Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
40 C 59/2023-44
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Vlčkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 29 134,23 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 303,38 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 576 Kč za dobu od 26. 8. 2022 do 14. 11. 2022 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 303,38 Kč od 15. 11. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 11 830,85 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 939,22 Kč, úrok 11,75 % ročně z částky 26 844,98 Kč od 15. 11. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 434,32 Kč za dobu od 26. 8. 2022 do 14. 11. 2022 a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 830,85 Kč od 15. 11. 2022 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 303,38 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 576 Kč za dobu od 26. 8. 2022 do 14. 11. 2022 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 303,38 Kč od 15. 11. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 11 830,85 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 939,22 Kč, úrok 11,75 % ročně z částky 26 844,98 Kč od 15. 11. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 434,32 Kč za dobu od 26. 8. 2022 do 14. 11. 2022 a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 830,85 Kč od 15. 11. 2022 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 29 134,23 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 939,22 Kč, s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 26 844,98 Kč od 15. 11. 2022 do zaplacení, spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 010,32 Kč od 26. 8. 2022 do 14. 11. 2022 a spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 134,23 Kč od 15. 11. 2022 do zaplacení. Žalobkyně svůj nárok odůvodnila tím, že dne 1. 7. 2021 uzavřela s žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru číslo jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky, na podkladě které žalobkyně poskytla úvěrový rámec do výše 30 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené ve smlouvě, tj. 4,00 % z aktuální dlužné částky, přičemž v jednotlivých splátkách byly zahrnuty sjednané úroky, příslušná část čerpaného úvěru a pravidelné, příp. nepravidelné, poplatky. Měsíční splátky úvěru byly splatné vždy 20. den v kalendářním měsíci. Žalovaná v průběhu trvání úvěrového vztahu načerpala částku v celkové výši 34 292,38 Kč, avšak ve splátkách uhradila pouze částku 14 650 Kč, kterou žalobkyně započetla na úrok, poplatky a jistinu. Jelikož žalovaná porušila svou povinnost hradit úvěr řádně a včas, žalobkyně využila svého práva sjednaného v odst. 7.1. smlouvy a zesplatnila úvěr ke dni 11. 8. 2022 a zároveň žalovaného vyzvala k zaplacení celého dluhu dopisem ze dne 11. 8. 2022. Po zesplatnění úvěru žalovaná na svůj dluh uhradila 2 339 Kč a žalobkyně tak za žalovanou eviduje pohledávku ve výši 29 134,23 Kč, sestávající se z neuhrazené jistiny ve výši 26 844,98 Kč, poplatků ve výši 117 Kč, poplatků za pojištění ve výši 332,53 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 744 Kč a smluvních pokut ve výši 1 095,72 Kč. Žalobkyně dále požaduje po žalované zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 26,28 % ročně z částky 26 844,98 za dobu od 12. 8. 2022, tedy ode dne následujícího po zesplatnění, do 14. 11. 2022, do data podání žaloby), tj. částku 3 939,22 Kč, úrok ve výši 26,28 % ročně od 15. 11. 2022 do zaplacení z částky 26 844,98 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně za dobu od 26. 8. 2022 do 14. 11. 2022, tj. 1 010,21 Kč, a dále zákonný úrok z prodlení z částky 29 134,23 Kč od 15. 11. 2022 do zaplacení ve výši 15 % ročně. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu předžalobní výzvou, přesto však žalovaná dlužnou částku nezaplatila.
2. Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalované, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. Výstupem je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení. K výzvě soudu žalobkyně dále doplnila konkrétní výpočty, kterými se řídila při posuzování úvěruschopnosti žalované, a uvedla, že provedla rovněž lustraci žalované v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR, přičemž dotaz do registru SOLUS byl proveden s výsledkem„ nenalezen žádný závazek po splatnosti“, dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem klient v NRKI nalezen – pozitivní vyhodnocení, dotazy do registru CEE a ISIR byly provedeny s výsledkem – v registru nenalezen. Dále si žalobkyně vyžádala od žalované výpis z bankovního účtu k prověření jejich příjmů a výdajů. Na základě uvedených zjištění a též s ohledem na výši úvěru a výši měsíční splátky shledala žalobkyně žalovanou schopnou splácet předmětný úvěr.
