Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
19 C 184/2023-51
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Polehlou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 61 683,02 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 55 038 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení
částky 6 645,02 Kč, úroku v kapitalizované výši 9 473,97 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 58 641,39 Kč za dobu od 2. 5. 2023 do zaplacení, úroku z prodlení v kapitalizované výši 2 094,61 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně
z částky 61 683,02 Kč za dobu od 2. 5. 2023 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni 40 % nákladů řízení, tedy částku ve výši 6 621 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 55 038 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6 645,02 Kč, úroku v kapitalizované výši 9 473,97 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 58 641,39 Kč za dobu od 2. 5. 2023 do zaplacení, úroku z prodlení v kapitalizované výši 2 094,61 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 61 683,02 Kč za dobu od 2. 5. 2023 do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni 40 % nákladů řízení, tedy částku ve výši 6 621 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 61 683,02 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou dne 11. 6. 2022 uzavřela smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru
číslo na jejímž základě žalované poskytla revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 60 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu s úrokem ve výši 23,88 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,76 % z úvěrového rámce. Žalovaný uhradil pouze tři splátky v celkové výši 4 962 Kč a následně se dostala s úhradou splátek do prodlení. Žalobkyně proto prohlásila úvěr ke dni 24. 1. 2023 za splatný. Ke dni sepsání žaloby žalované ze smlouvy zůstal dluh v celkové výši 61 683,02 Kč sestávající z dlužné jistiny
ve výši 58 641,39 Kč, poplatků za pojištění ve výši 441,63 Kč, nákladů na vymáhání
ve výši 600 Kč a smluvních pokut ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně dále požadovala úrok kapitalizovaný za dobu od 25. 1. 2023 do 1. 5. 2023 ve výši 9 473,97 Kč a úrok z prodlení kapitalizovaný za dobu od 8. 2. 2023 do 1. 5. 2023 ve výši 2 094,61 Kč. Za navazující období jdoucí od 2. 5. 2023 do zaplacení požadovala úrok ve výši 15 % ročně z částky 58 641,39 Kč
a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 683,02 Kč.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi účastníky byla dne 11. 6. 2022 uzavřena
úvěrová smlouva číslo (žalovaná návrh smlouvy akceptovala tím, že uhradila
dle smlouvy 3 splátky), na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 60 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet úvěr s úrokem 23,88 % ročně měsíčními splátkami ve výši 2,76 % z úvěrového rámce, vždy k 20. dni v měsíci.
Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky společnosti právnická osoba s kódem anonymizováno (dále úvěrové podmínky), podle kterých v případě, že bude žalovaná dlužit dvě a více splátek nebo nezaplatí splátku déle než tři měsíce, může žalobkyně úvěr zesplatnit (úvěrová smlouva ze dne 11. 6. 202, výpis čerpání, splátek a úhrad, úvěrové podmínky anonymizováno). Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou závazků vyplývajících z úvěru číslo žalobkyně dopisem ze dne 24. 1. 2023 vyzvala žalovanou ke splacení celého úvěru (výzva k zaplacení celého úvěru včetně poštovního podacího archu).
4. Na účet žalované byla dne 13. 6. 2022 připsána částka 60 000 Kč. Žalovaná uhradila tři splátky
po 1 654 Kč, tj. celkem částku 4 962 Kč (opis výpisu proplacení smlouvy, výpis čerpání, splátek
a úhrad).
5. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalované splácet úvěr, žalobkyně uvedla, že provedla výpočet MLS klienta, kdy od příjmu klienta z žádosti v celkové výši 54 000 Kč odečetla částky životních minim klienta (3 910 Kč) a jím vyživovaných dětí (1 335 Kč), spolu se splátkovou zátěží klienta (8 106 Kč) včetně splátky schváleného úvěru (1 654 Kč) a dále MLS domácnosti, kdy od příjmu klienta z žádosti ve výši 54 000 Kč a příjmu ostatních členů domácnosti ve výši 1 Kč odečetla kromě splátky schváleného úvěru (1 654 Kč) také minimální výdaje domácnosti (součet
životních minim členů domácnosti – 10 110 Kč, splátky klienta – 8 106 Kč a minimální
náklady na bydlení – 14 399 Kč). Současně provedla kontrolu žalované v registrech SOLUS, NRKI, ISIR a CEE, přičemž dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem klient v NRKI„ nalezen – pozitivní vyhodnocení“, dotaz do registru SOLUS byl proveden
s výsledkem„ nenalezen žádný závazek po splatnosti“, dotazy do registru CEE a ISIR byly provedeny s výsledkem„ nenalezen v registrech“. V tomto směru předložila pouze úvěrovou zprávu z NRKI, ze které vyplývá, že žalovaná má 4 úvěry se zbývající částkou 666 584 Kč
a s celkovou měsíční splátkou 29 113 Kč. V úvěrové smlouvě bylo vyplněno v části„ informace
o příjmu“, že zdrojem hlavního příjmu žalované je„ podnikatel“ a hlavní příjem činí 40 000 Kč, dále zde bylo vyplněno, že zaměstnavatelem žalované je od 10/2020 anonymizována dvě slova obec, její vedlejší příjem činí 14 000 Kč a příjem ostatních členů domácnosti 1 Kč. Dále je v úvěrové smlouvě uvedeno, že žalovaná je vdova, má jedno vyživované dítě a bydlí ve státním bytě.
Výdaje nebyly uvedeny žádné. Žalobkyně dále předložila výpis z účtu žalované
za měsíce duben 2022 a květen 2022, z nichž vyplývá, že žalovaná v dubnu i v květnu 2022 obdržela na účet částku 12 916 Kč od ČSSZ, dne 10. 5. 2022 obdržela částku 25 730 Kč
od anonymizováno obec pojišťovna. Dále obdržela od ThePay.cz dne 4. 4. 2022 částku 15 000 Kč
a dne 20. 5. 2022 částku 20 000 Kč, dne 20. 4. 2022 obdržela částku 25 000 Kč od osoby
jméno příjmení s poznámkou půjčka na dva měsíce. Žádné jiné relevantní listiny označeny
a předloženy nebyly.
6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele,
a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
7. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že žalobkyně a žalovaná
si sjednaly dne 11. 6. 2022 smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce 60 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto finanční prostředky vrátit spolu s úrokem 23,88 % ročně měsíčními splátkami ve výši 2,76 % z úvěrového rámce.
11. Ačkoliv soud shledal smluvní konsensus obou smluvních stran být touto smlouvou vázán, má
za to, že výše specifikovaná smlouva ze dne 11. 6. 2022 je neplatným právním jednáním
podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně neprokázala řádné posouzení úvěruschopnosti žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných
a přiměřených informací, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud v souladu s § 87 odst. 1 věty druhé cit. zákona této neplatnosti přihlédne i bez návrhu účastníků. Žalobkyně soudu ani přes to, že k tomuto byla soudem vyzvána, a to usnesením
Okresního soudu ve Zlíně ze dne 27. 7. 2023, č. j. 19 C 184/2023-25, netvrdila a neprokázala, že by řádně posoudila úvěruschopnost žalované, když vycházela toliko z informací poskytnutých jí žalovanou, aniž by si tyto ověřila. Nevyžádala si od žalované žádné listiny prokazující výši jejího příjmu, když z předložených výpisů z běžného účtu lze pouze vyčíst, že žalovaná obdržela v dubnu 2022 i v květnu 2022 částku 12 916 Kč od ČSSZ. Žalovanou tvrzené příjmy
