Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
131 C 9/2023-35
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Zonkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 59 416 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 30 324 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 30 324 Kč od datum do zaplacení, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba došlá soudu dne datum se v části, ve které se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky ve výši 13 089 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 43 413 Kč od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 13 089 Kč od datum do zaplacení, částky ve výši 16 003 Kč, úroku ve výši 75,95% ročně z částky 34 746,40 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, než úrok dosáhne částky 134 668 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 30 324 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 30 324 Kč od [datum] do zaplacení, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba došlá soudu dne [datum] se v části, ve které se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky ve výši 13 089 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 43 413 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 13 089 Kč od [datum] do zaplacení, částky ve výši 16 003 Kč, úroku ve výši 75,95% ročně z částky 34 746,40 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, než úrok dosáhne částky 134 668 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou došlou soudu dne datum domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovanou zaplatit žalobci částku ve výši 59 416 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že mezi žalobcem, jako věřitelem, a žalovanou, jako klientem (úvěrovaným), byla uzavřena smlouva o úvěru číslo (dále též jen„ smlouva“). Žalovaná tuto smlouvu podepsala dne datum. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 35 000 Kč (dále též jen„ úvěr“). K vyplacení úvěru žalované došlo dne datum. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 108,84 % p.a. splácet ve 48měsíčních splátkách ve výši 2 338 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem březnem 2019, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce (věřitele) o schválení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované následně zasláno na dodejku. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované, atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích příjmení a NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru, bylo dále prověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, žalovaná neměla u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovanou, doporučil úvěr ke schválení. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobci uhrazeny pouze následující částky: - příjmení ve výši 2 338 Kč ze dne datum, - příjmení ve výši 2 338 Kč ze dne datum. Před zesplatněním pohledávky vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvní pokuty celkem ve výši 1 497 Kč dle bodu 6. 1. Smlouvy, tj. 3 x 499 Kč za prodlení žalované o délce 30 dnů s úhradou splátky číslo) a právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6. 2. Smlouvy celkem ve výši 600 Kč (tj. 3 x 200 Kč za 2., 3. a 4. splátku, se kterou se žalovaná dostala do prodlení o délce 15 dnů). V důsledku tohoto prodlení žalované následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se takto dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky číslo splatné dne datum. K datu datum tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 41 316,57 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobci nejpozději v den následujícím po dni zesplatnění úvěru. K výpočtu úroku za poskytnutí úvěru přirostlého do zesplatnění úvěru žalobce uvádí, že úvěr dle uzavřené smlouvy o úvěru se se splácí splátkami, jejichž výše se po dobu splácení nemění. V každé splátce je zahrnuta platba jistiny úvěru a platba úroku za poskytnutí úvěru. Úrok za poskytnutí úvěru zahrnutý do každé splátky odpovídá úroku přirostlému k jistině úvěru k poslednímu dni splatnosti dané splátky. Postupně se tak mění poměr mezi splátkou jistiny a splátkou úroku. Tento poměr je u jednotlivých splátek uveden ve splátkovém kalendáři, který je zasílán společně s oznámením o schválení úvěru. U posledních 3 splátek úvěru před zesplatněním úvěru, pokud je úvěr zesplatněn z důvodu prodlení dlužníka s úhradou splátek, je tak část každé z těchto posledních 3 splátek připadající na úrok připočtena k původní jistině úvěru a stává se součástí shora uvedené nové jistiny úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobce je oprávněn požadovat, aby mu žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platila úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byla přitom žalovaná vyzvána k úhradě dané dlužné splátky a byla jí poskytnuta k tomu lhůta alespoň 30 dnů. V bodě 6.5. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne datum, až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2. smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží v případě prodlení s hrazením jistiny poskytnutého úvěru až do data skutečného vrácení této jistiny žalobci. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaná žalobci k dnešnímu dni dluží následující částky: a) částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 41 316,57 Kč b) smluvní pokuty dle bodu 6.1. smluvních ujednání smlouvy, tak jak jsou specifikovány shora, v celkové výši 1 497 Kč s příslušenstvím, c) náklady dle bodu 6. 2. Smlouvy celkem ve výši 600 Kč, d) smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 41 316,57 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem datum do zaplacení, kdy přesný výpočet je připojen, celkem ve výši 16 003 Kč, k datu vyhotovení této žaloby uvedenému v záhlaví této žaloby. e) úrok za poskytnutí úvěru z částky ve výši 34 746,40 Kč odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ode dne datum do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 75,95 % p.a., která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě. Žalovaná tyto částky žalobci neuhradila ani na základě předžalobní výzvy, kterou jí žalobce v této věci zaslal. Žalobce byl z tohoto důvodu nucen podat tuto žalobu, kde se domáhá zaplacení shora uvedených částek uvedených pod písm. a) až e). Žalobce touto žalobou požaduje, aby žalované bylo uloženo žalobci tyto shora uvedené částky zaplatit. U dlužných částek uvedených shora pod písm. a) a b), c) tedy u částky v celkové výši 43 413 Kč, požaduje žalobce s ohledem na prodlení žalované s jejich úhradou i zákonný úrok z prodlení. Pro zjednodušení požaduje žalobce u všech dlužných částek uvedených shora pod písm. a) až c) zákonný úrok z prodlení až od druhého dne následujícího po shora popsaném zesplatnění úvěru. Úrok za dobu po zesplatnění úvěru uvedený shora pod písm. e) bude v této žalobě uplatňovat pouze do limitu 120 % celkové částky, kterou má žalovaná zaplatit dle části A) smlouvy, tedy pouze do částky 134 668 Kč. Toto žalobce zohledňuje i níže v petitu.
2. K výzvě soudu pak žalobce rozsáhlým doplňujícím podáním ze dne datum doplnil skutková tvrzení, jakým způsobem zkoumal schopnost žalované úvěr splácet, kdy odkazoval na obsah listin: formulář hodnocení klienta, ověřenou fotokopii občanského průkazu, výpis z NRKI, výpis ze SOLUSu, informativní výpisy z účtu, pracovní smlouvu, potvrzení o příjmu, předsmluvní formulář, dokument prohlášení klientů, kdy údaje zjištěné z těchto listin žalobce rozsáhle komentoval, rovněž připojil svůj právní názor na danou problematiku. V podrobnostech soud již na toto podání žalobce na tomto místě pouze odkazuje, kdy je součástí spisu.
3. Žalovaná se ve věci písemně nevyjádřila.
4. K ústnímu jednání dne datum se žalovaná nedostavila, ač byla řádně a včas předvolána. Žalobce na žalobě setrval. Na základě uvedeného soud jednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalované, kdy při rozhodování vyšel z výsledků dokazování a obsahu spisu.
Na základě takto provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:
5. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu soud zjistil, že žalobce má od datum povolení ČNB k činnosti podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a to konkrétně k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.
6. Z listiny označené jako„ Hodnocení klienta“ ze dne datum soud zjistil, že pravidelný čistý měsíční příjem žalované představuje částka ve výši 17 000 Kč, na výdaje byla započtena částka ve výši 3 410 Kč, na dvě děti částka 3 500 Kč, dále částka 1 200 Kč na nájemné, inkaso, dopravu a 0 Kč na ostatní, tj. celkové výdaje činí 8 110 Kč. příjmení zdroje představovala částka 7 890 Kč (po zohlednění rezervy ve výši 1 000 Kč). V doplňujících údajích byly uvedeny informace o rodinném stavu žalované, dosaženém vzdělání a formě bydlení (státní/obecní). Z pracovní smlouvy ze dne datum, dohody o změně pracovní smlouvy I ze dne datum, potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance ze dne datum, náhledu na detail účtu č. bankovní účet - operace ze dne datum soud zjistil, že žalovaná pracovala na základě citované pracovní smlouvy v pracovním poměru na dobu určitou od datum do datum, její čistý měsíční příjem činil dle potvrzení zaměstnavatele za dobu od číslo do 1/ 2019 průměrně 17 153 Kč, za leden 2019 pal 17 239 Kč, kdy tato částka jí byla poukázána v únoru 2019 zaměstnavatelem na její účet. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací (NRKI) bylo zjištěno, že hodnota CBS byla u žalované vypočtena na 14, což odpovídá klientovi, který je v registru příliš nový nebo má rozpracované žádosti. Z výpisu záznamů z registru příjmení k datum bylo zjištěno, že u žalované není záznam.