3. Soud ve věci usnesením ze dne 19. 4. 2023 podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 7 dnů od doručení usnesení, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované doručeno dne 9. 5. 2023 náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vhozením do domovní schránky, přičemž žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas už v žalobě.
4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: Z listiny označené jako Šikovný účet číslo s datem 1. 7. 2021 a Úvěrovými podmínkami žalobkyně bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru a smlouvu o platebních službách, kterou se účastníci dohodli, že žalobkyně poskytne žalované bezúčelný revolvingový úvěr až do výše úvěrového rámce 30 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet bance v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky. Roční úroková sazba činila 26,28 %, měsíční úroková sazba pak 2,19 %. Dále bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet – balíček pojištění název. Nedílnou součástí uzavřené smlouvy se dle ujednání stran staly také úvěrové podmínky žalobkyně. V předmětné smlouvě žalovaná uvedla, že její čistý měsíční příjem činí 22 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 18 000 Kč, bez další specifikace. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaná z úvěru vyčerpala celkem 34 292,38 Kč, přičemž ve splátkách uhradila celkem částku 14 650 Kč. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 11. 8. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splacení celého čerpaného úvěru do 14 dnů od sepisu této výzvy. Z připojeného podacího archu vyplývá, že tato zásilka byla odeslána dne 11. 8. 2022. Z předžalobní výzvy ze dne 8. 9. 2022 a z podacího archu bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k uhrazení částky v celkové výši ke dni sepisu upomínky 34 339,03 Kč nejpozději do 7 dnů od odeslání výzvy. Výzva byla dána k poštovní přepravě dne 8. 9. 2022. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalobkyně před uzavřením shora uvedené smlouvy ověřovala existenci dalších smluvních závazků žalované. Z těchto bylo zjištěno, že žalovaná měla 7 jiných existujících závazků (z toho 4 splátkové úvěry, 2 kontokorenty a 1 kreditní kartu), 5 žádostí o úvěr jí bylo odmítnuto, 2 žádosti byly odvolány a 8 dřívějších závazků bylo ukončeno splacením. Z listiny Přehled pohybů na účtech za období od 31. 3. 2021 do 1. 7. 2021 vyplývá, že na bankovním účtu č. bankovní účet, vedeném na jméno žalované, byla v uvedeném období řada drobných plateb, kdy vesměs se jednalo o platby kartou ve výši desítek nebo nižších stovek korun. Z výpisu nevyplývají žádné výdaje související s bydlením, větší nákupy apod. Pokud jde o příjmy, v uvedeném období bylo na účet žalované připsáno celkem 41 430 Kč, z čehož ovšem 35 000 Kč představoval příjem z jiných půjček. Žádný stálý příjem na účtu žalované evidován není.
5. Na základě výše uvedených skutečností učinil soud skutkový závěr, že mezi stranami sporu byla dne 1. 7.2021 uzavřena Smlouva o revolvingovém úvěru číslo dle které poskytla žalobkyně žalované revolvingový úvěr ve výši úvěrového rámce 30 000 Kč, který měla žalovaná splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4% dlužné částky. Žalovaná z úvěru vyčerpala celkem 34 292,38 Kč, přičemž ve splátkách uhradila celkem částku 14 650 Kč a po zesplatnění úvěru pak dle tvrzení žalobkyně dalších 2 339 Kč (celkem tedy žalovaná zaplatila 16 989 Kč). Při sjednávání úvěrové smlouvy přitom žalobkyně zkoumala schopnost žalované úvěr splácet pouze prohlášením samotné žalované, výpisem z jejího bankovního účtu a výpisy z registrů SOLUS, NRKI, CEE a ISIR.
6. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 588 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle § 2991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětných spotřebitelských smluv, kdy byla žalobkyně jako věřitel před uzavřením smlouvy povinna s odbornou péčí posoudit schopnost žalované, jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud dospěl k závěru, že touto otázkou se žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy s odbornou péčí nezabývala, když vycházela pouze z prohlášení dlužníka o svých příjmech a výdajích bez prokázání a doložení těchto údajů, což nepostačí ke splnění podmínky odborné péče. To platí tím spíš, že žalovaná měla v době podání žádosti o úvěr již několik dalších závazků, přičemž z předloženého výpisu z účtu žalované nebylo možné zjistit jakýkoliv stálý příjem, nebo ověřit výši jejich výdajů, souvisejících s uspokojováním základních životních potřeb. Soud odkazuje na závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (zejména bod 26.), že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
12. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy s odbornou péčí, dospěl k závěru, že právě tento nedostatek má za následek neplatnost předmětných spotřebitelských smluv o úvěru, a to absolutní dle § 588 o. z., k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána. K této neplatnosti daného právního jednání se přihlíží i bez návrhu, pokud je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání (v tomto je možno se opřít i o závěry občanskoprávní teorie - Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1 - 654). Komentář. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2084). Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli.
13. Žalobkyně přitom v řízení tvrdila a prokázala, že žalované poskytla částku 34 292,38 Kč, přičemž tato vrátila žalobkyni částku 16 989 Kč, dosud tedy žalovaná dluží žalobkyni na plnění poskytnuté bez právního důvodu (pro absolutní neplatnost smlouvy) částku 17 303,38 Kč, když tato částka představuje majetkový prospěch žalované na úkor žalobkyně. Právě pro celkovou částku ve výši 17 303,38 Kč tedy soud žalobě vyhověl a zavázal žalovanou, aby jí žalobkyni uhradila, když není možno přiznat žalobkyni další plnění ze smlouvy, včetně poplatků, smluvních úroků, případně smluvních pokut, když pro absolutní neplatnost smlouvy nebyla žalovaná dalšími závazky ze smlouvy vázána. Žalobkyně přitom vyzvala žalovanou k vrácení poskytnuté částky dopisem ze dne 11. 8. 2022, dle kterého měla žalovaná uhradit svůj dluh nejpozději do 14 dnů od sepisu výzvy, tedy do 25. 8. 2022. Od následujícího dne (tj. od 26. 8. 2022) se žalovaná dostal do prodlení a žalobkyně má proto podle § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení z částky 17 303,38 Kč. Z tohoto důvodu byla žalovaná zavázána rovněž k úhradě zákonného úroku z prodlení v žalobou požadované výši 15 % ročně z této částky, který žalobkyně kapitalizovala za dobu od 26. 8. 2022 do 14. 11. 2022 a dále ve výši 15 % ročně z této částky od 15. 11. 2022 do zaplacení, když v době prodlení byl zákonný úrok právě 15 %. Vzhledem k částečné kapitalizaci zákonného úroku z prodlení, soud za dobu, jak žalobkyně kapitalizovala úrok z prodlení, rovněž úrok z prodlení kapitalizoval, a to částkou 576 Kč (jedná se o úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 303,38 Kč od 26. 8. 2022 do 14. 11. 2022). Lhůtu k plnění 3 dny od právní moci rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 větou před středníkem o. s. ř., když v daném případě neshledal pro jiný postup podmínky. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná pro výše uvedený právní závěr soudu zamítnuta
14. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení částky 29 134,23 Kč, přičemž úspěšná byla co do částky 17 303,38 Kč. Míra procesního úspěchu žalobkyně tedy činí 59,40 % a míra procesního úspěchu žalované pak 40,60 %. Pokud ovšem soud zohlední i veškeré požadované a přiznané příslušenství ke dni vydání rozsudku (jak toto vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015) je potřeba konstatovat, že, procesně úspěšnější byla žalovaná, která by tak měl nárok na úhradu účelně vynaložených nákladů. Dle obsahu spisu však žalované žádné účelně vynaložené náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.