Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 C 11/2023-125

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem JUDr. Zdeňkem Tichým ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

se sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

o zaplacení 79 968 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 108 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 25 108 Kč od 14. 4. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Pokud se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacením další částky ve výši 54 860 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 104 348 Kč ve výši 15 % ročně od 29. 12. 2022 do 6. 3. 2023, zákonného úroku z prodlení z částky 79 968 Kč ve výši 15 % ročně od 7. 3. 2023 do 13. 4. 2023 a zákonného úroku z prodlení z částky 54 860 Kč ve výši 15 % ročně od 14. 4. 2023 do zaplacení, úroku ve výši 21,39 % ročně z částky 95 611,35 Kč od 29. 12. 2022 do 21. 1. 2023, úroku ve výši 15 % ročně z částky 95 611,35 Kč od 22. 1. 2023 do 6. 3. 2023, úroku ve výši 15 % ročně z částky 81 811,07 Kč od 7. 3. 2023 do zaplacení,

2

maximálně však do doby kdy celkový tento úrok za dobu od 29. 12. 2022 dosáhne částky 280 857 Kč, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 12 288,30 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného příjmení jméno příjmení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 108 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 25 108 Kč od 14. 4. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Pokud se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacením další částky ve výši 54 860 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 104 348 Kč ve výši 15 % ročně od 29. 12. 2022 do 6. 3. 2023, zákonného úroku z prodlení z částky 79 968 Kč ve výši 15 % ročně od 7. 3. 2023 do 13. 4. 2023 a zákonného úroku z prodlení z částky 54 860 Kč ve výši 15 % ročně od 14. 4. 2023 do zaplacení, úroku ve výši 21,39 % ročně z částky 95 611,35 Kč od 29. 12. 2022 do 21. 1. 2023, úroku ve výši 15 % ročně z částky 95 611,35 Kč od 22. 1. 2023 do 6. 3. 2023, úroku ve výši 15 % ročně z částky 81 811,07 Kč od 7. 3. 2023 do zaplacení, 2 maximálně však do doby kdy celkový tento úrok za dobu od 29. 12. 2022 dosáhne částky 280 857 Kč, se zamítá. III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 12 288,30 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se po částečném zastavení řízení ve své žalobě domáhala na žalovaném zaplacení částky 79 968 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 104 348 Kč ve výši 15 % ročně od 29. 12. 2022 do 6. 3. 2023 z částky 79 968 Kč ve výši 15 % ročně od 7. 3. 2023 do zaplacení, dále úroku ve výši 21,39 % ročně z částky 95 611,35 Kč od 29. 12. 2022 do 21. 1. 2023 a úroku ve

výši 15 % ročně z částky 95 611,35 Kč od 22. 1. 2023 do 6. 3. 2023, z částky 81 811,07 Kč od 7. 3. 2023 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 29. 12. 2022 dosáhne částky 280 857 Kč.

2. Žalobkyně tvrdila, že se žalovaným uzavřela dne 16. 9. 2021 smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 108 000 Kč, úvěr byl žalovanému vyplacen dne 17. 9. 2021 a žalovaný se jej zavázal vrátit spolu s úroky ve výši nominální úrokové sazby 44,88% ročně ve 48 měsíčních splátkách po 4 876 Kč, počínaje říjnem 2021. Žalovaný nesplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru a do data zesplatnění celého úvěru byly žalobkyni uhrazeny pouze částky v celkové výši 58 512 Kč. Zesplatněním celého úvěru v důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut podle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 2 495 Kč a dále žalobkyni vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů podle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 1 200 Kč. Povinnost k náhradě nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného byla sjednána podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “). V důsledku prodlení žalovaného došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru podle bodu 6.3 smlouvy a žalovaný se dostal do prodlení u třinácté splátky splatné dne 23. 10. 2022 a k 27. 12. 2022 došlo k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 106 191,07 Kč byl žalovaný povinen uhradit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Bylo též sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platit úroky z prodlení v zákonné výši z celé nové jistiny úvěru až do jejího zaplacení. V bodě 6.5 smlouvy bylo též sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě od 29. 12. 2022 až do úplného zaplacení. V bodě 2.2 smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Po zesplatnění celého úvěru žalovaný uhradil dle 6. 3. 2023 částku 24 380 Kč. Na základě takto uzavřené smlouvy pak žalobkyně vyčísluje dlužné částky, u kterých se domáhá touto žalobou jejich zaplacení.

