Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 140/2023-22
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Alžbětou Durdovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 18 487 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 9. 12. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 988,18 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 9. 12. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbývající části se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 988,18 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 17 290 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že pohledávka vznikla na základě Smlouvy o úvěru číslo mezi žalobkyní a žalovanou uzavřené dne datum distančním způsobem na adrese webová adresa (dále jen„ Smlouva“), na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 13 300 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím dle čl. IV a čl. IX Smlouvy, a to k datu splatnosti dle čl. IX Smlouvy. Nedílnou součástí Smlouvy je dle čl. I, odst. 2 a čl. VIII Smlouvy mimo jiné Sazebník a Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, s nimiž byla žalovaná v souladu s čl. VIII před podpisem Smlouvy seznámena, tyto si přečetla, s jejich obsahem vyslovila souhlas a výslovně přijala zejména následky porušení Smlouvy a sankce, jak jsou ve Všeobecných podmínkách žalobkyně a Sazebníku stanoveny. Žalovaná se zavázala, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za žalovanou objednané volitelné služby, a to všechno za podmínek uvedených v čl. II, odst. 5 Smlouvy a čl. 2 Sazebníku. Žalovaná požádala o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky webová adresa vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytla údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila její úvěruschopnost a to následujícím způsobem: Žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nejprve zjistila u žalované následující informace: celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Tyto informace žalovaná sdělila žalobci. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaná nenachází v následujících registrech: výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru PČR hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob (registr Starostové), výpis katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru„ sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Po vyplnění žádosti o poskytnutí úvěru žalovanou a před poskytnutím úvěru žalobkyně shromáždila a zkontrolovala informace uvedené žalovanou, jakož i jakékoliv jiné informace s ním související, včetně osobních informací, a to včetně informací získávaných prostřednictvím databází příslušných rejstříků, komerčních služeb a případně získaných prostřednictvím sociálních sítí, k čemuž žalovaná dala svůj souhlas. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného provedl žalobce podle interní metodiky schválené ČNB a zcela v souladu se zákonnými požadavky vymezenými v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, především s pak požadavky stanovenými v § 86 odst. 1 a 2. Žalobkyně nejprve nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka – spotřebitele, konkrétně do databází vedených spol. anonymizováno – anonymizována čtyři slova, která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále insolvenčního rejstříku, do centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku a ani v evidenci exekucí. Následně žalobkyně vycházel z informací získaných od dlužníka získaných prostřednictvím licence AISP – Account Information Service Provider (Poskytovatel služby informování o platebním účtu) v souladu s tzv. druhou směrnicí Evropské unie o platebních službách (PSD2) – Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu (EU) 2015 číslo, kdy na základě souhlasu žalované poskytuje třetí strana (banka či jiná finanční instituce) informace o platebním účtu a transakcích, které jsou vykonané na účtech žalované. Případně žalobce vycházel z žalovanou předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících její pravidelný příjem. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila 34 775 Kč, která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalované. Žalovaná dále provedla lustraci dokladu předloženého dlužníkem v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR. Dotazy do jednotlivých registrů proběhly před vyhodnocením úvěruschopnosti žalované a to dne 23. 1. 2022 (BRKI, NRKI, Centrální evidence exekucí, neplatné doklady MV ČR) a 30. 1. 2022 (ISIR). Žalovaná následně správnost svých identifikačních údajů, (jméno a příjmení, trvalý pobyt, e-mail, telefonní číslo a číslo bankovního účtu) žalobkyni potvrdila ve Smlouvě. Nadto se žalovaná sekundárně jednoznačně identifikovala (potvrdila správnost čísla účtu, vlastníka účtu, jméno a příjmení). Smlouva o spotřebitelském úvěru byla se žalovanou uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaná přihlásila pomocí dvou faktorového ověření. V prostoru klientského profilu byl žalované nejprve zpřístupněn formulář SECCI (Standard European Consumer Credit Information, tj. standardní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru), který odsouhlasila a poté návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou žalovaná odsouhlasila kliknutím na opt-in volbu„ Podepisuji“. Žalované byla posléze smlouva o spotřebitelském úvěru a formulář SECCI automaticky zaslán na jí uvedenou emailovou adresu. Úvěr byl žalovanému vyplacen na účet bankovní účet prostřednictvím bankovního převodu z bankovního účtu žalobkyně společnosti právnická osoba takto: Dne datum v částce 10 000 Kč a dne 17. 2. 2022 v částce 3 300 Kč. Žalovaná si při sjednávání Smlouvy zvolila volitelnou službu v souladu s čl. II Smlouvy a čl. 2 Sazebníku, a to službu“ Presto” za poplatek ve výši 330 Kč. Úvěr byl splatný dne 11. 3. 2022. Žalovaná neuhradila ničeho a dostala se do prodlení s úhradou. Žalobkyni dále v důsledku prodlení žalované se splacením úvěru vznikl nárok na úhradu zákonných úroků z prodlení a smluvní pokuty v souladu s čl. 6 Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně. Žalovaná má k dnešnímu dni ve vztahu k žalobci nesplacenou pohledávku ve výši 17 290 Kč, z toho činí jistina 13 300 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 3 660 Kč a poplatek za službu„ Presto“ 330 Kč. Pokud by soud nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru neměl za prokázaný, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, na jejíž bankovní účet byla žalobkyní dlužná částka převedena a žalovaná se takto bezdůvodně na úkor žalobkyně obohatila.
2. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:
3. Žalobkyně předložila soud dokument označený jako Smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpání, dle jejíhož obsahu měla žalobkyně poskytnout žalované částku až do výše 13 300 Kč jako spotřebitelský úvěr, který měl být poskytnut žalované bezhotovostně a žalovaná měla do 11. 3. 2022 splatit tento úvěr jedinou splátkou ve výši 17 065 Kč. Úrok byl stanoven v nulové výši, žalovaná měla zaplatit poplatek za sjednání úvěru ve výši 3 600 Kč RPSN úvěru měla činit 1 744 %. Tento dokument měl být ze strany Dlužníka (žalované) podepsán SMS kódem číslo. Nedílnou součástí smlouvy měl být i Sazebník, Všeobecné obchodní podmínky, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a Prohlášení dlužníka o stávajících závazcích. S výjimkou prohlášení dlužníka o stávajících závazcích žalobkyně uvedené dokumenty soudu předložila a dále také souhlas se zpracováním osobních údajů bez podpisu. Dále byl přiložen dokument označený jako Autorizace ověření totožnosti, dle kterého měla být ověřena totožnost žalované prostřednictvím služby BankID od společnosti právnická osoba, datovaný datum v 16:56:57. Dokument byl žalobkyní předložen v elektronické verzi, jedná se však o„ čistý“ pdf dokument bez jakéhokoliv podpisu či certifikátu. Další dokument označený BankID výpis neobsahoval žádné informace, podpisy ani certifikáty.
4. Žalobkyně dále soudu předložila Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti právnická osoba, který obsahuje údaje o žalované – počet členů domácnosti, výdaje na půjčky, výdaje na bydlení, další zbytně i nezbytné výdaje, výši ověřeného příjmu, vypočítané minimální výdaje a disponibilní příjem, a výsledek posouzení úvěruschopnosti žalované jaké úspěšný. Z dokumentu není patrné, jaké údaje byly žalobkyní ověřeny a do jaké míry vycházejí pouze ze sdělení žalované. Žalobkyně dále předložila soudu dokument popisující principy a fungování procesu ověřování úvěruschopnosti dlužníků. Z dokumentu identifikované příjmy vyplývá, že příjmy žalované byly doloženy prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce.
5. Žalobkyně dále předložila dokument označený jako Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, dle kterého měla být na účet č. bankovní účet vyplacena dne datum pod variabilní symbol částka 10 000 Kč a dne 17. 2. 2022 pod stejným VS částka 3 300 Kč. Jedná se o dokument z interního systému žalobkyně, nikoliv o bankovní výpis.
6. Konečně žalobkyně předložila soudu předžalobní výzvou, kterou prokazatelně odeslala žalované dne 30. 11. 2022 a kterou ji vyzvala k úhradě dlužné částky ve lhůtě 3 dnů.
7. právnická osoba soud zjistil, že účet č. bankovní účet patří žalované a že na něj pod variabilní symbol bylo připsáno dne datum 10 000 Kč a dne 17. 2. 2022 3 300 Kč.
8. Podle § 2395 o. z. platí:„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“
9. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala řádné uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 2 395 o. z. Uzavřít smlouvu o úvěru distančně prostředky komunikace na dálku obecně možné je, celý kontraktační proces vedoucí k uzavření takové smlouvy však musí být v takovém případě skutkově přesně vymezen a především následně také prokázán. Žalobkyně sice v podané žalobě kontraktační proces popsala, nicméně soudu nepředložila relevantní důkazy prokazující řádné uzavření smlouvy o zápůjčce prostředky komunikace na dálku. Z předložených dokumentů nebylo možné zjistit, zda a jakým způsobem, byla ověřena totožnost žalované v procesu uzavírání smlouvy a nebylo tak možné dojít k jednoznačnému závěru, že uvedený SMS kód představuje podpis žalované. Tento nedostatek mohl být zhojen v souladu s ust. § 118a odst. 3 o. s. ř., které však nemohlo být soudem aplikováno, neboť poučovací povinnost soud plní při jednání, při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil, a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Protože se žalobkyně k jednání nedostavila, způsobila svou nepřítomností u soudu, že se jí příslušného poučení dle § 118a o. s. ř. nedostalo.
10. V řízení naopak bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky v celkové výši 13 300 Kč. Částka 13 300 Kč tak z právního hlediska představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované ve smyslu § 2991 o. z.
11. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl co do nároku na zaplacení částky 13 300 Kč.
13. Dále soud přiznal žalobkyni podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 300 Kč od 9. 12. 2022 do zaplacení. Ohledně prodlení žalované dospěl soud k závěru, že dluh z bezdůvodného obohacení je dluhem, u něhož nebyl ujednán čas splnění. Proto na úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení je nutno aplikovat ust. § 1958 odst. 2 o. z., podle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Za situace, kdy žalobkyně doložila, že žalovaná byla vyzván k úhradě dlužné částky prostřednictvím předžalobní výzvy k úhradě ze dne 30. 11. 2022, zjišťoval soud, kdy se tato výzva jako hmotněprávní jednání doslala do dispozice žalované. Výzva byla předána k poštovní předpravě dne 30. 11. 2022, a toto výzva se tedy nemohla do sféry dispozice žalovaného dostat dříve než 5. 12. 2022 (ust. § 573 o. z.), tedy do 8. 12. 2022 byl žalovaný povinna plnit a od 9. 12. 2022 má žalobkyně právo i na úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z., jehož výše byla stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
14. Ve zbytku nároku žalobkyně soud žalobu zamítl, neboť další nároky žalobkyně se opírají o obsah Smlouvy a na ní navazující VOP a Sazebník, jejichž uzavření nebylo prokázáno.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 988,18 Kč, přičemž tato částka představuje 43,88 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 71,94 % a úspěchu žalované v rozsahu 28,06 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 487 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.