Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 163/2023-17

Zmenené rozhodnutím 25 CO 166/2023-40
„Krajský soud v Plzni rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Krejsové a soudců Mgr. Miroslavy Jarošové a Mgr. Davida Kotrbatého ve věci žalobce: ; [[právnická osoba]], [[IČO]] sídlem [[adresa]] zastoupený advokátkou [[anonymizováno]] [[jméno]] [[příjmení]], [[anonymizováno]]. sídlem [[adresa]] proti; žalovanému: ; [[jméno]] [[příjmení]], narozený dne [[datum]] trvale bytem [[adresa]] o 14 654 Kč s příslušenstvím, k žalobcovu odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 20. června 2023, č. j. 10 C 163/2023-17, takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadeném výroku II. mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 654 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na účet jeho zástupkyně [[anonymizováno]] [[jméno]] [[příjmení]], [[anonymizováno]] náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 5 490,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku."

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní JUDr. Alexandrou Vaňkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 14 654 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 22. 6. 2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 5 654 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 578 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 22. 6. 2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 5 654 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 578 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dne 24. 5. 2022 Smlouvu o úvěru číslo. Ve smlouvě žalobkyně sjednala s žalovaným poskytnutí úvěru v částce 9 000 Kč, již mu téhož dne poskytla převodem na účet č. bankovní účet. Žalovaný se zavázal, že úvěr splatí nejpozději dne 21. 6. 2022 společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 386 Kč. Podle čl. IX.1.a. smlouvy o úvěru vznikl žalobkyni v důsledku prodlení žalovaného nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 9 000 Kč od 22. 6. 2022 do 28. 2. 2023 v celkové výši 2 268 Kč.

2. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil.

3. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu z. č. , (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání.

4. Soud má za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru dne 24. 5. 2022 ve smyslu ust. z. č. , , (dále jen„ ObčZ“), na základě níž žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 9 000 Kč, když uvedenou částku převedla téhož dne na běžný účet žalovaného. Toto má soud za prokázané z potvrzení banky právnická osoba Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal splatit spolu se sjednaným poplatkem ve výši 3 386 Kč ve lhůtě do 28 dnů. Ve smlouvě bylo uvedeno, že RPSN činí 0 %, což je vzhledem k níže uvedenému zcela liché tvrzení. Dále bylo mezi účastníky ve smlouvě ujednáno, že v důsledku prodlení žalovaného má žalobkyně nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny.

5. S ohledem na níže uvedené dospěl k závěru, že tato smlouva je pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ust. § 580 odst. 1 ObčZ neplatná. Smluvní ujednání je nutno posuzovat jako celek. Ze smlouvy je pak zřejmé, že v případě poskytnuté částky ve výši 9 000 Kč měl žalovaný v souhrnu uhradit tuto částku za velmi krátké období a to do 28 dnů navýšenou o částku 3 386 Kč. Je přitom zřejmé, že ačkoliv se částka 3 386 Kč nazývá poplatky, tak se jedná o úroky. U předmětné smlouvy se jedná o typickou smlouvu uzavřenou se spotřebitelem podle § 1810 a násl. ObčZ, konkrétně o smlouvu o finanční službě podle § 1841 a násl. ObčZ. Podle § 1813 ObčZ má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, to neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Judikaturou bylo dovozeno, že sjednaný úrok může i několikanásobně překračovat úrok obvykle poskytovaný bankami, nicméně toliko za předpokladu rizikovosti poskytovaného úvěru, nicméně žalobkyně ničeho takového o zvýšené rizikovosti předmětného úvěru netvrdila. V projednávané věci byl sjednán úrok (poplatek) několikanásobně převyšující obvyklou úrokovou sazbu úvěrů poskytovaných domácnostem na spotřebu s délkou fixace do 1 roku. Výpisem z databáze České národní banky má soud za prokázané, že v květnu 2022, tj. v době sjednání úvěrové smlouvy, činil průměrný úrok úvěrů poskytovaných bankami domácnostem na spotřebu s délkou fixace úrokové sazby na dobu do 1 roku 11,07 % ročně. V souhrnu tak soud popsanou smlouvu, ve směru k žalovanému hodnotí jako výrazně nevýhodnou, která se zjevně příčí dobrým mravům, jak předpokládá ustanovení § 580 ObčZ, tedy jako smlouvu neplatnou. Podle § 588 ObčZ k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu osoby, která se má neplatnosti dovolávat, tedy žalovaného. Vzhledem k výše uvedenému tak soud popsanou smlouvu, ve směru k žalovanému i s ohledem na sjednanou smluvní pokutu v případě prodlení žalovaného s úhradou poskytnutého úvěru a s ohledem na další poplatky ve smlouvě uvedené pod bodem IX., hodnotí jako smlouvu výrazně nevýhodnou, a proto ji soud posoudil jako smlouvu, která se zjevně příčí dobrým mravům. Nutno podotknout, že smlouva byla posouzena jako neplatná v celém rozsahu, právě pro všechna výše uvedená ujednání a nebylo tak možné jakékoliv moderace úroků a smluvní pokuty.

6. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru o neplatnosti právního jednání pro rozpor s dobrými mravy, mohla se žalobkyně domáhat vrácení poskytnutých peněžních prostředků z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 ObčZ. Vzhledem k tomu, že nárok na bezdůvodné obohacení by činil vyplacenou částku, tj. 9 000 Kč a žalovaný nezaplatil ničeho, výrokem I. tak soud žalobě co do této částky vyhověl. Z judikatury Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2009 sp. zn. vyplývá, že má-li být bezdůvodné obohacení vydáno v penězích a nesplní-li dlužník svoji platební povinnost včas, má věřitel právo požadovat též úroky z prodlení. Z těchto důvodu soud žalobě vyhověl a to co do částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku a to včetně požadavků na úrok z prodlení, jež jsou v souladu s 

7. Výrokem II. soud zamítnul zbylou část pohledávky, a to s ohledem na právní posouzení uzavřené smlouvy, jakožto neplatného právního jednání byly další nároky spočívající ve smluvní pokutě a poplatku nedůvodné s ohledem na absenci právního základu, na základě něhož by se žalobkyně těchto oprávněně domáhala.

8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle , (dále jen„ OSŘ“), podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů právo. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle vyhl. č. , advokátního tarifu (dále jen„ AT“), neboť jde podle o návrh, který je žalobkyní podáván opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, na ustáleném vzoru, kde jsou pouze měněny údaje týkající se čísla smlouvy, splatnosti a žalované částky. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč dle , advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 2,5 úkonu právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva prostá – když k zasílání výzvy s právním rozborem nebylo žádného důvodu a nejde o účelně vynaložený náklad, sepis žaloby) po 300 Kč dle AT a 3 x náhrada hotových výdajů po 100 Kč dle AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21% z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů (s výjimkou soudního poplatku). Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle k rukám advokáta žalobkyně. Vzhledem k částečnému zamítnutí žaloby byla žalobkyně ve věci úspěšná pouze částečně, a to v části 64 % a poměr úspěchu a neúspěchu tak činil 28 %. Tedy 28 % z částky 2 070,50 Kč pak činí 578 Kč, proto má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení v této výši.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu podepsaného.

Nesplní-li povinná osoba dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může osoba oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.