Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 C 184/2023-37

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Pešlovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro 19 147,03 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 6 064 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od 29. 11. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 11 697,62 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 17 761,62 Kč od 28. 10. 2022 do 28. 11. 2022, zákonného úroku z prodlení z částky 11 697,62 Kč od 29. 11. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 569,35 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 14 647,73 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 6 064 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od 29. 11. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do částky 11 697,62 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 17 761,62 Kč od 28. 10. 2022 do 28. 11. 2022, zákonného úroku z prodlení z částky 11 697,62 Kč od 29. 11. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 569,35 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 14 647,73 Kč.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném, aby jí zaplatil částku 17 761,62 Kč s příslušenstvím, spočívajícím v úroku z prodlení ve výši 15 % ročně za dobu od 28. 10. 2022 do zaplacení, kapitalizovaném úroku z prodlení ve výši 569,35 Kč, kapitalizovaném úroku ve výši 14 647,73 Kč, částku 1 385,41. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne 27. 5 2021 uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ původní věřitel“), v písemné formě smlouvu o úvěru číslo. Na základě uzavřené smlouvy byla žalovanému poskytnuta jistina úvěru 30 000 Kč, kterou se spolu s příslušenstvím zavázal vrátit do 27. 7. 2022. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Žalovaný uhradil celkem 23 936 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek převedena na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k uhrazení dluhu, avšak bezvýsledně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, jednání se nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Žalovaný se z účasti u jednání neomluvil, ani nepožádal o odročení jednání, soud proto v souladu s  ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a současně v omluvené nepřítomnosti zástupce žalobkyně a žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí zjištění.

4. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022 ve spojení s dodatkem č. 1 k rámcové smlouvě o postupování pohledávek ze dne 3. 6. 2022 a dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 10. 2022 soud zjistil, že společnost právnická osoba, IČO jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřeli smlouvu, v níž se strany dohodly, že postupitel postupuje a převádí pohledávky na postupitele a postupitel pohledávky přijímá a nabývá, a předmětem postoupení byla též pohledávka za žalovaným, která je uplatněna žalobou. Z potvrzení o provedení transakce ze dne 27. 10. 2022 bylo zjištěno, že úplata za postoupení pohledávek byla uhrazena. Postupitelka oznámila žalovanému dopisem ze dne 10. 11. 2022, který byl odeslán dne 11. 11. 2022, postoupení pohledávky na žalobkyni jako nového věřitele, jak bylo zjištěno z oznámení samého a poštovního podacího archu. Žalovaný byl v tomto oznámení rovněž vyzván k uhrazení dluhu do 10 dnů.

5. Ze smlouvy o úvěru číslo soud zjistil, že smlouva byla uzavřena dne 27. 5. 2021 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, ve smlouvě si smluvní strany sjednaly, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalovanému 30 000 Kč, a žalovaný se zavazuje uhradit souhrnnou částku 55 776 Kč, skládající se z jistiny, úroku ve výši 2 888 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 1 470 Kč, nákladů za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 788 Kč, a poplatku za inkasu plateb v hotovosti ve svém bydlišti ve výši 5 400 Kč, to vše ve 14 měsíčních splátkách ve výši 3 984 Kč, když první splátka je splatná do měsíce od podpisu smlouvy. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že přijal v hotovosti celou výše uvedenou částku spotřebitelského úvěru.

6. Před uzavřením smlouvy o úvěru číslo měla právní předchůdkyně žalobkyně k dispozici údaje uvedené ve vyplněném formuláři„ Žádost o úvěr“, který byl žalovaným a osobou jednající za právní předchůdkyni žalobkyně podepsán dne 27. 5. 2021. Ve formuláři je uvedeno, že žalovaný je zaměstnaný, zaměstnání bylo ověřeno dle výplatních pásek a pracovní smlouvy. Příjem žalovaného je 34 028 Kč, náklady na bydlení, energie 6 700 Kč, doprava, jídlo, osobní náklady 4 000 Kč, splátky stávajících půjček 5 000 Kč, žalovaný bydlí v nájmu, je svobodný a nemá žádné vyživovací povinnosti. K tomu žalobkyně doložila y, dle kterých měly bát údaje uvedené v žádosti ověřeny, a to první stranu pracovní smlouvy, z níž soud zjistil, že v této smlouvě se sjednává pracovní poměr žalovaného na dobu určitou do 18. 5. 2019, a dále první stranu smlouvy o nájmu bytu, z níž soud zjistil, že jako nájemce v této vystupuje žalovaný a a výše nájemného činí 6 300 Kč měsíčně.

7. Žalovaný byl vyzván zástupcem žalobkyně dopisem ze dne 1. 3. 2023, který byl žalovanému odeslán dne 3. 3. 2023, k uhrazení dluhu před podáním žaloby, do 9. 3. 2023, což bylo zjištěno z předmětného dopisu a poštovního podacího archu.

8. Uvedená dílčí zjištění jsou závěrem o skutkovém stavu.

9. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu ust. a násl. , (dále jen „o. z.“), když právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel postoupila pohledávku bez souhlasu dlužníka žalobkyni, a postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená ( o. z.). Žalobkyně nároky uplatněné žalobou dovozovala ze smlouvy o úvěru číslo na tuto v plném rozsahu dopadá regulace stanovená , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen„ ZoSÚ“), neboť smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu ZoSÚ, který stanoví, že spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli a žalovaný uzavíral tuto smlouvu v postavení spotřebitele ( o. z.), když jednal mimo rámec své podnikatelské činnosti, a právní předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele ( o. z.). Na právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. a 2 věty první ZoSÚ, posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Při výkonu této činnosti je pak poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí, jak jí obecně definuje , zákon o ochraně spotřebitele, v  písmene p) jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnost.

