Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 80/2022-59

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Múčkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 26 715 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 335 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 335 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 15 380 Kč, kapitalizované úroky ve výši 9 479,03 Kč, kapitalizované úroky z prodlení ve výši 3 189,51 Kč, úroky ve výši 23,72 % ročně z částky 17 529,57 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 17 529,57 Kč od 7. 12. 2019 do 20. 1. 2020 a úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 194,57 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 335 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 335 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. V části, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 15 380 Kč, kapitalizované úroky ve výši 9 479,03 Kč, kapitalizované úroky z prodlení ve výši 3 189,51 Kč, úroky ve výši 23,72 % ročně z částky 17 529,57 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 17 529,57 Kč od 7. 12. 2019 do 20. 1. 2020 a úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 194,57 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 16 775 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce číslo ze dne 19. 9. 2016, kterou se žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba. Ta nejdříve s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to podle informací a dokladů od žalované. Na základě uzavřené smlouvy pak žalovaná obdržela částku 10 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se ve smlouvě současně zavázala kromě jistiny zaplatit rovněž částku ve výši 7 400 Kč, která představuje úrok ve výši 1 400 Kč (sazba 23,72 % p. a.), odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 2 000 Kč, náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a poplatek za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 290 Kč, a to vše v 58 týdenních splátkách po 305 Kč. Žalovaná hradila splátky do 10. 10. 2016, když celkem uhradila částku 915 Kč, poté přestala splátky hradit. Poslední splátku v dané výši měla přitom dle splátkového kalendáře zaplatit dne 30. 10. 2017. Žalovaná tak dluží žalobkyni jistinu ve výši 10 000 Kč, částku 6 775 Kč na poplatcích a pevném úroku, dále úrok ve výši 5 053,68 Kč (tj. úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od 31. 10. 2017 do 6. 12. 2019), zákonný úrok z prodlení ve výši 1 699,44 Kč (z částky jistiny za dobu od 7. 11. 2017 do 6. 12. 2019). Dále se žalobkyně domáhá částky úroku ve výši 23,72 % ročně z částky jistiny od 7. 12. 2019 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky jistiny od 7. 12. 2019 do zaplacení. Pohledávka byla dne datum postoupena na žalobkyni.

2. Žalobkyně se po žalované domáhala také zaplacení částky 9 940 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce číslo ze dne 17. 5. 2016, kterou se žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba. Ta nejdříve s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to podle informací a dokladů od žalované. Na základě uzavřené smlouvy pak žalovaná obdržela částku 10 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se ve smlouvě současně zavázala kromě jistiny zaplatit rovněž částku ve výši 7 400 Kč, která představuje úrok ve výši 1 400 Kč (sazba 23,72 % p. a.), odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 2 000 Kč, náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a poplatek za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 290 Kč, a to vše v 58 týdenních splátkách po 305 Kč. Žalovaná hradila splátky do 29. 9. 2016, když celkem uhradila částku 7 750 Kč, poté přestala splátky hradit. Poslední splátku v dané výši měla přitom dle splátkového kalendáře zaplatit dne 27. 6. 2017. Žalovaná tak dluží žalobkyni jistinu ve výši 7 529,57 Kč, částku 2 410,43 Kč na poplatcích a pevném úroku, dále úrok ve výši 4 425,35 Kč (tj. úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 7 529,57 Kč za dobu od 28. 6. 2017 do 6. 12. 2019), zákonný úrok z prodlení ve výši 1 490,07 Kč (z částky jistiny za dobu od 5. 7. 2017 do 6. 12. 2019). Dále se žalobkyně domáhá částky úroku ve výši 23,72 % ročně z částky jistiny od 7. 12. 2019 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky jistiny od 7. 12. 2019 do zaplacení. Pohledávka byla dne datum postoupena na žalobkyni.

3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání za splnění podmínek stanovených v 

4. Soud na základě předložených listinných důkazů zjistil, že mezi společností právnická osoba a žalovanou byla podepsána dne 19. 9. 2016 smlouva o půjčce číslo na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout půjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou půjčku spolu s poplatkem ve výši 7 400 Kč, který představuje úrok ve výši 1 400 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatek za hotovostní režim splátek ve výši 4 000 Kč a poplatkem za životní pojištění 290 Kč (celkem tedy částku 17 690 Kč), splatit v pravidelných 58 týdenních splátkách ve výši 305 Kč. V dalším smluvní strany odkázaly na smluvní podmínky, dle kterých činí výše úrokové sazby 23,72 % p. a. Žalované byla půjčka poskytnuta v hotovosti ke dni podpisu smlouvy.

