Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
14 C 232/2023-36
Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Šolínovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 41 953,52 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 40.000 Kč do 10 měsíců od právní moci rozsudku.
II. Co do částky 1.953,52 Kč, co do kapitalizovaného úroku 8.015,14 Kč, co do úroku ve výši 15 % ročně z částky 40.000 Kč od 5. 5. 2023 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku z prodlení 2.759,06 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 41.953,52 Kč od 5. 5. 2023 do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1.465,70 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta anonymizováno jméno příjmení jméno.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 40.000 Kč do 10 měsíců od právní moci rozsudku. II. Co do částky 1.953,52 Kč, co do kapitalizovaného úroku 8.015,14 Kč, co do úroku ve výši 15 % ročně z částky 40.000 Kč od 5. 5. 2023 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku z prodlení 2.759,06 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 41.953,52 Kč od 5. 5. 2023 do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1.465,70 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno].
1. Žalobou doručenou soudu dne 4. 5. 2023 se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 41.953,52 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení shora. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že žalovaný uzavřel se žalobcem dne 4. 7. 2022 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. 7207024175. Podpisem smlouvy se její součástí staly úvěrové podmínky. Před uzavřením smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, byla posuzována jeho příjmová a výdajová stránka, bylo nahlíženo do externích úvěrových registrů. Žalovaný byl v souladu se smlouvou oprávněn čerpat revolvingový úvěr, a to prostřednictvím kreditní karty do výše sjednaného úvěrového rámce 40.000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách, výše splátky byla stanovena na 3,31 % z výše sjednaného úvěrového rámce, splatnost byla dohodnuta na 20. den v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání. Ve splátkách jsou zahrnuty sjednané úroky, příslušná část čerpaného úvěru a pravidelné poplatky, popř. smluvní sankce. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku ve výši 40.000 Kč, na poskytnutý úvěr uhradil částku 0 Kč. Žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, proto žalobce využil svého sjednaného oprávnění a úvěr zesplatnil ke dni 10. 11. 2022. Žalovaný byl vyzván ke splacení celého úvěru dopisem ze dne 10. 11. 2022. Žalovaný po zesplatnění neuhradil žádnou částku. Žalobce má vůči žalovanému pohledávku ve výši 41.953,52 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 40.000 Kč, poplatků za pojištění ve výši 353,52 Kč, nákladů vymáhání ve výši 600 Kč a smluvních pokut ve výši 1.000 Kč. Dále žalobce požaduje úrok kapitalizovaný do podání žaloby částkou 8.015,14 Kč a ve výši 15 % z jistiny od 5. 5. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení kapitalizovaný od 25. 11. 2022 do 4. 5. 2023 částkou 2.759,06 Kč a ve výši 15 % z dlužné částky od 5. 5. 2023 do zaplacení. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, na kterou nereagoval.
2. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného.
3. Podáním doručeným dne 24. 8. 2023 byl žalobce soudem vyzván k označení a doložením důkazů k prokázání tvrzení žalobce, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, k doložení listin, které byly žalovaným předloženy pro potřeby posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Žalobce byl poučen, že pro případ, že důkazy prokazující řádné ověření úvěruschopnosti žalovaného nebudou předloženy, neunese žalobce důkazní břemeno ohledně tohoto tvrzení a nárok žalobce bude možno posoudit pouze z titulu bezdůvodného obohacení, takže žalobce bude ve věci částečně neúspěšný.
4. Na výzvu soudu žalobce reagoval podáním ze dne 5. 9. 2023, ve kterém uvedl, že v rámci Metodiky posouzení úvěruschopnosti klienta je popsáno, jakým způsobem žalobce získal informace o schopnosti žalovaného splácet poskytnuté úvěry, v rámci Karty klienta jsou uvedeny konkrétní informace, že kterých žalobce vycházel při posouzení schopnosti žalovaného předmětný úvěr splácet. Vždy je vypočítávána MLS klienta i domácnosti. U žalovaného žalobce vycházel z příjmu dle žádosti ve výši 21.000 Kč, se splátek jiným společnostem ve výši 7.524 Kč, z minimálních výdajů na bydlení 6.929 Kč. Od žalovaného si vyžádal výpis z bankovního účtu, ze kterého bylo zjištěno, že zaměstnavatel právnická osoba zaslal žalovanému na účet mzdu, z účtu žalobce ověřil běžné výdaje žalovaného. Z účtu je patrno, že značnou část svých výdajů nehradil žalovaný bezhotovostně z účtu, ale jiným způsobem, když část svých příjmů vybíral prostřednictvím bankomatu.