3. Ve věci byl vydán platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný odpor, ve kterém namítá, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy, když sjednaná úroková sazba ve výši 44,88% ročně převyšovala téměř šestkrát průměrnou úrokovou sazbu v době uzavření smlouvy (dle dat ČNB 7,59%), odměna za reálné poskytnutí úvěru ve výši 108 000 Kč pak činila

3

126 048 Kč, což se též zjevně příčí dobrým mravům. Smlouva byla navíc zajištěna celou sérií smluvních pokut. Dále žalovaný namítá, že žalobkyně při uzavření smlouvy s odbornou péčí neposoudila schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně se vůbec nezajímala o jeho výdaje, obstarala si pouze výpis z registru příjmení a anonymizováno, od žalovaného relevantní údaje o jeho příjmech a výdajích nepožadovala. Žalovaný měl sice poměrně vysoký příjem, měl ale i vysoké výdaje, které žalobkyně nezohlednila, ani neuvedla v dokumentu hodnocení klienta. Naopak, částky představující výdaje uvedené žalobkyní v dokumentu anonymizována dvě slova neodpovídají skutečnosti a žalovaný tyto částky při žádosti o úvěr neuvedl. Smlouva je tak absolutně neplatná i z důvodu nedostatečného posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně, která před uzavřením smlouvy nejednala s odbornou péčí. Žalovaný dále rozporuje výši úroků a smluvní pokuty, které žalobkyně nárokuje s odkazem na ustanovení , o spotřebitelském úvěru a tvrdí, že žalobkyně má vůči žalovanému právo pouze na zaplacení dosud nesplacené výše jistiny úvěru, a to v souladu s ust. zákona o spotřebitelském úvěru, v době přiměřené jeho možnostem. Tvrdí, že splatnost dosud nesplacené části jistiny úvěru ještě nenastala, proto žalobkyni nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení dosud nevznikl. Navrhuje zamítnutí žaloby.

4. Žalovaná v reakci na odpor žalovaného uvedla, že úvěruschopnost žalovaného zjišťovala řádně, jak jí ukládá , na základě dokladů o příjmech, výpisů z databází anonymizováno a příjmení, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Celkový měsíční příjem žalovaného činil 35 000 Kč, náklady byly vyčísleny ve výši 7 463 Kč, k těm dospěla žalobkyně tak, že k žalovaným uváděným výdajům na bydlení ve výši 2 603 Kč připočetla rezervu ve výši 1 000 Kč a zákonné životní minimum 2 860 Kč. Další výdej byl povinen uvést žalovaný, pokud je zatajil, nemůže to způsobit neplatnost smlouvy pro nepřezkoumání úvěruschopnosti. Žalovaný podepsal prohlášení, že všechny jím uvedené údaje jsou pravdivé a úplné. Žalobkyně dále prověřila, že žalovaný ani jeho zaměstnavatel nebyli evidováni v insolvenčním rejstříku, u žalobkyně neměl pohledávku ve stavu vymáhání, měl platný doklad totožnosti, měla k dispozici výpis z jeho běžného účtu, z něhož byl ověřen jeho příjem a to, že mu nejsou prováděny žádné srážky. Volné zdroje ke splácení tak byly dostatečně vysoké, aby mu mohl být úvěr poskytnut. K namítanému rozporu s dobrými mravy ohledně výše sjednaného úroku z úvěru žalobkyně uvádí, že jí požadovaná úroková sazba je v rámci judikaturního čtyřnásobku. V září 2021 byla dle ČNB nejvyšší možná úroková sazba uplatňovaná bankami při poskytování úvěrů ve výši 23,76%, jedná se o úročený úvěr z kreditních karet), předmětná úroková sazba ve výši 44,88% tak není ani dvojnásobkem takové sazby, není tedy žádným způsobem nepřiměřená. V rámci vyjádření k odporu žalobkyně s ohledem na vývoj judikatury vzala žalobu částečně zpět a ponížila požadovanou výši smluvního úroku o 23,49% na 21,39% ročně. Ve zbývající části na podané žalobě trvá.

5. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru číslo ze dne 16. 9. 2021 a z oznámení o schválení úvěru ze dne 20. 9. 2021 soud zjišťoval, že byla mezi účastníky uzavírána smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. a násl. obč. zák. a o spotřebitelském úvěru, podle této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v celkové výši 108 000 Kč a žalovaný se zavázal jej zaplatit ve 48 měsíčních splátkách po 4 876 Kč, zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 44,88% p.a., výše předpokládané roční procentní sazby nákladů na úvěr 55,36%. Pro případ prodlení žalovaného ve splácení úvěru si účastníci sjednali podmínky zesplatnění úvěru, tak jak jsou uváděny v žalobě, dále i sjednali smluvní pokutu, jak je rovněž v žalobě tvrzeno. Z oznámení žalobkyně ze dne 27. 12. 2022 je rovněž zjišťováno, že byla specifikována dlužná částka ke dni zesplatnění úvěru a žalovaný byl vyzván k její úhradě a žalovaný tedy vyzýván k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru podáním žalobkyně ze dne 24. 5. 2022, 25. 7. 2022 23. 9. 2022 a 23. 11. 2022. Žalobkyně též dokládala

4

posouzení úvěruschopnosti žalovaného doklady o jeho poměrech za období, které předcházelo uzavření smlouvy, které žalovaný žalobkyni sám poskytnul, a dále žalobkyně sama si ověřovala solventnost žalovaného z příslušných rejstříků, jak bylo z předložených dokladů i zjišťováno. Ze statistiky úrokových sazeb ČNB soud zjistil, že v době uzavření předmětné smlouvy byla úroková sazba za poskytnutí úvěru v průměru 7,13% ročně.

6. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

8. Vzhledem k ujednáním smlouvy o úvěru se soud zabýval tím, zda smlouva není absolutně neplatná podle ust. § 580 odst. 1 o.z. pro rozpor s dobrými mravy. Soud v této souvislosti poukazuje na rozhodnutí název soudu, vydaná v obdobných věcech, např. na rozsudek ze dne 28. 2. 2023, číslo jednací anonymizováno číslo jednací, a především na rozsudek ze dne 27. 9. 2022, č.j. číslo jednací, ve kterém se obdobně zabýval platností právního úkonu – uzavřené smlouvy, která byla uzavírána žalobkyní s jiným dlužníkem a ve svém rozhodnutí poukazoval vedle nálezů název soudu sp. zn. ústavní nález, ústavní nález, ústavní nález i na judikaturu název soudu v exekučních věcech ohledně způsobu posuzování platnosti smluv o spotřebitelských úvěrech jako např. rozhodnutí sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka a bylo v těchto souvislostech poukazováno na případy, kde se RPSN pohybovala od 94,98% po 184,17%, kde dlužník měl při splatnosti v průměru 3 - 4 roky zaplatit 2x - 3x více, než byla poskytnuta částka, jejíž zaplacení bylo zajištěno i několika smluvními pokutami, denními i jednorázovými. Dále zde odvolací soud poukazoval na to, že za přiléhavou k posuzované smlouvě považuje úrokovou sazbu z úvěrů domácnostem na spotřebu ke dni uzavření smlouvy podle databáze ČNB poměřovanou ke sjednané zápůjční úrokové sazbě.

9. V daném případě, i když žalobkyně není bankovním subjektem a je třeba k tomuto přihlédnout, pokud jde o sjednání úrokové sazby, tak jak je namítáno žalobkyní, nelze přehlédnout, že úroková sazba z úvěru domácnostem na spotřebu podle statistiky v době uzavření předmětné smlouvy činila 7,13%, sjednaná úroková sazba ve smlouvě na poskytnutí úvěru byla ve výši 44,88%, jedná se o výrazné několikanásobné překročení průměrné úrokové sazby vyplývající ze statistiky ČNB. Tuto sazbu není možné poměřovat se sazbou u úvěru z kreditních karet, jak ve vyjádření činila žalobkyně, když se jedná o spotřebitelský úvěr. Rovněž, pokud byla splatnost úvěru stanovená na 4 roky v měsíčních splátkách po 4 876 Kč, tak při tomto za 48 měsíců bylo tak být uhrazeno 234 048 Kč, tedy se jedná o 2,17x více proti poskytnuté výši úvěru, nehledě na zajištění úvěru smluvními pokutami.

