Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 C 30/2023-27

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Aulickou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 13 447,40 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 627 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 627 Kč od 19. 4. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zaplacení částky 6 820,40 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 235,77 Kč od 19. 4. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 627 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 627 Kč od 19. 4. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do zaplacení částky 6 820,40 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 235,77 Kč od 19. 4. 2022 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 13 447,40 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru číslo ze dne 4. 6. 2021. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 11 490 Kč, který se zavázal řádně a včas splácet včetně úroků a pojistného za sjednané pojištění v pravidelných 18 měsíčních splátkách po 887 Kč. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, přičemž se postupně dostal do prodlení s úhradou více než tří měsíčních splátek, v důsledku čehož došlo ze strany žalobkyně k zesplatnění všech závazků žalovaného vyplývajících ze smlouvy, a to ke dni 16. 3. 2022. Nyní žalobkyně požaduje zaplatit nesplacené splátky do dne zesplatnění ve výši 4 435 Kč, nesplacenou jistinu 6 427,77 Kč, poplatky za 3 odeslané upomínky ve výši 450 Kč, smluvní pokutu v důsledku zrušení úvěrové smlouvy 1 551,63 Kč, smluvní pokutu za prodlení s úhradou splátek ve výši 267 Kč (10 % dlužných splátek), náklady za oznámení o okamžité splatnosti 200 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 116 Kč. Dále se žalobkyně domáhala po žalovaném zákonného úroku z prodlení z částky 10 862,77 Kč od 19. 4. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně. Žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného. Vycházela z historických informací pro právnická osoba, provedla porovnání žalovaným uváděných údajů s demografickými a statistickými údaji dle skóringového modelu žalobkyně. Dále provedla lustraci žalovaného v bankovních i nebankovních registrech anonymizováno (interní registr anonymizováno banky), NRKI, SOLUS a ostatních registrech a databázích (ISIR, CEE, interní platební morálka, atd.), a to vše s negativními záznamy o žalovaném. Konkrétníy, tj. doklady o příjmech a výdajích žalovaného, ovšem nemá k dispozici.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení byl nečinný. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s 

3. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti. Účastníci podepsali úvěrovou smlouvu č. anonymizováno číslo ze dne 4. 6. 2021. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že je zaměstnán s čistým měsíčním příjmem 18 053 Kč jako kvalifikovaný dělník, jeho výdaje na bydlení jsou 2 000 Kč měsíčně, typ bydlení ostatní a je ženatý. Splácí splátky ostatních úvěrů ve výši 5 000 Kč měsíčně. Smlouva byla podepsána ke koupi zboží od prodejce právnická osoba - elektro koloběžky v ceně 11 490 Kč, žalovanému byl poskytnut k úhradě ceny zboží úvěr. Úvěr se žalovaný zavázal splatit spolu se sjednaným pojistným za pojištění a úroky 29,71 % ročně, a to 18 měsíčními splátkami ve výši 887 Kč. Současně byla v případě prodlení sjednána povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 10 % z dlužné splátky a 0,1 % denně z dlužné částky v případě prodlení s jiným dluhem. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky, ve kterých byla stanovena cena poplatků za upomínky. Dále byl žalovanému poskytnut formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Ze smlouvy o obchodním zastoupení číslo ze dne 20. 11. 2017 mezi žalobkyní a právnická osoba bylo zjištěno, že se jmenovaná společnost zavázala dlouhodobě pro žalobkyni vyvíjet činnosti směřující k poskytování úvěrových produktů klientům.

4. Na vrub účtu obchodníka právnická osoba byla dne 14. 6. 2021 vyplacena částka úvěru 11 490 Kč (potvrzení o poskytnutí/proplacení úvěru). Z tabulky umoření a přehledu plateb pro smlouvu č. anonymizováno číslo bylo zjištěno, že žalovaný uhradil do 8. 11. 2021 na dluh z úvěru celkem 4 863 Kč, poté přestal dluh hradit. Přípisem ze dne 29. 3. 2022, odeslaným dle obálky téhož dne, došlo k zesplatnění dlužné částky ke dni 16. 3. 2022 z důvodu prodlení žalovaného s hrazením splátek, žalovaný byl vyzván k úhradě celé dlužné částky úvěru do 18. 4. 2022. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky i předžalobní upomínkou ze dne 6. 10. 2022, a to nejpozději do 7 dnů od odeslání upomínky.

5. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k podepsání smlouvy o úvěru, tak jak ji upravuje , (dále jen „o. z.“):„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 11 490 Kč, který byl žalovaný povinen vrátit spolu s úrokem a pojistným za sjednané pojištění v měsíčních splátkách. Na poskytnutou dlužnou částku 11 490 Kč žalovaný uhradil 4 863 Kč. Zároveň je nutné konstatovat, že se jednalo o spotřebitelský úvěr ve smyslu , o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně smlouvu se žalovaným uzavřela v rámci své podnikatelské činnosti, zatímco žalovaný jako podnikatel nevystupoval. Povinností žalobkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr.

6. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Podle , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Pokud poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr, aniž by této své povinnosti dostál, je smlouva neplatná. Byť z věty druhé vyplývá lhůta, v níž může spotřebitel uplatnit námitku neplatnosti úvěrové smlouvy, soud s odkazem na aktuální judikaturu konstatuje, že se zde jedná o neplatnost absolutní (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. nebo rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. nebo rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, OPR-Finance). Z uvedených soudních rozhodnutí plyne, že soud se musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu žalovaného spotřebitele, zabývat otázkou, zda ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru byla před uzavřením smlouvy splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Porušení této povinnosti je nutno vykládat za použití o. z. jakožto absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek s tím, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má veřejnoprávní souvislosti a dotýká se společnosti jako celku.

9. K otázce posouzení schopnosti žalovaného úvěr splatit žalobkyně nepředložila žádné doklady a pouze uvedla, že vycházela z kreditního skóre žalovaného při posuzování příjmové a výdajové stránky žalovaného. Skutečnost, že by se žalobkyně skutečně zabývala příjmovou a výdajovou stránkou žalovaného, nebyla nijak doložena, když ve smlouvě bylo pouhé konstatování, že žalovaný má příjem 18 053 Kč měsíčně a výdaje na bydlení 2 000 Kč měsíčně, splátky jiných úvěrů 5 000 Kč měsíčně a jiné výdaje nemá. Žalobkyně však nedoložila, že by tyto položky ověřovala, a to s přihlédnutím k tomu, že žalovaný přiznal sjednané další úvěry se splátkami 5 000 Kč měsíčně. Rovněž se žalobkyně měla zabývat výší výdajů na bydlení a na živobytí, které byly uvedeny v nestandardně nízké výši. Žalobkyně tak však neučinila a úvěruschopností žalovaného se dostatečně nezabývala, resp. nedoložila, že tak učinila. Soud si je vědom toho, že je normou s relativně neurčitou hypotézou a zákon nestanoví konkrétní způsob posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Pokud však má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby žalobkyně zjistila řádně a s odbornou péčí, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací na straně jedné příjmy a dosavadní dluhové zatížení spotřebitele, a na straně druhé i základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat.

10. Jestliže žalobkyně tvrdí, že využila statistické modely, nebylo objasněno, jakým způsobem dospěla žalobkyně ke skutečnosti, že žalovaný bude schopen úvěr hradit. Rovněž dle názoru soudu nelze relevantně sestavit statistický model bez náležitě ověřených vstupních dat, tj. skutečné a reálně dosahované výše výdělků žalovaného a členů jeho rodiny a jeho výdajů (když nebyly prokázány bytové poměry a jiné životní náklady žalovaného). Za dané situace nelze z ničeho dovodit, že by se žalobkyně mohla spokojit jen s neověřenými tvrzeními žalovaného o jeho majetkové situaci. Lze tak uzavřít, že soud nemá za prokázané, že by žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy dostála své povinnosti řádně posoudit příjmovou a výdajovou stránku žalovaného a tedy to, zda je schopen úvěr v celém jeho rozsahu splatit. Žalobkyně nejednala ani v souladu s § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru, který stanoví, že„ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 (poskytování úvěru) uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1“, jelikož nedoložila dokumenty o příjmové a výdajové stránce žalovaného (popř. i jeho domácnosti). Soud tedy na základě žalobkyní předložených podkladů konstatuje, že žalobkyně svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného řádně nesplnila. Soud proto smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou.

11. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byla ze strany žalobkyně poskytnuta částka ve výši 11 490 Kč a žalovaný zaplatil 4 863 Kč, jak bylo prokázáno přehledem plateb pro smlouvu. Žalovaný proto žalobkyni na jistině nadále dluží částku 6 627 Kč. Ve zbytku požadavku žalobkyně na zaplacení splátek do dne zesplatnění a jistiny ve výši 4 235,77 Kč, poplatků za upomínky 450 Kč, smluvní pokuty 1 551,63 Kč a 267 Kč, nákladů za oznámení okamžité splatnosti 200 Kč, pak není žaloba důvodná vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru, jak bylo konstatováno výše.

12. Žalobkyně dále požadovala po žalovaném kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 116 Kč do 18. 4. 2022 a zákonný úrok z prodlení z částky 10 862,77 Kč od 19. 4. 2022 do zaplacení ve smyslu § 1970 o. z. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovuje, že„ spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“ Žalobkyně má proto právo na zákonný úrok z prodlení z částky 6 627 Kč od 19. 4. 2022 do zaplacení. Datum splatnosti do 18. 4. 2022 jako lhůtu k plnění dluhu žalovaným soud považuje za přiměřenou a odpovídající spravedlivému uspořádání mezi účastníky vzhledem k tomu, že žalovaný byl zcela pasivní, a to ačkoliv byl opakovaně vyzýván k úhradě dluhu, když byl vyzván k úhradě dluhu do 18. 4. 2022. Žalobkyni vznikl nárok na úhradu úroku z prodlení ve smyslu o. z., a to z částky 6 627 Kč od 19. 4. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně v souladu s  Ve zbytku nároku žalobkyně na zákonný úrok z prodlení soud žalobu zamítl, jelikož se jedná o nárok vyplývající z absolutně neplatné úvěrové smlouvy.

13. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud v souladu s  , neboť úspěch účastníků ve věci byl téměř totožný, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 01 Hodonín.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.