Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
31 C 380/2023-33
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Zonkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 10 653,72 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 7 344 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 344 Kč od datum do zaplacení, a to vše v pravidelných splátkách ve výši 500 Kč měsíčně, splatných vždy k 20. dni v měsíci, počínaje kalendářním měsícem bezprostředně následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, až do úplného zaplacení s tím, že nebude-li některá ze splátek uhrazena řádně a včas, stane se bez dalšího splatným celý zbytek dluhu.
II. Žaloba došlá soudu dne datum se v části, ve které se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky ve výši 1 331,67 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 8 675,67 Kč od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 331,67 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 636,77 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 073,23 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 264 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 978,05 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 200 Kč, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 7 344 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 344 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše v pravidelných splátkách ve výši 500 Kč měsíčně, splatných vždy k 20. dni v měsíci, počínaje kalendářním měsícem bezprostředně následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, až do úplného zaplacení s tím, že nebude-li některá ze splátek uhrazena řádně a včas, stane se bez dalšího splatným celý zbytek dluhu. II. Žaloba došlá soudu dne [datum] se v části, ve které se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky ve výši 1 331,67 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 8 675,67 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 331,67 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 636,77 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 073,23 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 264 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 978,05 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 200 Kč, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou došlou soudu dne datum domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovanou zaplatit žalobci částku ve výši 10 653,72 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že dne datum uzavřela žalovaná se společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ původní věřitel“), v písemné formě Smlouvu o úvěru číslo jejíž přílohu číslo tvořil Předpis splátek pro žalovanou zvolenou variantu úvěru (dále jen jako„ smlouva“). Na základě uzavřené smlouvy žalovaná obdržela finanční hotovost ve výši 10 000 Kč, kterou převzala v místě svého bydliště, což stvrdila vlastnoručním podpisem smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 8 592 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaná zavázala původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 18 592 Kč. Žalovaná se v uzavřené smlouvě zavázala poskytnutou částku původnímu věřiteli splatit ve 14měsíčních splátkách ve výši 1 328 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost následujících splátek byla sjednána vždy v 1. odstavci 1. strany smlouvy pod rekapitulací závazku. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku pak připadala na den datum. Smlouva byla uzavřena na základě žalovanou vyplněné Žádosti o úvěr, do které uvedla základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o její finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovanou předloženy k posouzení její bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaná stvrdila svým vlastnoručním podpisem Žádosti o úvěr. Na základě žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzovaná schopnost žalované splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovanou jako způsobilého ke splácení úvěru takové výše, jaká jí byla poskytnuta. Veškeré relevantní informace o obsahu závazku a povinností plynoucích z uzavřené smlouvy žalovaná získala z dokumentu„ Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“, kdy seznámení se s obsahem tohoto dokumentu žalovaná potvrdila připojením vlastnoručního podpisu na uvedený dokument. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, a to tím, že do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatila. Žalovaná uhradila částku ve výši 2 656 Kč, která odpovídá 2 řádně uhrazeným splátkám. Jednotlivé úhrady splátek byly původním věřitelem alokovány poměrně na jistinu a smluvně sjednané příslušenství pohledávky, a to dle Předpisu splátek tvořícího přílohu číslo smlouvy o úvěru. Na poskytnutou jistinu úvěru tak byla alokována částka ve výši 1 324,33 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla alokována částka ve výši 1 331,67 Kč. Žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou částky 15 936 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 8 675,67 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 7 260,33 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni datum. Ode dne datum je tedy žalovaná v prodlení s úhradou shora uvedené částky. V důsledku prodlení žalované vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu se 4. odstavcem 1. strany smlouvy pod rekapitulací závazku i právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Dne datum byla mezi původním věřitelem a žalobcem uzavřena Rámcová smlouva o postupování pohledávek, ve znění pozdějších dodatků (dále jen jako„ smlouva o postoupení pohledávek“). Na základě této smlouvy pak došlo k postoupení pohledávek, a to konkrétně prostřednictvím Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Postoupení pohledávek se stalo účinným ke dni datum, tj. okamžikem zaplacení kupní ceny za jednotlivé portfolio pohledávek. K uvedenému prosím vizte § 3 odst. 2. a 3. rámcové smlouvy. