč, 21,92 % z této částky činí 8 294,88 Kč. Proto soud přiznal žalobkyni na náhradě nákladů řízení ve výroku III. částku 8 294,88 Kč.

10. Lhůta k plnění byla žalované stanovena podle věta prvá , když soud neshledal důvod k jinému postupu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost ve stanovené lhůtě, může oprávněný navrhnout soudní výkon tohoto rozhodnutí nebo exekuci.