Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

113 C 314/2023-50

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Martinou Jílkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 11 197,42 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 11 197,42 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 401,24 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 392,15 Kč, úrok ve výši 15 % ročně z částky 11 197,42 Kč od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 197,42 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 11 197,42 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 401,24 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 392,15 Kč, úrok ve výši 15 % ročně z částky 11 197,42 Kč od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 197,42 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 11 197,42 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že s žalovanou uzavřela smlouvu o povoleném debetu, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve formě možnosti přečerpání do výše úvěrového limitu. Žalovaná byla žalobkyní informována o záporném zůstatku, který je nutno uhradit. Žalobkyně tedy ukončila smlouvu z důvodu přečerpání prostředků do nepovoleného debetu. Dopisem ze dne datum byla žalovaná informována o zrušení jejího účtu v důsledku zániku smlouvy, pohledávka ve výši 11 197,42 Kč byla k tomuto datu převedena na účet pohledávek z nepovoleného debetu. Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění výzvou ze dne datum. Žalovaná dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Žalobkyně následně v podání ze dne datum doplnila, že úvěrový limit žalované byl stanoven na 10 000 Kč, žalovaná tento limit překročila opakovaně, naposledy dne datum. Dne datum byla žalovaná informována o nepovoleném debetu, který je nutné uhradit. Žalované bylo dne datum odesláno odstoupení od smlouvy. Dopisem ze dne datum byla informována o zrušení účtu. Účet ke dni zrušení vykazoval debetní zůstatek ve výši 11 197,42 Kč.

4. Žalobkyně dále v podání ze dne datum uvedla, že úvěruschopnost žalované posoudila s odbornou péčí, a to vyhodnocením informací získaných z bankovního a nebankovního registru klientských informací a informací získaných z registru příjmení. Žalobkyně má dále k dispozici informace o platební historii spotřebitele za poměrně dlouhou dobu před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, a je tak schopna nezávisle ověřit věrohodnost a pravdivost informací poskytnutých samotným spotřebitelem. Z úvěrových registrů zjistila, že žalovaná nebyla s plněním povinností po splatnosti a že v minulosti byla v prodlení pouze jedenkrát u dvou existujících úvěrů. Dále žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím dalších registrů a databází, např. insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů, evidence adres obecních/městských úřadů, interních registrů, živnostenského rejstříku i existenci exekučního řízení vedeného proti žalovanému. Po prověření příjmů a výdajů žalované žalobkyně skóringovým modelem provedla zhodnocení úvěruschopnosti žalované z hlediska demografických a behaviorálních dat. Žalovaná na poskytnutý úvěr hradila v období od listopadu 2021 do srpna 2022 řádně a včas, což dle názoru žalobkyně potvrzuje to, že žalovaná byla schopna úvěr splácet.

5. Ve věci bylo nařízeno jednání na datum, přičemž žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů ( ).

6. Ze smlouvy o bankovních službách ze dne datum se podává, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva, na základě které žalobkyně zřídila žalované běžný účet a debetní kartu. Ze smlouvy o povoleném debetu ze dne datum vyplývá, že žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr ve formě povolení debetu až do výše 10 000 Kč. Doba trvání byla sjednána na neurčito s dobou čerpání 360 dnů a zápůjční úroková sazba byla ve výši 19,99 % ročně. Tyto informace jsou v souladu s údaji uvedenými ve standardních informacích o spotřebitelském úvěru.

7. Žalobkyně vyhotovila dne datum oznámení o vzniku nepovoleného debetu, ve kterém žalovanou vyzvala k úhradě 478,39 Kč O odeslání tohoto oznámení nedoložila žalobkyně ničeho.

8. Žalobkyně vyhotovila dne datum oznámení o odstoupení od smlouvy. O odeslání tohoto oznámení nedoložila žalobkyně ničeho.

9. Žalobkyně vyhotovila dne datum oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek, ve kterém informovala žalovanou o zrušení účtu ke dni datum a o jejím debetním zůstatku (dluhu) ve výši 11 197,42 Kč O odeslání tohoto oznámení nedoložila žalobkyně ničeho.

10. Výzvou k plnění ze dne datum, odeslané žalované téhož dne, byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 12 056,15 Kč, a to ve lhůtě 7 dnů od odeslání výzvy.

11. Dle výpisů z účtu žalované za období od datum do datum se podává, že žalovaná předmětný účet využívala do datum. Poté již nebyla žalovaná na účtu aktivní. Během období od datum do datum byly na účet připsány 4 částky, a to částka 4 000 Kč, která byla na účet vložena, částka 874 Kč jako vratka od anonymizováno drah, částka 13 090 Kč od Úřadu práce a částka 3 713 Kč od ČSSZ. Z výpisu z účtu nejsou patrné žádné pravidelné výdaje, je zde množství debetních položek. Dne datum byl debetní zůstatek ve výši 11 197,42 Kč převeden na speciální pohledávkový účet.

12. Ze žádosti o poskytnutí povoleného nezajištěného debetu se podává, že žalovaná byla rozvedená, měla čtyři vyživované děti do 10 let, měla čistý příjem ze závislé činnosti ve výši 55 000 Kč, výdaje na bydlení ve výši 3 500 Kč, ostatní výdaje ve výši 2 000 Kč, dluhy mimo banku splácela ve výši 5 000 Kč.

