Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
36 C 22/2023-83
Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Brožovou v právní věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti;
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 103 053 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 57 925 Kč v pravidelných měsíčních po sobě jdoucích splátkách ve výši 6 000 Kč splatných ke každému 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala proti žalovanému dále zaplacení částky 45 128 Kč spolu s úrokem z prodlení jdoucím z částky 73 051 Kč ve výši 11,75 % ročně od datum do zaplacení a spolu s úrokem ve výši 64,84 % ročně jdoucím z částky 61 406,94 Kč od datum do datum ve výši 2 551,92 Kč úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 61 406,94 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky 170 337 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 3 848Kč k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokátky se sídlem v obec do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 57 925 Kč v pravidelných měsíčních po sobě jdoucích splátkách ve výši 6 000 Kč splatných ke každému 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala proti žalovanému dále zaplacení částky 45 128 Kč spolu s úrokem z prodlení jdoucím z částky 73 051 Kč ve výši 11,75 % ročně od [datum] do zaplacení a spolu s úrokem ve výši 64,84 % ročně jdoucím z částky 61 406,94 Kč od [datum] do [datum] ve výši 2 551,92 Kč úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 61 406,94 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 170 337 Kč, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 3 848Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem v [obec] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 103 053 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru, kterou spolu účastníci uzavřeli dne datum distančním způsobem. Na základě této smlouvy byl žalovanému na účet uvedený ve smlouvě poskytnut úvěr ve výši 62 000 Kč dne datum. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 64,84 % p.a. splácet ve
36 měsíčních splátkách po 4 075 Kč. V těchto splátkách byla zahrnuta i úhrada za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 132 Kč, jak bylo sjednáno v příloze číslo smlouvy. Žalovaný řádně neplnil podmínky smlouvy a dostal se do prodlení s úhradou druhé splátky o délce 65 dnů. K datu datum tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru a jistina a úroky z úvěru k ní přirostlé ke dni zesplatnění se staly součástí nové jistiny úvěru ve výši 71 257,47 Kč. jméno byl žalovaný povinen uhradit v den zesplatnění. Žalobkyni pak vzniklo právo dle smlouvy na úhradu smluvních pokut. Ty tvoří smluvní pokuty za dvě splátky, u nichž se žalovaný ocitl v prodlení 30 dní, po 499 Kč; jednalo se o splátku číslo. A dále smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, tj. z částky 71 257,47 Kč od
datum do data vyhotovení žaloby ve výši 30 002 Kč. Žalovaný na dluh uhradil celkem
4 075 Kč. Dále pak ani přes výzvy žalobkyně na dluh již nic neuhradil. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy pak žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že si vyžádala doklady o jeho příjmech, vycházela z výpisů z databází NRKI a příjmení, z prohlášení žalovaného a jeho hodnocení. Zjistila tak, že čistý celkový příjem žalovaného činí 32 237 Kč, jeho měsíční náklady jsou 11 733 Kč. Z kopie jeho občanského průkazu ověřila jeho identitu, z výpisů z bankovního účtu si ověřila, že je majitelem účtu, na který má úvěr zaslat, z registrů zjistila, že není v době uzavření úvěrové smlouvy nikde s dlužnou částkou po splatnosti a přihlášením se k pojištění se pro ni stal ještě věrohodnějším. U výdajů vycházela z údajů, které jí poskytl žalovaný, protože nemá objektivní možnost si tyto údaje ověřit a žalovaný ve smlouvě prohlásil, že veškeré údaje, které v souvislosti s touto smlouvou poskytl či poskytne jsou pravdivé a úplné.
Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil a k jednání soudu, které bylo nařízeno na den datum, se ani bez omluvy nedostavil. Soud tak věc projednal v jeho nepřítomnosti.
