Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
37 C 193/2022-33
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Petrem Navrátilem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 67 540,99 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 67 540,99 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 67 540,99 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně ve své žalobě uvedla, že v řízení vedené u název soudu (dále též„ OS“) pod sp. zn. spisová značka (dále též„ původní řízení) byla žalovaná právnická osoba s. r. o., která se domáhala po žalobkyni zaplacení neuhrazených faktur za poskytnuté služby. Dne datum se u OS konalo přípravné jednání, a to v rozporu s § 114c zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “). Podle žalobkyně se tak OS dopustil nesprávného úředního postupu. Dále žalobkyně poukázala na vydání elektronických platebních rozkazů v původním řízení v rozporu se zákonem, jakož i nezákonné prolomení koncentrace řízení po prvním jednání dne datum. Žalobkyně tvrdila, že jí vznikla škoda při nejmenším ve výši náhrady nákladů řízení a nákladů na právní zastoupení svým advokátem za přípravné jednání dne datum.
2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne datum uvedla, že žalobkyně u ní uplatnila svůj nárok na náhradu škody ve výši 67 540,99 Kč dne datum. Dále zdůraznila, že v projednávané věci není dán odpovědnostní titul ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“). Žalovaná tak navrhovala, aby byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta a jí přiznána náhrada nákladů řízení v paušální výši.
3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V dané věci soud na základě výsledku přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek. Soud tedy s ohledem na splnění podmínek předvídaných shora uvedeným ustanovením § 115a o. s. ř. o. s. ř. věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání.
4. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.
5. Soud ze shodných tvrzení účastníků a z předložených listin (tj. žádost žalobkyně ze dne datum a stanovisko žalované ze dne datum) zjistil, že se žalobkyně dne datum obrátila na žalovanou s žádostí o odškodnění z důvodů a ve výši jako v projednávané žalobě. Žalovaná pak žádost žalobkyně zamítla svým stanoviskem ze dne datum.
6. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).
7. Ze spisu vedeného u název soudu pod sp. zn. spisová značka soud zjistil, že dne datum byly u název soudu podány dva návrhy na vydání elektronického platebního rozkazu. Dne datum okresní soud tyto elektronické platební rozkaz vydal s tím, že proti nim následně byly podány odpory. Dne datum se ve věci konalo přípravné jednání. Rozsudkem ze dne datum byla žadatelce uložena povinnost k zaplacení částky ve výši 1 840 242,16 Kč s příslušenstvím a náhrada nákladů řízení ve výši 302 791 Kč. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně (v původním řízení žalovaná) odvolání. Rozsudkem název soudu ze dne datum byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen. Právní moci nabylo toto rozhodnutí dne datum. Proti oběma pravomocným rozsudkům bylo podáno dovolání. Usnesením název soudu ze dne datum byl řízení o dovolání ve vztahu k rozsudku název soudu ze dne datum zastaveno, ve vztahu k rozsudku název soudu ze dne datum odmítnuto.
8. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.
9. Soud posuzoval danou věc ve světle následujících zákonných ustanovení.
10. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.
11. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle odst. 2 tohoto ustanovení nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil možnosti podat proti nezákonnému rozhodnutí odvolání, rozklad, námitky, odpor, stížnost nebo opravný prostředek podle zvláštního předpisu (dále jen„ řádný opravný prostředek“), nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit pouze tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku (odst. 3 tohoto ustanovení).
12. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk, stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon, nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu, nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.
13. Podle § 31 odst. 1 a 2 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána.
14. Jak je uvedeno shora, žalobkyně se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky ve výši 67 540,99 Kč s příslušenstvím. Žalovaná částka přitom měla představovat žalobkyní uhrazené náklady původního řízení vynaložené v souvislosti s přípravným jednáním dne datum.