10. Proto soud dospívá k závěru o absolutní neplatnosti uzavřené smlouvy o úvěru podle § 580 odst. 1 o.z. pro rozpor s dobrými mravy, proto žalobkyni náleží pouze právo na zaplacení bezdůvodného obohacení. Žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 108 000 Kč, tak jak je i tvrzeno žalobkyní, bylo zaplaceno celkem 82 892 Kč, proto zbývá k úhradě částka 25 108 Kč, kterou je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit. Poněvadž žalobou byly uplatněny i zákonné úroky z prodlení z dlužných částek, nebylo důvodu žalobkyni nepřiznat zákonný úrok z prodlení z částky 25 108 Kč. Soud při tom vychází ze skutečnosti, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 6. 4. 2023, a žalovaný proti takové výzvě v přiměřené době aktivně nevystoupil, čímž konkludentně akceptoval navrženou dobu plnění. Žalovaný nijak neargumentoval, z jakého důvodu vidí žalobkyní stanovenou lhůtu jako nepřiměřenou jeho možnostem. Naopak, z průběhu splácení, kdy žalovaný do podání žaloby uhradil více než tři čtvrtiny dlužné částky, a dále i z tvrzení právního zástupce žalovaného při

5

jednání, že žalovaný je připraven zbývající část dlužné částky uhradit v nejbližších dnech, vyplývá, že bylo v možnostech žalovaného dlužnou částku ve stanovené lhůtě zaplatit. Předžalobní výzva ze dne 6. 4. 2023 byla podle poštovního podacího archu ohledně zaslání této výzvy odeslána dne 6. 4. 2023, k úhradě dlužné částky mělo dojít do 7 dnů od data odeslání oznámení, tedy do 13. 4. 2023, proto soud stanovil počátek prodlení od 14. 4. 2023 a od tohoto data je povinen žalovaný zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky 25 108 Kč, jehož výše je dána .

11. Pokud bylo žalobkyní žádáno na žalovaném, aby zaplatil více, nežli soud rozhodl v tomto rozsahu, v tom byla žaloba zamítnuta.

12. Pokud žalovaný dále tvrdil, že žalobkyně dostatečným způsobem neověřila jeho schopnost úvěr splácet, k tomu soud uvádí, že tuto námitku neshledává jako důvodnou, tak jak vyplynulo z předložených listin k posuzování úvěruschopnosti žalovaného. Navíc soud i poukazuje v této souvislosti na rozsudek název soudu ze dne 12. 12. 2019, č.j. číslo jednací, pokud jde o určení doby plnění podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, když je nepochybné, že žalobkyně vyzývala žalovaného ke splnění celého dluhu, a následně i předžalobní výzvou, na kterou i žalovaný nereagoval, jak již uvedeno výše, potom i v tomto případě, pokud by nebyla úvěruschopnost řádně posouzena, což soud však nesdílí, rovněž by se jednalo o plnění z důvodu bezdůvodného obohacení.

13. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení postupoval soud podle ust. . Úspěch žalobkyně je ve výši 19%, úspěch žalovaného ve výši 81%. Žalobkyně je proto povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 62% (81-19). Náklady řízení se sestávají z odměny právního zastoupení podle za dva úkony po 4 940 Kč (vycházeno z tarifní hodnoty 95 835 Kč), tj. 9 880 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis odporu proti platebnímu rozkazu), odměny za jeden úkon ve výši 4 300 Kč (účast při jednání, vycházeno z tarifní hodnoty 79 968 Kč), ze tří paušálů po 300 Kč, tj. 900 Kč, náhrady za ztrátu času při cestě právního zástupce žalovaného k procesnímu soudu za 9 půlhodin po 100 Kč, tj. 900 Kč, jízdného k jednání na trase obec obec, jízdné doloženo jízdenkami v celkové výši 400 Kč, 21% DPH 3 439,80 Kč, celkem náklady řízení činí 19 819,80 Kč. Z této částky je povinna podle výsledku sporu žalobkyně zaplatit žalovanému 62%, tedy částku 12 288,30 Kč. Pokud žalovaný požadoval přiznání odměny za úkon nahlížení do spisu, tato mu nebyla přiznána, když nahlížení do spisu není účtovatelným úkonem.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, pobočka Tábor, prostřednictvím soudu níže podepsaného.

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).