10. Podle § 87 odst. 1 věta prvá a třetí ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení skutečných příjmů a výdajů, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr, a není dostačující se ohledně těchto zásadních údajů spolehnout pouze na prohlášení žadatele o úvěr, poskytovatel úvěru je musí ověřit z jiných zdrojů. Soud má za to, že předloženými listinnými důkazy žalobkyně neprokázala, že by došlo ke skutečnému prověření úvěruschopnosti žalovaného, předložená„ žádost o úvěr“ plní (navíc jen částečně) tuto povinnost neúplně a toliko formálně, nepostačuje k naplnění účelu zákona, jak jí vyložil Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015 sp.zn. (dostupné na www.nssoud.cz) a návazně taktéž Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. (dostupné na www.usoud.cz), podle nichž se má odbornou péčí na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také s odbornou péčí prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.

12. Žalobkyně k prokázání svého tvrzení, že posoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí a k tomu, že ověřila příjmy a výdaje žalovaného doložila výše uvedené důkazy, přičemž těmito neprokázala, že ověřila příjem žalovaného, když z předložené první strany pracovní smlouvy vyplývá jednak, že se jednalo o pracovní poměr na dobu určitou, který skončil již v roce 2019, a jednak v ní není uvedena výše mzdy.

13. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní, o tom, že poskytovatel úvěru, posoudil úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, leží v této věci na žalobkyni. Byla to tedy žalobkyně, která byla v řízení povinna tvrdit rozhodné skutečnosti a tyto prokázat. Jelikož se nedostavila k jednání, soud jí nemohl poskytnout poučení o neúplných tvrzeních a neprokázání rozhodných skutečností ve smyslu , 3

14. V projednávané věci tak dospěl soud k závěru, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že právní předchůdkyně žalobkyně jakožto profesionál v oblasti poskytování spotřebitelských zápůjček a úvěrů dostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované jako spotřebitele. Soud proto dospěl k závěru, že původní věřitelka jako poskytovatelka spotřebitelského úvěru poskytla žalovanému jako spotřebiteli úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou prvou, což je dle ust. § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ stíháno sankcí neplatnosti smlouvy. Soud si je vědom že zákon o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření předmětných smluv stanovoval ve větě druhé předmětného ustanovení, že námitku neplatnosti může spotřebitel uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě, což vyvolávalo interpretační potíže, zda soud může k neplatnosti přihlédnout i v případech, že námitka není spotřebitelem vznesena. Tato otázka však již byla judikatorně vyřešena, a to i v návaznosti na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. března 2020, OPR- Finance s.r.o. v. GK., ve věci C -679/18, tak, že soud musí z úřední povinnosti posoudit, zda došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatelem úvěru. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru), způsobující neplatnost právního jednání dle § 580 o.z. Soud tak vyšel z toho, že postup poskytovatele úvěru v rozporu s § 86 ZoSÚ je jednáním, které je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání a podle § 588 o. z. se k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu.

15. Soud dále poznamenává, že žalobkyně nijak nedoložila, že by byly ověřovány další závazky žalovaného, a to alespoň lustrací žalovaného v insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí, což soud shledává jako požadavek přiměřený, spadající do rozsahu odborné péče, zejména pokud je sjednán poplatek ve výši 2 788 Kč za vyhodnocení úvěrového případu.

16. Je-li smlouva o zápůjčce absolutně neplatná ve smyslu ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ, a to pro porušení povinnosti zapůjčitele řádně před uzavřením spotřebitelské smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, avšak současně bylo prokázáno, že na základě neplatné smlouvy právní předchůdkyně žalovanému poskytla 30 000 Kč, vznikla žalovanému povinnost vrátit žalobkyni jistinu dle § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ, jiné povinnosti mu z neplatné smlouvy nevznikly. Na tuto jistinu je pak nutno započíst to, co žalovaný již podle smlouvy žalobkyni zaplatil, což dle tvrzení žalobkyně, které žalovaný nerozporoval, bylo 23 936 Kč. Soud musel současně určit i počátek splatnosti povinnosti vrátit poskytnutou jistinu, když vyšel z toho, že žalovaný byl písemně vyzván k uhrazení dluhu do deseti dnů od doručení dopisu ze dne 10. 11. 2022, který mu byl odeslán dne 11. 11. 2022 a žalovaný v řízení netvrdil, natož aby prokázal skutečnosti rozhodné pro určení jiné splatnosti dluhu. Při aplikaci domněnky dojití obsažené v  o. z. je pak nutno dojít k závěru, že od dne 29. 11. 2022 je žalovaný v prodlení, proto soud přiznal žalobkyni podle o. z. rovněž nárok na úrok z prodlení z přiznané částky, úroky byly žalobkyni přiznány ve výši stanovené Za dobu předchozí byly úroky z prodlení zamítnuty. Rovněž byla jako nedůvodná zamítnuta žaloba co do nároků, které mají původ v absolutně neplatné smlouvě (úrok, poplatky).

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádnému z účastníků řízení nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla úspěšná co do více než poloviny požadovaného nároku a procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení písemně, dvojmo, prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.