15. Ze shora citované právní úpravy plyne, že náhrada škody zahrnuje pouze náklady vynaložené na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu (viz § 31 odst. 1 a 2 OdpŠk). V projednávané věci přitom žalobkyně ani netvrdila existenci nezákonného rozhodnutí a existence takového rozhodnutí ani neplyne ze spisu vedeného u název soudu pod sp. zn. spisová značka. Žalobkyně tak svůj nárok na náhradu majetkové újmy v podobě náhrady nákladů původního řízení, které žalobkyně musela hradit, spojovala s nesprávným úředním postupem, který podle ní spočíval v nesprávně nařízeném a konaném přípravném jednání dne datum.
16. Platí přitom, že nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí (srov. např. rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka či rozsudek ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka; dále též srov. Vojtek, P., Bičák, V.: Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. obec C. H. Beck, 2017, str. 145). Podle konkrétních okolností může jít o jakoukoliv činnost spojenou s výkonem pravomocí státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu. O úřední postup jde tehdy, jestliže tak postupují osoby, které plní úkoly státního orgánu, a pokud tento postup slouží výkonu státní moci (srov. např. rozhodnutí název soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí). V projednávané věci přitom platí, že postup soudu při nařízení a realizaci přípravného jednání nepochybně směřuje k vydání rozhodnutí. Nadto nelze přehlédnout, že žalobkyně ani nijak nekonkretizovala, kterak jí vynaložené náklady přispěly k nápravě nesprávného úředního postupu, jak je vyžadováno § 31 odst. 1 OdpŠk. Soud nicméně ve věci nenařizoval jednání a nedával výzvu podle § 118a o. s. ř. o. s. ř. , neboť má zato, že takový postup by byl v rozporu se zásadou procesní ekonomie, a to za situace, kdy žaloba nemůže v každém případě úspěšná.
17. K tomu soud uvádí, že z ustálené judikatury civilních soudů vykládající § 31 odst. 1 a 2 OdpŠk plyne, že je vyloučena náhrada škody v podobě náhrady nákladů řízení civilního řízení sporného, neboť náhrady nákladů je možné se domáhat dle o. s. ř. o. s. ř. (k tomu viz např. rozhodnutí název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, rozhodnutí název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, nebo rozhodnutí název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).
18. V projednávané věci se přitom žalobkyně domáhá náhrady škody právě v podobě vynaložených nákladů na vedení civilního řízení sporného. Náhrada takové škody je však zákonem výslovně vyloučena (viz § 31 odst. 2 OdpŠk). Kromě toho v každém případě by ani nemohla být dána příčinná souvislost mezi možným nesprávným úředním postupem v původním řízení a povinností hradit náklady řízení. Žalobkyně musela hradit náklady původního řízení proto, že nebyla ve věci úspěšná a podle obecné zásady úspěchu ve věci vyjádřené v § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. byla zavázána k úhradě nákladů řízení úspěšné protistraně, které byly zapříčiněny důvodně podanou žalobou, nikoliv postupem soudu.
19. S ohledem na shora uvedené tak soudu nezbylo, nežli žalobu výrokem I. tohoto rozsudku zamítnou. Žalobkyní tvrzená škoda totiž nemůže být škodou, které by se mohla na základě OdpŠk domáhat. Pouze pro úplnost se dodává, že za této situace se soud s ohledem na princip procesní ekonomie již nijak nezbýval otázkou naplnění ostatních podmínek vyžadovaných zákonem.
20. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , dle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, ve spojení s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , dle něhož účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku.
21. Podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. činí 300 Kč za každý úkon.
22. Zcela úspěšné žalované, která nebyla v řízení zastoupena a nedoložila výši hotových výdajů, tak v dané věci vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 300 Kč odpovídající paušální náhradě za 1 úkon (písemné vyjádření k žalobě). Uvedené je odůvodněno ustanovením § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 3 zmíněné vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
23. Lhůta k plnění byla ve výroku II. tohoto rozsudku stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. část věty před středníkem, neboť ke stanovení lhůty delší nebo plnění ve splátkách soud neshledal žádné důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k název soudu prostřednictvím název soudu.
Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může
se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.