5. K jednání dne 2. 10. 2023 se žalobce omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání nedostavil bez omluvy, ač mu bylo předvolání se žalobou doručeno na adresu trvalého pobytu postupem dle § 49 odst. 2 , 4 o. s. ř. o. s. ř. dne 25. 9. 2023. Soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Žalovaný se tak k žalobě nevyjádřil.
6. Ve věci byly provedeny listinné důkazy smlouvou o revolvingovém úvěru č. 7207024175 ze dne 4. 7. 2022, metodikou žalobce o posouzení úvěruschopnosti klienta, výpisem z bankovního účtu žalovaného za období od 18. 4. do 17. 5. 2022, úvěrovou zprávou, opisem o vyplacení úvěru ze dne 11. 7. 2022, výzvou ke splacené celého úvěru ze dne 10. 11. 2022, včetně podacího archu, výpisem čerpání, splátek a úhrad a předžalobní výzvou ze dne 23. 3. 2023, včetně podacího archu.
7. Soud vzal na základě listinných důkazů za prokázané, že účastníci uzavřeli dne 4. 7. 2022 smlouvu o revolvingovém úvěru č. 7207024175. Na základě této smlouvy žalobce jako poskytovatel úvěru poskytl žalovanému úvěrový rámec ve výši 40.000 Kč. Žalovaný částku 40.000 Kč vyčerpal jednorázově 11. 7. 2022. Ve smlouvě byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 27,90 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr splácet měsíčními splátkami ve výši 3,31 % z úvěrového rámce, tj. 1.324 Kč měsíčně. Pro případ nesplácení úvěru byla sjednána náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s upomínáním a smluvní pokuta. V případě nezaplacení 2 a více splátek nebo jedné splátky déle než 3 měsíce byl poskytovatel oprávněn úvěr zesplatnit.
8. Dle žalobce žalovaný na úvěr nezaplatil žádnou splátku. Výzvou ze dne 10. 11. 2022 odeslanou téhož dne vyzval žalobce žalovaného ke splacení celého úvěru na základě smlouvy č. 7207024175, konkrétně částky 45.840,30 Kč s tím, že dlužná částka se každým dnem zvyšuje o smluvní sankce.
9. Žalobce tvrdí, že před uzavřením smlouvy prověřil a s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalovaného způsobem popsaným ve vyjádření ze dne 5. 9. 2023. Žalobce měl od žalovaného k dispozici výpis z účtu žalovaného vedeného u Komerční banky za období od 18. 4. 2022 do 17. 5. 2022. Podle tohoto výpisu byl na účtu počáteční zůstatek 5.338,36 Kč, konečný zůstatek 0 Kč, žalovaný měl za uvedené období na účet připsáno od mdexx 24.591 Kč. Z výpisu z účtu nejsou patrny náklady na bydlení. Žalobce vycházel z příjmu žalovaného 21.000 Kč, z toho, že žalovaný má měsíční splátky na další úvěry, včetně splátek po splatnosti, že je svobodný a bydlí v podnájmu.
10. Žalovaný je v řízení nečinný, netvrdí a neprokazuje, že by na úvěr zaplatil nějakou částku, nedoložil soudu své poměry.
11. Žalobce se k jednání dne 2. 10. 2023 nedostavil, proto nemohl být poučen, že soud nemá z provedených důkazů za to, že před uzavřením smlouvy mezi účastníky byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného.
