Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 C 230/2023-47

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Heczkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 498 811,14 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 419 024,96 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 409 105,56 Kč od 1. 4. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 107 458,86 Kč spolu s úrokem ve výši 4,99 % ročně z částky 496 011,14 Kč od 1. 4. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 86 905,58 Kč od 1. 4. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 13 359 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 419 024,96 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 409 105,56 Kč od 1. 4. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 107 458,86 Kč spolu s úrokem ve výši 4,99 % ročně z částky 496 011,14 Kč od 1. 4. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 86 905,58 Kč od 1. 4. 2023 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 13 359 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 24. 4. 2023 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 496 011,14 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 12 400,28 Kč za dobu od 1. 2. 2023 do 31. 3. 2023, kapitalizovaného úroku ve výši 15 272,41 Kč za dobu od 1. 2. 2023 do 31. 3. 2023, 4,99% úroku z částky 496 011,14 Kč od 1. 4. 2023 do zaplacení a 15% úroku z prodlení z částky 496 011,14 Kč od 1. 4. 2023 do zaplacení a částky 2 800 Kč jako poplatků (nákladů spojených s uplatněním pohledávky). Žalobu odůvodnila tím, že dne 12. 3. 2019 uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru ze stavebního spoření číslo. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut v březnu 2019 úvěr ve výši 599 000 Kč. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, a proto žalobkyně od smlouvy od úvěru odstoupila ke dni 31. 1. 2023. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny 496 011,14 Kč a poplatků 2 800 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.

3. K nařízenému jednání se účastníci nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně svoji neúčast omluvila, žalovaný nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. , přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o úvěru číslo ze dne 7. 3. 2019, žádosti o úvěr ze dne 1. 3. 2019, všeobecných úvěrových podmínek, žádosti o výplatu ze dne 12. 3. 2019, výpisů z účtu č. bankovní účet, oznámení o čerpání úvěru na bydlení ze dne 26. 3. 2019, stavu pohledávky ke dni 31. 3. 2023, poslední výzvy k úhradě dlužných částek před odstoupením ze dne 1. 1. 2023 včetně dodejky, výpisů z běžného účtu č. bankovní účet za listopad a prosinec 2018 a leden 2019, smlouvy o převodu družstevního podílu v bytovém družstvu, smlouvy o nájmu družstevního bytu s členem družstva ze dne 4. 1. 2010, hodnocení bonity, výplatních lístků žalovaného za říjen až prosinec 2018, aplikační scoring – vyhodnocení domácnosti účastníka, potvrzení o nerealizování úvěru ze dne 13. 3. 2019 a hodnocení registry. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.

5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy o úvěru ze dne 7. 3. 2019 číslo bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným, žalovanému měl být poskytnut úvěr ve výši 599 000 Kč na úhradu za převod družstevního podílu v bytovém družstvu. Žalovaný se zavázal splácet v první fázi splácení úrok ve výši 2 490,84 Kč měsíčně na účet č. bankovní účet a vkládat na účet stavebního spoření č. měsíčních splátkách po 3 740 Kč a povinně spořit na účet stavebního spoření č. bankovní účet částku 2 254 Kč měsíčně a v druhé fázi splácení splátku úvěru ve výši 4 744,84 Kč na účet č. bankovní účet. Žalovaný žalobkyni předložil návrh smlouvy (bez podpisů smluvních stran), na základě které hodlal nabýt družstevní podíl v Bytovém družstvu obec a číslo, se kterým byl spojen nájem družstevního bytu číslo v domě adresa na ulici obec v obec část obce, za cenu 599 000 Kč, a dále smlouvu o nájmu tohoto bytu ze dne 4. 1. 2010. Následně po uzavření smlouvy o úvěru předložil žalobkyni i uzavřenou smlouvu o převodu družstevního podílu se shodným obsahem. Čerpání úvěru ve výši 599 000 Kč dne 25. 3. 2019 je prokázáno výpisem z účtu č. bankovní účet a z oznámení o čerpání úvěru na bydlení ze dne 26. 3. 2019, a to na převodem na účet právnická osoba (v souladu se žádostí žalovaného o výplatu ze dne 12. 3. 2019). Z výpisů ze shora uvedeného účtu bylo dále zjištěno, že v roce 2019 žalovaný na tento účet poukázal splátky v celkové výši 22 832,70 Kč (415,14 Kč a 9 x 2 490,84 Kč), v roce 2020 uhradil částku 12 x 2 490,84 Kč jako splátky úroků. V roce 2021 uhradil splátky úvěru ve výši 4 744,84 Kč a částku 3 x 2 254 Kč jako vklad. Dne 31. 3. 2021 mu byl poskytnut nově úvěr při překlápění ve výši 542 490,78 Kč, kdy současně v téže částce byl doplacen dosavadní překlenovací úvěr, téhož dne došlo k výplatě uspořené částky ve výši 54 509,22 Kč, která byla započtena jako mimořádná splátka úvěru. V roce 2022 žalovaný na splátkách úvěru uhradil částky 6 x 4 744,84 Kč a dále 5 244,84 Kč a 4 245 Kč. Dopisem ze dne 1. 1. 2023, který byl žalovanému odeslán dle dodejky dne 3. 1. 2023, vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě nedoplatku na splátkách úvěru ve výši 23 724,20 Kč ve lhůtě do 31. 1. 2023 s tím, že pokud k úhradě nedojde, odstupuje tímto žalobkyně od úvěrové smlouvy pro podstatné porušení smluvních podmínek žalovaným a současné bylo žalovanému sděleno, že nesplacená částka úvěru činila ke dni 31. 12. 2022 507 090,58 Kč.

6. Další zjištění se týkala zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy. Z žádosti o poskytnutí úvěru bylo zjištěno, že žalovaný vůči žalobkyni prohlásil, že je svobodný, žije sám, má středoškolské vzdělání s maturitou, je zaměstnán v soukromém sektoru v kategorii„ techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci“, jeho příjem činí 17 200 Kč a výdaje 2 000 Kč měsíčně. Z výplatních lístků bylo zjištěno, že čistá mzda žalovaného u právnická osoba s.r.o. činila 17 023 Kč za říjen 2018, 21 862 Kč za listopad 2018 a 17 491 Kč za prosinec 2018. Zy označené jako„ hodnocení registry“ bylo zjištěno, žalobkyně ve dnech 20. 2. 2019 a 18. 3. 2019 provedla dotazy ohledně žalovaného v registrech: MPSS, BINF, příjmení list, RRS, příjmení a BRKI/NRKI s výsledky bez negativních záznamů. Zy označené jako Aplikační scoring bylo zjištěno, že žalobkyně vycházela u žalovaného ze zjištění, že jeho příjem dosahuje 19 287 Kč měsíčně, nesplácí žádné úvěry a jeho náklady na nájemné a poplatky za služby činí 2 000 Kč měsíčně. Z výpisů z běžného účtu žalovaného č. bankovní účet za období od listopadu 2018 do ledna 2019 bylo zjištěno, že zůstatek na účtu ke konci kalendářních měsíců od října 2018 do ledna 2019 činil: + 117,16 Kč, + 184,64 Kč, + 177,87 Kč a + 131,90 Kč. Každý měsíc na tento účet docházela mzda od právnická osoba a to ve výši 15 103 Kč, 20 982 Kč a 12 891 Kč. Z účtu každý měsíc odcházela platba s označením„ na domácnost“ ve výši 8 500 Kč, 8 000 Kč a 2 000 Kč. Dále byly z účtu hrazeny nákupy v obchodech placené kartou v částkách 5 534 Kč, 9 152 Kč a 7 744 Kč. Z bankomatu byla vybrána hotovost v částkách 1 000 Kč, 3 000 Kč a 4 500 Kč.

