Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 2/2023-39
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Alenou Novotnou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 30 750 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky jdoucím od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 5 750 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně jdoucím od datum do zaplacení zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 133,41 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky jdoucím od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 5 750 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně jdoucím od [datum] do zaplacení zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 133,41 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně podala dne datum žalobu, kterou se domáhala, aby soud uložil žalovanému zaplatit částku 30 750 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že její právní předchůdkyně právnická osoba, uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč se splatností datum. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku poskytla dne datum převodem na účet. Žalovaný však úvěr do data splatnosti nezaplatil, čímž se dostal do prodlení. Ve smlouvě se žalovaný zavázal zaplatit smluvní úrok ve výši 5 750 Kč. Žalovaná částka se sestává z částky 25 000 Kč (nezaplacené jistiny) a 5 750 Kč (smluvního úroku), a to včetně zákonného úroku z prodlení. Úvěruschopnost žalovaného prověřila právní předchůdkyně žalobkyně ve veřejně dostupných databází (anonymizováno, příjmení, anonymizována dvě slova) a dále při zkoumání úvěruschopnosti vycházela z žalovaným poskytnutých dokladů, jež však žalobkyně nemá k dispozici. Pohledávku za žalovaným postoupila právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek z datum. Žalovaný nic nezaplatil ani po výzvách žalobkyně.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Žalobkyně z jednání před soudem konaného dne datum omluvila a souhlasila s jednáním soudu bez její účasti. Žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání soudu nedostavil, ani včas nepožádal o jeho odročení, soud proto jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o.s.ř.“), když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
4. Soud provedl dokazování následujícími důkazy, z nichž učinil níže uvedená skutková zjištění.
5. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout částku ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit částku 30 750 Kč do 30 dnů od poskytnutí částky, tj. do datum. Strany si ujednaly smluvní úrok ve výši 279,83 % ročně, který odpovídal částce 5 750 Kč v případě splacení jistiny do data splatnosti (prokázáno smlouvou o úvěru číslo z datum). Za účelem ověření totožnosti žalovaného provedl žalovaný dne datum verifikační platbu na účet právní předchůdkyně žalobkyně ve výši 1 Kč (prokázáno výpisem z účtu právní předchůdkyně žalobkyně u právnická osoba, za květen 2014). Právní předchůdkyně žalobkyně poukázala částku 25 000 Kč na účet vedený na jméno žalovaného pod variabilním symbolem číslo (prokázáno sdělením právnická osoba, k převodu na účtu z datum a výpisem z účtu právní předchůdkyně žalobkyně u právnická osoba, za srpen 2021). Právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným poté přistoupili ke změně a doplnění podmínek smlouvy o úvěru číslo prodloužili splatnost částky do datum. Dále byla splatnost prodloužena do datum a naposledy až do datum (prokázáno smlouvou o úvěru číslo ze datum, z datum a z datum). Následně dne datum a datum právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného o zaplacení nesplacené částky upomínala dopisy a předžalobní výzvou dne datum (prokázáno upomínkou z datum, opakovanou výzvou k úhradě z datum a předžalobní výzvou z datum). Dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek z datum). O postoupení pohledávky informovala žalobkyně žalovaného dopisem ze dne datum, kterým ho zároveň vyzvala k úhradě dlužno částky před podáním žaloby (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze datum včetně podacího lístku).
6. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle následujících právních ustanovení.
7. Soud věc posoudil po právní stránce podle následujících ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („ zákon“).
8. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 86 odst. 1 zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (…) posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Podle § 86 odst. 2 zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
11. Podle § 87 odst. 1 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně za poskytnutí částku ve výši 25 000 Kč. Celkovou dlužnou částku 30 750 Kč se žalovaný zavázal zaplatit do určeného data splatnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá reálnou možnost je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele.
15. Poskytovatel spotřebitelských úvěru je mimo jiné povinen ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 zákona posoudit s náležitou péčí schopnost spotřebitele splácet úvěr. Posouzení se má primárně zakládat na informacích získaných od spotřebitele, subsidiárně je možné použít informace z jiných zdrojů, typicky z lustrace spotřebitele v příslušných databázích. Je přitom třeba dbát na to, aby byly dostatečným způsobem zjištěny nejen příjmy spotřebitele, ale rovněž jeho výdaje, a to včetně celkové dluhové zátěže.
16. V posuzované věci nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně (poskytovatelka spotřebitelského úvěru) úvěruschopnost žalovaného řádně zkoumala. K výzvě soudu ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně pouze uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána na základě dat z veřejně dostupných databází (anonymizováno, příjmení, anonymizována dvě slova) a z žalovaným poskytnutých dokladů, což je pouze obecné tvrzení, ke kterému navíc nedoložila ani žádné důkazy. Žalobkyně tedy neunesla své důkazní břemeno stran prokázání posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr a tím, že se k jednání nedostavila, připravila se o dobrodiní poučení, které by jí soud v tomto směru dal. Na uvedeném nic nemůže změnit ani to, že v omluvě z jednání žalobkyně žádala o poučení a poskytnutí lhůty, pokud by jí hrozilo neunesení břemene tvrzení či důkazního, neboť soud poučuje podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. toliko u jednání v přítomnosti účastníka řízení, vůči němuž poučení směřuje (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka).
17. Proto soud v souladu s § 87 odst. 1 zákona shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou. Přestože žalovaný nevznesl námitku neplatnosti smlouvy, přihlédl soud k neplatnosti smlouvy, neboť důkazní břemeno ohledně posouzení úvěruschopnosti spotřebitele spočívá na poskytovateli úvěru, tj. soud je povinen k neplatnosti smlouvy přihlédnout i bez návrhu (srov. rozsudek SD EU ve věci C číslo a C číslo, či nález Ústavního soudu sp. zn. ústavní nález) .Jestliže žalobkyně přes neplatnost smlouvy o úvěru plnila žalovanému 25 000 Kč, plnila podle § 2991 o.z. bez spravedlivého důvodu, a vzniklo jí podle § 2991 odst. 2 o.z. právo na vrácení bezdůvodného obohacení. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy má žalobkyně, na kterou její právní předchůdkyně své nároky ze smlouvy postoupila ve smyslu § 1879 a násl. o. z., nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve výši jistiny úvěru, tj. 25 000 Kč. Podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný zůstal v řízení pasivní, soud tedy neměl možnost zjišťovat jeho majetkové poměry a stran splatnosti jistiny vycházel ze skutečnosti, že pokud měl žalovaný v úmyslu se smluvně zavázat k vrácení jistiny včetně úroku ve lhůtě do datum, pak tedy vrácení samotné jistiny v této lhůtě odpovídalo jeho možnostem. Dluh však neuhradil ani po výzvě věřitele, a žalobkyni tak vzniklo též právo na zákonné úroky z prodlení dle § 1968 a § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., soud proto vyhověl v tomto směru návrhu žalobkyně a přiznal úroky z prodlení z částky 25 000 Kč ode dne datum do zaplacení.
18. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl co do částky 25 000 Kč s úrokem 11,75 % ročně z této částky od datum do zaplacení, tj. co do částky představující bezdůvodné obohacení i s úrokem z prodlení jdoucím od splatnosti uvedené částky (výrok I.) a ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 133,41 Kč, přičemž tato částka představuje 62,6 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 81,3 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 18,7 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 230 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, („a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 750 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či exekuce.