Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 C 49/2023-43

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Džuberovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 18 120 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 12. 6. 2022 do zaplacení.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 250 Kč, smluvní pokuty v částce 4 870 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 13 250 Kč ve výši 8,25 % ročně od 25. 3. 2021 do 11. 6. 2022 a zákonného úroku z prodlení z částky 3 250 Kč ve výši 8,25 % ročně od 12. 6. 2022 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 12. 6. 2022 do zaplacení. II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 250 Kč, smluvní pokuty v částce 4 870 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 13 250 Kč ve výši 8,25 % ročně od 25. 3. 2021 do 11. 6. 2022 a zákonného úroku z prodlení z částky 3 250 Kč ve výši 8,25 % ročně od 12. 6. 2022 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 18 120 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok opírala o tvrzení, že žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 10 000 Kč na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 22. 2. 2021 nazvané jako smlouva o zápůjčce, přičemž žalovaný poskytnuté finanční prostředky čerpal bezhotovostním převodem na bankovní účet č. bankovní účet Smlouva o úvěru byla uzavřena na dálku prostřednictvím internetového rozhraní webová adresa, součástí dokončení žádosti o úvěr bylo též zadání verifikační platby žalovaným, aby tak bylo možné ověřit totožnost jeho osoby. Žalovaný se smluvně zavázal vrátit jistinu ve výši 10 000 Kč společně s poplatkem za poskytnutí jistiny ve výši 3 250 Kč, a to nejpozději dne 24. 3. 2021. Žalobkyně se nyní domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč, poplatku ve výši 3 250 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 13 250 Kč ve výši 8,25 % od 25. 3. 2021 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky jistiny (10 000 Kč) ode dne 25. 3. 2021 do dne 25. 7. 2022 (den vyhotovení žaloby) a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč (5 x výzva po 500 Kč).

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek stanovených v  rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.

3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 22. 2. 2021 uzavřena smlouva nazvaná jako smlouva o zápůjčce. K uzavření smlouvy mělo dojít prostřednictvím elektronické komunikace na dálku, konkrétně na internetových stránkách žalobkyně webová adresa s tím, že žalovaný na důkaz svého ztotožnění provedl ze svého bankovního účtu verifikační platbu na bankovní účet žalobkyně a posléze měl namísto svého podpisu zadat autorizační kód uvedený v podpisové části smlouvy (příjmení kód: číslo). Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky nejpozději do 2 dnů od uzavření smlouvy, přičemž dle doloženého potvrzení žalobkyně odeslala jistinu ve výši 10 000 Kč na účet žalovaného ještě v den uzavření smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit dlužnou částku společně s poplatkem ve výši 3 250 Kč nejpozději dne 24. 3. 2021 RPSN byla stanovena na 2 969 %, a celková částka ke splacení žalovanou tak činila 13 250 Kč. Pro případ, že by žalovaný nezaplatil částku včas, ujednaly si smluvní strany v odst. 2.3 smlouvy, že veškeré dosud vyúčtované poplatky přirůstají k jistině zápůjčky a stávají se součástí jistiny. V tomtéž ustanovení si strany pro případ prodlení žalované dále ujednaly povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení a současně povinnost zaplatit náhradu účelně vynaložených výdajů vzniklých v důsledků prodlení žalované, mj. též částku 500 Kč za listinnou upomínku. Žalobkyně soudu předložila též všeobecné obchodní podmínky, jež se staly nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce.

4. Výzvami ze dnů 31. 3. 2021, 7. 4. 2021, 14. 4. 2021, 23. 4. 2021 a 8. 5. 2021 byl žalovaný vyzván k vrácení částky úvěru. Před podání žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky ještě dopisem ze dne 2. 6. 2022 odeslaným následujícího dne.

5. Podle , (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů.

7. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.

9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. Soud má na základě provedeného dokazování za to, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, podle níž byly žalobkyní poskytnuty žalovanému bezhotovostní peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč Tyto peněžní prostředky však žalovaný v rozporu se smlouvou nevrátil, když žalobkyni doposud ničeho neuhradil.

12. Žalovaný vystupoval v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele a žádný z účastníků to ani netvrdil. Žalobkyni tak vznikla povinnost stanovená před poskytnutím úvěru zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr. Pokud by poskytovatel této své povinnosti nedostál, musela by být sjednaná úvěrová smlouva posouzena jako neplatná, přičemž se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlédne i bez námitky dlužníka (podrobněji k tomu např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , nebo rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 23. 7. 2019, sp. zn. ). Z uvedených rozhodnutí plyne, že soud se musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu spotřebitele, zabývat otázkou, zda ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru byla před uzavřením smlouvy splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Porušení této povinnosti je nutno vykládat za použití o. z. jakožto absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek s tím, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má veřejnoprávní souvislosti a dotýká se společnosti jako celku. Ostatně i v rozsudku Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, OPR-Finance, bylo jasně konstatováno, že vnitrostátní úprava, podle níž se sankce neplatnosti uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem. Dle Soudního dvora je proto nezbytné, aby splnění povinností poskytovatele úvěru soud zkoumal z moci úřední.

13. Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby žalobkyně coby poskytovatelka spotřebitelského úvěru zjistila řádně a s odbornou péčí, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a dosavadní dluhové zatížení klienta, a na straně druhé pak přinejmenším základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dopravu, stravování apod. Při hodnocení výdajů spotřebitele je nutno brát v potaz i jistou rezervu na různé nepravidelné a neplánované výdaje, které lze u každé osoby v průběhu trvání smluvního vztahu zajisté očekávat.

