Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 12/2023-34

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Fialovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 152 696,10 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 730 Kč a částku 59 431 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 44 467,13 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 10 334,69 Kč, úrok ve výši 11,75 % ročně z částky 49 797,13 Kč od 3. 1. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 909,13 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 52 197,13 Kč od 3. 1. 2023 do zaplacení, dále částku ve výši 41 067,97 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 17 331,28 Kč, úrok ve výši 11,75 % ročně z částky 98 098,97 Kč od 3. 1. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 675,78 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 100 498,97 Kč od 3. 1. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 730 Kč a částku 59 431 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 44 467,13 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 10 334,69 Kč, úrok ve výši 11,75 % ročně z částky 49 797,13 Kč od 3. 1. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 909,13 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 52 197,13 Kč od 3. 1. 2023 do zaplacení, dále částku ve výši 41 067,97 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 17 331,28 Kč, úrok ve výši 11,75 % ročně z částky 98 098,97 Kč od 3. 1. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 675,78 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 100 498,97 Kč od 3. 1. 2023 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne 2. 1. 2023 (ve znění doplňujícího podání ze dne 14. 6. 2023) se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 152 696,10 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím. Uváděla, že s žalovaným uzavřela dvě smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru (číslo dne 12. 3. 2019, se sjednaným úvěrovým rámcem ve výši 50 000 Kč, dále číslo dne 17. 12. 2018, se sjednaným úvěrovým rámcem ve výši 100 000 Kč), kdy nedílnou součástí smluv byly úvěrové podmínky. Žalovaný úvěry čerpal prostřednictvím kreditní karty a zároveň se zavázal poskytnuté úvěry splácet řádně a včas v pravidelných měsíčních splátkách. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný načerpal částku 53 900 Kč a uhradil částku ve výši 46 170 Kč (u smlouvy ze dne 12. 3. 2019) a dále načerpal částku 172 500 Kč a uhradil částku ve výši 113 069 Kč (u smlouvy ze dne 17. 12. 2018). Jelikož předmětné úvěry přestal splácet, dostal se do prodlení, žalobkyně úvěry zesplatnila (oba ke dni 21. 9. 2022). Žalobkyně dále specifikovala složení dlužných částek včetně požadovaného příslušenství. Dále sdělovala, jak byla posuzována úvěruschopnost žalovaného (odkazovala na Metodiku posouzení úvěruschopnosti klienta a Kartu klienta, dále na lustrace žalovaného v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR, uváděla, že žalovaný hradil na smlouvy po dobu více než tří let, a proto byl schopen úvěry splácet).

2. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný neučinil soudu žádné podání, ani se nevyjádřil jak k textu podané žaloby (která mu byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), tak ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě neučinil v řízení nikterak spornými. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila. Soud podle ustanovení ve spojení s  rozhodl v této věci bez nařízení jednání.

3. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Dne 17. 12. 2018 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena Úvěrová smlouva – Kreditní karta příjmení jméno číslo jejímž předmětem bylo poskytnutí bezúčelového revolvingového úvěru (do výše úvěrového rámce 32 000 Kč, s roční úrokovou sazbou 26,28 % a RPSN 34,73 %, se splatností měsíční splátky vždy k 20. dni v měsíci). obsahovala některé údaje žalovaného, a to ohledně bydlení (podnájem), rodinného stavu (svobodný), zdroje a výše příjmu (zaměstnanec s čistým měsíčním příjmem 16 000 Kč) a počtu vyživovaných dětí (0). Dále dne 12. 3. 2019 byla mezi týmiž smluvními stranami uzavřena Úvěrová smlouva – Flexibilní půjčka – revolvingový úvěr číslo jejímž předmětem bylo poskytnutí bezúčelového revolvingového úvěru (do výše úvěrového rámce 50 000 Kč, s roční úrokovou sazbou 24,88 % a RPSN 27,92 %, se splatností měsíční splátky vždy k 20. dni v měsíci). také obsahovala některé údaje žalovaného, a to ohledně bydlení (podnájem), rodinného stavu (druh/družka), zdroje a výše příjmu (zaměstnanec s čistým měsíčním příjmem 18 000 Kč), příjmu ostatních členů domácnosti (15 000 Kč) a počtu vyživovaných dětí (1). Nedílnou součástí obou smluv byly úvěrové podmínky, které podrobněji upravovaly práva a povinnosti smluvních stran. Z Potvrzení o provedení ověření bonity klienta ke smlouvě o úvěru ze dne 17. 12. 2018 bylo zjištěno, že žalovaný je svobodný, bezdětný, bydlí v podnájmu, dosahuje příjmu 16 000 Kč, splácí dalším společnostem částku 2 400 Kč, v závěru y je seznam lustrovaných registrů. Z Potvrzení o provedení ověření bonity klienta ke smlouvě o úvěru ze dne 12. 3. 2019 je patrno, že žalovaný má družku, bydlí v podnájmu, má jedno dítě, dosahuje příjmu 18 000 Kč, partnerka dosahuje příjmu 15 000 Kč, splácí dalším společnostem částku 10 000 Kč. V závěru y je opět seznam lustrovaných registrů. V ě Posouzení úvěruschopnosti klienta, Metodika – výklad je vymezen obecný postup při posuzování (hodnocení) úvěruschopnosti klientů žalobkyně s odkazem na judikaturu. Z výpisů čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaný čerpal dne 17. 12. 2018 částku ve výši 16 448 Kč, že splácel předepsané částky k datu splatnosti i mimo řádný termín úhrady. Jsou evidovány další čerpání finančních prostředků, poslední úhrada žalovaného je k datu 29. 4. 2022. Dne 21. 9. 2022 byl úvěr zesplatněn. V závěru y je obsažena tabulka s rekapitulací úvěrového vztahu, kdy celková úhrada žalovaným činí částku 113 069 Kč. Z dalšího výpisu je patrno, že žalovaný načerpal dne 13. 3. 2019 částku 50 000 Kč, dále jsou evidována jednotlivá čerpání a splácení úvěru, ke dni 21. 9. 2022 byl úvěr zesplatněn. Dle rekapitulace úvěrového vztahu žalovaný uhradil celkem částku 46 170 Kč a načerpal celkem částku 53 900 Kč. Dopisy – Výzvami ke splacení celého úvěru ze dne 21. 9. 2022 byl žalovaný vyzván v důsledku prodlení s úhradou závazků ze smlouvy číslo číslo k zaplacení dlužné částky 111 168,37 Kč, resp. částky 59 268,47 Kč. Předžalobní výzvou k plnění ze dne 13. 10. 2022 byl žalovaný opět vyzván k úhradě dlužné částky 173 225,41 Kč a zároveň byl upozorněn na možné soudní řízení v případě neuhrazení této částky. Z Úvěrových zpráv bylo zjištěno, že u žalovaného byl mj. evidován úvěr z kreditní karty (od 12. 11. 2018, zůstatek jistiny činil 29 128 Kč při úvěrovém rámci 30 000 Kč), dále kontokorentní úvěr (od 14. 11. 2018) a úvěr z kreditní karty (od 17. 12. 2018, zůstatek jistiny činil 13 689 Kč s úvěrovým rámcem 32 000 Kč). Z listin je patrno, že žalovaný nesplácel vždy řádně (jsou evidovány splátky po splatnosti, a to včetně již ukončených úvěrů).

4. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

7. Podle a 2 věta prvá , o spotřebitelském úvěru (dále též„ ZosÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

8. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. ukládá věřitelům sjednávajícím úvěr se spotřebitelem nad rámec povinností vyplývajících z ustanovení řadu povinností s cílem zajistit spotřebiteli jasné a srozumitelné informace a rady o právech a povinnostech vyplývajících ze zamýšlené smlouvy o spotřebitelském úvěru ještě předtím, než bude smlouva uzavřena ( an, an.), zajišťuje i jeho ochranu po uzavření smlouvy ( , an., ). Z jednotlivých ustanovení je patrné, že jeho účelem je ochrana spotřebitele před jeho nadměrným (neúnosným) zadlužováním. Stejnému cíli odpovídá i ustanovení ZosÚ.

10. Ustanovení § 86 ZosÚ nespecifikuje okruh informací, které by měl věřitel získat ani rozsah ověření informací. V každém jednotlivém případě uvažované smlouvy o spotřebitelském úvěru je tak věřitel jako osoba v oboru orientovaná povinen vyhodnotit, které informace jsou zapotřebí pro zjištění, zda bude po zamýšlenou dobu trvání úvěrového vztahu spotřebitel schopen úvěr splácet či nikoli.

