Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 C 54/2023-53

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Klárou Svítilovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 14 835,44 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 835, 44 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 008,91 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 339,67 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 12 218,76 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a částky 826,53 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 835, 44 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 008,91 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 339,67 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 12 218,76 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a částky 826,53 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s tím, že žalovaný a právní předchůdce žalobkyně právnická osoba anonymizována dvě slova, a.s, IČO, uzavřeli Smlouvu o úvěru číslo na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy dne datum. Žalovaný se zavázal vrátit smluvnímu věřiteli kromě této jistiny také příslušenství ve výši 12 888 Kč (smluvní úroky, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a poplatek za hotovostní inkaso). Žalovaný splátky nesplácel řádně a včas. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno v písemné podobě.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci se k nařízenému jednání nedostavili, soud proto věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti dle ust.

3. Soud provedl důkaz listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení, a z těchto listin byl zjištěn následující skutkový stav:

4. V žádosti o úvěr ze dne datum žalovaný uvedl, že výše jeho měsíčních příjmů je 18 420 Kč, celkové měsíční výdaje skládající se z nákladů na bydlení, energie, dopravu, jídla, osobních nákladů a srážek ze mzdy či výživného vyčíslil na částku 5 500 Kč. K žádosti o úvěr žalovaný doložil dvě dohody o provedení práce ze dnů datum a datum. V dohodě o provedení práce ze dne datum je uvedeno, že za vykonanou práci náleží zaměstnanci (žalovanému) odměna ve výši 10 400 Kč. Bylo sjednáno, že pracovní úkol bude proveden v době od datum do datum. V druhé dohodě o provedení práce je uvedeno, že za vykonanou práci náleží zaměstnanci (žalovanému) odměna ve výši 10 400 Kč. Bylo sjednáno, že pracovní úkol bude proveden v době od datum do datum. Dále žalovaný připojil pokladní doklad ze dne datum, na kterém je uvedeno, že byla vyplacena částka 18 460 Kč, pokladní doklad ze dne datum, na kterém je uvedeno, že byla vyplacena částka 18 100 Kč a pokladní doklad ze dne datum, na kterém je uvedeno, že byla vyplacena částka 18 700 Kč. Na všech pokladních dokladech je jako účel platby uvedeno„ výplata“, jako vyplácející osoba je uveden jméno příjmení, jméno toho, komu má být částka vyplacena, není uvedeno. Na všech pokladních dokladech je v části„ přijal“ podpis, který je podobný podpisu žalovaného na žádosti o úvěr. V čestném prohlášení žadatele o úvěr ze dne datum žalovaný uvedl, že v domácnosti žije sám.

5. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, který žalovaný podepsal dne datum, vyplývá celková výše požadovaného úvěru i související náklady. Ze Smlouvy o úvěru číslo ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný podepsal se právnická osoba Financial Services a.s, IČO, smlouvu, na základě které tento věřitel poskytl žalovanému částku 15 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti tentýž den, což stvrdil svým podpisem. Zavázal se věřiteli zaplatit kromě jistiny i úrok ve výši 1 440 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti ve výši 2 700 Kč. Celkově tak dlužná částka činila 27 888 Kč. Tuto částku se žalovaný zavázal splácet v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Splatnost první splátky byla sjednána do měsíce od podpisu úvěrové smlouvy.

