Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 160/2023-77

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Štěpánkou Brožovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 105 304,04 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 44 611 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 44 611 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, o zaplacení částky ve výši 60 693,04 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 89 453,65 Kč od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení z částky 44 842,65 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 44 611 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 44 611 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, o zaplacení částky ve výši 60 693,04 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 89 453,65 Kč od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení z částky 44 842,65 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 105 304,04 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 89 453,65 Kč od datum do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum prostřednictvím elektronických prostředků uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru číslo kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na požádání peněžní prostředky disponibilního úvěrového limitu ve výši 30 000 Kč a při splnění podmínek pak vázaný revolvingový úvěr s maximálním úvěrovým limitem 150 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit žalobkyni úroky s ostatními nároky ve splátkách po 1 140 Kč měsíčně vždy ke každému 15. dni v měsíci. Součástí smlouvy byla též dohoda o vydání a užívání platební úvěrové karty anonymizováno a Rámcová smlouva o platebních službách. Celkem bylo na základě smlouvy čerpáno 97 001,98 Kč. Před uzavřením smlouvy byl žalovaný vyzván k předložení dokladů ke zkoumání úvěryschopnosti a jeho totožnosti (občansky a řidičský průkaz, výpis z účtu, potvrzení příjmu) a následně byla zkoumána totožnost a úvěryschopnost žalovaného. Žalovaný úvěr nehradil řádně a včas, na splátkách uhradil celkem 45 450 Kč. Vzhledem k prodlení žalovaného, žalobkyně dopisem ze dne datum od smlouvy odstoupila a úvěr zesplatnila. Celkový dluh žalovaného ve výši 105 304,04 Kč se skládá z jistiny ve výši 89 453,65 Kč, dlužných splátek pojištění ve výši 3 843,29 Kč, dlužných běžných úroků vyčíslených ke dni odstoupení na částku 9 507,10 Kč, dlužné úhrady nákladů v případě ukončení smlouvy o úvěru ze strany věřitele ve výši 1 500 K4 a dlužné úhrady nákladů za upomínky ve výši 1 000 Kč. Dlužnou částku žalovaný neuhradil, a to ani přes předžalobní upomínku.

2. Žalobkyně dále obecně uvedla, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaný ve smlouvě uvedl své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Výdaje žalovaného žalobkyně prověřila a vyhodnotila na základě telefonického prověřování a zaslaného výpisu z účtu, vlastního statistického modelu a přihlédla z databáze Českého statistického úřadu získaných informací o průměrných výdajích obyvatel ČR včetně průměrného nájemného a k životnímu a existenčnímu minimu. Na základě uvedeného dospěla žalobkyně k závěru, že příjem žalovaného byl dostatečný pro pokrytí existenčních výdajů i splátek. Teprve následně, po vyhodnocení získaných informací, byla s žalovanou uzavřena smlouva.

3. Okresní soud v Benešově ve věci vydal dne 17. 7. 2023 pod č. j. číslo jednací platební rozkaz, který se žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou, proto soud usnesením ze dne 9. 8. 2023, č. j. číslo jednací, platební rozkaz zrušil a ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému žalovaného řádně obeslal.

4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a požádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Z tohoto důvodu soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle , (dále jen ).

5. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle ,

a zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaný sjednali dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru Cofiflexi číslo na jejímž základě žalobkyně poskytovala žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku spolu s poplatky, tj. v celkové výši 49 364 Kč, vrátit a zaplatit náklady revolvingového úvěru (pojistné dle části 1 a úrok dle smlouvy), a to v měsíčních splátkách ve výši minimálně 1 140 Kč splatných vždy k 15. dni kalendářního měsíce. RPSN činilo 34,33 %, roční úroková sazba 34,33 % Součástí smlouvy byla i dohoda o vydání a užívání platební úvěrové karty Cofidis. (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru a všeobecných obchodních podmínek). Žalovaný celkem čerpal 44 611 Kč (z potvrzení o čerpání). Žalovaný byl z důvodu prodlení s platbami upomínán k zaplacení (z upomínky ze dne datum, datum). Žalobkyně žalovanému dopisem ze dne datum oznámila odstoupení od smlouvy z důvodu porušení podmínek a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dluhu (z dopisu ze dne datum včetně podacího archu). Z výpočtu příslušenství bylo zjištěno, že k datum činil nedoplatek na jistině 89 453,65 Kč, úrok 9 507,10 Kč, náhrada nákladů řízení 2 500 Kč a pojištění 3 843,29 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala předžalobní upomínkou k úhradě dluhu (předžalobní upomínka včetně podacího archu).