14. Žalobkyně doložila toliko dvě výplatní pásky žalovaného, a to za měsíc listopad 2020 (výdělek 21 190 Kč) a za měsíc prosinec 2020 (výdělek 21 190 Kč). Dle sdělení žalobkyně jí měl žalovaný uvést, že je zaměstnán jako barman, přičemž pracovní smlouvu má sjednánu na dobu neurčitou. Ohledně výdajů vycházela žalobkyně z pouhých tvrzení žalovaného, že měsíčně vynaloží asi 10 000 Kč, žije s partnerem, děti nemá. Žalovaný měl žalobkyni taktéž sdělit, že bydlí ve vlastním bydlení. Z Centrální evidence exekucí žalobkyně zjistila, že na žalovaného nejsou vedeny žádné exekuce. Žalobkyní tvrzené informace o poměrech žalovaného by pak měly být doloženy příslušnými doklady (především pracovní smlouvou či výpisy z bankovních účtů žalovaného atd.), tyto však absentovaly a soudu nebyly předloženy ani dodatečně, přičemž žalobkyně jimi zřejmě ani nedisponuje. Lze tedy konstatovat, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného ledabyle a příslušné doklady po žalovaném nejspíše ani nežádala. Bez stěžejních, řádně doložených údajů o nákladech a výdajích žadatele o úvěr nelze provést řádnou analýzu finančního rozpočtu žalovaného, a proto je za takové situace vyloučené učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatele a posoudit jeho schopnost úvěr splácet. Soud tedy uzavírá, že úvěruschopnost žalovaného nebyla posuzována řádně a s náležitou péčí, což má za následek neplatnost samotné úvěrové smlouvy.

15. Soud proto smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou, a žalovaný tak byl od počátku povinen vrátit žalobkyni pouze poskytnutou, dosud nesplacenou, jistinu z titulu bezdůvodného obohacení. V řízení o žalobě o vrácení plnění z neplatné smlouvy soud může žalobkyni přiznat pouze vrácení toho, oč peněžité plnění přesahuje peněžité plnění poskytnuté jí podle smlouvy žalovaným, a to i v případě, že žalovaný započtení jím poskytnutého protiplnění nenavrhl (k tomu obdobně viz rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. , nebo ze dne 15. 9. 2009, sp. zn. ). Tím, že dojde k započtení částky, na kterou žalobkyně nemá od počátku nárok, do dlužné částky, na kterou naopak po právu nárok má, nemůže dojít k nezákonnému zmenšení majetkové podstaty žalobkyně.

16. V řízení bylo přitom prokázáno, že žalovanému byly ze strany žalobkyně poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný žalobkyni dosud ničeho nevrátil. Žalobkyni tak vzniklo právo na vydání bezdůvodného obohacení ve shora uvedené výši a právě v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl.

17. S ohledem na prodlení žalované soud současně vyhověl žalobě co do požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle o. z. ve spojení s Vzhledem k tomu, že doba plnění pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení není stanovena právním předpisem, nastala jeho splatnost v době stanovené výzvou ze dne 2. 6. 2022, a sice do 3 dnů. Za aplikace ustanovení o. z. byla výzva doručena třetí pracovní den po odeslání, jež bylo žalobkyní prokazatelně učiněno dne 3. 6. 2022. K doručení tedy došlo dne 8. 6. 2022, a splatnost dluhu tak nastala dne 11. 6. 2022 (tj. 3. den od doručení výzvy). Nárok na zaplacení úroku z prodlení tak žalobkyni vzniká od 12. 6. 2022 a od tohoto data byl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení žalobkyni také přiznán. Žalobkyni byl přiznán úrok ve výši 8,25 %, jak požadovala. Soud tedy žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I.).

18. Ve zbytku požadavku žalobkyně co do zaplacení částky 3 250 Kč, smluvní pokuty v částce 4 870 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 13 250 Kč ve výši 8,25 % ročně od 25. 3. 2021 do 11. 6. 2022 a zákonného úroku z prodlení z částky 3 250 Kč ve výši 8,25 % ročně od 12. 6. 2022 do zaplacení však žaloba není důvodná. Ohledně posledně uvedeného požadavku na úhradu nákladů na mimosoudní vymáhání pohledávky ve výši 2 500 Kč soud podotýká, že pomine-li skutečnost, že smlouva, v níž byla sjednána úhrada po 500 Kč za odeslanou výzvu při prodlení žalované, byla posouzena jako absolutně neplatná, žalobkyně ani nedoložila, že tyto výzvy fakticky žalované odeslala a stejně tak ani nedoložila skutečnou výši výdajů za tyto výzvy, které by jí eventuelně mohly být přiznány. S ohledem na výše uvedené soud proto výrokem II. tohoto rozsudku rozhodl o zamítnutí nároku žalobkyně ve výše uvedeném rozsahu.

19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle Žalobkyně nebyla zcela úspěšná ve věci. Nárok na náhradu nákladů řízení by tedy odpovídal míře úspěchu toho kterého účastníka ve věci. Žalobkyně byla úspěšná ohledně částky 10 985,48 Kč (jistina a úroky z prodlení dopočtené ke dni vyhlášení rozsudku na 985,48 Kč), což představuje 47 % sporu, neboť žalobkyně svou žalobou žádala celkem částku 23 252,48 Kč (jistina ve výši 13 250 Kč, úroky dopočtené ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 2 632,48 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, smluvní pokuta ve výši 4 870 Kč). Protože poměr úspěchu a neúspěchu ve věci je téměř shodný, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 46 Hodonín.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně jejich splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekucí.