Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 247/2023-61
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupené advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
zastoupenému zmocněnkyní jméno příjmení, narozenou datum
bytem adresa
o zaplacení částky 53 410,67 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč splatných s účinností od měsíce následujícího po právní moci rozsudku vždy k 20. dni v měsíci pod ztrátou výhody splátek pohledávku ve výši 24 352 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 24 352 Kč od datum do zaplacení.
II. Žaloba o zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 352 Kč od datum do datum, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč splatných s účinností od měsíce následujícího po právní moci rozsudku vždy k 20. dni v měsíci pod ztrátou výhody splátek pohledávku ve výši 24 352 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 24 352 Kč od [datum] do zaplacení. II. Žaloba o zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 352 Kč od [datum] do [datum], se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne datum domáhala vydání rozsudku, kterým bude žalovaný uznán povinným zaplatit jí částku 53 410,67 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. V odůvodnění žaloby uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ anonymizována dvě slova“) a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě které žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně finanční hotovost ve výši 35 000 Kč, kterou se zavázal splatit spolu s příslušenstvím ve výši 30 072 Kč (smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek). Na celkovou částku 65 072 Kč, kterou byl žalovaný povinen žalobkyni splatit ve 14 měsíčních splátkách po 4 648 Kč, žalovaný uhradil pouze částku 10 648 Kč. Dne datum byla mezi právnická osoba anonymizováno a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, kdy na základě této smlouvy a smlouvy
o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení předmětné pohledávky
za žalovaným žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku
ze dne datum. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.
2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil v odůvodnění odporu proti vydanému platebnímu rozkazu
ze dne 29. 6. 2023, číslo jednací, když uvedl, že předmětná smlouva
o spotřebitelském úvěru, uzavřená dne datum mezi právnická osoba anonymizováno
a žalovaným, je neplatná, neboť poskytovatel byl povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Vedle toho uvedl, že úvěr není schopen splácet z důvodu, že nemá stálé zaměstnání, a tedy stabilní příjem, přičemž je proti němu vedeno exekuční řízení, č. j. číslo jednací. Při ústním jednání dne datum žalovaný prostřednictvím obecné zmocněnkyně uvedl, že souhlasí se zaplacením bezdůvodného obohacení žalobkyni, avšak s ohledem na jeho finanční situaci navrhl, aby mu bylo umožněno hradit ho ve splátkách
po 1 000 Kč měsíčně. Žalovaný je momentálně nezaměstnaný, žádá o poskytnutí dávek
na úřadu práce, majetek větší hodnoty nemá a jsou proti němu vedeny exekuce, neboť má další dluhy.
3. Řízení bylo částečně, co do částky ve výši 29 058,67 Kč, zastaveno usnesením Okresního soudu v Benešově ze dne 15. 9. 2023, č. j. 8 C 247/2023-49.
4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy
o úvěru a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že právnická osoba Financial a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru číslo
na základě které se právnická osoba Financial zavázala poskytnout žalovanému částku
35 000 Kč a žalovaný se ji zavázal splatit ve 14 měsíčních splátkách po 4 648 Kč, žalovaný
se tedy vedle jistiny zavázal zaplatit úrok ve výši 3 370 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru
ve výši 17 150 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 3 252 Kč a inkasní poplatek ve výši
6 300 Kč. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek včetně dodatku k rámcové smlouvě
o postoupení pohledávek, dílčí smlouvy o postoupení pohledávek a potvrzení o provedené transakce bylo prokázáno, že žalobkyně a právnická osoba Financial uzavřely mezi sebou smlouvu o postoupení předmětné pohledávky za žalovaným žalobkyni. Z oznámení
o postoupení včetně poštovního podacího archu bylo prokázáno, že právnická osoba Financial zaslala žalovanému oznámení o postoupení pohledávky žalobkyni ze dne datum. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky vyplynulo, že žalobkyně měla žalovanému zaslat dopis ze dne datum a dne datum mělo dojít k cestě pověřeného terénního pracovníka žalobkyně na kontaktní adresu žalovaného. Z předžalobní výzvy včetně poštovního podacího archu vyplývá, že žalobkyně dopisem ze dne datum vyzvala žalovaného ke splacení dluhu před podáním žaloby. Ze žádosti o půjčku vyplynulo, že žalovaný v této žádosti uvedl, že má příjem ze zaměstnání ve výši 22 419 Kč, že má výdaje za bydlení a energie ve výši 3 860 Kč,
za dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši 1 000 Kč, srážky ze mzdy a výživné ve výši
1 400 Kč, měsíční splátky stávajících půjček ve výši 1 992 Kč a výdaje za telefon ve výši
600 Kč, bydlí u rodinného příslušníka, je svobodný, nemá žádné vyživované děti do 26 let věku a má střední vzdělání. Z výpisu z exekučních řízení bylo zjištěno, že je proti žalovanému vedena exekuce, která byla zahájena dne datum.
5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
(dále jen„ o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon
o spotřebitelském úvěru“).
6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele
na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných
od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru,
a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení
se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku
z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
13. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
14. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru číslo uzavřená dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona
o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. Žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně v žalobě ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného uvedla pouze, že na vyplněné žádosti o úvěr byly označeny listiny, které žalovaný předložil k posouzení bonity a úvěruschopnosti, přičemž správnost poskytnutých
a vyplněných údajů žalovaný stvrdil svým podpisem žádosti o úvěr. Soud upozorňuje, že takový způsob zkoumání úvěruschopnosti nemůže v žádném případě obstát, neboť se nelze při zkoumání úvěruschopnosti spoléhat pouze na tvrzení žadatele o úvěr.
15. K otázce zkoumání úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru soud
v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, (PR číslo s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je
i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje
o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu,
a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soudu ČR (nález ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absenci náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.
16. Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy dle zákona o spotřebitelském úvěru se dále opírá o rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci OPR- právnická osoba
v. GK (C číslo). Uvedeným rozhodnutím bylo dovozeno, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách
o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, z nichž vychází právní úprava obsažená v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají
ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23.
17. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených ustanovení a citované judikatury absolutně neplatnou dle § 588 o. z. pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 35 000 Kč. Jelikož žalovaný na tuto částku uhradil pouze 10 648 Kč, má povinnost vydat žalobkyni zbývající částku ve výši 24 352 Kč jako bezdůvodné obohacení, přičemž mu soud vzhledem k jeho finančním možnostem umožnil bezdůvodné obohacení vydat ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v neplatné smlouvě, a to včetně úroků z prodlení požadovaných za období, kdy částka nemohla být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatná.
18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť poměr úspěchu a neúspěchu účastníků v řízení byl obdobný.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).