Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 C 14/2021-61

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Džuberovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 19 116 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč spolu s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 12 000 Kč od 26. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení se co do zaplacení částky 7 116 Kč spolu s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 7 116 Kč od 26. 1. 2021 do zaplacení, zastavuje.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 586 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč spolu s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 12 000 Kč od 26. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Řízení se co do zaplacení částky 7 116 Kč spolu s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 7 116 Kč od 26. 1. 2021 do zaplacení, zastavuje. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 586 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 19 116 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 26. 1. 2021 do zaplacení s tím, že žalovaný dne 11. 8. 2020 uznal dluh 19 116 Kč vůči žalobkyni co do důvodu i výše a zavázal se jej uhradit celkem v 10 pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou č. 1 a 2. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním splátek, žalobkyně v souladu se svým smluvním oprávněním zesplatnila celý dluh dopisem ze dne 15. 1. 2021. Předmětný dluh přitom vznikl z titulu smlouvy o úvěru číslo ze dne 24. 10. 2018, kterou se žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba

2. Následně vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do zaplacení částky 7 116 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 116 Kč od 26. 1. 2021 do zaplacení. Soud proto řízení částečně zastavil, a to v souladu s , 2 , (dále jen „“).

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl dle bez nařízení jednání.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že společnost právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne 5. 10. 2018 smlouvu o úvěru číslo smlouva byla následně změněna smlouvou o úvěru ze dne 24. 10. 2018 číslo právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba poskytla žalovanému částku 12 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal jistinu úvěru vrátit společně s úrokem v celkové výši 14 456 Kč (úrok 249,01 % ročně) do 4. 11. 2018. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky. příjmení 12 000 Kč byla poskytnuta žalovanému částečně dne 24. 10. 2018 a dne 5. 10. 2018, což bylo doloženo výpisem z účtu. Žalobkyně nedoložila, že její předchůdkyně posoudila schopnost žalovaného úvěr splatit. právnická osoba následně pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 12. 2019, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 7. 1. 2020. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 11. 8. 2020 splátkovou dohodu. V ní žalovaný uznal svůj dluh ve výši 19 116 Kč vzniklý z titulu smlouvy číslo kterou uzavřel se společností právnická osoba Žalovaný se ve splátkové dohodě zavázal uhradit dlužnou částku 19 116 Kč v 10 měsíčních splátkách po 2 000 Kč (poslední splátka činila 1 116 Kč). V případě prodlení žalovaného se zaplacením částky odpovídající nejméně dvěma plným splátkám vzniklo žalobkyni právo učinit splatnou celou dlužnou částku. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splátkou splatnou dne 24. 8. 2020 a 23. 9. 2020, žalobkyně celý dluh zesplatnila dopisem ze dne 15. 1. 2021 a žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu do 25. 1. 2021. Žalovaný byl vyzván k úhradě i předžalobní výzvou ze dne 15. 1. 2021.

5. Podle , (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

7. Podle § 2053 o. z., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

8. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 87 odst. zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

15. Nutno konstatovat, že žalobkyně soudu ani na jeho výzvu neosvětlila, jakým způsobem došlo ze strany její předchůdkyně k posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr číslo k tomuto neoznačila žádné důkazy, což soud považuje za nedostatečné, když v souladu s ,2 , o spotřebitelském úvěru, bylo její povinností před poskytnutím úvěru žalovanému tuto jeho schopnost posoudit. Soud tak musel dospět k závěru, že předchůdkyně žalobkyně tuto svou povinnost nesplnila, přičemž sankcí je v takovém případě absolutní neplatnost smlouvy o úvěru číslo. Soud nemůže přehlédnout, že zamezením nekontrolovaného úvěrování osob, jež by na úvěr vůbec neměly dosáhnout, je sledováno i zachování veřejného pořádku a naplnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv zavazujících Českou republiku, podle kterých se tato zavázala mimo jiné i implementovat do svého právního řádu směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropských společenství. S přihlédnutím k uvedenému soud dospěl k závěru, že je třeba považovat neplatnost úvěrové smlouvy za absolutní ve smyslu ustanovení o. z., k níž soud přihlíží i bez námitky účastníků, neboť je v rozporu s veřejným pořádkem vzhledem k tomu, že se týká spotřebitele.

16. Soud však má na základě shora uvedených důkazů za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně skutečně poskytla žalovanému částku ve výši 12 000 Kč, což vyplynulo z předloženého výpisu z účtu, přičemž toto je třeba posoudit jako plnění bez platného závazku ve smyslu § 2993 o. z., které je tak žalovaný povinen žalobkyni vrátit. Žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, tak vzniklo právo na úhradu částky 12 000 Kč. Soud proto žalovaného k úhradě této částky z titulu bezdůvodného obohacení zavázal, a to včetně úroků z prodlení dle § 1970 o. z. Pokud jde o den, od kterého náleží žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení, pak soud vzal za prokázané, že žalovaný byl písemně vyzván k úhradě dluhu do 25. 1. 2021. Žalobkyni tak vznikl nárok na požadovaný zákonný úrok z prodlení od 26. 1. 2021 do zaplacení.

17. Soud k tomu dále dodává, že sice došlo k uznání dluhu, to však na závěru, že je uzavřená smlouva o úvěru neplatná, nemůže nic změnit. Jak vyplývá z četné judikatury, např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , je dohoda o uznání dluhu platná jen tehdy, vznikla-li platně také pohledávka, k jejímuž zajištění má sloužit. Na částku přesahující bezdůvodné obohacení z neplatné smlouvy žalobkyni nárok nevznikl.

18. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením , neboť žalobkyně měla ve věci úspěch pouze částečný a náleží jí tedy právo na náhradu nákladů řízení odpovídající rozdílu jejího úspěchu v částce 12 000 Kč, (63 %) a neúspěchu (37 %), což v tomto případě odpovídá 26 %, když řízení bylo částečně zastaveno z viny žalobkyně. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobkyně - odměnou advokáta za 3 úkony právní služby dle ustanovení ) odst. 1 písm. c) odst. 2 (příprava a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci samé, výzva k plnění). Sazba odměny za jeden úkon právní služby činí dle ustanovení ) odst. 1 písm. c) odst. 2 300 Kč (při určování výše odměny soud vycházel z tarifní hodnoty sporu ve výši 19 116 Kč). Dále jsou náklady řízení tvořeny náhradou hotových výdajů dle ust. ) odst. 5 písm. a) vyhlášky ve výši 100 Kč za každý provedený úkon právní služby. Žalobkyni soud nepřiznal odměnu za zpětvzetí žaloby ze dne 29. 9. 2021 (žaloba byla vzata zpět pouze z důvodu, že žalobkyně nebyla schopna doložit zkoumání úvěruschopnosti žalovaného) a za doplnění žaloby ze dne 20. 10. 2021 (toto podání soud považuje za neúčelné, neboť tvrzení zde uvedená měla být již součástí žaloby). Žalobkyni vzniklo právo i na DPH, neboť právní zástupce žalobkyně je jeho plátcem. Celkem náklady řízení činí 2 252 Kč. Žalobkyně má nárok na 26 %, tj. 586 Kč. Soud aplikoval , když má za to, že ve věci se jedná o formulářovou žalobu v intencích nálezu Ústavního soudu sp. zn. , tj. jako návrh mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob a účastníků předmětu řízení dostatečně individualizován, kdy základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření bude totožný či jen s drobnými odchylkami, z rozhodovací praxe soudu je známo, že obdobné návrhy žalobkyně podala mnohokrát (např. řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 46 Hodonín. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.