7. Žaloba se jeví soudu toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, jak rovněž čerpání úvěru žalovaným ve výši 599 000 Kč. Soud nicméně vyhodnotil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně dostala svým povinnostem ustanoveným v ust. § 86 zákona číslo o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C číslo, dle kterého články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby s úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatnit pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

8. Žalobkyně dostatečným způsobem zjišťovala příjmy žalovaného z výplatních lístků i výpisů z běžného účtu. Nicméně dle soudu nebyly řádně zjišťovány pravidelné měsíční výdaje žalovaného. Výdaje na domácnost včetně nákupů běžného zboží několikanásobně převyšují částku 2 000 Kč, ze které vycházela žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný hodlal si pořídit nové bydlení v družstevním bytě. Tímto krokem zřejmě u něj došlo k výrazné změně, pokud se jedná o výši a strukturu nákladů na domácnost, jelikož doposud hradil náklady na domácnost na účet jiné osoby, se kterou pravděpodobně bydlel v jednom bytě. Nabízelo se tedy učinit dotaz na bytové družstvo ohledně předpokládaných nákladů na bydlení v družstevním bytě, případně vycházet z údajů od dosavadního uživatele bytu (který mimochodem předložil žalobkyní nájemní smlouvu, ale nikoli evidenční list. Toto však učiněno nebylo. I když tedy žalobkyně dostatečným způsobem zjistila výši příjmu žalovaného a dále přes dotazy na různé registry nezjistila žádné negativní poznatky ohledně splácení závazků žalovaným v minulosti, nepostupovala dle soudu řádně, jelikož zcela pominula zjišťování výdajové stránky rodinného rozpočtu žalovaného, a bez dalšího vycházela ze zcela nereálné částky 2 000 Kč jako nákladů na bydlení včetně služeb. Postup při posuzování úvěruschopnosti by se měl lišit případ od případu a v žalovaném případě vzhledem k výši úvěru a dlouhodobosti jeho splácení měla žalobkyně větší pozornost věnovat zjišťování výdajové stránky hospodaření žalovaného, kdy splátka úvěru dosahovala 25 % zjištěného čistého měsíčního příjmu a výše zůstatku na běžném účtu žalovaného ke konci jednotlivých kalendářních měsíců byla vždy nepatrná a nenasvědčovala tomu, že by žalovaný měl mít dostatek finančních prostředků pro řádné splácení úvěru. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že úvěruschopnost žalovaného nebyla řádně zjišťována a z tohoto důvodu je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.

9. V řízení uplatněný nárok mohl být částečně posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle a násl. . Žalovaný na základě neplatně uzavřené smlouvy převzal od žalobkyně částku 599 000 Kč a dley předložené žalobkyní uhradil toliko částku 189 894,44 Kč (22 832,70 Kč v roce 2019, 29 890,08 Kč v roce 2020, 56 509,22 Kč započtená naspořená částka, 42 703,56 Kč v roce 2021 a 37 958,88 Kč v roce 2022). Žalovanému vzniklo tak bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu, tj. v částce 409 105,56 Kč, a proto byl zavázán k zaplacení žalobkyni této částky, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky dle o. z., a to za dobu od 1. 2. 2023. Úrok z prodlení za dobu od 1. 2. 2023 do 31. 3. 2023 byl přiznán v kapitalizované výši 9 919,41 Kč (z přiznané částky v sazbě 15 % ročně). Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jakož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. a soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil podle procesního úspěchu obou účastníků. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 409 105,56 Kč, tj. 82,5 % předmětu řízení, a neúspěšná co do částky 89 705,58 Kč, tj. 17,5 % předmětu řízení. Žalobkyně tak má nárok na náhradu 65 % nákladů řízení (82, číslo). Celkové náklady řízení žalobkyně činí 20 553 Kč a tyto sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 19 953 Kč a paušální náhrady nákladů dle za dva úkony po 300 Kč (sepis předžalobní upomínky a sepis žaloby). Žalobkyně doložila odeslání předžalobní výzvy žalovanému a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení dle Na nákladech řízení byla žalobkyni přiznána částka 13 359 Kč, tj. 65 % z částky 20 553 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.