5. Z karty zákazníka soud zjistil, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uvedla, že bydlí s rodiči, pobírá mateřskou ve výši 7 600 Kč měsíčně, její ostatní nespecifikované příjmy jsou 6 000 Kč měsíčně, dále pobírá přídavky na děti ve výši 500 Kč měsíčně, tj. celkem 14 100 Kč měsíčně. Její měsíční výdaje jsou za telefon, jídlo, dopravu atd. celkem 7 000 Kč, splátky úvěrů 2 500 Kč, tj. 9 500 Kč měsíčně. Žalovaná podepsala, že předchůdkyni žalobkyně předložila výpis z účtu a pracovní smlouvu – dohodu o práci v anonymizováno.

6. Mezi společností právnická osoba a žalovanou byla podepsána dne 17. 5. 2016 smlouva o půjčce číslo na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout půjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou půjčku spolu s poplatkem ve výši 7 400 Kč, který představuje úrok ve výši 1 400 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatek za hotovostní režim splátek ve výši 4 000 Kč a poplatkem za životní pojištění 290 Kč (celkem tedy částku 17 690 Kč), splatit v pravidelných 58 týdenních splátkách ve výši 305 Kč. V dalším smluvní strany odkázaly na smluvní podmínky, dle kterých činí výše úrokové sazby 23,72 % p. a. Žalované byla půjčka poskytnuta v hotovosti ke dni podpisu smlouvy.

7. Z karty zákazníka soud zjistil, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uvedla, že bydlí s rodiči, má jedno dítě a je v domácnosti, pobírá sociální dávky ve výši 8 100 Kč měsíčně. Její měsíční výdaje jsou za telefon, jídlo, dopravu atd. celkem 4 000 Kč, výdaje za nájem/inkaso 1 000 Kč, za splátky úvěrů 800 Kč, tj. 5 800 Kč měsíčně. Žalovaná podepsala, že předchůdkyni žalobkyně předložila SIPO, výměr podpory/důchodu a doklad o dávkách vyplácených jí ÚP jako peněžitá pomoc v mateřství.

8. Z tabulky přehledu plateb bylo zjištěno, že žalovaná na obě smlouvy postupně uhradila celkem 8 665 Kč do 10. 10. 2016, poté přestala splátky hradit. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované dle podacího lístku oznámeno, a to dopisem ze dne 6. 12. 2019, který byl odeslán 7. 1. 2020, dopisem byla současně žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů od obdržení dopisu. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do 14. 5. 2020, jak vyplývá z dopisu ze dne 7. 5. 2020 a z přiloženého podacího lístku ze dne 10. 5. 2020.

9. Na základě shora uvedených zjištění má soud za prokázané, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byly podepsány smlouvy o zápůjčce dle ustanovení a násl. , (dále jen „o. z.“), které stanoví, že„ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.“ Dle o. z.„ lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.“ Žalované byly na základě uzavřených smluv vyplaceny sjednané finanční prostředky, které se žalovaná zavázala vrátit v dohodnuté lhůtě i s příslušenstvím. Protože žalovaná porušila podmínky smluv a sjednané splátky nehradila, mělo vzniknout dle smluvních ujednání právní předchůdkyni žalobkyně právo požadovat zaplacení celých neuhrazených zápůjček i se sjednanými poplatky a úroky. Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni v souladu s  o. z., který stanovuje, že„ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“

10. Jelikož žalovaná ve smluvních vztazích vystupuje jako spotřebitel, je soud povinen z úřední povinnosti zkoumat, zda předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost uvedenou v ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“), tedy zda s odbornou péčí zkoumala úvěruschopnost žalované. Podle ZSÚ,„ věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.“ Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , dále dovodil, že:„ Součástí odborné péče poskytovatele úvěru podle ZSÚ je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.).“ Přitom případná neplatnost smlouvy o úvěru v důsledku porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, je neplatnost absolutní, neboť dané porušení povinnosti poskytovatele úvěru odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele (podrobněji k tomu rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 11. 2. 2020, sp. zn. ). Soud s odkazem i na další aktuální judikaturu (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. nebo rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019,

sp. zn. , dále rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C -377/14, Radlinger,

C- 76/10, Pohotovosť a zejména C -679/18, OPR-Finance) konstatuje, že se zde jedná o neplatnost absolutní a soud se musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu spotřebitele, zabývat otázkou, zda ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru byla před uzavřením smluv splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele.

11. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smluv o zápůjčce žádala od žalované informace o její finanční situaci. Příjmy ani výdaje však právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně neověřovala, vyšla pouze z tvrzení žalované, když soudu nic dalšího nebylo předloženo. Bez ověřených údajů o příjmech a výdajích ale řádnou analýzu finančního rozpočtu žalované nelze provést, a proto si lze jen těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatelky a posoudit její schopnost úvěr splácet. Za situace, kdy právní předchůdkyně žalobkyně nemá jakékoliv informace o finanční historii žalované, nevyužije ani možnosti zjistit si údaje o žalované z veřejně přístupných databází (informace výlučně z insolvenčního rejstříku jsou v tomto směru naprosto nedostačující) a vychází výlučně z tvrzení žalované, která si dostatečně neprověří, je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně na splnění své povinnosti s odbornou péčí posuzovat úvěruschopnost naprosto rezignovala. Proto se uplatní domněnka ve smyslu § 22 odst. 5 ZSÚ, dle které„ není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.“ Ničím nedoložené prohlášení samotné žalované o jejích příjmech a výdajích a o tom, že doklady o příjmech a výdajích předchůdkyni žalobkyně poskytla a je schopna zápůjčku (úvěr) splatit, neobstojí. Poskytovatelé úvěrů dle názoru soudu musí před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Právní úprava je orientovaná na ochranu spotřebitele (jakožto slabší smluvní strany) před neschopností splatit úvěr, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – poskytovatele spotřebitelského úvěru, který musí soudu předložit doklady o příjmech a výdajích spotřebitele tak, aby mohlo být ověřeno, že skutečně řádně ověřil tvrzení spotřebitele o jeho finanční situaci. Přezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele je myšlenkový postup, který musí být přezkoumatelný a údaje poskytnuté spotřebitelem musí být ve smyslu shora citované judikatury doloženy objektivními podklady.

8. Soud tedy uzavírá, že úvěruschopnost žalované nebyla posuzována řádně a s náležitou péčí, což má za následek neplatnost smluv o zápůjčce, když dle § 588 o. z.,„ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.“ Za této situace byla žalovaná povinna vrátit poskytnuté jistiny spotřebitelských úvěrů, tj. částku ve výši 20 000 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2993 o. z., který stanoví že„ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.“ Žalovaná již na jistinu uhradila částku 8 665 Kč, žalovaná tak zůstala žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, dlužna částku 11 335 Kč. Nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení jsou přitom splatné dnem následujícím po dni, do kterého byla žalovaná povinna plnit dle výzvy žalobkyně. Žalobkyně prokázala zaslání oznámení o postoupení pohledávky, přičemž v tomto dopise žalované byla poskytnuta lhůta k plnění do 10 dnů od doručení. Jelikož nebylo prokázáno, kdy přesně byla žalované uvedená výzva doručena, má se s ohledem na § 573 o. z. za to, že„ došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání“, tedy dne 10. 1. 2020, žalovaná byla na základě výzvy povinna plnit do deseti dnů od doručení, tj. do 20. 1. 2020. Soud tak přiznal žalobkyni i právo na úrok z prodlení z částky 11 335 Kč za dobu od 21. 1. 2020 do zaplacení ve smyslu § 1970 o. z., který stanoví, že„ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Úrok z prodlení byl přiznán dle tak, jak je stanoveno ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve zbytku žalovaného nároku soud žalobu zamítl, neboť se jednalo o požadavky plynoucí z absolutně neplatných smluv, tedy nebyly po právu.

12. Co se týká náhrady nákladů řízení, podle ustanovení by na jejich náhradu měla mít právo žalovaná, neboť žalobkyně byla v řízení převážně neúspěšná. Žalované však žádné náklady řízení nevznikly, proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 01 Hodonín. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.