6. Z Rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne datum má soud za prokázané, že právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník ujednali podmínky postoupení pohledávek, které postupiteli vznikly z úvěrových smluv. Dodatkem číslo k Rámcové smlouvě o postupování pohledávek ze dne datum si původní věřitel a žalobkyně ujednali, že na postupníka bude přecházet i právo ze smluvní pokuty a úroků z prodlení dle úvěrových smluv, případně další příslušenství a související práva. Z Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a její přílohy číslo seznamu pohledávek v listinné podobě, bylo zjištěno, že pohledávka společnosti právnická osoba za žalovaným byla postoupena žalobkyni. V potvrzení o provedení transakce je uvedeno, že dne datum byla žalobkyní provedena platba (úhrada portfolia) ve prospěch EC anonymizováno. Z dopisu ze dne datum a podacího archu ze dne datum má soud za prokázané, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno původním věřitelem. Z dopisu ze dne datum vyplývá, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k zaplacení dlužné částky. Z výzvy před podáním žaloby ze dne datum a podacího archu ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby upozorněn na možnost vymáhání pohledávky soudní cestou a byla mu poskytnuta možnost zaplatit celý dluh nejpozději do datum. Žalovaný však svůj dluh neuhradil. Ve Výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky z interního systému žalobkyně ze dne datum je uvedeno, že dne datum uskutečnil terénní pracovník žalobkyně cestu na kontaktní adresu žalovaného v rámci mimosoudního vymáhání pohledávky ze smlouvy o úvěru číslo.

7. Soud dospěl k závěru, že společnost právnická osoba s žalovaným podepsala smlouvu o úvěru a žalovaný převzal poskytnutou částku 15 000 Kč dne datum v hotovosti. Strany si dohodly pravidelné splátky s tím, že společně s jistinou bude splácen ještě úrok, poplatek za hotovostní režim splátek, poplatek za poskytnutí úvěru a náklady na vyhodnocení úvěru. Předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalovaného zhodnocením údajů uvedených žalovaným. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.

8. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že předchůdce žalobkyně byl podnikatelem ve smyslu , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a žalovaný spotřebitelem ve smyslu o. z. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných spotřebitelem, podle a násl. o. z. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu o úvěru v souladu s ust. a násl. o. z.

9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném do 28. 5. 2022) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožného.

13. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Soud má za to, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobkyně, jakožto právního nástupce, na vrácení úvěru včetně příslušenství, je zapotřebí posoudit platnost smlouvy z hlediska toho, zda předchůdce žalobkyně dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného náležitým způsobem. Bylo na žalobkyni, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdila a prokázala. Žalobkyně k této otázce v žalobě uvedla nedostatečná skutková tvrzení, její právní zástupce se k nařízenému jednání nedostavil, soud ho tedy nemohl poučit dle ustanovení , 3 o doplnění tvrzení a důkazních návrhů.

16. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS členské státy zajistí,

aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele

na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

17. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce

za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

18. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).

19. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet. Soud tedy i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

