Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
12 C 185/2023-38
Okresní soud v Písku rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Špeldovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 30 750 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 25 000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně od 12. 4. 2022 do zaplacení z částky 25 000 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Zamítá se žaloba žalobce proti žalovanému ohledně nároku na zaplacení částky 5 750 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně od 12. 4. 2022 do zaplacení z částky 5 750 Kč.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 112,96 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci toho rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 25 000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně od 12. 4. 2022 do zaplacení z částky 25 000 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Zamítá se žaloba žalobce proti žalovanému ohledně nároku na zaplacení částky 5 750 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně od 12. 4. 2022 do zaplacení z částky 5 750 Kč. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 112,96 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci toho rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení částky 30 750 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne 9. 2. 2022 mezi právní předchůdkyní žalobce společností právnická osoba a žalovaným, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobce poskytla žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč převodem na účet žalovaného č. bankovní účet se splatností dne 11. 3. 2022. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 5 750 Kč. Žalovaný ničeho nezaplatil a dostal se do prodlení s vrácením celkem částky 30 750 Kč Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím webových stránek právní předchůdkyně žalobce webová adresa, kde si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry – výše požadovaného úvěru a termín splatnosti, seznámil se s veškerými poplatky a úroky spojenými s úvěrem, vyplnil registrační formulář, kde napsal své osobní údaje, přičemž registrací mu byl zřízen uživatelský profil pro vstup chráněný heslem. V uživatelském profilu probíhá další komunikace. Poté byl žalovaný obeznámen s obsahem, podmínkami, právy, závazky a sankčními ujednáními plynoucími z uzavření smlouvy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy vůči právní předchůdkyni žalobce. K ověření identifikace žalovaného byla vyžadována verifikační platba z bankovního účtu žalovaného. Okamžikem přijetí návrhu a uzavření smlouvy je okamžik provedení verifikační platby. Žalovaný byl lustrován právní předchůdkyní žalobce z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, z čehož žalobce dovozuje, že byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 11. 2021 postoupila právní předchůdkyně žalobce pohledávku za žalovaným žalobci. Žalobce závěrem uvedl, že pokud by soud neuznal nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, měl by jej posoudit v části jistiny jako nárok na vydání bezdůvodné obohacení na straně žalovaného.
2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl z důvodu nedoručení žalovanému zrušen. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání soudu konanému dne 30. 8. 2023 se bez omluvy nedostavil, ačkoli byl řádně předvolán. Žalobce se z jednání omluvil, soud proto věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků řízení podle § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.).
3. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 9. 2. 2022 ve spojení s obchodními podmínkami právnická osoba a výpisem z bankovního účtu č. bankovní účet společnosti právnická osoba bylo zjištěno, že mezi žalovaným a společností právnická osoba byla uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru ve výši 25 000 Kč s tím, že nejpozději do 11. 3. 2022 je žalovaný povinen vrátit 30 750 Kč.
4. Výpisem z bankovního účtu právnická osoba, č. bankovní účet ve spojení se sdělením právnická osoba, ze dne 15. 6. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný byl od 19. 2. 2019 do 1. 6. 2023 majitelem účtu vedeného u právnická osoba, č. bankovní účet, na který byla dne 9. 2. 2022 doručena platba ve výši 25 000 Kč z účtu č. bankovní účet vedeného na právnická osoba
5. Z předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne 11. 4. 2022 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobce vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky 31 650 Kč.
6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 11. 2021 ve spojení s přílohou, oznámením
o postoupení pohledávky ze dne 14. 9. 2022 a podacím lístkem ze dne 14. 9. 2022 byla prokázána aktivní legitimace žalobce ve sporu.
7. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 14. 9. 2022 ve spojení s podacím lístkem ze dne
14. 9. 2022 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k plnění před podáním žaloby.
8. Smlouvu o úvěru ze dne 9. 2. 2022 soud posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru). Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
9. Žalobce na výzvu soudu k doplnění tvrzení a navržení důkazů k prokázání řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného uvedl, že právní předchůdkyně žalobce žalovaného lustrovala ve veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, přičemž na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo žádosti o úvěr vyhověno. Dále uvedl, že žalobce nedisponuje žádnými listinnými doklady k prokázání úvěruschopnosti.
10. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.z.), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. Soud vycházel z nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019, v němž tento uvedl, že Nejvyšší správní soud při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016 (když obsahově obdobná úprava je zakotvena i v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tedy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila) dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Ústavní soud dále zdůraznil, že nejde o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.
12. Žalobce v daném případě tvrdil, že úvěruschopnost žalovaného byla právní předchůdkyní žalobce s odbornou péčí posouzena před uzavřením smlouvy, avšak nedoložil ani nenavrhl soudu k prokázání tohoto tvrzení žádné listinné důkazy. Řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného zákon spatřuje především v porovnání jeho příjmů a výdajů. Bez tohoto porovnání nelze posoudit, zda bude žalovaný schopen úvěr splácet. Jelikož se žalobce k jednání soudu nedostavil a omluvil se, nemohlo mu být soudem dáno poučení dle § 118a o.s.ř., které soud poskytuje pouze při jednání (28 Cdo 3665/2009). Soud uzavřel, že žalobce neprokázal, že před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobce řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, čímž jednala v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samotného před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele, osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (33 Cdo 2178/2018). S ohledem na výše uvedené shledal soud smlouvu o úvěru absolutně neplatnou ve smyslu § 588 o.z., neboť právní předchůdkyně žalobce jednala v rozporu se zákonem a současně svým jednáním zjevně narušila veřejný pořádek, k čemuž soud přihlédl i bez návrhu.
13. V řízení bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobce poskytla žalovanému částku 25 000 Kč, čímž došlo k bezdůvodnému obohacení na straně žalovaného. S ohledem na skutečnost, že žalovaný ničeho neuhradil, soud žalobě podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. vyhověl co do částky
25 000 Kč, neboť kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění odpovídá § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení (výrok I.).
14. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru nevznikl žalovanému závazek zaplatit žalobci úvěr a smluvní úrok, a proto soud žalobu ve zbytku požadovaného nároku včetně příslušenství zamítl (výrok II.).
15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci úspěch v rozsahu 81 % a žalovaný v rozsahu 19 %, proto má žalobce právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 62 %, tj. rozdíl jeho úspěchu a neúspěchu. Náklady řízení žalobce tvoří odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemný návrh, výzva k plnění) podle § 14b odst. 1, § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., (dále jen „advokátní tarif“), náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o.s.ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 230 Kč Celkem náklady řízení žalobce činí 3 408 Kč, z toho 62 % činí 2 112,96 Kč, které je žalovaný povinen zaplatit podle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce (výrok III.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Písku.
Nebudou-li povinnosti uložené vykonatelným rozsudkem splněny řádně a včas, může se oprávněný jejich splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekuci.