Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 135/2023-42

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Říhou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 30 281,05 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 14 319,65 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 319,65 Kč od datum do zaplacení a částku 5 280,35 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 280,35 Kč od datum do zaplacení.

II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 329,25 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 8 693,76 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 30 691,26 Kč, s úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky 21 648,70 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 21 648,70 Kč od datum do zaplacení, částky 5 852 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 600,69 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 342,72 Kč, s úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky 6 274,12 Kč od datum do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 6 274,12 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 274,12 Kč

od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 993,77 Kč od 12. 5. číslo do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 14 319,65 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 319,65 Kč od [datum] do zaplacení a částku 5 280,35 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 280,35 Kč od [datum] do zaplacení. II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 329,25 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 8 693,76 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 30 691,26 Kč, s úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky 21 648,70 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 21 648,70 Kč od [datum] do zaplacení, částky 5 852 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 600,69 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 342,72 Kč, s úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky 6 274,12 Kč od [datum] do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 6 274,12 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 274,12 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 993,77 Kč od 12. 5. [číslo] do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala původně zaplacení částky 32 781,05 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalovaný uzavřel dne datum smlouvu o zápůjčce se společností právnická osoba (dále též„ původní věřitel“), a to písemnou formou. Na základě shora uvedené smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 7 000 Kč, které mu byly předány uvedené dne v hotovosti. Žalovaný se zavázal krom takto poskytnuté zápůjčky vrátit i částku 5 852 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 894 Kč (při úroku 19,98 % ročně), náklady na hotovostní inkaso ve výši 3 628 Kč a administrativní poplatek za zpracování smlouvy o zápůjčce ve výši 1 330 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku a další poplatky ve 60týdenních splátkách po 215 Kč s tím, že poslední splátka byla splatná dnem datum. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas. Původními věřiteli tak vznikl nárok na zaplacení dlužné jistiny ve výši 6 247,12 Kč a na dlužném poplatku částku 5 224,42 Kč. Žalovaný doposud uhradil částku 1 719,65 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalobkyně se tedy po žalovaném domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 6 274,12 Kč, dlužného kapitalizovaného úroku ve výši 2 642,72 Kč (úrok ve výši 19,98 % ročně z částky 6 274,12 Kč od datum do datum), kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 600,69 Kč (úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 247,12 Kč od datum do datum), úroku ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny 6 247,12 Kč za dobu od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně ze shora uvedené dlužné jistiny za totéž období jako shora.

2. Žalovaný dále uzavřel dne datum smlouvu o zápůjčce se společností právnická osoba (dále opět jen„ původní věřitel“), a to písemnou formou. Na základě shora uvedené smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 25 000 Kč, které mu byly předány uvedené dne v hotovosti. Žalovaný se zavázal krom takto poskytnuté zápůjčky vrátit i částku 20 902 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 3 193 Kč (při úroku 19,98 % ročně), náklady na hotovostní inkaso ve výši 12 958 Kč a administrativní poplatek za zpracování smlouvy o zápůjčce ve výši 4 751 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku a další poplatky ve 60týdenních splátkách po 766 Kč s tím, že poslední splátka byla splatná dnem datum. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas. Původními věřiteli tak vznikl nárok na zaplacení dlužné jistiny ve výši 22 299,55 Kč a na dlužném poplatku částku 17 352,45 Kč. Žalovaný doposud uhradil částku 8 180,35 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalobkyně se tedy po žalovaném domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 21 648,70 Kč, dlužného kapitalizovaného úroku ve výši 30 691,26 Kč (úrok ve výši 19,98 % ročně z částky 21 648,70 Kč od datum do datum), kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 8 693,76 Kč (úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 21 648,70 Kč od datum do datum), úroku ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny 21 648,70 Kč za dobu od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně ze shora uvedené dlužné jistiny za totéž období jako shora.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud jednal a rozhodoval při jednání dne datum v nepřítomnosti účastníků ( ), za situace, kdy zástupce žalobkyně se z nařízeného jednání omluvil a žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání bez omluvy nedostavil. Pro rozhodnutí ve věci samé byly dostačující listinné důkazy předložené žalobkyní.

4. Po podání žaloby žalovaný uhradil částku 2 500 Kč směřující na závazek plynoucí ze smlouvy uzavřené dne datum. Soud proto usnesením ze dne 1. 9. 2023, č.j. -34, řízení o této částce zastavil pro zpětvzetí části žaloby v důsledku chování žalovaného.