12. Dle § 86 odst. 1 , 2 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
13. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Dle § 2991 odst. 1 , 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Účastníci uzavřeli 4. 7. 2022 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 40.000 Kč. Žalovaný krátce po uzavření smlouvy vyčerpal celou částku 40.000 Kč. Je nepochybné, že se jedná o spotřebitelskou smlouvu, na kterou je nutno vztáhnout ZSÚ. Žalobce tvrdil, že před poskytnutím úvěru řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. K prokázání tohoto tvrzení předložil výpis z účtu žalovaného za jediné období od 18. 4. 2022 do 17. 5. 2022. V tomto období měl žalovaný příjem od zaměstnavatele 24.591 Kč. Na konci období měl žalovaný nulový zůstatek na účtu, přičemž z výpisu není patrno, v jaké výši a jakým způsobem žalovaný hradí náklady na bydlení, které má být dle smlouvy v podnájmu. Za navazující období žalobce nezkoumal ani příjmy ani výdaje žalovaného. Výše zůstatku za jediné zkoumané období neodpovídala výši sjednané měsíční splátky úvěru, přičemž sám žalobce uváděl, že žalovaný měl další úvěry, včetně splátek po splatnosti. Žádným způsobem nebyly dokládány ani další výdaje žalovaného (např. na energie), popř. osob s ním žijících ve společné domácnosti, resp. nebylo ani zjišťováno, zda takové osoby existují.
16. S ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, včetně aktuálního rozhodnutí čj. 33 Cdo 2981/2022 -441 ze dne 9. 2. 2023, soud dospěl k závěru, že žalobce řádně neposoudil úvěruschopnost žalovaného. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 ve věci sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 věřitel nedostojí povinnosti stanovené ZSÚ (nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr), vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech (včetně poměrů týkajících se výdajů, nejen co do příjmů). Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C číslo hovoří o závislosti na okolnostech každého jednotlivého případu a o nutnosti podepření prohlášení spotřebitele doklady. Ve výroku tohoto rozsudku ad 2. Soudní dvůr Evropské unie stanoví,„ že článek 8 odst. 1 směrnice 2008/48/ES musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a že jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady.“ Z výpisu z účtu žalovaného mělo být žalobci jasně patrno, že finanční hospodaření žalovaného je problematické a že tu jsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet, takže bylo namístě podrobněji prověřit majetkovou situaci žalovaného a nespokojit se s jediným výpisem z účtu. Bez významu z hlediska hodnocení finančních poměrů žalovaného není ani skutečnost, že žalovaný měl další úvěry. V rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. 33 Cdo 2981/2022 -441 ze dne 9. 2. 2023 je znovu odkazováno na závěry rozsudku shora ve věci 33 Cdo 2178/2018 , jakož i na závěry rozsudku ze dne 20. 3. 2019 ve věci 33 Cdo 201/2018 , kde Nejvyšší soud dovodil, že bez údajů o nákladech a výdajích osob žijících se žadateli o úvěr ve společné domácnosti si lze jen těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatelů a posoudit jejich schopnost úvěr splácet. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že za situace, kdy se věřitel spokojil pouze s informacemi od žalovaného, jež neověřoval a ani nezjišťoval údaje o nákladech a výdajích osob žijících se žadatelem o úvěr ve společné domácnosti, nepostupoval při posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí. Žalobce před poskytnutím úvěru neověřoval konkrétní výdaje žalovaného, nezjišťoval osoby žijící s ním ve společné domácnosti. Dle názoru soudu zkoumání úvěruschopnosti žalovaného proběhlo účelově, tedy nikoliv s odbornou péčí. Tomu odpovídá i skutečnost, že žalovaný na úvěr nezaplatil ani jednou splátku. S ohledem na shora uvedené nelze mít za to, že úvěr byl žalovanému poskytnut v rozsahu přiměřeném skutečným majetkovým poměrům žalovaného.
17. Dle konstantní judikatury je soud povinen zkoumat prověřování úvěruschopnosti a jeho vlivu na platnost úvěrové smlouvy z úřední povinnosti. Ustanovení § 87 ZSÚ, které zkoumání úvěruschopnosti a posuzování platnosti smlouvy váže jen na námitku spotřebitele, je v rozporu s právem Evropské unie a nelze jej použít (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C -679/18). Protože právní předchůdce žalobce neprověřil řádně úvěruschopnost žalovaného, je smlouva ze dne 4. 7. 2022 dle § 87 ZSÚ neplatná a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobce se proto nemůže domáhat plnění sjednaných v této smlouvě.
