Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
9 C 159/2023-25
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Peškovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátem titul jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše ve splátkách po částka měsíčně, které jsou splatné vždy do každého 20.tého dne v měsíci počínaje měsícem měsíc rok do zaplacení pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich.
II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum, a co částky částka s příslušenstvím, co do částky částka a částka, zamítá.
III. Žalovaný je povinen doplatit čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech, soudní poplatek ve výši částka do datum.
IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku částka, na účet titul jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, do datum.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše ve splátkách po [částka] měsíčně, které jsou splatné vždy do každého 20.tého dne v měsíci počínaje měsícem [měsíc] [rok] do zaplacení pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich. II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], a co částky [částka] s příslušenstvím, co do částky [částka] a [částka], zamítá. III. Žalovaný je povinen doplatit čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech, soudní poplatek ve výši [částka] do [datum]. IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku [částka], na účet [titul] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do [datum].
1. Žalobce podal dne datum u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení částky částka s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel dne datum se žalobcem Smlouvu o zápůjčce (dále Smlouva), dle které poskytl žalobce žalovanému finanční prostředky ve výši částka dne datum. Žalovaný se zavázal zaplatit poplatek ve výši částka se splatností s jistinou dne datum. Žalovaný obdržel finanční částku prostřednictvím webové stránky žalobce webová adresa, kde žalovaný vyplnil formulář, zadal své údaje a zaškrtl potvrzení, že se seznámil s obchodními podmínkami žalobce, které se tak staly součástí smlouvy. Smlouva byla podepsána příjmení, který byl zaslán žalovanému na telefonní číslo jím uvedené. Poskytnuté informace byly žalobcem vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalovaného. Dle názoru žalobce byla úvěruschopnost žalovaného prověřena. Celková výše dluhu ke dni podání návrhu činila částka, z čehož jistina s poplatkem činí částka a náklady spojené s uplatněním pohledávky částka Tyto náklady představují písemné výzvy po částka ze dne datum, datum, datum, datum a datum. Dále žalobce požaduje úhradu smluvní pokuty částka, jedná se o 0,10% denně z dlužné částky ve výši částka od datum do datum. Na nákladech řízení je požadováno částka.
2. Ve věci nebyl vydán platební rozkaz. Soud jednal a rozhodl dne datum bez přítomnosti žalobce, když žalobce byl k jednání omluven. Žalovaný, který se dostavil, uznal svůj dluh vůči žalobci jen co do výše částka, vzhledem k tomu, že od smlouvy odstoupil, ale nemůže toto doložit. Požádal o splátkový kalendář, vzhledem k tomu, že je zadlužen a není schopen splatit dluh najednou. Soud postupoval dle § 101 odst. 2, 3 o. s. ř., rozhodl bez přítomnosti žalobce, neboť měl dostatek podkladů pro rozhodnutí ve věci samé.
3. Žalobce soudu předložil Smlouvu o zápůjčce ze dne datum, výpis z běžného účtu žalobce o úhradě částky – částka na účet žalovaného. Dále byly předloženy kopie upomínek ze dne datum, datum, datum, datum a datum. Výzva před podáním žaloby, psaná advokátem žalobce, je ze dne datum. Z těchto důkazů má soud za prokázáno, že žalovaný obdržel od žalobce na svůj účet částku částka. Ze Smlouvy o zápůjčce je zřejmé, že splatnost této částky byla sjednána spolu s poplatkem částka do datum s možností požádat o prodloužení splatnosti o 7 až 30 dní a v tom případě se zvyšuje poplatek o 15 – 32,5% z aktuálně dlužné jistiny (čl. 2 Smlouvy). Smluvní pokutu je oprávněn žalobce požadovat bez ohledu na to, zda žalovaný zavinil či nezavinil porušení smluvní povinnosti (čl. 2).