5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Žalovaný uzavřel dne datum smlouvu o zápůjčce se společností právnická osoba (dále též„ původní věřitel“), a to písemnou formou. Na základě shora uvedené smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 7 000 Kč, které mu byly předány uvedené dne v hotovosti. Žalovaný se zavázal krom takto poskytnuté zápůjčky vrátit i částku 5 852 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 894 Kč (při úroku 19,98 % ročně), náklady na hotovostní inkaso ve výši 3 628 Kč a administrativní poplatek za zpracování smlouvy o zápůjčce ve výši 1 330 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku a další poplatky ve 60týdenních splátkách po 215 Kč s tím, že poslední splátka byla splatná dnem datum (viz shora cit. smlouva). Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas. Žalovaný doposud uhradil částku 1 719,65 Kč (viz přehled plateb). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum a uvedenou skutečnost mu oznámila (viz smlouva o postoupení pohledávek včetně přílohy a oznámení o postoupení adresované žalovanému). Žalobkyně nato vyzvala žalovaného písemnou výzvou odeslanou dne datum k zaplacení dlužné částky, v níž stručně skutkově i právně vymezila předmět plnění ze strany žalovaného. Uvedená výzva byla odeslána následujícího dne (viz předžalobní výzva a podací arch). K posouzení úvěruschopnosti žalovaného pak žalobkyně netvrdila ničeho. Žádné jiné y žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti nedoložila.

7. Žalovaný dále uzavřel dne datum smlouvu o zápůjčce se společností právnická osoba (dále opět jen„ původní věřitel“), a to písemnou formou. Na základě shora uvedené smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 25 000 Kč, které mu byly předány uvedené dne v hotovosti. Žalovaný se zavázal krom takto poskytnuté zápůjčky vrátit i částku 20 902 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 3 193 Kč (při úroku 19,98 % ročně), náklady na hotovostní inkaso ve výši 12 958 Kč a administrativní poplatek za zpracování smlouvy o zápůjčce ve výši 4 751 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku a další poplatky ve 60týdenních splátkách po 766 Kč s tím, že poslední splátka byla splatná dnem datum (viz shora cit. smlouva). Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas. Žalovaný doposud uhradil částku 8 180,35 Kč (viz přehled plateb). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum a uvedenou skutečnost mu oznámila (viz smlouva o postoupení pohledávek včetně přílohy a oznámení o postoupení adresované žalovanému). Žalobkyně nato vyzvala žalovaného písemnou výzvou odeslanou dne datum k zaplacení dlužné částky, v níž stručně skutkově i právně vymezila předmět plnění ze strany žalovaného. Uvedená výzva byla odeslána následujícího dne (viz předžalobní výzva a podací arch). K posouzení úvěruschopnosti žalovaného pak žalobkyně netvrdila ničeho. Žádné jiné y žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti nedoložila.

8. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

9. V projednávané věci má soud za to, že žaloba je důvodná pouze zčásti v obou nárocích. Původní věřitel je„ licencovaným“ poskytovatelem spotřebitelských úvěrů, jak vyplývá z výpisu z rejstříku nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Žalovaný je spotřebitelem.

10. Podle , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění do datum, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

11. U posouzení úvěruschopnosti žalovaného ovšem žalobkyně netvrdila u obou smluv ničeho a zřejmě tak původní věřitel nepostupoval v souladu se zákonnými i smluvními ustanoveními a při posuzování bonity dlužníka v obou případech neučinil všechny nezbytné kroky, které v těchto případech lze rozumně očekávat. Není tak vůbec zřejmé, jakým způsobem původní věřitel ověřil příjmy a výdaje žalovaného jako posuzovaného, jeho celkové majetkové poměry apod. Přitom posouzení úvěruschopnosti u žalovaného jak spotřebitele jen nezbytnou náležitostí smlouvy

12. Neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle shora cit. ustanovení, soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží. Jedná se o neplatnost absolutní, protože stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly (viz např. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě sp. zn. . Takto uzavřená spotřebitelská smlouva by proto odporovala § 580 odst. 1 o. z. a byla by neplatná. K této neplatnosti by soud přihlédl bez návrhu podle § 588 o. z. I v tomto případě by tedy šlo o plnění na základě bezdůvodného obohacení.

13. Např. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , dovodil, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Lze přisvědčit odvolacímu soudu, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. příjmení, L a příjmení, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. číslo, ISBN číslo). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , i Nejvyšší správní soud.