ve výši 40 000 Kč a 14 000 Kč žalobkyně nijak neověřovala, a to i za situace, kdy z úvěrové zprávy NRKI vyplynulo, že celkové měsíční splátky úvěrů poskytnutých žalované činí 29 113 Kč, což převyšuje výši příjmů žalované ověřených žalobkyní. Žalobkyně se pak vůbec nezabývala skutečnými výdaji na bydlení, dalšími nutnými výdaji a dalšími závazky, které např. vyplynuly z bankovních výpisů (zápůjčka od fyzické osoby ve výši 25 000 Kč), když při posuzování úvěruschopnosti vycházela pouze z životního minima členů domácnosti a z minimálních výdajů na bydlení. Vzhledem k tomu, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované pracovala pouze s tvrzeními žalované, které si žádným způsobem neověřila, kdy pouze měla provést lustrace v dostupných registrech dlužníků, přičemž ani v tomto směru soudu neposkytla důkazy k prokázání svých tvrzení (vyjma úvěrové zprávy), nelze než uzavřít, že žalobkyně nejednala s odbornou péčí, jak vyžaduje § 75 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť posouzení úvěruschopnosti proběhlo víceméně formálně, aniž by byla patrná snaha o posouzení reálné situace žalované a její reálné možnosti úvěr splácet. K jednání soudu, kde mohla žalobkyně soudu osvětlit její tvrzení stran řádného posouzení úvěruschopnosti žalované v rámci kontraktačního procesu, se žalobkyně nedostavila.
20. Jestliže je předmětná smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala z obligačního vztahu založeného touto smlouvou. Při závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru je třeba právní poměr mezi žalobkyní
a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 87 zákona
o spotřebitelském úvěru, které je speciálním ustanovením k vypořádání plnění z neplatné smlouvy podle § 2993 věty první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z. (srov. rozsudek
Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021), které spočívá v tom, že žalovaná obdržela částku 60 000 Kč náležející žalobkyni, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Žalovaná uhradila dle tvrzení žalobkyně celkem částku 4 962 Kč, tudíž ji soud zavázal k uhrazení částky 55 038 Kč (60 000 Kč mínus 4 962 Kč) a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.
21. Z ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí
od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022,
sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).
22. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na doplacení částky 55 038 Kč coby poskytnuté jistiny po započtení úhrad žalované v celkové výši 4 962 Kč. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten dle přesvědčení soudu žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaná se doposud nedostala do prodlení. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti„ v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je nucen stanovit splatnost soud svým rozhodnutím. Jelikož byla žalovaná v řízení nečinná a nesdělila, jaké jsou její aktuální poměry, stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalované splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.
12. Ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř. vzniklo žalobkyni vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení, neboť jí ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním žaloby zaslala výzvu k plnění. Protože její úspěch ve věci byl jen částečný, nepřiznal jí soud plnou náhradu nákladů řízení, nýbrž jen v rozsahu 40 %, což odpovídá poměru jejího úspěchu a neúspěchu ve věci (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Ve vztahu k původně uplatněné částce 78 938,20 Kč (zahrnující jistinu, poplatky, smluvní pokutu, účelně vynaložené náklady, úrok kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozhodnutí a úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozhodnutí) činí rozsudkem přiznaná pohledávka 55 038 Kč (zahrnující jistinu) 70 %. Při zohlednění neúspěchu žalobkyně v rozsahu 30 % jí přísluší právo
na náhradu nákladů řízení v rozsahu 40 % (70 % úspěch – 30 % neúspěch = 40 % náhrada). Účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku
ve výši 2 468 Kč, odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 10 740 Kč (3× 3 580 Kč dle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., předžalobní výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb., sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb.), náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč (tj. 3× 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. příslušející ke třem shora uvedeným úkonům právní služby) a 21% DPH ve výši 2 444,40 Kč z přiznané odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Soud tak zavázal žalovanou k náhradě nákladů řízení ve výši 6 621 Kč (40 % z 16 552,40 Kč). Náhradu nákladů řízení je žalovaná v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. povinna zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.
23. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.