4. Podle § 580 odst. 1o. z. platného v době uzavření smlouvy, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). Dobré mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Vada způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část oddělitelná od zbývajícího obsahu právního jednání (ve smyslu § 576 o. z.). Soud v daném případě posoudil uzavřenou Smlouvu mezi žalobcem a žalovaným ze dne datum, ve smyslu § 588 o. z., jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, ve smyslu ust. § 1810 a násl. o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13 EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. Jak je zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisuje půjčená částka, splatnost, sazba úroku, celková splatná částka a RPSN. Je to žalovaný, který je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, jeho postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli. Věřitel tvrdil, že si zjišťoval řádně ekonomickou schopnost žalovaného splácet úvěr, což však nebylo ze zaslaných listin patrné, zřejmě tuto otázku si žalobce řešil prohlášením žalovaného (viz tento požadavek ve VOP). Nicméně je soudem považována Smlouva o zápůjčce za neplatné právní jednání z toho důvodu, že je nevyvážená, koncipována v neprospěch spotřebitele, neboť případné poplatky za prodloužení splatnosti úvěru jdou v časových řadách (viz shora). V případě prodlení může žalobce požadovat i další účelně vynaložené náklady, které žalobci vzniknou, zejména předáním pohledávky inkasní agentuře. Tyto náklady dosahují výše až částka celkem. Poplatky (ad 2.3 Smlouvy) jsou nastaveny tak, že neodpovídají skutečně ocenitelné náročnosti jednotlivého úkonu – např. předání spisu inkasní agentuře částka, předání spisu internímu oddělení – částka, písemná výzva částka (a také byly zasílány upomínky reálně tak, že následovaly během několika dní za sebou, aby se tím navýšila poplatková povinnost žalovaného). V případě prodlení se splácením a následné změně splatnosti se veškeré přirostlé úroky z prodlení od původního dne splatnosti k okamžiku schválení příslušné žádosti stávají k okamžiku schválení součástí jistiny zápůjčky (čl. 2 Smlouvy). Případné poplatky sjednané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků by měly mít vedlejší charakter, když základní odměnou za zapůjčení by měl být úrok. Tímto ujednáním tak dochází k dalšímu navyšování dlužné částky, kdy věřitel zřejmě kalkuloval s tím, že půjčená částka nebude dlužníkem uhrazena včas. Tedy pouze zdánlivě je zapůjčení prostředků bez„ úroků“. Vedle tohoto ujednání se strany dle smlouvy dohodly na úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1% z jistiny za každý den prodlení, a to bez ohledu na zavinění klienta. Soudem je zastáván názor, že při zohlednění celkové koncepce smlouvy, takovéto jednání původního věřitele nemůže požadovat právní ochrany, s odkazem na autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, tato autonomie totiž nemůže být bezbřehá. Věřitel by nepochybně jinou smlouvu neuzavřel, než jak byla žalovanému předestřena. Soud se dále zabýval tím, zda nelze vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení, týkajících se bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaný bezdůvodně obohatil a získal majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že žalobce žalovanému plnil poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o zápůjčce, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost„ vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení„ Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobce domáhal plnění na základě neplatné smlouvy a soud dospěl k závěru o její neplatnosti, pak byl nárok žalobce posouzen dle ust. § 2991 a násl. o. z. jako bezdůvodné obohacení. Žalovaný prokazatelně obdržel částku částka a dle tvrzení žalobce žalovaný ničeho neuhradil, s čímž žalovaný souhlasil. K vrácení bezdůvodného obohacení tedy zůstává částka částka. Soud proto v této části žalobě vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobci tuto částku se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, když soud vycházel z té skutečnosti, že žalobní návrh byl žalovanému doručen dnem datum, ode dne následujícího je tedy žalovaný v prodlení s úhradou dluhu. O vydání bezdůvodného obohacení musí být žalovaný žalobcem vyzván. Úrok je přiznán v zákonné výši a náleží žalobci ve smyslu § 1970 občanského zákona a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vše zaplatí žalovaný ve splátkách po částka měsíčně, počínaje měsíc rok, pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich, když splátky byly žalovanému povoleny vzhledem k tomu, že je zadlužen a nemám dostatek finančních prostředků najednou. Soudem je preferováno řádné splácení dluhů před nákladným exekučním řízením. Ve zbytku, tj co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum, co do částky částka (částka anonymizováno – částka anonymizováno) s příslušenstvím, co do částky částka a částka, byla žaloba ze shora uvedených důvodů zamítnuta. Z neplatného právního jednání se nemůže žalobce domáhat jiného plnění, než bezdůvodného obohacení.
5. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Odměna žalobce činí za 1 úkon právní služby dle § 14 částku částka. V případě plného úspěchu v dané věci by soud přiznal odměnu celkem za 3 úkony (příprava a převzetí věci upomínka a sepis žaloby), tj. částka. Dále by žalobci náležela dle § 13 odst. 1 a § 14b) odst. 5a) vyhlášky č. 177/96 Sb. paušální náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši částka na jeden úkon. V daném případě by se jednalo o celkem částka x 3 = částka. Náklady právního zastoupení jsou celkem částka a s připočtením soudního poplatku částka dosahují náklady soudního řízení výše částka. Ve věci měl převážný úspěch žalobce co do částky částka, ve zbytku neúspěch (částka), náležela by mu proto náhrada nákladů řízení ve výši 12%, (úspěch 56% – neúspěch 44%), což představuje z částky požadované žalobcem ve výši částka, částku částka. Soud však přiznal žalobci částku částka, kterou uhradil na soudním poplatku, neboť co do hlavní jistiny byl ve věci úspěšný. Tuto částku zaplatí žalovaný na účet zástupce žalobce do datum.
6. Soud uložil částečně neúspěšnému žalovanému doplatit soudní poplatek ve výši částka, dle pol. 2.2 sazebníku poplatků vztažmo k pol. 1. b) přílohy k z. č. 549/1991 Sb., neboť v tomto řízení soud nevydal platební rozkaz, soudní poplatek byl zaplacen ve výši částka žalobcem a protože činí částka, pak soud uložil rozdíl žalovanému doplatit ve výši částka, ve lhůtě do datum. Soud považuje za spravedlivé, aby se na úhradě celého soudního poplatku žalovaný podílel v tom rozsahu, jak bylo rozhodnuto.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.