Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

38 C 96/2023-67

Okresní soud ve obec rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Němcem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem anonymizována čtyři slova jméno, příjmení jméno anonymizováno, země

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení částky 14 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 650 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 6 650 Kč za dobu od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017,

ve výši 7,5 % ročně z částky 6 650 Kč za dobu od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018,

ve výši 8 % ročně z částky 6 650 Kč za dobu od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018,

ve výši 8,75 % ročně z částky 6 650 Kč za dobu od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019,

ve výši 9 % ročně z částky 6 650 Kč za dobu od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020,

ve výši 7,25 % ročně z částky 6 650 Kč za dobu od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021,

ve výši 7,5 % ročně z částky 6 650 Kč za dobu od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021,

ve výši 10,75 % ročně z částky 6 650 Kč za dobu od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022,

ve výši 14 % ročně z částky 6 650 Kč za dobu od 1. 7. 2022 do 7. 9. 2023

a dále z částky 6 650 Kč za dobu od 8. 9. 2023 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla sedm a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace ČNB vyhlášené ve Věstníku ČNB a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 9 744 Kč

a zákonného úroku z prodlení z částky 7 350 Kč za dobu od 2. 7. 2015 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 650 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 6 650 Kč za dobu od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017,</b> <b>ve výši 7,5 % ročně z částky 6 650 Kč za dobu od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018,</b> <b>ve výši 8 % ročně z částky 6 650 Kč za dobu od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018,</b> <b>ve výši 8,75 % ročně z částky 6 650 Kč za dobu od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019,</b> <b>ve výši 9 % ročně z částky 6 650 Kč za dobu od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020,</b> <b>ve výši 7,25 % ročně z částky 6 650 Kč za dobu od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021,</b> <b>ve výši 7,5 % ročně z částky 6 650 Kč za dobu od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021,</b> <b>ve výši 10,75 % ročně z částky 6 650 Kč za dobu od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022,</b> <b>ve výši 14 % ročně z částky 6 650 Kč za dobu od 1. 7. 2022 do 7. 9. 2023</b> <b>a dále z částky 6 650 Kč za dobu od 8. 9. 2023 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla sedm a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace ČNB vyhlášené ve Věstníku ČNB a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 9 744 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 7 350 Kč za dobu od 2. 7. 2015 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovanou byla dne 5. 1. 2007 uzavřena smlouva o půjčce číslo na jejímž základě žalobkyně žalované poskytla půjčku ve výši 14 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit půjčku a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 9 744 Kč (celkem tedy částku ve výši 23 744 Kč) v 53 týdenních splátkách ve výši 448 Kč. Žalovaná na svůj závazek ze smlouvy uhradila pouze částku ve výši 7 350 Kč. Předmět žaloby představuje nedoplatek jistiny půjčky 14 000 Kč a zůstatek neuhrazeného souhrnného poplatku 2 394 Kč. Pohledávka za žalovanou byla společností právnická osoba ke dni datum smluvně postoupena právnická osoba anonymizováno a ta ji následně postoupila žalobkyni.

2. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (v případě žalované na základě předpokladu souhlasu dle ), soud v souladu s  věc rozhodl, aniž by k jejímu projednání nařizoval jednání.

3. Z žalobkyní předložených listin soud zjistil, že mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO byla dne 5. 1. 2007 uzavřena smlouva o půjčce číslo na základě které se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto půjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 9 744 Kč (celkem tedy částku 23 744 Kč) splatit v 53 týdenních splátkách ve výši 448 Kč s tím, že 1. splátka je splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti převzala celou částku půjčky. Na zadní straně y, na níž byla smlouva sepsána, byly natištěny smluvní podmínky smlouvy o půjčce. V článku 5 smluvních podmínek bylo uvedeno, že žalovaná a právní předchůdce žalobkyně se dohodli, že jakékoliv splátky zaplacené žalovanou se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po úplném uhrazení částky souhrnného poplatku budou započítávány na vlastní částku půjčky. právnická osoba pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila právnická osoba anonymizována tři slova a ta na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni.

4. Z přehledu výše ročních sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR, dostupných na internetových stránkách České národní banky soud zjistil, že úroková míra u úvěrů poskytovaných bankami na spotřebu činila v době uzavření smlouvy o půjčce 13,05 % ročně (Přehled ČNB ročních procentních sazeb nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR).