Po provedeném dokazování, při kterém soud provedl listinné důkazy předložené žalobkyní, z nichž zjistil následující skutečnosti:
Ze smlouvy o úvěru a oznámení schválení úvěru, včetně splátkového kalendáře, bylo zjištěno, že spolu účastníci uzavřeli prostředky komunikace na dálku úvěrovou smlouvu, ve které se dohodli na tom, že žalobkyně poskytne žalovanému úvěr ve výši 62 000 Kč a žalovaný jej bude splácet v 36 splátkách po částce 4 075 Kč ke každému 19. dni v měsíci počínaje dnem datum a konče dnem datum. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal vrátit, činila 141 948 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 64,83% ročně. K tomu bylo dále sjednáno pojištění v rozsahu balíčku C. Ve smlouvě si strany dále ujednaly, že v případě prodlení s úhradou splátky o délce 30 dnů uhradí dlužník smluvní pokutu ve výši 499 Kč, že v případě prodlení v délce 65 dnů dojde k okamžitému zesplatnění úvěru a nebude-li úvěr po zesplatnění uhrazen, vznikne věřiteli nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky denně, až do zaplacení dluhu. Z informací o pojištění schopnosti splácet, přílohy ke smlouvy o pojištění bylo zjištěno, že se účastníci dále v souvislosti s úvěrovou smlouvou dohodli na tom, že se žalovaný přihlásil do skupinového pojištění splácet úvěry a bude za to žalobkyni hradit měsíčně spolu se splátkami úvěru částku 132 Kč. Z dodatku číslo ke smlouvě o úvěru, informací o podpisu na dálku a fotokopie občanského průkazu bylo dále zjištěno, že žalovaný smlouvy podepsal náhodně vygenerovaným číselným kódem pomocí odpovědní SMS.
Z dokladu o vyplacení úvěru adetailu o platbě na účet bylo zjištěno, že dne datum byla žalovanému na účet číslo bankovní účet vyplacena žalobkyní částka 62 000 Kč.
Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaný na úvěr uhradil dne datum částku 4 075 Kč.
Z hodnocení klienta a prohlášení klienta bylo zjištěno, že žalobkyně vyhodnocovala úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru a vycházela přitom zejména z údajů, které jí o sobě poskytl žalovaný – že jeho příjmy plynou ze zaměstnání a invalidního důchodu, celkem dosahují výše 32 237 Kč, výdaje určila z výše životního minima 3 860 kč, uvedených nákladů na bydlení ve výši 2 603 Kč a dalších úvěrů u žalobkyně s měsíční splátkou 5 270 Kč. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán u právnická osoba anonymizováno, na dobu neurčitou, je svobodný a žije u rodičů. Z detailů o úhradě na účet žalovaného bylo zjištěno, že žalobkyně si k ověření příjmů žalovaného vyžádala potvrzení o připsání na účet plateb od zaměstnavatele žalovaného – právnická osoba, které potvrzují příjmy žalovaného cca 20.000 Kč měsíčně dále výši vypláceného invalidního důchodu žalovanému na účet ve výši 12 498 Kč, výše invalidního důchodu dále byla zjištěna z oznámení správy sociálního zabezpečení. Při ověřování úvěruschopnosti žalovaného dále žalobkyně využila výpisů z registrů (příjmení A NRKI).
Z výzev žalobkyně ze dne datum a datum bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní vyzýván k úhradě dlužných splátek číslo z oznámení o zesplatnění dluhu bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému oznámila dopisem ze dne datum, že došlo k zesplatnění dluhu. Z předžalobní výzvy a podacího archu bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu vyzýval dopisem ze dne datum.
Soud tedy dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:
Účastníci spolu dne datum uzavřeli prostředky komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému zaslána na jeho účet dne datum č. účtu anonymizováno bankovní účet částka 62 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 64,84 % p.a. splácet ve 36 měsíčních splátkách po 4 075 Kč splatných vždy k 19 dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem leden 2022 dle splátkového kalendáře, který byl přílohou oznámení žalobkyně o schválení úvěru. V těchto splátkách byla zahrnuta i úhrada za pojištění schopnosti splácet úvěr, které bylo sjednáno v příloze číslo k úvěrové smlouvě. Žalovaný na dluh zaplatil celkem 4 075 Kč. Při posuzování úvěruschopnosti vycházela žalobkyně především z toho, jaké informace jí o sobě poskytl žalovaný. Žalovaný byl v době podání žádosti o úvěr zaměstnán, jeho měsíční příjmy tak dosahovaly částky 20 000 Kč. Jeho pravidelné měsíční výdaje však žádným způsobem žalobkyně neověřila; vycházela z částky stanoveného životního minima 3 860 Kč, když žalovaný v žádosti uváděl, že jeho náklady na bydlení činí pouze 2 603 Kč, když žije u rodičů. Žalobkyně dále ověřila, že se žalovaný nenachází v registrech jako centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík, registru neplatných dokladů, registru PČR hledaných osob, registru tzv.“ sankčních seznamů“ apod.