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 25 227,17 Kč a skládala se z: - nesplacené jistiny ve výši 8 675,67 Kč - nesplaceného smluvního úroku 720,94 Kč - nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 4 200 Kč - nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 796,53 Kč - nesplaceného inkasního poplatku 1 542,86 Kč - postoupeného sankčního poplatku 3 000 Kč - postoupených paušálních nákladů na vymáhání pohledávky 500 Kč - postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 1 338,81 Kč po celkové splatnosti závazku - postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 952,36 Kč - postoupené smluvní pokuty ve výši 3 500 Kč. Po zvážení všech okolností vzniku pohledávky a s ohledem na osobu žalované, žalobce učinil rozhodnutí v soudním řízení ku prospěchu žalovaného neuplatnit postoupené sankční poplatky, paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty, postoupeného smluvního úroku po splatnosti úvěru jakož i kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Rozklad žalované pohledávky za žalovanou tak bude následující: - nesplacená jistina 8 675,67 Kč - nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 720,94 Kč - nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 4 200 Kč - nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 796,53 Kč - nesplacený inkasní poplatek 1 542,86 Kč - postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 812,90 Kč, za období od 1. dne prodlení po celkové splatnosti závazku (splatnost poslední splátky), tj. od datum do datum, kdy základem pro výpočet úroku byla postoupená jistina pohledávky ve výši 8 675,67 Kč, která byla v uvedeném období úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně. K uvedenému prosím vizte prostřední sloupec textu na 2. straně smlouvy pod nadpisem„ Splatnost, úrok a RPSN úvěru“, příp.„ Splatnost úvěru a výše úroku“ - kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 636,77 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od datum do datum, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 8 675,67 Kč - účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 264 Kč, odůvodnění viz níže - smluvní pokuta ve výši 1 978,05 Kč. Vzhledem k tomu, že smluvně sjednané příslušenství pohledávky bylo žalobci postoupeno v kapitalizované výši, je v žalobním návrhu uplatněno jako Kapitalizovaný úrok. Výše požadovaného kapitalizovaného úroku 8 073,23 Kč je tak tvořena součtem nesplaceného úroku 720,94 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 4 200 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 796,53 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 1 542,86 Kč a postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu za období po konečné splatnosti ve výši 812,90 Kč. Vzhledem k tomu, že zákonný úrok z prodlení byl žalobci postoupen kapitalizovanou částkou, představuje tento v žalobním návrhu Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši po revizním přepočtu viz výše. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem zesplatnění závazku, a to od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od datum z jistiny ve výši 8 675,67 Kč. K nárokovaným účelně vynaloženým nákladům mimosoudního vymáhání spojeným s uplatněním pohledávky za žalovanou žalobce uvádí, že nejprve vyvíjel snahu vyřešit celou záležitost mimosoudně, ve zbytku soud odkazuje na žalobu. Ode dne postoupení pohledávky neuhradila žalovaná na svůj dluh ničeho Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne datum žalobce předkládá i s dokladem o odeslání (§ 142a občanského soudního řádu). V důsledku prodlení žalované vzniklo původnímu věřiteli v souladu se 4. odstavcem na 1. straně smlouvy pod rekapitulací závazku právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. V rámci revizního přepočtu smluvní pokuty žalobce ku prospěchu žalované požaduje smluvní pokutu pouze z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 8 675,67 Kč, a to za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od datum do datum. Žalobce tak po žalovaném nárokuje úhradu smluvní pokuty za prodlení se splacením závazku ve výši 1 978,05 Kč. Smluvní pokuta je požadována za zkrácené období ku prospěchu dlužníka, neboť časové omezení smlouvou o úvěru stanoveno nebylo. Žalobce tak učinil z toho důvodu, aby si smluvní pokuta zachovala svoji zajišťovací funkci, a aby nedocházelo k neomezenému narůstání její výše, a tedy i vymizení její funkce jako sankce za nesplácení dluhu. Vypočítaná smluvní pokuta reflektuje zákonné omezení jejího výpočtu vyplývající z ustanovení § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s odkazem na ustanovení § 168 odst. 1 téhož zákona.