18. Protože žalobce poskytl žalovanému částku 40.000 Kč na základě neplatné smlouvy, došlo k plnění bez právního důvodu a na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vydat. Dle žalobce žalovaný nezaplatil na úvěr žádnou částku. Žalovaný netvrdil a neprokázal, že by tak učinil. Žalovanému tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 40.000 Kč. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. 33 Cdo 3675/2021 -262 ze dne 20. 4. 2022 plyne, že„ důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka.“ S ohledem na tento závěr Nejvyššího soudu ČR je nutno mít za to, že žalovaný se doposud neocitl v prodlení, neboť nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovována soudem až v tomto rozhodnutí. Protože žalovaný je v řízení nečinný, nedoložil soudu své poměry tak, aby soud mohl posoudit, jaké jsou možnosti žalovaného, byla lhůta k plnění stanovena s ohledem na dobu, kdy žalovaný částku převzal, s přihlédnutím k výši původně doloženého příjmu žalovaného a k výši nesplacené částky na 10 měsíců od právní moci rozsudku. Žalovanému proto byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 40.000 Kč ve výše uvedené lhůtě.
19. Žalobce se nemůže domáhat nad nevrácenou jistinu plnění sjednaných v neplatné smlouvě a zároveň žalovaný z důvodů shora není dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. 33 Cdo 3675/2021 -262 doposud v prodlení, proto co do částky 1.953,52 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 8.015,14 Kč, co do úroku ve výši 15 % ročně z částky 40.000 Kč od 5. 5. 2023 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2.759,06 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 41.953,52 Kč od 5. 5. 2023 do zaplacení byla žaloba zamítnuta.
20. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobce byl ve věci úspěšný co do částky 40.000 Kč (69 % z celkově původně požadované částky, která včetně úroku a úroku z prodlení ke dni jednání činila 57.813,22 Kč – částky uvedené v petitu žaloby + úrok 15 % z částky 40.000 Kč od 5. 5. 2023 do 2. 10. 2023 ve výši 2.482,10 Kč + úrok z prodlení 15 % z částky 41.953,52 Kč od 5. 5. 2023 do 2. 10. 2023 ve výši 2.603,40 Kč), neúspěšný byl co do částky 17.813,22 Kč (31 % z žalované částky). Tzv. čistý úspěch žalobce tak činí 38 % (69 – 31). Ve věci takto úspěšný žalobce zaslal žalovanému výzvu k plnění ve smyslu § 142a o. s. ř. o. s. ř. , proto má nárok na náhradu poměrné části nákladů řízení podle výsledku sporu. Žalobce na nákladech řízení vynaložil částku 1.679 Kč za zaplacený soudní poplatek a hradil náklady právního zastoupení. Při určení výše odměny advokáta a nákladů zastoupení soud postupoval u úkonů do podání žaloby, včetně, podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen a. t.). Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby částku 500 Kč a paušální náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby). Odměna s paušálem tak celkem představují částku 1.800 Kč. Za účelně vynaložený náklad řízení nepovažuje soud odměnu za doplnění tvrzení ohledně prověřování úvěruschopnosti žalovaného, neboť tato tvrzení měla být v potřebném rozsahu uvedena již v žalobě. Zástupce žalobce doložil registraci plátce DPH, proto je nutno do nákladů řízení dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. zahrnout také 21% DPH z odměny a náhrad, tj. z částky 1.800 Kč, tj. 378 Kč. Celkově tak žalobce na nákladech řízení účelně vynaložil částku 3.857 Kč (1.679 + 1.800 + 378 Kč), ze které má nárok na náhradu ve výši 38 %, tj. 1.465,70 Kč. S ohledem na výsledek řízení je žalovaný povinen nahradit žalobci náklady řízení v této částce, která je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. splatná k rukám zástupce žalobce. Lhůta k náhradě nákladů řízení byla s ohledem na jejich výši stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení. Odvolání se podává ke zdejšímu soudu a rozhoduje o něm Krajský soud v Hradci Králové.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.