Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
15 C 141/2023-17
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ladislavou Olbrechtovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 33 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 33 000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 638,92 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 33 000 Kč od 29.1.2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 3 498 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 33 000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 638,92 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 33 000 Kč od 29.1.2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 3 498 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení částky 33 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo a žalovaným došlo dne 07.05.2020 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 33.000,00 Kč (dále jen„ zápůjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 37.363,00 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 26.763,00 Kč, na straně 2 Smlouvy o spotřebitelském úvěru, a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1.500,00 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 6.778,00 Kč (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 3.910,00 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 07.11.2021. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalovanému současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 07.11.2021. Marným uplynutím měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Právní předchůdce žalobce měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek neuhradil ničeho. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28.01.2022 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 28.01.2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek 28.01.2022 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 86.537,99 Kč. Její příslušenství pak tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Jak žalobce uvedl již výše, požaduje po žalovaném pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného se zákonným úrokem z prodlení.
Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení:
-) dlužné jistiny ve výši 33.000,00 Kč,
-) kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 638,92 Kč,
-) úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 33.000,00 Kč od 29.01.2022 do zaplacení.
Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 638,92 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně počítaný z dlužné jistiny od 08.11.2021 do 28.01.2022.
2. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobce je tak nucen se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu.
3. Žalobce v žalobě v prvé řadě poukázal na skutečnost, že se domáhá vůči žalovanému toliko vydání bezdůvodného obohacení ve výši 33 000 Kč s příslušenstvím. Ohledně zkoumání tzv. úvěruschopnosti žalovaného splácet úvěr v žalobě ničeho není tvrzeno.
4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
5. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř. , podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 . Žalovaný byl podle § 101 odst. 4 o.s.ř. vyzván, aby se vyjádřil, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání a soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určité lhůtě, bude se předpokládat, že s tímto postupem soudu souhlasí. Výzva byla doručena žalovanému dne 5.6.2023 do datové schránky, žalobce souhlasil s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání v žalobě. Žalovaný se k výzvě nevyjádřil, soud tedy věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.
6. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobcem, a to: Smlouvou o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 7.5.2020 uzavřenou mezi právnická osoba a žalovaným spolu s smluvními podmínkami smlouvy o spotřebitelském úvěru, zákaznickou kartou ze dne 7.5.2020, Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 28.2.2022 spolu s přílohou – seznamem postupovaných pohledávek str. 14, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 30.1.2020 adresovaným žalovanému spolu s podacím lístkem, předžalobní výzvou ze dne 6.6.2022 spolu s podacím lístkem a z těchto listinných důkazů vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobce společnost právnická osoba poskytla žalovanému dne 7.5.2020 částku 33 000 Kč. Současně pak byla podepsaná mezi právní předchůdkyní žalobce a žalovaným smlouva o spotřebitelském úvěru číslo. Žalovaný se zavázal vrátit částku 33 000 Kč spolu s poplatkem ve výši 35 041 Kč a úroky v měsíčních splátkách v celkovém počtu 18 po 3 910 Kč s výší poslední splátky 3 893 Kč.
7. Před uzavřením smlouvy o zápůjčkách zkoumala právní předchůdkyně žalobce tzv. úvěruschopnost žalovaného, prostřednictvím zákaznické karty, v níž jsou uvedeny nedostatečné údaje o zaměstnavateli žalovaného, který byl označen toliko IČ, vyplněna byla kolonka o čistém příjmu žadatele – 30 000 Kč a dalším příjmu 35 000 Kč bez bližšího označení, výdaje byly odhadnuty na 8 000 Kč měsíčně. Soud tuto skutečnost vyhodnotil tak, že úvěruschopnost žalovaného nebyla před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřena.
8. Z těchto listin předložených žalobkyní dospěl soud ke skutkovému závěru, že právní předchůdkyně žalobce společnost právnická osoba poskytla žalovanému dne
7.5.2020 částku 33 000 Kč a současně pak byla dne 7.5.2020 uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobce a žalovaným smlouva o spotřebitelském úvěru, není však tvrzeno, že by právní předchůdkyně žalobce ověřovala úvěruschopnost žalovaného před 7.5.2020, žalobce se domáhá pouze zaplacení částky 33 000 Kč, jako bezdůvodného obohacení, tj. akceptuje tu situaci, že mezi právní předchůdkyní žalobce a žalovaným nedošlo k platnému uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, ale toliko o zaslání prostředků ve výši 33 000 Kč, ze kterých dosud žalovaný žalobci nevrátil ničeho. Před podáním žaloby žalobce řádně vyzval žalovaného o zaplacení jeho dluhu.
9. Podle § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné spotřebitelské smlouvy, kdy byla právní předchůdkyně žalobce jako věřitel před uzavřením smlouvy povinna s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného, jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud dospěl k závěru, že touto otázkou se právní předchůdkyně žalobce před uzavřením předmětné smlouvy s odbornou péčí nezabývala, což mimo jiné dokazuje to, že se žalobce jako právní nástupce společnosti právnická osoba domáhá toliko bezdůvodného obohacení za vyplacenou částku 33 000 Kč. Soud odkazuje na závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (zejména bod 26.). Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
12. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobce zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy s odbornou péčí, dospěl k závěru, že právě tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy, a to absolutní dle § 588 o. z., k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána, když navíc tento právní závěr je akceptován již samotným žalobcem v žalobě, když se domáhá toliko bezdůvodného obohacení. K této neplatnosti daného právního jednání se přihlíží i bez návrhu, pokud je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání (v tomto je možno se opřít i o závěry občanskoprávní teorie - Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1 - 654). Komentář. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2084). Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli.
13. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb. ) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
14. Smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, neboť žalobce netvrdil ani nepředložil žádné konkrétní důkazy k prokázání, že by řádným způsobem posoudil úvěruschopnost žalovaného ověřením toho, co sám uvedl o svých poměrech žalovaný. Při závěru o neplatnosti Smlouvy je s ohledem na zásadu iura novit curia nicméně třeba právní poměr mezi žalobcem a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. , které je speciálním ustanovením k vypořádání plnění z neplatné smlouvy podle § 87 věty první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ), které spočívá v tom, že žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobce částku 33 000 Kč, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Z dokazování vyplynulo, že žalovaný z této částky dosud ničeho nevrátil, a proto bezdůvodné obohacení žalovaného stále činí 33 000 Kč. Protože došlo k postoupení pohledávky na žalobce ve smyslu § 1879 o. z., je v této věci aktivně věcně legitimován žalobce, proto soud přiznal k zaplacení částku 33 000 Kč žalobci, a to včetně požadovaného úroku z prodlení, který byl kapitalizován ve výši 638,92 Kč za dobu od 8.11.2021 do 28.1.2022, a dále požadován v zákonné výši, tak jak to vyplývá z § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nař. vl. 351/2013 Sb.
15. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal procesně zcela úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 500 Kč (za 3 úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobce do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis kvalifikované výzvy k plnění mu náleží odměna ve výši 1 500 Kč). Dále mu byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 100 Kč) a 21 % DPH ve výši 378 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 320 Kč činí 3 498 Kč Tyto náklady je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve lhůtě tří dnů dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.