14. Navíc soud upozorňuje i na procesní stránku řízení. Soudy nejsou povinny (ani oprávněny) poskytovat účastníkům v rámci občanského soudního řízení jiné poučení, než o procesních právech a povinnostech. Nemohou (a nesmí) proto účastníky poučovat o hmotném právu, tedy ani o tom, kterých práv (případně povinností) by se mohli (měli) podle hmotného práva domáhat. Poučení podle ustanovení slouží k tomu, aby účastníci tvrdili rozhodné skutečnosti (povinnost tvrzení) a aby ke svým tvrzením označili důkazy (povinnost důkazní). Postup podle ustanovení přichází v úvahu tehdy, jestliže účastníky uvedená tvrzení a navržené (případně i nenavržené, ale provedené) důkazy nepostačují k tomu, aby byl objasněn skutkový stav věci; postačují-li v řízení uskutečněná tvrzení a navržené (či nenavržené, ale provedené) důkazy pro objasnění skutkové stránky věci i při případném jiném právním názoru soudu, není třeba k poučení podle ustanovení přistupovat (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , ze dne 11.1.2011).

15. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Soud má po provedeném dokazování za prokázané, že nárok žalobkyně je důvodný, ale pouze z části, neboť žalobkyně nikterak netvrdila a neprokázala jakým způsobem posoudila úvěruschopnost žalovaného v obou případech, a tak poskytla žalovanému peněžní prostředky u obou smluv bez smluvního základu, neboť nebyla žalobkyní tvrzená smlouva o zápůjčce sjednán platně.

19. Převzal-li žalovaný předmět„ zápůjčky“, ať už na základě neplatné smlouvy či bez sjednání smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení

20. Toto bezdůvodné obohacení žalovaného soud vyčíslil u smlouvy uzavřené dne datum částkou 5 280,35 Kč za situace, kdy se žalobkyně domáhala z titulu této smlouvy po žalovaném zaplacení částky 11 132,35 Kč a rozdíl mezi žalobkyní poskytnutou částkou 7 000 Kč a částkou 1 719,65 Kč, tedy splátkami, které žalovaný zaplatil v průběhu trvání tohoto smluvního vztahem, činí 5 280,35 Kč. Tuto částku proto soud odečetl od shora uvedené sumy 11 132,35 Kč.

21. Co se týče příslušenství pohledávky, soud rozhodl tak, že žalobkyni přiznal příslušenství, které požadovala v žalobě toliko z částky 5 280,35 Kč. Úrok z prodlení z dlužné částky byl žalobkyni přiznán ve smyslu o. z., přičemž výše úroků z prodlení je dána Žalovaný se dostal do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení dne datum, tedy den následující po datu splatnosti, které uvedla žalobkyně v předžalobní výzvě (viz datum datum), přičemž z obsahu výzvy je zřejmé, jakého nároku se žalobkyně domáhá.

22. příjmení 16 819,65 Kč představuje rozdíl mezi žalobkyní poskytnutou částkou 25 000 Kč ze smlouvy uzavřené dne datum a částkou 8 180,35 Kč, tedy splátkami, které žalovaný zaplatil v průběhu trvání tohoto smluvního vztahu. Žalobkyni by tedy měla být přiznána částka 16 819, 65 Kč, od níž soud ještě odečetl částku 2 500 Kč, o kterou bylo řízení zastaveno a která byla uhrazena po podání žaloby žalovaným. Soud proto přiznal žalobkyni ohledně tohoto nároku bezdůvodné obohacení ve výši 14 319,65 Kč.

23. Co se týče příslušenství pohledávky, soud rozhodl tak, že žalobkyni přiznal příslušenství, které požadovala v žalobě toliko z částky 14 319,65 Kč. Úrok z prodlení z dlužné částky byl žalobkyni přiznán ve smyslu o. z., přičemž výše úroků z prodlení je dána Žalovaný se dostal do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení dne 12. 5 2021, tedy den následující po datu splatnosti, které uvedla žalobkyně v předžalobní výzvě (viz datum datum), přičemž z obsahu výzvy je zřejmé, jakého nároku se žalobkyně domáhá.

24. Soud stanovil lhůtu pro zaplacení nároku žalobkyně v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ( ) za situace, kdy žalovaný netvrdil žádné skutečnosti, které by vedly soud ke stanovení delší lhůty splatnosti či splátkového kalendáře a uvedené skutečnosti nevyplývají ani z obsahu spisu.

25. Co do zbývající části žaloby soud ostatní nároky zamítl s ohledem na shora uvedené odůvodnění.

26. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení za situace, kdy soud nepřiznal žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení, neboť byť byla žalovaný z větší částky úspěšný a vznikl by mu tak nárok na poměrnou část náhrady nákladů řízení, ty mu podle obsahu spisu nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.