6. Za účelem zjištění, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného při uzavření smlouvy, soud provedl důkaz smlouvou o spotřebitelském úvěru, ze které zjistil, že žalovaný při podpisu smlouvy prohlásil, že bydlí v nájemním bytě, je ženatý, má 3 vyživovací povinnosti, jeho čistý měsíční příjem činí 31 000 Kč, nájemné hradí ve výši 9 000 Kč a na splátky vydá 10 000 Kč měsíčně. Dle odškrtnutých políček v žádosti žalovaný doložil k ověření svého příjmu a výdajů výpis z bankovního účtu, který však soudu doložený nebyl.

7. Při právním posouzení věci soud vycházel ze , (dále jen„ o. z.“) a ze , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

14. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví

16. Podle a b) , (dále jen„ “), k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, plnit důkazní povinnost () a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle , nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas a nepožádá z důležitého důvodu o odročení jednání, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Podle jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení.

17. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru sjednaná žalobkyní a žalovaným je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v žalobě pouze uvádí, že zhodnotila informace požadované a získané od žalovaného před uzavřením smlouvy tak, že žalovaný byl vyzván k doložení výpisu z účtu a potvrzení o příjmu a tyto informace byly zkoumány a zaznamenány do DDA. Ve smlouvě žalovaný pouze deklaruje své majetkové a osobní poměry, jakékoliv další podklady, z nichž by soud mohl posoudit náležité zkoumání úvěruschopnosti, chybí. Tvrzení, že si od žalovaného před uzavřením smlouvy nechala předložit doklady, nijak žalobkyně nedoložila. Dle zaškrtaných políček ve smlouvě o úvěr měla žalobkyně k ověření příjmů a výdajů uvedených žalovaným k dispozici výpis z účtu, tytoy však soudu jako důkaz předloženy nebyly. Žalobkyně se svou neúčastí při jednání zbavila možnosti být soudem poučena a vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů.

18. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, (PR číslo s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soud ČR (nález ze dne datum, sp. zn. ústavní nález), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absenci náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.

19. Na základě shora uvedeného soud uzavřel, že úvěruschopnost žalovaného nebyla před uzavřením smlouvy prověřena. Z uvedeného důvodu je předmětná smlouva absolutně neplatná, a to dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Závěr o absolutní neplatnosti se opírá o rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci OPR- právnická osoba GK (C číslo). Uvedeným rozhodnutím bylo dovozeno, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, z nichž vychází právní úprava obsažená v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

20. Z povahy věci, a rovněž s přihlédnutím k citovanému rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie je smyslem institutu posuzování úvěruschopnosti spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru vyhnout se situacím, kdy by úvěr byl poskytnut i osobám, u nichž by bylo lze důvodně pochybovat o tom, že budou schopny úvěr splácet. V uvedené právní úpravě se proto projevuje zájem na zachování veřejného pořádku, neboť uvedená pravidla a hodnoty jsou takového celospolečenského významu, že jejich porušení nelze akceptovat a právní jednání zjevně narušující veřejný pořádek má za následek jeho absolutní neplatnost, ke které soud přihlíží i bez námitky (§ 588 o. z.).

21. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených ustanovení a citované judikatury absolutně neplatnou dle § 588 o. z. pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru částku 90 061 Kč, kterou soud považuje za bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, které by měl žalovaný žalobkyni vydat. Jelikož žalovaný na tuto částku dosud zaplatil pouze 45 450 Kč, má povinnost vydat žalobkyni zbývající částku 44 611 Kč jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z částky 44 611 Kč představující bezdůvodné obohacení, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění, která se musí dostat do dispoziční sféry adresáta). Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny (poplatků), úroků a úroků z prodlení soud žalobu zamítl, neboť jednak mají oporu v neplatné smlouvě a jednak se jedná o úroky z prodlení, které nemohly být z důvodu absence výzvy k plnění splatné.

22. Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny soud žalobu zamítl, a to včetně příslušenství sestávajícího z úroků z prodlení (požadovaných za období, kdy jednotlivé částky nemohly být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatné).

23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle (exekučního řádu).