13. Dle výpisu z bankovních a nebankovních registrů měla žalovaná 7 existujících úvěrů mimo banku s celkovou nesplacenou jistinou ve výši 493 204 Kč. Splátky byly uvedeny pouze u dvou z těchto úvěrů, a to v celkové výši 6 985 Kč. Nesplácení bylo zjištěno také u dvou z existujících úvěrů.

14. Z ostatních listinných důkazů předložených žalobkyní (všeobecných obchodních podmínek, historického výpisu, sazebníku KB, oznámení o úrokových sazbách) soud pro nadbytečnost nečiní žádná skutková zjištění.

15. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla sjednána smlouva o povoleném debetu, která byla uzavřena jako spotřebitelský úvěr, protože povolený debet lze považovat za úvěrovou službu vycházeje z definice spotřebitelského úvěru uvedené v zákoně č. , o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016 (dále jen„ zákon“). Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala, že žalované umožní na jejím bankovním účtu č. bankovní účet přečerpání (povolený debet) až do výše úvěrového limitu v částce 10 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 19,99 % ročně, RPSN 22 % ročně, doba čerpání byla 360 dní. Tuto smlouvu soud s ohledem na postavení účastníků, kdy žalobkyně vystupovala při uzavírání smlouvy v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele, považuje za smlouvu spotřebitelskou, na kterou dopadá zákon. Bylo tedy nezbytné posoudit, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ustanovení a 2 věty prvé zákona, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle názoru soudu žalobkyně výše uvedené povinnosti nedostála. Při posouzení úvěruschopnosti žalované, žalobkyně vycházela z žádosti žalované ze dne datum, ve které žalovaná uvedla měsíční čistý příjem ve výši 55 000 Kč, výdaje na bydlení ve výši 3 500 Kč, ostatní výdaje ve výši 2 000 Kč a splátky ve výši 5 000 Kč. Žalobkyně k prokázání příjmů žalované nepředložila pracovní smlouvu, daňové přiznání, ani potvrzení od Úřadu práce či ČSSZ. Co se týče výdajů žalované, pak není reálné, aby měla při péči o 4 nezletilé děti do 10 let věku výdaje ve výši 2 000 Kč, jak uvedla v žádosti. Toto sdělení by tak na straně žalobkyně mělo vést z důslednějšímu zjišťování a ověřování jejích výdajů. Žalobkyně se dle názoru soudu řádným způsobem nezabývala zkoumáním příjmové ani výdajové stránky žalované a spokojila se toliko s jejím prohlášením a se sociodemografickými údaji, které nic nevypovídají o skutečných výdajích žalované, a to navíc za situace, kdy sama žalovaná uvedla pouze minimální výdaje. Žalobkyně byla poučena o nutnosti předložit důkazy ve smyslu o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalované, avšak žádné další důkazy nenavrhla. Co se týče žádosti žalobkyně o poskytnutí dodatečné lhůty k doložení důkazů, pak tato již nebyla žalobkyni poskytnuta, neboť byla soudem již před nařízením jednání písemně poučena a soud ji k doplnění tvrzení i důkazů stanovil dodatečnou lhůtu, která byla navíc na žádost žalobkyně prodloužena. Za této situace se soudu nejeví v souladu se zásadou ekonomie řízení poskytovat žalobkyni další lhůtu, když předešlé lhůty poskytnuté soudem nevyužila.

16. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalované. Podle § 87 odst. 1 věty prvé a druhé zákona je proto smlouva o úvěru neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé zákona a k této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Žalovaná jako spotřebitel je povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení věty třetí zákona. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně byla poučena o nutnosti předložit důkazy ve smyslu o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku z hlediska vzniku bezdůvodného obohacení, a to zejména ve vztahu k čerpání celkové částky za dobu trvání smluvního vztahu a jaká celková částka byla za dobu trvání smluvního vztahu žalovanou uhrazena. K poučení soudu pak žalobkyně požádala o poskytnutí dodatečné lhůty. K tomu soud odkazuje na výše uvedené, tedy že žalobkyni nebyla dodatečná lhůta poskytnuta, neboť předešlé lhůty poskytnuté soudem nevyužila. Povinností žalobkyně bylo nejprve tvrdit, jakou celkovou částku žalovaná za dobu trvání smluvního vztahu čerpala a jakou následně uhradila. Toto tvrzení nelze nahradit odkazem na výpisy z účtu žalované, které ani časově nepokrývají celou dobu smluvního vztahu. Teprve po řádném doplnění tvrzení dochází k prokazování těchto tvrzení. Žalobkyně, ačkoliv byla řádně soudem poučena, tak jak je uvedeno shora, svou povinnost tvrzení ve vztahu k celkové čerpané částce a k celkové uhrazené částce za dobu trvání smluvního vztahu nesplnila a v tomto ohledu pak neunesla břemeno tvrzení.

17. S ohledem na uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, když nárok nelze přiznat ani z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z.

18. O nákladech řízení soud rozhodl podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, která byla ve věci plně procesně úspěšná, prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově, a to písemně, ve dvou vyhotoveních.