20. Soud zjišťoval, jakým způsobem prověřil předchůdce žalobkyně, jako věřitel, schopnost žalovaného úvěr splácet, jak mu ukládá zákon o spotřebitelském úvěru č. Tuto povinnost má soud i bez návrhu a porušení takové povinnosti věřitelem způsobuje absolutní neplatnost smlouvy. Poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen aktivně zjišťovat a prověřovat úvěruschopnost spotřebitele, vyžádat si i doklady od třetích osob a ty je povinen v případě pochybností dále ověřovat. Smlouvu lze uzavřít pouze v případě, že z výsledku posuzování úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud v tomto případě dospěl k závěru, že předchůdce žalobkyně nepostupoval s dostatečnou odbornou péčí, když z údajů uvedených žalovaným, neměl důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet. Žalovaný předložil při uzavírání úvěrové smlouvy pouze tři pokladní doklady, které měly dokládat jeho příjmy, tyto doklady však mají velmi nízkou vypovídací hodnotu. V prvé řadě z pokladních dokladů jednoznačně nevyplývá, že byly určeny žalovanému, když nikde není uvedeno jeho jméno jakožto příjemce. Dále není zřejmé, na základě jakého titulu by měl žalovaný tyto částky obdržet, když z ničeho nevyplývá, že by se tyto doklady měly vztahovat k dohodám o provedení práce, předložených žalovaným rovněž při žádosti o poskytnutí úvěru. Na dohodách o provedení práce je zaběleno jméno zaměstnavatele a bez domýšlení si nelze tyto platby a dohody o provedení práci spojit, přestože je na pokladních dokladech uveden jako účel platby„ výplata“. Zároveň je nutné poznamenat, že dohody o provedení práce, resp. jimi získaný prospěch nelze považovat za stabilní příjem (jako např. u pracovního poměru), neboť předložené dohody o provedení práce mohou být kdykoliv vypovězeny, postavení zaměstnance (tedy žalovaného) v rámci nich není tolik chráněno a rozsah prací je vázán maximálně na 300 hodin ročně. Věřitel tak nemohl spoléhat na to, že žalovaný bude dosahovat uváděného příjmu i do budoucna, dokonce nemohl bez dalšího mít jistotu, že žalovaný takového příjmu dosahuje pravidelně každý měsíc. Pokladní doklady by nebyly dostatečným podkladem pro závěr, že žalovaný je schopen úvěr splácet, neboť z příjmů za období pouhých 3 měsíců nelze usuzovat na stabilní příjem spotřebitele. V žádosti o úvěr žalovaný uváděl, že jeho příjmy za bydlení a energie dosahují částky 3 000 Kč měsíčně, přičemž v čestném prohlášení uvedl, že bydlí sám. Takto uváděné náklady na bydlení se však na první pohled jeví jako značně podhodnocené, minimálně pochybné, proto je s podivem, že se původní věřitel nesnažil získat bližší informace, zejména, zda žalovaný žije ve vlastním bydlení či v nájmu, kolik z této částky připadá čistě na energie a kolik na ostatní náklady bydlení apod. Stejně tak uváděná částka na osobní náklady, jídlo a dopravu ve výši 2 000 Kč je nereálná, nepřiměřeně nízká. Ani ohledně zbývající částky výdajů ve výši 500 Kč měsíčně pak nebylo doloženo nic. Původní věřitel neověřil, zda má žalovaný další závazky, nevyžádal si např. výpisy z bankovních účtů či daňové přiznání. Právní předchůdce žalobkyně neprovedl lustraci žalovaného v dostupných rejstřících, neověřoval a nezkoumal spolehlivě jeho finanční situaci a absolutně rezignoval na ověřování údajů uváděných žalovaným v žádosti o úvěr. Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně porušil svou povinnost, když dostatečně nezkoumal úvěruschopnost žalovaného.

21. Protože právní předchůdce žalobkyně porušil svou povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet, je v důsledku toho úvěrová smlouva absolutně neplatná.

22. Vzhledem k tomu, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným nebyl sjednán platný závazek, má žalobkyně podle § 2993 o. z. právo na vrácení peněžité částky, kterou žalovanému její předchůdce poskytl jako jistinu úvěru. Žalovaný z poskytnuté jistiny splatil dle tvrzení žalobkyně částku 2 000 Kč. Soud zaplacenou částku započetl a uložil žalovanému zaplatit zbytek jistiny, tedy částku 13 000 Kč. Ve zbytku pak soud žalobu zamítl (v částce 826,53 Kč i v částce 1 008,91 Kč) včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení, kdy v tomto poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. ze dne 20. 4. 2022, který dovodil, že s odkazem na důvodovou zprávu k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru,„ z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text„ v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad).“ Soud žalobu zamítl i v části požadovaného kapitalizovaného úroku ve výši 12 218,76 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, když se se jedná o nároky vyplývající z neplatné smlouvy.

23. O nákladech řízení soud rozhodl podle úspěšnosti účastníků v řízení dle , za situace, kdy procesně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

24. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle , když neshledal důvody pro jejich prodloužení.

25. Vzhledem k tomu, že při vyhlašování rozsudku došlo k chybnému uvedení částky ve výroku II., soud tuto zjevnou nesprávnost napravil samostatným opravným usnesením.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.

Nesplní-li povinný dobrovolně uloženou povinnost ve stanovené lhůtě, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.