5. V projednávané věci soud v souladu s ustanovením , , v účinném znění, aplikoval z. č. , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.), neboť smlouva, o niž je žalobou uplatněný nárok opřen, byla uzavřena za účinnosti tohoto zákona.

6. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

7. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

8. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

9. Podle § 517 odst. 1 věta první obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.

10. Podle § 524 odst. 1 a 2 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

11. Mezi společností právnická osoba jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla dne 5. 1. 2007 uzavřena smlouva o půjčce podle § 657 a násl. obč. zák., na jejímž základě společnost žalované přenechala peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč. Žalované podle citovaného ustanovení vznikla povinnost poskytnuté peněžní prostředky právnímu předchůdci žalobkyně vrátit, a to do 11. 1. 2008 (v 53 týdenních splátkách). právnická osoba následně pohledávku za žalovanou s příslušenstvím na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila právnická osoba anonymizována tři slova a ta na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni.

12. Žalobkyně uvedla, že žalovaná dosud zaplatila 7 350 Kč, přičemž tato částka byla započtena na souhrnný poplatek ve výši 9 744 Kč. Na jistinu tedy zbývá dle tvrzení žalobkyně uhradit částka ve výši 14 000 Kč a na souhrnný poplatek částka 2 394 Kč. Právo na zaplacení souhrnného poplatku soud právně posoudil jako právo na zaplacení úroku, neboť tento nárok svou povahou a účelem představuje peněžitou odměnu věřitele za poskytnutí peněz. Částka 9 744 Kč na dobu 53 týdnů představuje úrok ve výši 68,28 % ročně ( ). Byť ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké míry lze při peněžité půjčce sjednat úroky, nelze z této skutečnosti dovozovat, že by výše úroků bez jakéhokoliv omezení závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o půjčce. I dohoda o úrocích z peněžité půjčky podléhá korektivu dobrých mravů (ust. obč. zák.). Podle ustálené soudní praxe je nepřiměřená a dobrým mravům odporující výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou a stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ).

13. V projednávané věci dohodnutá výše úroků více než pětinásobně převyšovala obvyklou úrokovou míru poskytovanou bankami, která činila v době uzavření smlouvy o půjčce 13,05 % ročně. Takové ujednání je pro rozpor s dobrými mravy neplatné (ust. § 39 obč. zák.). Tíživá finanční situace dlužníka, která ho vede k uzavření smlouvy o půjčce, nezakládá právo věřitele požadovat nepřiměřeně vysoké smluvní úroky. Za v souladu s dobrými mravy lze považovat pouze požadavek věřitele na přiměřenou výši úplaty za poskytnutí peněz bez ohledu na situaci dlužníka (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ).

14. Jelikož z neplatného ujednání právo na zaplacení smluvního úroku nevzniklo, nebylo možné započíst na tuto neexistující pohledávku plnění žalované. Částkou 7 350 Kč, kterou žalovaná na úhradu půjčky dosud zaplatila, tak žalovaná v celém rozsahu plnila na jistinu ve výši 14 000 Kč a dluh na jistině tak činí 6 650 Kč (14 000 350), přičemž k zaplacení této částky soud žalovanou výrokem I zavázal. Požadovala-li žalobkyně na jistině dalších 7 350 Kč, soud žalobu ohledně této částky zamítl, neboť platbami žalované byla již jistina v tomto rozsahu zaplacena a na zaplacení úroku (žalobkyní označen jako souhrnný poplatek) žalobkyni právo nevzniklo.

15. Nezaplatila-li žalovaná splátky ve stanoveném termínu, ocitla se počínaje dnem následujícím po splatnosti každé splátky v prodlení s jejím zaplacením, pročež těmito dny až do zaplacení vzniklo žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení ze splátky připadající na tento týden podle obč. zák. (k použití tohoto zákona viz , , v účinném znění). Žalobkyně požadovala přiznat zákonný úrok z prodlení z částky 14 000 Kč za dobu od 2. 7. 2015 do zaplacení, soud jí proto v souladu s jejím návrhem přiznal úrok z prodlení pouze za jí požadované (kratší) období, ovšem pouze z částky 6 650 Kč, na kterou jí podle výsledku dokazování vznikl nárok. Ohledně úroku z prodlení z dalších 7 350 Kč žalobu zamítl (výrok II rozsudku).

16. Ve věci měla převažující úspěch žalovaná, které by tak podle náleželo právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalované v řízení žádné náklady nevznikly, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok III.).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně.

Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.