Podle § 2395 o.z. ve znění účinném od 1.1.2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 580 odst.
1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Podle nálezu Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4129/18 má poskytovatel úvěru, když dlužník je v postavení spotřebitele, jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu úvěruschopnost plánovaný úvěr splatit. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná. Dle výkladu vyšších soudů je potřeba shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vkládat tak, že porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádně zkoumat a posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr je sankcionována absolutní neplatností úvěrové smlouvy, ke které soudy přihlíží z úřední povinnosti.
Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 cit.ust. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
V dané věci se proto soud nejprve zabýval tím, zda žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli platnou smlouvu o úvěru, tedy tím, zda žalobkyně jako věřitel splnila řádně své povinnosti zabývat se úvěruschopností žalovaného jako žadatele o spotřebitelský úvěr, než s ním vstoupila do smluvního vztahu. Podle výše citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen posoudit schopnost žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných jak od spotřebitele, tak z jiných zdrojů. To však v daném případě žalobkyně neučinila. příjmení ověřila příjmovou stránku žalovaného, nicméně k posouzení celkové majetkové situace žalovaného takový postup nestačí a nelze pouze na základě takových informací dospět k závěru, že žalovaný bude schopen poskytnutý úvěr splácet. Dá se tak uvést, že žalobkyně při sběru údajů o žalovaném a jejich ověření pro účely prověření jeho úvěruschopnosti zvolila liknavý postup, v rámci kterého pak vycházela při svém vyhodnocení majetkové situace žalovaného z nedostatečných a ne spolehlivě zjištěných informací. Z judikatury Nejvyššího soudu (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ) lze dovodit, že věřitel, který vyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, nedostál své povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Odborná péče věřitele, kterou má povinnost věnovat žadateli o úvěr a jeho majetkové situaci, v sobě totiž musí zahrnovat i řádné prověřování údajů poskytovaných žadatelem o úvěr, včetně jeho výdajů, a to vyžádáním si příslušných listin y (výpisů z účtu, nájemní smlouvy, potvrzení o měsíčních úhradách na bydlení apod.). V této věci nelze navíc ani přehlédnout, že žalovaný byl shledán invalidním 3.stupně, tudíž je zřejmé, že v jeho nákladech zřejmě budou i zdravotní pomůcky či léky. Žalobkyně tedy s ohledem na výše uvedené v potřebném rozsahu správně vyhodnotit schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet a soud proto dospěl k závěru, že je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 580 a § 588 o.z.
Žalobkyni však v daném případě vznikl nárok na vydání plnění představujícího vyplacený úvěr na účet žalovaného v podobě bezdůvodného obohacení. V řízení totiž bylo prokázáno, že žalovaný obdržel na svůj účet od žalobkyně částku 62 000 Kč. Z žalobních tvrzení žalobkyně dále vyplývá, že jí žalovaný již uhradil na základě neplatné úvěrové smlouvy částku 4 075 Kč. S ohledem na to proto soud žalobě vyhověl co do částky 57 925 Kč a ve zbytku ji, pokud jde o jiné smluvní nároky žalobkyně v žalobě uplatněné (smluvní pokuty, poplatky a smluvní úrok), jako nedůvodnou zamítl.
Lhůtu k plnění soud žalovanému určil ve splátkách dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru po částce 6 000 Kč, když výše splátek se mu jevila jako přiměřená jeho příjmové stránce a výši finanční částky, kterou je povinen žalobkyni vrátit.
O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodováno podle § 142 odst. 2 o.s.ř. , kdy žalobkyně byla ve věci úspěšná oproti žalovanému v rozsahu 12 %, náleží jí proto poměrná část vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 5 153 Kč, odměna advokáta žalobkyně stanovená podle § 7 bod 5 vyhl.č. 177/1996 Sb, advokátní tarif, ve výši za čtyři úkony právní služby po 5 260 Kč (převzetí a příprava, předžalobní výzva, podání žaloby, účast na jednání) a paušální náhrada hotových výdajů za 4 úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif. Žalobkyni tak náleží do výše 3 287 Kč. Protože je advokátka plátcem DPH, náleží jí k tomu dále náhrada za 21% daň.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.
Pokud by povinnosti uložené v tomto rozsudku nebyly řádně a včas splněny, může se oprávněný domáhat jejich splnění cestou exekuce.