7. Z návrhu na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru/ Smlouva o úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru. Žalovaná byla ve smlouvě označena svým jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvaného bydliště a shodnou adresou pro doručování: adresa. Žalobce se smlouvou zavázal poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 35 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit poskytnutý úvěr spolu s úroky běžícími od poskytnutí peněžních prostředků v 48 splátkách po 2 338 Kč měsíčně. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 108,84 % ročně. Smlouva je opatřena podpisem žalované ze dne datum a podpisem žalobce téhož dne.
8. Z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru číslo ze dne datum, včetně splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru bylo zjištěno, že žalobce oznámil žalované akceptaci návrhu na uzavření úvěrové smlouvy, když toto oznámení bylo žalované zasláno na adresu pro doručování dle smlouvy dne datum (zjištěno z dodejky ze dne datum).
9. Z dokladu o vyplacení úvěru – otisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu, soud zjistil, že žalobce dne datum zaslal žalované na číslo účtu uvedené ve smlouvě částku 35 000 Kč.
10. Z listiny„ karta klienta k č. smlouvy číslo“ bylo zjištěno, že jsou zde zaevidovány platby v období od datum do datum celkem ve výši 4 676 Kč.
11. Z výzvy k zaplacení ze dne datum, ze dne datum, ze dne datum, oznámení ze dne datum bylo zjištěno, že žalobce mínil vyzvat žalovanou k zaplacení dlužných splátek.
12. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužných částek před podáním žaloby, a to do 15 dnů od odeslání výzvy. Výzva byla žalované zaslána dne datum na adresu uvedenou ve smlouvě (zjištěno z poštovního podacího archu ze dne datum).
13. Z Vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek ze dne datum, Prohlášení klientů ze dne datum, Předsmluvního formuláře ze dne datum, fotokopie OP žalované soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé.
14. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen„ OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
16. Dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále také jen„ ZoSÚ“), ve znění účinném od 1. 12. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
17. Dle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
18. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
19. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy
20. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ ve znění účinném do 28. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
21. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum (dále jen„ směrnice 2008/48/ES“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky právnická osoba C číslo, EU:C: číslo, právnická osoba C číslo, EU:C: číslo, jméno příjmení jméno číslo, EU:C: číslo). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (příjmení, jméno. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C číslo, ECLI:EU:C: číslo).
22. Soud rovněž poukazuje na právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015, z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
23. Jak je shora uvedeno, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008/48/ES dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke které soud musí přihlížet z úřední povinnosti. Uvedenému výkladu odpovídá i znění § 87 odst. 1 tohoto zákona ve znění novely provedené zákonem č. 96/2022 Sb. účinné od 29. 5. 2022.
24. Soud nevzal za prokázáno, že žalobce při uzavření smlouvy posoudil s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet, neboť žalobce dostatečně nezkoumal výdajovou stránku žalované, když se omezil toliko na uvedení ničím nepodložených částek, aniž by zkoumal, zda tyto částky skutečně reflektují poměry žalované. Žalobce si nijak neověřoval údaje poskytnuté žalovanou (např. o způsobu a nákladech na bydlení, splátkách jiných dluhů aj.). O povinnosti doplnit svá skutková tvrzení a důkazy ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované byl žalobce v souladu s ustanovením § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. poučen u ústního jednání ve věci, avšak tyto ani po poučení nedoplnil, kdy odkázal na doplňující podání žalobce a již doložené přílohy. Vzhledem k tomu, že žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně splnění povinnosti posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, nezbývá než dospět k závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru číslo ze dne datum, pro rozpor se zákonem (shora citované ustanovení § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 OZ), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§588 OZ).
25. Soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že žalobce poskytl žalované dne datum převodem na žalovanou určený bankovní účet celkem částku ve výši 35 000 Kč, žalovaná uhradila před podáním žaloby částku ve výši 4 676 Kč. Dále vzal soud za prokázáno, že výzvou ze dne datum žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky do 15 dnů ode dne odeslání této výzvy, když tato výzva byla žalované odeslána poštou dne datum na adresu uvedenou ve smlouvě.
26. Skutečnost, že by byla žalovaná vyzvána žalobcem k úhradě dlužné částky dříve, v řízení prokázána nebyla, neboť soudu byly doloženy pouze texty listin: výzva k zaplacení ze dne ze dne datum, ze dne datum, ze dne datum, oznámení ze dne datum, avšak nebyly označeny žádné důkazy k prokázání, že by tyto listiny byly odeslány do dispoziční sféry žalované. V tomto směru byl žalobce poučen v souladu s ustanovením § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. u ústního jednání ve věci, avšak žalobce ani po poučení ze strany soudu důkazní návrhy nedoplnil, resp. žádné listiny (podací arch, doručenku, apod.) nedoložil.
27. Na základě uvedeného tak lze shrnout, že žalobě je možno vyhovět toliko částečně. V řízení soud vzal za prokázané, že žalobce poskytl žalované plnění na základě neplatné smlouvy, a to částku 35 000 Kč, žalovaná uhradila před podáním žaloby částku ve výši 4 676 Kč (což žalobce tvrdil a dokládal kartou klienta, žalovaná ani netvrdila, že by některé částky nebyly žalobcem zohledněny, kdy neuplatnila žádnou procesní obranu). Soud tedy konstatuje, že žalobce má v souladu se shora citovaným ustanovením § číslo odst. 2 a § 2993 OZ právo na vrácení všeho, co podle neplatné smlouvy poskytl žalované, proto soud žalobu shledal důvodnou ve vztahu k nezaplacené jistině ve výši 30 324 Kč (tj. 35 000 Kč minus 4 676 Kč). Soud vzal za prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k plnění ve smyslu ustanovení § 1958 odst. 2 OZ výzvou ze dne datum, která jí byla odeslána dne datum na adresu uvedenou ve smlouvě. V této výzvě žalobce stanovil lhůtu k plnění do 15 dnů od odeslání výzvy, tj. do datum. Na základě uvedeného tak soud z částky ve výši 30 324 Kč rovněž přiznal žalobci – při absenci smluveného úroku z prodlení – dle § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zákonný úrok z prodlení ve výši dle žaloby, tj. 10 % ročně od datum do zaplacení (výrok ad. I tohoto rozsudku).
28. Ve výroku ad. I tohoto rozhodnutí přiznanou částku včetně příslušenství je žalovaná povinna zaplatit žalobci ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. – část věty před středníkem), kdy pro stanovení lhůty odlišné soud podmínky neshledal.
29. Ve zbývajícím rozsahu pak soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku ad. II tohoto rozhodnutí. Při závěru o neplatnosti smlouvy pak žalobci nelze přiznat ani jiné nároky odvozované od smlouvy – poplatky, smluvní pokuty či kapitalizovaný a běžící smluvní úrok.
30. Výrok ad. III. tohoto rozsudku o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce byl ve věci převážně procesně neúspěšný a žalované dle obsahu spisu žádné náklady, jejichž náhradu by mohla v souvislosti s tímto řízením vůči žalobci požadovat, nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.