2. Podáním ze dne datum žalobce k výzvě soudu sdělil svůj právní názor na prověřování schopnosti úvěr splácet. Uvedl, že schopnost žalované splácet byla ověřovaná právním předchůdcem žalobce, a to společností právnická osoba, IČO, na základě žalovanou vyplněné Žádosti o úvěr, ve které uvedl své údaje, číslo občanského průkazu, jakož i další údaje, dále pak požadovanou částku úvěru, příjmy, výdaje, zaměstnání. Žalovaná je při žádosti o úvěr povinna uvést o své osobě pravdivé, správné a úplné údaje, což stvrdila svým podpisem žádosti o úvěr. Na základě této žádosti byla s odbornou péčí posuzovaná schopnost žalované splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmů a výši úvěru, původní věřitel vyhodnotil žalovanou jako způsobilou ke splácení úvěru takové výše, jaká jí byla poskytnuta, tedy 10 000 Kč. Dle údajů uvedených žalovanou jí měsíčně zbývalo k úhradě případných ostatních závazků 2 580 Kč, v takovém případě tak bylo možno dovodit, že žalovaná byla v takové finanční situaci, která jí umožnila splácet další závazky, a to i s ohledem na to, že výše měsíční splátky dle uzavřené smlouvy byla 1 328 Kč. Žalované tak mělo i po odečtení měsíčních splátek dotčeného úvěru, dle jeho tvrzených údajů, měsíčné zůstat cca 1 250 Kč, kterými mohla volně disponovat. Za dané situace tak nebyl jediný důvod se domnívat, že by žalovaná nebyla schopna dostát svým závazkům a nemohla splácet spotřebitelský úvěr. Dále prosím vizte první stranu Žádosti o úvěr, kde jsou v sekci nazvané„ Doložení příjmu žadatele“ vypsány dokumenty, které byly žalovanou předloženy obchodnímu zástupci původního věřitele k ověření totožnosti a měsíčních výdajů žalované. Takový postup je možné označit za postup při němž byla vynaložena odborná péče v dostatečném rozsahu. Zároveň je nutno přihlédnout i k celkové splatné výši spotřebitelského úvěru. Žalobce uvedené dokumenty soudu zasílá v příloze tohoto přípisu. Jedná se o Oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory a Potvrzení. Z uvedeného tedy plyne, že právní předchůdce žalobce aktivně zjišťoval finanční poměry žalované, postup vyžadovaný zákonem č. 257/2016 Sb. beze zbytku dodržel a bonita žalované byla před uzavřením úvěrové smlouvy dostatečně prověřena. Nad výše uvedené žalobce doplňuje, že žalovaná nemá jediný záznam v insolvenčním rejstříku, tedy ani v době uzavření smlouvy o úvěru nebyla žalovaná v takovém rejstříku vedena. Vzhledem k výše uvedenému má žalobce za to, že nade vší pochybnost prokázal řádné posouzení a prověření bonity žalované pro účely poskytnutí spotřebitelského úvěru žalované v požadované výši.
3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
4. K ústnímu jednání dne datum se žalobce dostavil, svou nepřítomnost omluvil. Soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), v žalobce účastníků řízení, když při rozhodování vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů. Žalovaná se k jednání dostavila, sdělila, že si je vědoma svého dluhu, celá situace ji mrzí. V minulosti si vzala půjčku, protože měli finanční poníže, bývalý přítel nepracoval. Pak ji vyhodil na ulici, neměla z čeho splácet, dnes rovněž zahájila řízení o péči k dceři. Aktuálně je situace taková, že žalovaná i s dcerou bydlí u nového přítele, který je zaměstnán, on hradí veškeré výdaje spojené s bydlením a ostatními potřebami, žalovaná je zaměstnaná, dle smlouvy je její příjem 17 000 Kč, avšak ještě bude splácet jeden svůj závazek z minulosti, neví tedy jaký bude její reálný příjem. Od září však již nebude moci v této práci setrvat na pracovní smlouvu, neboť školka je do 16 hodin, bude tedy pracovat jen na ranní směny, bude muset přejít na dohodu. Má vyhlédnuto něco nového. Žádala, aby jí bylo umožněno pohledávku splácet, kdy peníze má k 15.dni v měsíci, tedy do 20. by byla schopna splátku uhradit, s pomocí přítele a rodiny je schopna splátkám dostát. Uvedla rovněž, že při uzavírání smlouvy toho po ní moc nechtěli, ačkoli jim říkala, že nemá takový příjem, říkali, že není problém jí těch 10 000 Kč poskytnout, není problém se domluvit na nižších splátkách, moc toho ani nechtěli doložit. Namítala, že pokud jí bylo doručováno na adresu do obec, tak tam měla trvalý pobyt, ale nezdržovala se tam, což věděli, žalovaná je o tomto informovala.
Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:
5. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce soud vzal za prokázánu jeho procesní subjektivitu.
