Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
9 C 116/2023-54
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Šrámkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 34 995 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 26 190 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 26 190 Kč ode dne datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení 8 805 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 29 384 Kč ode dne datum do dne datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 15% ročně z částky 3 194 Kč ode dne datum do zaplacení a úroku ve výši 27,77% ročně z částky 29 384 Kč ode dne datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 323,86 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 26 190 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 26 190 Kč ode dne [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení 8 805 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 29 384 Kč ode dne [datum] do dne [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 15% ročně z částky 3 194 Kč ode dne [datum] do zaplacení a úroku ve výši 27,77% ročně z částky 29 384 Kč ode dne [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 323,86 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se návrhem podaným u soudu dne datum domáhala po žalované zaplacení 34 995 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, resp. 27 500 Kč, neboť částka 2 500 Kč byla provizí pro zprostředkovatele. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit ve 33 měsíčních splátkách po 1 310 Kč (s roční úrokovou sazbou 27,77 %). Celkem se žalovaná zavázala vrátit 43 230 Kč. Žalovaná vrátila 1 310 Kč. Žalobkyně s ohledem na prodlení žalované se splácením dne datum pohledávku zesplatnila, přičemž požadovala zaplacení 29 384 Kč, a to spolu s úrokem ve výši 27,77 % ročně z částky 29 384 Kč ode dne datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 384 Kč ode dne datum do zaplacení. Dále požadovala zaplacení 1 997 Kč z titulu dlužných úroků, zaplacení 300 Kč z titulu účelně vynaložených nákladů za každou upomínku (3 x 100 Kč), zaplacení 1 996 Kč z titulu smluvní pokuty za prodlení se splácením (4 x 499 Kč) a smluvní pokuty z neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši 1 318 Kč (0,1 % denně za období od datum do datum). Úvěruschopnost žalované posuzovala žalobkyně na základě informací sdělených žalovanou, z insolvenčního rejstříku, z výpisu z centrální evidence exekucí a z výplatních pásek žalované. Žalovaná dluh ani přes výzvu neuhradila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud projednal věc při jednání dne datum v nepřítomnosti účastníků a na základě provedeného dokazování zjistil následující skutečnosti.
4. Žalobkyně uzavřela s žalovanou prostřednictvím zprostředkovatele dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo přičemž celková výše úvěru činila 30 000 Kč, resp. 27 500 Kč, neboť částka 2 500 Kč byla provizí pro zprostředkovatele (zjištěno ze smlouvy o úvěru číslo). Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit ve 33 měsíčních splátkách, výše splátky činila 1 310 Kč s roční úrokovou sazbou 27,77 %, přičemž celkem se tak zavázala vrátit 43 230 Kč (zjištěno z úvěrové smlouvy a ze splátkového kalendáře ke smlouvě). Smlouva byla uzavřena elektronicky za použití verifikační platby ve výši 1 Kč na účet žalobkyně dne datum (zjištěno z úvěrové smlouvy, z potvrzení o provedení transakce na účet žalobkyně a z e-mailu, kterým žalobkyně schválila žalované úvěr). Dle potrvzení o provedení transakce zaslala žalobkyně žalované dne datum částku 27 500 Kč, a to na účet č. bankovní účet. Dle čestného prohlášení činil měsíční příjem žalované 20 000 Kč a výdaje 4 953 Kč. Dle formuláře k posouzení úvěruschopnosti zákazníka činil příjem žalované 20 000 Kč měsíčně a výdaje 5 953 Kč (4 000 Kč bydlení + 1 953 Kč splátky jiného úvěru). Dle prohlášení pana jméno příjmení (otce žalované), narozeného datum, přispívá žalovaná měsíčně na bydlení částkou 4 000 Kč. Mzda žalované za měsíc srpen 2022 činila 21 869 Kč a za září 21 571 Kč (zjištěno z výplatních pásek žalované). Dle výpisů z insolvenčního rejstříku a z centrální evidence exekucí žalovaná ke dni datum těmito neprocházela. Dle výpisu„ anonymizována dvě slova“ uhradila žalovaná na svůj dluh 1 310 Kč. Dle upomínky ze dne datum vyzvala žalobkyně žalovanou k uhrazení dlužných splátek. Dle oznámení ze dne datum žalobkyně celou pohledávku za žalovanou zesplatnila a zároveň jí vyzvala k vrácení dlužné částky do 10 dnů od odeslání dopisu. Dle podacího lístku odeslala tento dopis žalované dne datum.
5. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti, dokazování přitom bylo provedeno v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí věci.
6. Žalobkyně tvrdila, že před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované nahlédnutím do registrů, z údajů sdělených žalovanou, z jejích výplatních pásek a z prohlášení otce o nákladech na bydlení.
7. Věřitel před poskytnutím úvěru musí zjišťovat, jaké jsou skutečné příjmy a výdaje žadatele o úvěr. Nesmí přitom spoléhat jen na údaje tvrzené žadatelem, vždy je musí ověřit, což žalobkyně neučinila řádně. Žalobkyně doložila pouze výplatní pásky potvrzující mzdu žalované za měsíce srpen a září 2022 a potvrzení otce o nákladech na bydlení, žádným způsobem se však nezabývala jejími dalšími pravidelnými výdaji (zjistitelnými například z výpisu z účtu). Takový způsob není řádným posouzením úvěruschopnosti. Tím, že žalobkyně nezjišťovala veškeré pravidelné výdaje žalované, nemohla je porovnat s jejími příjmy, a tedy zjistit, zda má dostatek finančních prostředků na splácení úvěru. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nezúčastnila jednání dne datum, soud jí nemohl poskytnout poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o potřebě doplnit rozhodné skutečnost a označit k jejich prokázání důkazy.
8. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť se jednalo o vztah mezi žalobkyní coby podnikatelem a žalovanou coby spotřebitelem.
9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky
10. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
15. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu jen z části. V řízení žalobkyně prokázala, že přenechala žalované 27 500 Kč. Předmětná smlouva o úvěru však nebyla uzavřena platně. Žalobkyně totiž neprověřila s odbornou péčí úvěruschopnost žalované (schopnost poskytnutý úvěr splácet), jak jí ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost smlouvy (k tomu srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18). V daném případě žalobkyně zcela nezjišťovala, jaké jsou skutečné pravidelné výdaje žalované. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však taková obezřetnost, že poskytovatel před uzavřením smlouvy zjišťuje údaje o příjmech a výdajích žadatele o úvěr, nicméně nespoléhá se na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené žadatelem, ale tyto sám prověří. Úvěr přitom smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost žadatele posoudí a z jeho zjištění je zřejmé, že žadatel bude schopen úvěr splácet. Jinými slovy, poskytovatel by měl vždy úvěruschopnost dlužníka aktivně zjišťovat a prověřovat, nikoliv se spokojit s jeho prohlášeními. Povinnost poskytovatele posoudit před uzavřením smlouvy schopnost spotřebitele splácet dluh představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho ekonomickým problémům (např. insolvenci) se všemi negativními důsledky.
16. Žalobkyně tedy poskytla žalované peněžní prostředky na základě neplatného titulu. Žalované tak vznikla povinnost vrátit poskytnutou jistinu, která činila 26 190 Kč (27 500 Kč – 1 310 Kč, § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Soud jí proto uložil povinnost zaplatit žalobkyni 26 190 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši 15 % ročně z částky 26 190 Kč ode dne datum do zaplacení. Splatnost soud určil dle § 1958 odst. 2 o. z. podle výzvy k plnění v níž žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení dlužné částky do 10 dnů od odeslání výzvy. Výzva byla žalované odeslána dne datum. Protože žalovaná svou povinnost ve lhůtě (do datum) nesplnila, dostala se následujícího dne do prodlení. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl.
17. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že žalované uložil povinnost nahradit žalobkyni 37 % nákladů řízení, jelikož žalobkyně byla úspěšná jen částečně v rozsahu 68,5 % a neúspěšná v rozsahu 31,5 % (předmět řízení včetně příslušenství činil 40 641,77 Kč, žalobkyně neuspěla v rozsahu částky 12 794,27 Kč). Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 400 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), za 3 úkony právní služby po 500 Kč dle § 14b a § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepsání žaloby), včetně tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14 odst. 5 AT a dále náhrady za 21% DPH ve výši 378 Kč (ze součtu odměny advokáta a režijních paušálů). S ohledem na míru úspěchu žalobkyně ve věci jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 323,86 Kč (tj. 37 % z částky 3 578 Kč). Soud při určení výše nákladů řízení vycházel z příslušných ustanovení advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává táž žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. 1 o. s. ř. určena třídenní s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami.
Pokud by povinná osoba dobrovolně nesplnila povinnosti uložené jí tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem exekuční návrh (zákon č. 120/2001 Sb.).