11. Ústavní soud ČR se v nálezu sp.zn. ze dne 26. února 2019 vyjádřil, že:„ …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit“.

12. Žalobkyně povinnost uloženou § 86 ZosÚ nesplnila, neboť žádným způsobem neověřovala výdaje žalovaného, tedy zejména výdaje na bydlení (nájem, inkaso), stravu, dopravu do zaměstnání, případně jiné pravidelné výdaje, atd., neověřila ani jeho příjmy (byť žalovaný uváděl, že je zaměstnán) a příjmy osob v jeho domácnosti. Rovněž žalobkyně nezjišťovala výdaje na nezletilé dítě, ke kterému má žalovaný vyživovací povinnost. Aby byl statistický model využitelný, musí však být k dispozici alespoň základní data o žadateli o úvěru. Jestliže se tedy žalobkyně dostatečně nezabývala příjmovou ani výdajovou stránkou žalovaného, nemohla ani provést řádné posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet. Neměla tedy ani dostatek podkladů pro to, aby mohla učinit relevantní závěr o reálné schopnosti žalovaného úvěr splatit.

13. Žalobkyně porušením povinnosti ověřit úvěruschopnost žalovaného porušila jeho právo na ochranu před uzavíráním spotřebitelských smluv, které ho nadměrně zadlužují. Porušením povinnosti uložené § 86 ZosÚ žalobkyně zároveň porušila veřejný pořádek; v daném případě ochranu společnosti před nadměrným zadlužováním domácností.

14. Přesto žalobkyně smlouvy o úvěru uzavřela s vědomím sjednání úroku a zajištění svého závazku smluvními poplatky. Právě na takováto jednání cílí § 86 ZosÚ, který odpovědnost za splnění podmínek úvěruschopnosti žadatele o úvěr přenesl na poskytovatele úvěru. Jestliže porušením povinnosti žalobkyně byly uzavřeny smlouvy o úvěru, je v souladu s cíli zákona vyhodnotit takto uzavřené smlouvy jako právní jednání uzavřené v rozporu se zákonem a veřejným pořádkem, tedy právní jednání ve smyslu § 580 a 588 o. z. absolutně neplatné. Skutečnost, že žalovaný byl následně schopen úvěry 3 roky splácet, neprokazuje, že byl k datu uzavření smluv o úvěru ve smyslu § 86 ZosÚ schopen úvěr splácet.

15. Smlouvy o úvěru je tedy třeba posoudit jako neplatné v celém rozsahu a nároky z těchto neplatných smluv je třeba vypořádat podle ustanovení § 2993 o. z., a to z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Z neplatných smluv přitom nemohou žalobkyni náležet žádné další případně sjednané nároky jako např. úroky, poplatky, pokuty apod., když ke vzniku smluvních vztahů mezi účastníky nedošlo, proto byla v tomto ohledu žaloba zamítnuta, to včetně požadovaných nákladů na vymáhání, kdy podle názoru soudu je nepřípustné v daném ohledu takovým způsobem přenášet na spotřebitele interní náklady žalobkyně.

16. Žalobkyně, která prokázala poskytnutí finančních prostředků, má právo jen na vrácení dosud neuhrazené jistiny v částkách 7 730 Kč (načerpaných 53 900 Kč minus uhrazených 46 170 Kč) a 59 431 Kč (načerpaných 172 500 Kč minus uhrazených 113 069 Kč). Ve zbylém rozsahu nárok pro neplatnost smluv o úvěru důvodný není.

17. Pokud jde o požadované příslušenství, představované zákonným úrokem z prodlení, nemohlo toto být žalobkyni přiznáno podle a o. z. ve spojení s , v platném znění, které upravuje výši zákonného úroku z prodlení, za jí požadované období, neboť podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 20. 4. 2022 platí, že splatnost zbývající části jistiny zatím nenastala a tedy nemohl ani vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení, neboť ZosÚ lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně má dle tohoto rozhodnutí nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaný jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobkyně může požadovat zaplacení úroku z prodlení.

18. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení, postupoval soud podle , tedy podle kritéria úspěchu ve věci. V této věci byl převážně úspěšný žalovaný, avšak z obsahu spisu nevyplývá, že by žalovanému nějaké náklady v souvislosti s tímto řízením vznikly, rozhodl soud o této otázce tak, že právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Vsetíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.