6. Z žádosti o úvěr ze dne datum soud zjistil, že žalovaná poskytla základní údaje o svých osobních a majetkových poměrech. U žalované je uvedena adresa trvalého pobytu: ulice a číslo, obec, kontaktní adresa: adresa. Je zde uvedeno, že příjem žalované činí celkem 10 000 Kč - rodičovský příspěvek, náklady na bydlení a energie činí 1 000 Kč měsíčně, náklady na dopravu, jídlo a osobní náklady 6 320 Kč, srážky ze mzdy a výživné xanon číslo. Dále je uvedeno, že žalovaná má 1 vyživovací povinnosti, bydlí u rodičů.
7. Z Oznámení o změně dávky státní sociální podpory ze dne datum, potvrzení ze dne datum soud zjistil, že žalované náleží dávka státní sociální podpory - rodičovský příspěvek, od datum ve výši 10 000 Kč s měsíčně.
8. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum, včetně přílohy číslo – předpis splátek a vč. Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne datum vzal soud za prokázáno, že původní věřitel – společnost právnická osoba uzavřela s žalovanou jako zákazníkem - dlužníkem v postavení spotřebitele dne datum smlouvu o úvěru, s odkazem na zákon číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákon číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na základě které původní věřitel poskytl žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy částku ve výši 10 000 Kč, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala původnímu věřiteli vrátit půjčku ve výši 10 000 Kč a zaplatit poplatek v částce 8 592 Kč, zahrnující úrok ve výši 963 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru ve výši 929 Kč, poplatek za inkaso splátek v hotovosti v bydlišti ve výši 1 800 Kč, tj. celkem 18 592 Kč ve 14měsíčních splátkách ve výši 1 328 Kč. Žalovaná je ve smlouvě identifikována jménem, příjmením, rodným číslem a adresou trvalého pobytu a adresou pro doručování, které byly uvedeny shodně jako v žádosti o úvěr.
9. Z Rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne datum, Dodatku číslo ze dne datum, Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, potvrzení ze dne datum vzal soud za prokázáno, že původní věřitel jako postupitel uzavřel s žalobcem jako postupníkem smlouvu, na základě které postoupil svou pohledávku za žalovanou dle citované smlouvy žalobci.
10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum ve spojení s podacím archem ze dne datum soud zjistil, že společnost právnická osoba tímto sdělením, které žalované zaslala dne datum na adresu trvalého pobytu uvedenou ve smlouvě, oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobce. Současně byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 10 dnů od doručení tohoto oznámení.
11. Z výzvy před podáním žaloby ze dne datum ve spojení s poštovním podacím archem ze dne datum soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby do datum. Tato výzva byla zaslána žalované dne datum na adresu pro doručování uvedenou ve smlouvě.
12. Z listiny: výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne datum, přípisu: předání do advokátní kanceláře ze dne datum, soud nezjistil, žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé.
13. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen„ OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
15. Dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále také jen„ ZoSÚ“), ve znění účinném od 1. 12. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
16. Dle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
17. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
18. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy
19. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ ve znění účinném do 28. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum (dále jen„ směrnice 2008/48/ES“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky právnická osoba C číslo, EU:C: číslo, právnická osoba C číslo, EU:C: číslo, jméno příjmení jméno číslo, EU:C: číslo). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (příjmení, jméno. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C číslo, ECLI:EU:C: číslo).
21. Soud rovněž poukazuje na právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015, z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
22. Jak je shora uvedeno, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008/48/ES dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke které soud musí přihlížet z úřední povinnosti. Uvedenému odpovídá i znění § 87 odst. 1 citovaného zákona po novele provedené zákonem č. 96/2022 Sb. účinné od 29. 5. 2022.
23. Soud vzal za prokázáno, že předchůdce žalobce při uzavření smlouvy posoudil schopnost žalované úvěr splácet, avšak toto posouzení bylo pouze formální. Soud vzal za prokázané, že předchůdce žalobce šetřil příjmovou stránku žalované, kdy si nechal doložit doklady o výplatě rodičovského příspěvku. Z výdajů pak není doloženo ničeho, a to ani výdaje žalované - náklady na bydlení uvedené v žádosti a ani ostatní - na dopravu, jídlo a osobní náklady. Současně absentuje údaj o jakékoli osobě ve společné domácnosti s žalovanou, která by disponovala příjmem a na nákladech se tak mohla podílet. Soud byl připraven poučit žalobce u ústního jednání dle § 118a odst. 3 o.s.ř. o nutnosti doplnit důkazy k prokázání svých tvrzení, žalobce se však dobrovolnou neúčastí u tohoto jednání o možnost být poučen ze strany soudu připravil. S ohledem na výše uvedené tedy soud uzavírá, že nevzal za prokázáno, že předchůdce žalobce posoudil dostatečně s odbornou péčí schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr; proto nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru číslo ze dne datum pro rozpor se zákonem (shora citované ustanovení § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 OZ), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§588 OZ).
24. Soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdce žalobce poskytl žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy částku ve výši 10 000 Kč. Dále soud vzal za prokázánu aktivní legitimaci žalobce, tj. fakt, že mu pohledávka vůči žalované náleží. Soud vzal za prokázané, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby výzvou ze dne datum do datum, což jí bylo dne datum odesláno na adresu pro doručování dle smlouvy.
25. Soud nevzal za prokázané, že by žalobce či jeho předchůdce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky dříve, zejména nevzal za prokázané, že by se žalované do její dispoziční sféry dostalo oznámení o postoupení pohledávky obsahující rovněž výzvu k úhradě ze dne datum, kdy toto jí bylo zasláno na adresu trvalého pobytu dle smlouvy, ačkoli žalovaná sdělila při sjednání smlouvy odlišnou adresu pro doručování. Soud byl připraven poučit žalobce u ústního jednání dle § 118a odst. 3 o.s.ř. o nutnosti doplnit důkazy k prokázání svých tvrzení, žalobce se však dobrovolnou neúčastí u tohoto jednání o možnost být poučen ze strany soudu připravil.
26. Na základě uvedeného tak lze shrnout, že žalobě je možno vyhovět toliko částečně. V řízení soud vzal za prokázané, že předchůdce žalobce poskytl žalované plnění na základě neplatné smlouvy, a to částku ve výši 10 000 Kč, žalovaná uhradila před podáním žaloby částku 2 656 Kč (což žalobce pouze tvrdil, nicméně žalovaná ani netvrdila a neprokazovala žádné úhrady nad rámec této částky). Soud tedy konstatuje, že žalobce má v souladu se shora citovaným ustanovením § číslo odst. 2 a § 2993 OZ právo na vrácení všeho, co podle neplatné smlouvy poskytl žalované, proto soud žalobu shledal důvodnou ve vztahu k nezaplacené části jistiny ve výši 7 344 Kč (tj. 10 000 Kč minus 2 656 Kč). Soud vzal za prokázáno, že žalobce poprvé prokazatelně vyzval žalovanou k plnění ve smyslu ustanovení § 1958 odst. 2 OZ předžalobní výzvou ze dne datum, která jí byla odeslána dne datum na adresu pro doručování uvedenou ve smlouvě, lze tak shrnout, že se výzva dostala do dispozice žalované; v této výzvě žalobce stanovil lhůtu k plnění do datum. Na základě uvedeného tak soud z částky ve výši 7 344 Kč rovněž přiznal žalobci – při absenci smluveného úroku z prodlení – dle § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. úrok z prodlení ve výši dle žaloby (která je nižší než zákonná výše úroku z prodlení), tj. 11,75 % ročně od datum do zaplacení (výrok ad. I tohoto rozsudku).
27. Ve výroku ad. I tohoto rozhodnutí přiznanou částku včetně příslušenství je žalovaná povinna zaplatit žalobci ve splátkách ve výši 500 Kč měsíčně, kdy soud přihlédl k žádosti žalované a jejím osobním a majetkovým poměrům, (v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. – část věty za středníkem). Stanovená splátka je přiměřená jak poměrům žalované, tak výši pohledávky včetně příslušenství, kdy žalobce nebude nijak dotčen na svém právu jako věřitele mít uhrazenu pohledávku včetně příslušenství v přiměřené lhůtě. Současně soud stanovil ztrátu výhody splátek, nebude-li splátka žalovanou zaplacena řádně (v plné výši) a včas (ve stanovené lhůtě).
28. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, jak uvedeno ve výroku ad. II tohoto rozhodnutí.
29. Výrok ad. III tohoto rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce byl ve věci převážně procesně neúspěšný a žalovaná přiznání náhrady nákladů řízení nepožadovala.
30. Žalobce zaplatil v souvislosti s podáním žaloby - návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu – soudní poplatek ve výši 800 Kč. Elektronický platební rozkaz nebyl vydán, věc byla převedena do agendy sporné. Soudní poplatek tak činí dle položky 2 bodu 2, ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. a) Sazebníku poplatků – přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v účinném znění částku ve výši 1 000 Kč. Proto soud žalobce zavázal zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, jak uvedeno ve výroku ad. IV tohoto rozsudku, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (za analogické aplikace § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v účinném znění).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.